Přeskočit na obsah

Předmět

Z Infopedia

Šablona:Infobox lingvistika ```

```mediawiki Předmět (latinsky objectum), v lingvistice také označovaný jako objekt, je větný člen, který rozvíjí přísudek (nejčastěji sloveso, ale i některá přídavná jména) a je jeho dějem přímo zasažen nebo se ho děj nějakým způsobem týká. Spolu s podmětem a přísudkem tvoří základní větnou strukturu. Předmět vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, na kterou přechází děj slovesa.

Bývá vyjádřen podstatným jménem, zájmenem, infinitivem slovesa nebo i vedlejší větou předmětnou. ```

```mediawiki

📖 Definice a funkce

Předmět je závislý větný člen, který je řízen svým nadřazeným členem, typicky slovesem v přísudku. Schopnost slovesa vázat na sebe předmět (a další větné členy) se nazývá valence. Podle toho, zda sloveso vyžaduje doplnění předmětem v 4. pádě, rozlišujeme:

  • Slovesa přechodná (tranzitivní): Jsou to slovesa, jejichž děj "přechází" na předmět. Vyžadují doplnění přímým předmětem ve 4. pádě. Příklad: psát (dopis), číst (knihu), vidět (film).
  • Slovesa nepřechodná (intranzitivní): Jejich děj nezasahuje žádný předmět, a proto jej na sebe nevážou. Příklad: spát, ležet, kvést. Některá z nich však mohou vázat předmět v jiném než 4. pádě (např. pomáhat (komu?) – 3. pád).

Hlavní funkcí předmětu je specifikovat a doplnit význam slovesa. Bez předmětu by věty jako "Otec opravuje._" nebo "_Dívka se bojí._" byly neúplné a jejich smysl nejasný. Doplněním předmětu "Otec opravuje auto._" a "_Dívka se bojí tmy._" získávají věty úplný význam. ```

```mediawiki

🔬 Dělení předmětů

Předměty v češtině lze dělit podle několika kritérií, především podle pádu a použití předložky.

Podle pádu

Předmět může stát v kterémkoli pádě kromě 1. pádu (nominativu), který je vyhrazen pro podmět, a 5. pádu (vokativu), který stojí mimo větnou stavbu.

  • Předmět v 2. pádě (genitivu): Ptáme se Koho? Čeho?. Často se vyskytuje po slovesech vyjadřujících snahu něco dosáhnout, dotýkat se, účastnit se nebo po slovesech v záporu.
    • Příklad: Bál se psa.
    • Příklad: Dosáhl úspěchu.
    • Příklad: Nedotkl se jídla.
  • Předmět v 3. pádě (dativu): Ptáme se Komu? Čemu?. Typicky označuje adresáta děje, tedy toho, v jehož prospěch či neprospěch se děj koná.
    • Příklad: Pomohl kamarádovi.
    • Příklad: Dala jsem sestře dárek.
    • Příklad: Ublížil mu.
  • Předmět v 4. pádě (akuzativu): Ptáme se Koho? Co?. Je to nejčastější typ předmětu, označovaný jako přímý předmět. Vyjadřuje cíl nebo výsledek děje.
    • Příklad: Napsal dopis.
    • Příklad: Vidím dům.
    • Příklad: Koupili jsme nové auto.
  • Předmět v 6. pádě (lokálu): Ptáme se O kom? O čem?. Tento předmět je vždy předložkový.
    • Příklad: Mluvili o dovolené.
    • Příklad: Pochyboval o jeho slovech.
  • Předmět v 7. pádě (instrumentálu): Ptáme se S kým? S čím?. Často vyjadřuje prostředek nebo společníka děje.
    • Příklad: Pohnul hlavou.
    • Příklad: Zabýval se studiem.

Podle předložky

  • Předmět bezpředložkový: Stojí v pádě bez předložky (2., 3., 4., 7. pád).
    • Příklad: Učím se matematiku. (4. pád)
  • Předmět předložkový: Je uvozen předložkou (2., 3., 4., 6., 7. pád).
    • Příklad: Čekám na autobus. (předložka na + 4. pád)
    • Příklad: Mluvili o práci. (předložka o + 6. pád)

Podle počtu

Jedno sloveso může mít ve větě i více předmětů, které na něm závisejí.

  • Příklad: Učil žáky (4. pád) fyziku (4. pád).
  • Příklad: Napsal rodičům (3. pád) o svém studiu (6. pád).

