Přeskočit na obsah

Encyklopedie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox dílo Encyklopedie (z řeckého enkyklios paideia, ἐγκύκλιος παιδεία, což znamená „všeobecné vzdělání“) je literární, případně audiovizuální dílo, které souhrnně a systematicky zpracovává poznatky z jednoho nebo více oborů lidského vědění. Cílem encyklopedie je shromáždit, utřídit a zpřístupnit co nejširšímu okruhu čtenářů souhrn aktuálních a ověřených informací. Na rozdíl od slovníku, který se zaměřuje na vysvětlení významu slov (lexikální jednotky), encyklopedie poskytuje podrobné informace o věcech, konceptech, osobách a událostech (reálném světě).

Encyklopedie mohou být všeobecné (univerzální), které se snaží pokrýt celé spektrum lidského vědění (např. Encyclopædia Britannica nebo Wikipedie), nebo specializované (oborové), které se zaměřují na konkrétní oblast, jako je medicína, filozofie, film nebo hudba. V průběhu historie se forma encyklopedií vyvíjela od rukopisných svitků přes rozsáhlé tištěné knižní soubory až po moderní digitální a online platformy.

📜 Historie

Myšlenka sepsat veškeré lidské vědění je stará jako civilizace sama. První pokusy měly spíše podobu soupisů než systematicky uspořádaných hesel.

🏛️ Starověk a antika

Za jednoho z prvních předchůdců encyklopedistů lze považovat Speusippa, synovce filozofa Platóna, který se ve 4. století př. n. l. pokusil sepsat souhrn tehdejšího vědění. Nejvýznamnějším a nejzachovalejším dílem tohoto druhu z antického Říma je Naturalis historia (Přírodověda) od Plinia staršího z 1. století n. l. Toto monumentální dílo o 37 svazcích shrnovalo poznatky z oblastí jako astronomie, geografie, zoologie, botanika, lékařství a mineralogie. Ačkoliv nebylo uspořádáno abecedně, ale tematicky, a obsahovalo mnoho tehdy běžných, dnes však vyvrácených mýtů, sloužilo jako hlavní zdroj vědomostí po více než 1500 let.

🕌 Středověk a islámský svět

Po pádu Západořímské říše se centrem uchovávání a rozvíjení vědomostí staly kláštery v Evropě a islámský svět. Významným dílem raného středověku byly Etymologiae od Isidora ze Sevilly ze 7. století. Tento spis se pokoušel vysvětlit původ a význam slov a skrze ně i podstatu věcí, čímž vytvořil jakýsi tematický souhrn tehdejšího vědění.

Během zlatého věku islámu (cca 8. až 13. století) vznikala rozsáhlá kompilační díla. Arabští a perští učenci systematicky překládali a rozvíjeli antické poznatky. Příkladem je dílo Bratři čistoty (Ikhwān al-Ṣafāʾ) z 10. století, což byla rozsáhlá encyklopedie věd a filozofie. V Číně vznikaly v průběhu staletí obrovské encyklopedie na příkaz císařů, například Encyklopedie Jung-le z počátku 15. století, která ve svých více než 11 000 svazcích představovala největší encyklopedii v dějinách až do nástupu Wikipedie.

💡 Renesance a osvícenství

S vynálezem knihtisku v 15. století se možnosti šíření vědomostí dramaticky zvýšily. Během renesance a humanismu vzrostl zájem o systematické třídění informací. Zásadní zlom však přišel v období osvícenství v 18. století ve Francii.

Projekt Encyclopédie, ou dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers (Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel), vydávaný v letech 1751–1772 pod vedením Denise Diderota a Jeana le Rond d'Alemberta, je považován za prototyp moderní encyklopedie. Jejím cílem nebylo jen shrnout znalosti, ale také propagovat osvícenské myšlenky, kritické myšlení a zpochybnit autoritu církve a monarchie. Byla uspořádána abecedně a obsahovala příspěvky od největších myslitelů té doby, jako byli Voltaire, Montesquieu nebo Rousseau.

📖 19. a 20. století: Zlatý věk tištěných encyklopedií

V 19. století se encyklopedie staly symbolem národní hrdosti a vzdělanosti. Vznikly velké národní encyklopedie, které se snažily o co největší komplexnost a autoritativnost.

  • Encyclopædia Britannica: Původně skotské dílo z konce 18. století se postupně rozrostlo v nejprestižnější anglicky psanou encyklopedii.
  • Brockhaus Enzyklopädie: Německá encyklopedie, která se stala vzorem pro mnoho dalších po celém světě, včetně ruských a českých.
  • Ottův slovník naučný: Největší česká tištěná encyklopedie, vydávaná v letech 1888–1909, která je dodnes ceněna pro svou podrobnost a kvalitu. Její 28 svazků (a pozdější dodatky) představuje vrchol české pozitivistické vědy.

