Kniha

Rozbalit box

Obsah boxu

Kniha je médium pro záznam a uchovávání informací (textu, obrazu) ve formě svazku listů papíru, pergamenu nebo jiného materiálu, které jsou spojené na jedné straně (ve hřbetu) a chráněné deskami. V širším, nehmotném smyslu, je kniha literární nebo vědecké dílo tvořící myšlenkový celek. Od svého vzniku v podobě kodexu až po dnešní digitální formy je kniha klíčovým nástrojem pro šíření vědění, myšlenek, příběhů a kultury, a je jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.

Představuje nejen fyzický objekt, ale také symbol vzdělanosti, moudrosti a představivosti. Její vývoj, od ručně psaných rukopisů po masově tištěné svazky a elektronické knihy, je neoddělitelně spjat s historií písma, technologií a společenských změn.

⏳ Historie

Historie knihy je příběhem o hledání co nejefektivnějšího způsobu záznamu a předávání informací.

Předchůdci knihy (starověk)

Před vznikem knihy v dnešním smyslu existovala řada jiných forem písemných záznamů.

• Hliněné tabulky: Ve starověké Mezopotámii používali Sumerové a další civilizace k psaní klínovým písmem tabulky z vlhké hlíny, které se následně sušily na slunci nebo vypalovaly. Byly odolné, ale těžké a nepraktické.
• Papyrusový svitek: Ve starověkém Egyptě se z dřeně šáchoru papírodárného vyráběl papyrus. Jednotlivé listy se lepily k sobě a vytvářely až několik metrů dlouhé svitky. Psalo se na ně hieroglyfy nebo pozdějšími písmy. Svitek byl dominantní formou "knihy" v celé antické středomořské civilizaci, včetně Řecka a Říma. Jeho nevýhodou byla nutnost číst postupně a nemožnost snadno listovat nebo se vracet k textu.
• Voskové tabulky: Dřevěné destičky potažené vrstvou včelího vosku, do kterých se rylo rydlem. Sloužily pro dočasné záznamy, poznámky nebo školní cvičení, protože text bylo možné snadno smazat a tabulku znovu použít.

📖 Revoluce kodexu (1.–4. století n. l.)

Největší revoluci ve formě knihy před vynálezem knihtisku představoval přechod od svitku ke kodexu.

• Vznik: Kodex, tedy svazek složených a na jedné straně sešitých listů, se vyvinul z voskových tabulek spojených k sobě. Začal se prosazovat v Římské říši v prvních stoletích našeho letopočtu. Zpočátku byl považován za méně prestižní formát, ale rychle si získal oblibu u raných křesťanů, kteří ho používali pro šíření textů Bible.
• Výhody oproti svitku:
  • Snadná orientace: Umožňoval rychlé listování, vyhledávání pasáží a přímý přístup k jakékoliv části textu.
  • Kapacita: Na rozdíl od svitku bylo možné psát na obě strany listu, což zdvojnásobilo kapacitu.
  • Skladnost a odolnost: Kodex byl kompaktnější a díky pevným deskám i odolnější než křehký svitek.
• Materiál: S rozšířením kodexu se jako hlavní psací materiál prosadil pergamen – vydělaná a hlazená zvířecí kůže (telecí, ovčí, kozí). Byl mnohem odolnější a dostupnější v Evropě než dovážený papyrus.

Kniha ve středověku (5.–15. století)

Po pádu Západořímské říše se centrem vzdělanosti a knižní produkce staly kláštery.

• Rukopisy a skriptoria: Knihy byly po celý středověk opisovány ručně mnichy-písaři ve speciálních klášterních dílnách zvaných skriptoria. Proces byl extrémně pomalý, nákladný a pracný. Jedna kniha se mohla opisovat i několik let.
• Iluminace: Mnoho středověkých rukopisů, zejména liturgických knih (např. bible, žaltář), bylo bohatě zdobeno malbami (iluminacemi), iniciálami a ornamenty s použitím barev a plátkového zlata. Tyto knihy byly nejen textem, ale i cenným uměleckým dílem.
• Kniha jako poklad: Vzhledem k náročnosti výroby byly knihy extrémně vzácné a drahé. Velké klášterní knihovny vlastnily jen několik stovek svazků. Knihy byly často připevněny řetězy ke čtecím pultům, aby se zabránilo jejich krádeži.

📕 Anatomie tištěné knihy

Moderní tištěná kniha se skládá z několika standardních částí.

