Kniha
Obsah boxu
Kniha je médium pro záznam a uchovávání informací (textu, obrazu) ve formě svazku listů papíru, pergamenu nebo jiného materiálu, které jsou spojené na jedné straně (ve hřbetu) a chráněné deskami. V širším, nehmotném smyslu, je kniha literární nebo vědecké dílo tvořící myšlenkový celek. Od svého vzniku v podobě kodexu až po dnešní digitální formy je kniha klíčovým nástrojem pro šíření vědění, myšlenek, příběhů a kultury, a je jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.
Představuje nejen fyzický objekt, ale také symbol vzdělanosti, moudrosti a představivosti. Její vývoj, od ručně psaných rukopisů po masově tištěné svazky a elektronické knihy, je neoddělitelně spjat s historií písma, technologií a společenských změn.
⏳ Historie
Historie knihy je příběhem o hledání co nejefektivnějšího způsobu záznamu a předávání informací.
Předchůdci knihy (starověk)
Před vznikem knihy v dnešním smyslu existovala řada jiných forem písemných záznamů.
- Hliněné tabulky: Ve starověké Mezopotámii používali Sumerové a další civilizace k psaní klínovým písmem tabulky z vlhké hlíny, které se následně sušily na slunci nebo vypalovaly. Byly odolné, ale těžké a nepraktické[1].
- Papyrusový svitek: Ve starověkém Egyptě se z dřeně šáchoru papírodárného vyráběl papyrus. Jednotlivé listy se lepily k sobě a vytvářely až několik metrů dlouhé svitky. Psalo se na ně hieroglyfy nebo pozdějšími písmy. Svitek byl dominantní formou "knihy" v celé antické středomořské civilizaci, včetně Řecka a Říma. Jeho nevýhodou byla nutnost číst postupně a nemožnost snadno listovat nebo se vracet k textu[2].
- Voskové tabulky: Dřevěné destičky potažené vrstvou včelího vosku, do kterých se rylo rydlem. Sloužily pro dočasné záznamy, poznámky nebo školní cvičení, protože text bylo možné snadno smazat a tabulku znovu použít.
📖 Revoluce kodexu (1.–4. století n. l.)
Největší revoluci ve formě knihy před vynálezem knihtisku představoval přechod od svitku ke kodexu.
- Vznik: Kodex, tedy svazek složených a na jedné straně sešitých listů, se vyvinul z voskových tabulek spojených k sobě. Začal se prosazovat v Římské říši v prvních stoletích našeho letopočtu. Zpočátku byl považován za méně prestižní formát, ale rychle si získal oblibu u raných křesťanů, kteří ho používali pro šíření textů Bible[3].
- Výhody oproti svitku:
- Snadná orientace: Umožňoval rychlé listování, vyhledávání pasáží a přímý přístup k jakékoliv části textu.
- Kapacita: Na rozdíl od svitku bylo možné psát na obě strany listu, což zdvojnásobilo kapacitu.
- Skladnost a odolnost: Kodex byl kompaktnější a díky pevným deskám i odolnější než křehký svitek.
- Materiál: S rozšířením kodexu se jako hlavní psací materiál prosadil pergamen – vydělaná a hlazená zvířecí kůže (telecí, ovčí, kozí). Byl mnohem odolnější a dostupnější v Evropě než dovážený papyrus.
Kniha ve středověku (5.–15. století)
Po pádu Západořímské říše se centrem vzdělanosti a knižní produkce staly kláštery.
- Rukopisy a skriptoria: Knihy byly po celý středověk opisovány ručně mnichy-písaři ve speciálních klášterních dílnách zvaných skriptoria. Proces byl extrémně pomalý, nákladný a pracný. Jedna kniha se mohla opisovat i několik let.
- Iluminace: Mnoho středověkých rukopisů, zejména liturgických knih (např. bible, žaltář), bylo bohatě zdobeno malbami (iluminacemi), iniciálami a ornamenty s použitím barev a plátkového zlata. Tyto knihy byly nejen textem, ale i cenným uměleckým dílem.
- Kniha jako poklad: Vzhledem k náročnosti výroby byly knihy extrémně vzácné a drahé. Velké klášterní knihovny vlastnily jen několik stovek svazků. Knihy byly často připevněny řetězy ke čtecím pultům, aby se zabránilo jejich krádeži.
📕 Anatomie tištěné knihy
Moderní tištěná kniha se skládá z několika standardních částí.
- Knižní blok: Sešité nebo slepené listy papíru, které tvoří vnitřek knihy.
- Knižní desky: Pevný obal, který chrání knižní blok. Skládá se z přední a zadní desky a hřbetu. U brožovaných knih (paperback) je obálka měkká.
