René Descartes

René Descartes
Významné myšlenky	Karteziánské pochybování, substanční dualismus, cogito ergo sum, mechanicismus
Éra	Raně novověká filozofie
Národnost	Francouzská
Škola	Racionalismus, karteziánství
Název	René Descartes
Úmrtí	11. února 1650 (ve věku 53 let); Stockholm, Švédské království
Narození	31. března 1596; La Haye en Touraine (dnes Descartes), Francouzské království
Jméno	René Descartes
Signatura	Signature of René Descartes.svg
Hlavní zájmy	Metafyzika, epistemologie, matematika, přírodní filozofie (fyzika)
Popisek	Portrét Reného Descarta od Franse Halse, ca 1649.
Hlavní díla	Rozprava o metodě (1637), Meditace o první filozofii (1641), Principy filozofie (1644)
Obrázek	Franz_Hals_-_Portret_van_René_Descartes.jpg
Region	Západní filozofie
Ovlivněni	Baruch Spinoza, Gottfried Wilhelm Leibniz, Nicolas Malebranche, John Locke, David Hume, Immanuel Kant, Isaac Newton
Ovlivnil	Platón, Aristotelés, Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský, scholastika, Francis Bacon

Rozbalit box

Obsah boxu

René Descartes (latinsky Renatus Cartesius; 31. března 1596 La Haye en Touraine (dnes Descartes) – 11. února 1650 Stockholm) byl francouzský filozof, matematik a fyzik. Je považován za jednoho ze zakladatelů raně novověké filozofie a moderní filozofie. Jeho dílo zásadně ovlivnilo západní myšlení a položil základy racionalismu, analytické geometrie a mechanicistického pojetí světa. Jeho nejslavnější výrok je Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem).

---

Životopis

Mládí a vzdělání (1596–1619)

René Descartes se narodil 31. března 1596 v La Haye en Touraine (dnes město Descartes ve Francii) v rodině nižšího šlechtice. Jeho matka zemřela krátce po jeho narození.

1606–1614: Studoval na jezuitské koleji v La Flèche, jedné z nejprestižnějších škol tehdejší Evropy. Zde získal důkladné vzdělání v filozofii, matematice, fyzice a klasických jazycích. I když kritizoval scholastickou filozofii, kterou se zde učil, ocenil důslednost matematiky.
1616: Studoval právo na Univerzitě v Poitiers, kde získal bakalářský a licenciátský titul. I když ho rodiče tlačili k právnické kariéře, nikdy se jí nevěnoval.

Vojenská služba a cestování (1619–1628)

Po dokončení vzdělání se Descartes vydal na cesty po Evropě a krátce sloužil v armádě.

1619: Vstoupil do armády knížete Mořice Oranžského v Nizozemsku, a později do armády Maxmiliána Bavorského v Německu. Právě během zimní ubytování v Neuburgu (10. listopadu 1619) prožil slavnou noc "tří snů", které ho inspirovaly k hledání jednoty všeho vědění pomocí matematiky.

Život v Nizozemí (1628–1649)

Od roku 1628 žil Descartes převážně v Nizozemí, kde našel klidné prostředí pro svou práci a studium. Zde napsal většinu svých hlavních děl.

1637: Vydal své první významné dílo Rozprava o metodě (Discours de la méthode), která obsahovala i tři dodatky: Optika, Meteorologie a Geometrie. V Geometrii představil analytickou geometrii.
1641: Publikoval Meditace o první filozofii (Meditationes de prima philosophia), ve kterých podrobněji rozvinul svou metafyziku a epistemologii, včetně slavného pochybování a argumentu cogito ergo sum.
1644: Vyšly Principy filozofie (Principia philosophiae), ucelené shrnutí jeho filozofie a přírodní vědy, které měly sloužit jako učebnice.
Během svého pobytu v Nizozemí vedl bohatou korespondence s předními intelektuály své doby.

Poslední léta ve Švédsku a smrt (1649–1650)

1649: Na pozvání švédské královny Kristiny přesídlil do Stockholmu, aby jí soukromě vyučoval filozofii. Chladné podnebí a neobvyklý režim (královna preferovala lekce v 5 hodin ráno) se podepsaly na jeho zdraví.
1650: René Descartes zemřel 11. února 1650 v Stockholmu na zápal plic.

---

Filozofie

Descartes se snažil vybudovat pevný základ vědění, podobně jako v matematice, a to pomocí rozumu a dedukce.

Metodické pochybování a Cogito ergo sum

Jádrem Descartesovy filozofie je metodické pochybování. Descartes pochyboval o všem, co by mohlo být alespoň sebemenším způsobem zpochybněno – o smyslové poznání, o vnější svět a dokonce i o existenci Boha, který by nás mohl klamat (tzv. zlý démon).

Cílem tohoto pochybování nebylo skepse, ale nalezení nezpochybnitelného základu, o který by se dalo opřít.
Jako jediná věc, o které nemohl pochybovat, se ukázalo samotné pochybování. Jestliže pochybuje, musí myslet, a jestliže myslí, musí existovat. Odtud pochází jeho nejslavnější výrok: „Cogito ergo sum“ (lat. „Myslím, tedy jsem“). Tento výrok se stal výchozím bodem jeho filozofie a základem subjektivismu v moderní filozofii.