• Knižní blok: Sešité nebo slepené listy papíru, které tvoří vnitřek knihy.
• Knižní desky: Pevný obal, který chrání knižní blok. Skládá se z přední a zadní desky a hřbetu. U brožovaných knih (paperback) je obálka měkká.
• Hřbet: Část, kde jsou listy svázány. Na hřbetu je obvykle uveden autor, název knihy a logo nakladatele.
• Předsádka: Dvojlist pevnějšího papíru, který spojuje knižní blok s deskami.
• Přebal: Samostatný, často graficky výrazný papírový obal, který se přehýbá přes desky a slouží k ochraně a propagaci knihy.

Gutenbergova revoluce (polovina 15. století)

Vynález knihtisku s pohyblivými literami kolem roku 1450 Johannesem Gutenbergem v Mohuči znamenal nejdůležitější zlom v historii knihy a jeden z nejvýznamnějších vynálezů v dějinách lidstva.

• Technologie: Gutenbergova inovace spočívala v kombinaci několika prvků: slitiny pro odlévání jednotlivých písmen (liter), speciálního lisu (upraveného z lisu na víno) a mastné tiskařské barvy. Tato technologie umožnila rychlou a relativně levnou produkci identických kopií textu.
• Gutenbergova bible: První velkou knihou vytištěnou touto technologií byla v letech 1452–1455 Gutenbergova bible, dvoudílná latinská bible. Vzniklo asi 180 kopií, z nichž se do dnešních dnů dochovalo 49.
• Důsledky knihtisku:
  • Masové šíření informací: Cena knih dramaticky klesla a jejich dostupnost se mnohonásobně zvýšila. Informace, myšlenky a vědění se mohly šířit po Evropě bezprecedentní rychlostí.
  • Podpora reformace: Knihtisk byl klíčovým nástrojem reformace. Umožnil masové šíření tezí Martina Luthera a překladů Bible do národních jazyků, což podkopalo autoritu katolické církve.
  • Standardizace jazyka a vzdělanosti: Tisk přispěl k ustálení pravopisu a gramatiky národních jazyků. Zvýšená dostupnost knih podpořila růst gramotnosti a vznik moderního školství.
  • Renesance a vědecká revoluce: Knihtisk urychlil šíření humanistických myšlenek a umožnil vědcům, jako byl Mikuláš Koperník nebo Galileo Galilei, sdílet své objevy s širší odbornou veřejností.

Od inkunábulí po průmyslovou revoluci (16.–18. století)

• Inkunábule (prvotisky): Knihy tištěné v prvních 50 letech po vynálezu knihtisku (tj. do roku 1500) se nazývají inkunábule. Často ještě napodobovaly vzhled ručně psaných kodexů.
• Rozvoj nakladatelství: V 16. století se centra knihtisku přesunula do Benátek (nakladatelství Alda Manuzia, který zavedl formát kapesních knih a kurzívu) a dalších evropských měst.
• Průmyslová revoluce: V 19. století přinesla průmyslová revoluce další vlnu inovací: parní tiskařské stroje, strojovou výrobu papíru a nové techniky vazby. To vedlo k dalšímu zlevnění a masové produkci knih, která dala vzniknout modernímu nakladatelství a knižnímu trhu.

📚 Typologie knih

Knihy lze dělit podle mnoha kritérií.

Podle obsahu

• Beletrie (Krásná literatura): Díla s uměleckou hodnotou, jejichž hlavním účelem je estetický a emocionální zážitek.
  • Žánry: Román, novela, povídka, poezie, drama.
• Odborná a naučná literatura: Díla zaměřená na předávání faktů a poznatků.
  • Druhy: Encyklopedie, slovník, učebnice, vědecká monografie, biografie, literatura faktu.
• Literatura pro děti a mládež: Knihy určené specifickým věkovým kategoriím dětí.

Podle vazby

• Vázaná (pevná) vazba (Hardcover): Knižní blok je chráněn pevnými lepenkovými deskami. Je odolnější a dražší, používá se pro reprezentativní vydání a knihy "na stálo".
• Brožovaná vazba (Paperback): Knižní blok je vlepen do měkké kartonové obálky. Je levnější, lehčí, ale méně odolná. Typická pro masový trh.

Podle formy

• Tištěná kniha: Klasická fyzická kniha.
• Elektronická kniha (E-book): Digitální soubor, který lze číst na specializovaných čtečkách (Amazon Kindle, PocketBook), tabletech nebo chytrých telefonech. Výhodou je skladnost (tisíce knih v jednom zařízení) a možnost úpravy textu.
• Audiokniha: Zvuková nahrávka čteného textu knihy. Umožňuje "číst" při jiných činnostech (řízení auta, sport).