- Hřbet: Část, kde jsou listy svázány. Na hřbetu je obvykle uveden autor, název knihy a logo nakladatele.
- Předsádka: Dvojlist pevnějšího papíru, který spojuje knižní blok s deskami.
- Přebal: Samostatný, často graficky výrazný papírový obal, který se přehýbá přes desky a slouží k ochraně a propagaci knihy.
Gutenbergova revoluce (polovina 15. století)
Vynález knihtisku s pohyblivými literami kolem roku 1450 Johannesem Gutenbergem v Mohuči znamenal nejdůležitější zlom v historii knihy a jeden z nejvýznamnějších vynálezů v dějinách lidstva.
- Technologie: Gutenbergova inovace spočívala v kombinaci několika prvků: slitiny pro odlévání jednotlivých písmen (liter), speciálního lisu (upraveného z lisu na víno) a mastné tiskařské barvy. Tato technologie umožnila rychlou a relativně levnou produkci identických kopií textu[4].
- Gutenbergova bible: První velkou knihou vytištěnou touto technologií byla v letech 1452–1455 Gutenbergova bible, dvoudílná latinská bible. Vzniklo asi 180 kopií, z nichž se do dnešních dnů dochovalo 49[5].
- Důsledky knihtisku:
- Masové šíření informací: Cena knih dramaticky klesla a jejich dostupnost se mnohonásobně zvýšila. Informace, myšlenky a vědění se mohly šířit po Evropě bezprecedentní rychlostí.
- Podpora reformace: Knihtisk byl klíčovým nástrojem reformace. Umožnil masové šíření tezí Martina Luthera a překladů Bible do národních jazyků, což podkopalo autoritu katolické církve.
- Standardizace jazyka a vzdělanosti: Tisk přispěl k ustálení pravopisu a gramatiky národních jazyků. Zvýšená dostupnost knih podpořila růst gramotnosti a vznik moderního školství.
- Renesance a vědecká revoluce: Knihtisk urychlil šíření humanistických myšlenek a umožnil vědcům, jako byl Mikuláš Koperník nebo Galileo Galilei, sdílet své objevy s širší odbornou veřejností.
Od inkunábulí po průmyslovou revoluci (16.–18. století)
- Inkunábule (prvotisky): Knihy tištěné v prvních 50 letech po vynálezu knihtisku (tj. do roku 1500) se nazývají inkunábule. Často ještě napodobovaly vzhled ručně psaných kodexů.
- Rozvoj nakladatelství: V 16. století se centra knihtisku přesunula do Benátek (nakladatelství Alda Manuzia, který zavedl formát kapesních knih a kurzívu) a dalších evropských měst.
- Průmyslová revoluce: V 19. století přinesla průmyslová revoluce další vlnu inovací: parní tiskařské stroje, strojovou výrobu papíru a nové techniky vazby. To vedlo k dalšímu zlevnění a masové produkci knih, která dala vzniknout modernímu nakladatelství a knižnímu trhu.
📚 Typologie knih
Knihy lze dělit podle mnoha kritérií.
Podle obsahu
- Beletrie (Krásná literatura): Díla s uměleckou hodnotou, jejichž hlavním účelem je estetický a emocionální zážitek.
- Odborná a naučná literatura: Díla zaměřená na předávání faktů a poznatků.
- Druhy: Encyklopedie, slovník, učebnice, vědecká monografie, biografie, literatura faktu.
- Literatura pro děti a mládež: Knihy určené specifickým věkovým kategoriím dětí.
Podle vazby
- Vázaná (pevná) vazba (Hardcover): Knižní blok je chráněn pevnými lepenkovými deskami. Je odolnější a dražší, používá se pro reprezentativní vydání a knihy "na stálo".
- Brožovaná vazba (Paperback): Knižní blok je vlepen do měkké kartonové obálky. Je levnější, lehčí, ale méně odolná. Typická pro masový trh.
Podle formy
- Tištěná kniha: Klasická fyzická kniha.
- Elektronická kniha (E-book): Digitální soubor, který lze číst na specializovaných čtečkách (Amazon Kindle, PocketBook), tabletech nebo chytrých telefonech. Výhodou je skladnost (tisíce knih v jednom zařízení) a možnost úpravy textu.
- Audiokniha: Zvuková nahrávka čteného textu knihy. Umožňuje "číst" při jiných činnostech (řízení auta, sport).
🤖 Kniha v digitálním věku
Konec 20. a začátek 21. století přinesl další revoluci srovnatelnou s vynálezem knihtisku – digitalizaci.