V této éře se encyklopedie staly běžnou součástí knihoven střední a vyšší třídy a symbolem vzdělanosti. Jejich tvorba byla financována z prodeje a podíleli se na ní přední odborníci z univerzit a akademií věd.

💻 Digitální revoluce a 21. století

S nástupem počítačů a digitálních médií v druhé polovině 20. století začala éra tištěných encyklopedií pomalu končit. Prvním krokem byly encyklopedie na CD-ROM, jako například populární Microsoft Encarta (1993–2009), která kombinovala text s multimediálním obsahem (videa, zvuky, animace).

Skutečnou revoluci však přinesl internet. V roce 2001 byla spuštěna Wikipedie, online encyklopedie založená na principu otevřené spolupráce dobrovolníků z celého světa. Díky svému modelu se rychle stala nejrozsáhlejší encyklopedií v historii lidstva. Její úspěch vedl k postupnému útlumu tištěných encyklopedií; například prestižní Encyclopædia Britannica ukončila své tištěné vydávání v roce 2012 a plně se přesunula do online prostředí. Dnes dominují digitální encyklopedie, které umožňují neustálou aktualizaci, snadné vyhledávání a propojení s dalšími zdroji.

⚙️ Charakteristika a typologie

Encyklopedie lze dělit podle několika kritérií, která definují jejich formu a obsah.

🎯 Účel a rozsah

  • Všeobecné (univerzální) encyklopedie: Snaží se pokrýt všechny oblasti lidského vědění. Jejich cílem je poskytnout základní přehled o co nejširším spektru témat. Příkladem je Ottův slovník naučný nebo Wikipedie.
  • Specializované (oborové) encyklopedie: Zaměřují se na konkrétní obor, jako je filozofie, chemie, letectví nebo Star Trek. Poskytují mnohem hlubší a detailnější informace než všeobecné encyklopedie.

🗂️ Metody organizace

  • Abecední uspořádání: Nejběžnější metoda, kdy jsou hesla řazena podle abecedy. Umožňuje rychlé a snadné vyhledávání konkrétních informací. Tuto metodu zpopularizovala Diderotova Encyclopédie.
  • Tematické (systematické) uspořádání: Hesla jsou seskupena do tematických celků a kapitol. Tento přístup byl běžný ve starověku a středověku (např. Naturalis historia). Dnes se používá spíše ve specializovaných dílech, kde je důležité ukázat souvislosti mezi pojmy v rámci oboru.

Moderní digitální encyklopedie kombinují oba přístupy díky hypertextovým odkazům, které umožňují přecházet mezi souvisejícími hesly bez ohledu na jejich abecední zařazení.

✍️ Autorství a redakční proces

  • Tradiční model: Obsah je tvořen týmem placených odborníků a redaktorů. Každé heslo prochází recenzním řízením, které má zajistit jeho přesnost a nezaujatost. Tento model je typický pro tištěné encyklopedie jako Britannica nebo Brockhaus.
  • Kolaborativní model (Wiki): Obsah je tvořen a upravován komunitou dobrovolných přispěvatelů. Kvalita je zajišťována vzájemnou kontrolou, diskusemi a zavedenými pravidly (např. povinnost uvádět zdroje). Hlavním příkladem je Wikipedie.

🌍 Významné světové a české encyklopedie

Světové encyklopedie

České a československé encyklopedie

🤔 Pro laiky

Představte si encyklopedii jako obrovskou knihovnu, kde jsou všechny znalosti lidstva seřazeny a přehledně vysvětleny. Místo toho, abyste museli číst stovky knih o slonech, abyste se o nich něco dozvěděli, v encyklopedii najdete jedno heslo "Slon", které vám na pár stránkách shrne to nejdůležitější: kde žijí, co jedí, jak se rozmnožují a proč jsou ohrožení.

Jaký je rozdíl mezi encyklopedií a slovníkem?

  • Slovník vám řekne, co znamená nějaké slovo. Například u slova "voda" vám vysvětlí, že je to podstatné jméno označující bezbarvou kapalinu.
  • Encyklopedie vám vysvětlí, co je nějaká věc nebo pojem. U hesla "Voda" vám popíše její chemické složení (H2O), její význam pro život na Zemi, její skupenství (led, voda, pára) a její koloběh v přírodě.

Dříve byly encyklopedie obrovské a drahé sady knih, které si mohly dovolit jen školy nebo bohaté rodiny. Dnes, díky internetu, máme největší encyklopedii v historii – Wikipedie – dostupnou zdarma na jakémkoli telefonu nebo počítači.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Encyklopedie&oldid=14406“