🤖 Kniha v digitálním věku

Konec 20. a začátek 21. století přinesl další revoluci srovnatelnou s vynálezem knihtisku – digitalizaci.

• Elektronické knihy (E-books): Myšlenka digitální knihovny se objevila již v roce 1971 se vznikem Projekt Gutenberg, jehož cílem bylo digitalizovat knihy s prošlými autorskými právy a zpřístupnit je zdarma. Masové rozšíření e-knih však nastalo až po roce 2007 s příchodem první komerčně úspěšné čtečky Amazon Kindle od společnosti Amazon.
  • Výhody: Okamžitá dostupnost, skladnost, možnost fulltextového vyhledávání, úprava velikosti písma, nižší cena.
  • Nevýhody: Nutnost vlastnit čtecí zařízení, závislost na baterii, absence fyzického prožitku (vůně papíru, listování).
• Audioknihy: Ačkoliv zvukové záznamy knih existovaly již dříve (na kazetách a CD), jejich popularita explodovala s rozšířením chytrých telefonů a streamovacích služeb jako Audible nebo Storytel. Umožňují konzumaci literatury v situacích, kdy není možné číst.
• Tisk na požádání (Print on Demand - PoD): Technologie, která umožňuje vytisknout knihu až ve chvíli, kdy si ji zákazník objedná. To eliminuje náklady na skladování velkých nákladů a umožňuje vydávat i velmi specializované tituly, které by se v klasickém modelu nevyplatily.
• Soužití formátů: Navzdory obavám z "konce tištěné knihy" se ukazuje, že digitální a tištěné formáty existují vedle sebe a vzájemně se doplňují. Prodeje tištěných knih po počátečním poklesu opět stabilně rostou a mnoho čtenářů kombinuje různé formáty podle situace.

🏛️ Kniha jako instituce

Kolem knihy se vytvořil komplexní ekosystém institucí, které se starají o její tvorbu, šíření a uchovávání.

• Nakladatelství: Společnosti, které vybírají, redigují, graficky upravují, tisknou a distribuují knihy. Hrají klíčovou roli jako "filtry" kvality a vkusu.
• Knihkupectví: Místa prodeje knih, od velkých řetězců po malá nezávislá knihkupectví, která často fungují i jako komunitní centra.
• Knihovna: Veřejné instituce, jejichž posláním je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat knihy a další informační zdroje široké veřejnosti. Jsou klíčovými centry vzdělanosti a kultury.
• ISBN (International Standard Book Number): Unikátní třináctimístný identifikační kód, který je přidělován každému knižnímu vydání. Funguje jako "rodné číslo" knihy a usnadňuje její identifikaci v katalozích a obchodech po celém světě.

🧑‍🏫 Pro laiky

• Proč byl přechod od svitku ke knize (kodexu) tak důležitý? Představte si, že hledáte konkrétní informaci v dlouhém papyrusovém svitku. Je to jako byste hledali jednu scénu ve filmu na staré videokazetě – musíte všechno přetáčet dopředu a dozadu, což je strašně nepohodlné. Kniha (kodex) je jako DVD nebo YouTube – můžete okamžitě "přeskočit" na jakoukoliv kapitolu nebo stránku. Tato schopnost rychlého vyhledávání a křížových odkazů byla naprosto revoluční pro studium, právo a náboženství.
• Co přesně vynalezl Gutenberg? Gutenberg nevynalezl tisk jako takový (ten znali už Číňané), ale vynalezl systém tisku z pohyblivých písmen. Místo toho, aby pro každou stránku musel složitě vyřezávat celou dřevěnou desku, měl krabici plnou jednotlivých kovových písmen ("liter"). Z nich si poskládal text pro jednu stránku, tu vytiskl v mnoha kopiích, a pak písmena zase rozebral a mohl z nich poskládat další stránku. Byla to vlastně taková středověká verze skládání textu z kostiček Scrabblu, což dramaticky zrychlilo a zlevnilo celý proces.
• Proč tištěná kniha stále přežívá v době internetu? Tištěná kniha nabízí prožitek, který digitální text nemůže plně nahradit. Je to fyzický objekt: můžete cítit jeho váhu, vůni papíru, slyšet šustění stránek. Čtení z papíru je pro mnoho lidí méně únavné pro oči a lépe si při něm pamatují přečtené informace, protože si je spojují s konkrétním místem na stránce. Navíc, tištěná kniha je uzavřený svět bez notifikací a rozptýlení, které přináší digitální zařízení.