```

```mediawiki

❓ Jak se na předmět ptáme?

Na předmět se ptáme všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Otázku klademe vždy ve spojení s řídícím slovesem.

  • 2. pád: Koho? Čeho? (např. Bojím se (koho? čeho?) tmy._)
  • 3. pád: Komu? Čemu? (např. Věřím (komu? čemu?) příteli._)
  • 4. pád: Koho? Co? (např. Staví (koho? co?) dům._)
  • 6. pád: O kom? O čem? (např. Vyprávěl (o kom? o čem?) o výletě._)
  • 7. pád: S kým? S čím? (např. Řídí (koho? co? – zde se neptáme S kým? S čím?) auto. ale Mluvil (s kým? s čím?) s kolegou._)

```

```mediawiki

📝 Příklady ve větách

Následující příklady ukazují různé typy předmětů ve větách:

  • Jana čte zajímavou knihu.
    • Otázka: Koho, co čte Jana? → knihu.
    • Typ: Předmět přímý, v 4. pádě, bezpředložkový.
  • Pomoz své matce.
    • Otázka: Komu, čemu pomoz? → matce.
    • Typ: Předmět v 3. pádě, bezpředložkový.
  • Zřekl se majetku.
    • Otázka: Koho, čeho se zřekl? → majetku.
    • Typ: Předmět v 2. pádě, bezpředložkový.
  • Přemýšlíme o budoucnosti.
    • Otázka: O kom, o čem přemýšlíme? → o budoucnosti.
    • Typ: Předmět v 6. pádě, předložkový.
  • Zahradník hýbal lopatou.
    • Otázka: S kým, s čím hýbal? → lopatou.
    • Typ: Předmět v 7. pádě, bezpředložkový.

```

```mediawiki

🔄 Vztah k ostatním větným členům

Je důležité nezaměňovat předmět s jinými větnými členy, zejména s podmětem a příslovečným určením.

  • Předmět vs. Podmět: Podmět je původcem děje (kdo? co? koná děj), zatímco předmět je dějem zasahován.
    • Pes (podmět) honí kočku' (předmět)._
    • Kočku (předmět) honí pes (podmět)._ (změna slovosledu, ale funkce zůstává)
  • Předmět vs. Příslovečné určení: Předmět je vázán na sloveso pádovou vazbou (rekcí), zatímco příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob, příčinu). Na příslovečné určení se ptáme jinak (Kde? Kdy? Jak? Proč?).
    • Položil knihu na stůl. (Kam ji položil? → na stůl. Jedná se o příslovečné určení místa.)
    • Myslel na stůl. (Na koho, co myslel? → na stůl. Jedná se o předmět v 4. pádě s předložkou.)

```

```mediawiki

🌐 Předmět v jiných jazycích

Koncept předmětu existuje ve většině jazyků, i když jeho forma a realizace se liší.

  • V angličtině se rozlišuje přímý předmět (direct object) a nepřímý předmět (indirect object). Přímý odpovídá českému 4. pádu (He reads a book.) a nepřímý často 3. pádu (He gave her a book.). Angličtina však nemá skloňování podstatných jmen, takže funkci určuje především slovosled.
  • V němčině, podobně jako v češtině, hrají roli pády. Přímý předmět je v akuzativu (4. pád) a nepřímý v dativu (3. pád). Příklad: Ich gebe dem Mann (dativ) das Buch (akuzativ). (Dávám muži knihu.)
  • V jazycích bez pádového systému (např. francouzština) je funkce předmětu určena slovosledem a použitím předložek.

```

```mediawiki

💡 Pro laiky

Představte si větu jako krátký akční film.

  • Podmět je hlavní hrdina – ten, kdo něco dělá. (Např. Řidič)
  • Přísudek (sloveso) je samotná akce. (Např. řídí)
  • Předmět je věc nebo osoba, které se ta akce přímo týká. Je to to, co je řízeno, zasaženo, použito. (Např. auto)

Když tyto tři části spojíme, dostaneme úplný obraz: Řidič (hrdina) řídí (akce) auto (objekt akce).

Kdybychom řekli jen "Řidič řídí," nevěděli bychom, co řídí. Předmět nám dává tuto klíčovou informaci. Může řídit auto, motorku, nebo třeba celou firmu. Každá z těchto možností je jiný předmět. ```

```mediawiki

Šablona:Aktualizováno ```