- Elektronické knihy (E-books): Myšlenka digitální knihovny se objevila již v roce 1971 se vznikem Projekt Gutenberg, jehož cílem bylo digitalizovat knihy s prošlými autorskými právy a zpřístupnit je zdarma[6]. Masové rozšíření e-knih však nastalo až po roce 2007 s příchodem první komerčně úspěšné čtečky Amazon Kindle od společnosti Amazon.
- Výhody: Okamžitá dostupnost, skladnost, možnost fulltextového vyhledávání, úprava velikosti písma, nižší cena.
- Nevýhody: Nutnost vlastnit čtecí zařízení, závislost na baterii, absence fyzického prožitku (vůně papíru, listování).
- Audioknihy: Ačkoliv zvukové záznamy knih existovaly již dříve (na kazetách a CD), jejich popularita explodovala s rozšířením chytrých telefonů a streamovacích služeb jako Audible nebo Storytel. Umožňují konzumaci literatury v situacích, kdy není možné číst.
- Tisk na požádání (Print on Demand - PoD): Technologie, která umožňuje vytisknout knihu až ve chvíli, kdy si ji zákazník objedná. To eliminuje náklady na skladování velkých nákladů a umožňuje vydávat i velmi specializované tituly, které by se v klasickém modelu nevyplatily.
- Soužití formátů: Navzdory obavám z "konce tištěné knihy" se ukazuje, že digitální a tištěné formáty existují vedle sebe a vzájemně se doplňují. Prodeje tištěných knih po počátečním poklesu opět stabilně rostou a mnoho čtenářů kombinuje různé formáty podle situace[7].
🏛️ Kniha jako instituce
Kolem knihy se vytvořil komplexní ekosystém institucí, které se starají o její tvorbu, šíření a uchovávání.
- Nakladatelství: Společnosti, které vybírají, redigují, graficky upravují, tisknou a distribuují knihy. Hrají klíčovou roli jako "filtry" kvality a vkusu.
- Knihkupectví: Místa prodeje knih, od velkých řetězců po malá nezávislá knihkupectví, která často fungují i jako komunitní centra.
- Knihovna: Veřejné instituce, jejichž posláním je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat knihy a další informační zdroje široké veřejnosti. Jsou klíčovými centry vzdělanosti a kultury.
- ISBN (International Standard Book Number): Unikátní třináctimístný identifikační kód, který je přidělován každému knižnímu vydání. Funguje jako "rodné číslo" knihy a usnadňuje její identifikaci v katalozích a obchodech po celém světě.
🧑🏫 Pro laiky
- Proč byl přechod od svitku ke knize (kodexu) tak důležitý? Představte si, že hledáte konkrétní informaci v dlouhém papyrusovém svitku. Je to jako byste hledali jednu scénu ve filmu na staré videokazetě – musíte všechno přetáčet dopředu a dozadu, což je strašně nepohodlné. Kniha (kodex) je jako DVD nebo YouTube – můžete okamžitě "přeskočit" na jakoukoliv kapitolu nebo stránku. Tato schopnost rychlého vyhledávání a křížových odkazů byla naprosto revoluční pro studium, právo a náboženství.
- Co přesně vynalezl Gutenberg? Gutenberg nevynalezl tisk jako takový (ten znali už Číňané), ale vynalezl systém tisku z pohyblivých písmen. Místo toho, aby pro každou stránku musel složitě vyřezávat celou dřevěnou desku, měl krabici plnou jednotlivých kovových písmen ("liter"). Z nich si poskládal text pro jednu stránku, tu vytiskl v mnoha kopiích, a pak písmena zase rozebral a mohl z nich poskládat další stránku. Byla to vlastně taková středověká verze skládání textu z kostiček Scrabblu, což dramaticky zrychlilo a zlevnilo celý proces.
- Proč tištěná kniha stále přežívá v době internetu? Tištěná kniha nabízí prožitek, který digitální text nemůže plně nahradit. Je to fyzický objekt: můžete cítit jeho váhu, vůni papíru, slyšet šustění stránek. Čtení z papíru je pro mnoho lidí méně únavné pro oči a lépe si při něm pamatují přečtené informace, protože si je spojují s konkrétním místem na stránce. Navíc, tištěná kniha je uzavřený svět bez notifikací a rozptýlení, které přináší digitální zařízení.
Reference
- ↑ https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=8
- ↑ https://www.worldhistory.org/Egyptian_Papyrus/
- ↑ https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=3407
- ↑ https://www.britannica.com/biography/Johannes-Gutenberg
- ↑ https://www.bl.uk/treasures/gutenberg-bible
- ↑ https://www.gutenberg.org/about/
- ↑ https://www.statista.com/topics/1177/book-market/