Dualismus

Descartesova filozofie je charakteristická svým substančním dualismem, který rozlišuje dvě základní a odlišné substance:

Mysl (res cogitans): Myšlenková substance, jejímž atributem je myšlení. Je nedělitelná, nemateriální a nesmrtelná. Nachází se v člověku.
Rozprostraněnost (res extensa): Materiální substance, jejímž atributem je rozprostraněnost (prostorová dimenze). Je dělitelná a mechanistická. Sem patří všechna hmota, včetně lidského těla.
Vztah mezi duše a tělo byl pro Descarta složitým problémem. Předpokládal, že se mysl a tělo setkávají a vzájemně se ovlivňují v šišince mozkové (glandula pinealis). Tento bod jeho teorie byl později kritizován a vedl k rozvoji occasionalismu a paralelismu.

Důkazy existence Boha

Descartes, ačkoliv podrobil vše pochybování, dospěl k závěru, že Bůh musí existovat. Předložil několik důkazů, z nichž nejslavnější je:

Argument z dokonalosti: Člověk má v sobě ideu dokonalé bytosti (Bůh). Tato idea nemohla vzniknout z nedokonalého člověka, a proto ji musela vložit samotná dokonalá bytost, tedy Bůh. Z dokonalosti Boha vyplývá i jeho existence.
Bůh je pro Descarta garantem pravdy a existence vnějšího světa. Jelikož je dokonalý, nemůže být klamavý, a proto to, co poznáváme jasně a zřetelně, musí být pravdivé.

Mechanistické pojetí světa

Descartes se snažil vysvětlit přírodní jevy na základě mechanických principů.

Vesmír a vše v něm (s výjimkou lidské duše) chápal jako obrovský stroj, který funguje podle přírodních zákonů. Zvířata považoval za komplexní stroje (tzv. zvířecí automaty).
Jeho fyzika byla založena na kontaktu a tlaku mezi částicemi, odmítal akce na dálku (gravitace). To se lišilo od pozdější Newtonovy fyziky.

---

Matematika a věda

Descartes byl nejen filozof, ale také významný matematik a vědec.

Analytická geometrie: Descartes je považován za zakladatele analytické geometrie, která spojuje geometrie a algebra. Zavedl souřadnicový systém (tzv. kartézský systém), který umožnil vyjadřovat geometrické tvary pomocí rovnic a řešit geometrické problémy pomocí algebraických metod. To mělo zásadní význam pro rozvoj matematiky a fyziky.
Optika: Ve své práci Optika studoval lom světla a reflexi. Formuloval Snellův zákon lomu (nezávisle na Snelliovi).
Fyzika: Pokoušel se vytvořit jednotnou fyziku založenou na pohybu a srážkách těles. Měl vliv na formulaci zákona zachování hybnosti.

---

Hlavní díla

Rozprava o metodě (Discours de la méthode, 1637): Dílo, ve kterém představil svou metodu vědeckého poznání a formuloval Cogito ergo sum. Obsahuje také jeho úvahy o optice, meteorologii a geometrii.
Meditace o první filozofii (Meditationes de prima philosophia, 1641): Nejdůležitější metafyzické dílo, kde systematicky rozvíjí své metodické pochybování, dokazuje existenci duše a Boha a formuluje dualismus.
Principy filozofie (Principia philosophiae, 1644): Komplexní učebnice, která shrnuje jeho filozofické a vědecké názory, od metafyziky až po fyziku a kosmologie.
Vášně duše (Les Passions de l'âme, 1649): Poslední dílo, ve kterém se zabývá etikou, psychologií a fyziologií emocí.

---

Odkaz a vliv

René Descartes je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v historii západní filozofie.

Zakladatel racionalismu: Spolu s Spinozou a Leibnizem je považován za otce kontinentálního racionalismu.
Vliv na vědu: Jeho analytická geometrie položila základy moderní matematiky a fyziky. Jeho mechanistické pojetí světa ovlivnilo Newtona a další vědce.
Rozvoj epistemologie: Jeho otázky týkající se jistoty poznání a vztahu mezi myslí a tělom formovaly epistemologické diskuse na staletí dopředu.
Kritika: Ačkoliv byl velmi vlivný, jeho dualismus byl často kritizován pro problém interakce duše a těla. Navzdory tomu jeho myšlenky stimulovaly další filozofický výzkum.

---

Pro laiky

Představte si Reného Descarta jako takového velkého myslitele a vědce ze 17. století. Je to něco jako průkopník moderního přemýšlení.

Co dělal a proč je důležitý?

Chtěl si být vším jistý: Descartes si řekl, že o všem, co ho učili ve škole nebo co viděl, bude pochybovat. Chtěl najít něco, o čem by si byl stoprocentně jistý.
Slavná věta "Myslím, tedy jsem": A na co přišel? Že i když o všem pochybuje, nemůže pochybovat o tom, že pochybuje! A když pochybuje, tak myslí, a když myslí, tak existuje. To je jeho nejslavnější myšlenka: "Cogito ergo sum" – česky "Myslím, tedy jsem". To byl pro něj pevný základ pro další poznání.
Rozdělil svět na dvě části: Věřil, že existují dva úplně odlišné světy:

   * Svět myšlenek: To je naše mysl, duše, vědomí. Je to něco nemateriálního.
   * Svět hmoty: To je všechno kolem nás – naše tělo, stoly, stromy. To je něco materiálního, co zabírá prostor.

Matematika: Byl tak chytrý, že vymyslel něco, čemu říkáme analytická geometrie. To je způsob, jak pomocí čísel a rovnic popisovat tvary a křivky. Díky tomu můžeme dnes dělat přesné výpočty v inženýrství a vědě.

Descartes byl zkrátka člověk, který nám ukázal, že je dobré přemýšlet za sebe a hledat jistotu v rozumu. Jeho myšlenky ovlivnily spoustu vědců a filozofů po něm.

---

Související články

---

Externí odkazy