Noc
Obsah boxu
Noc je část doby mezi západem a východem Slunce, kdy se Slunce nachází pod obzorem. Je charakterizována přirozenou tmou a obecně nižšími teplotami než během dne. Z astronomického hlediska nastává noc v okamžiku, kdy Slunce klesne více než 18 stupňů pod obzor. Délka noci se mění v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období.
Noc má hluboký význam v biologii, kultuře i vědě. Pro většinu lidí a denních živočichů je to doba odpočinku a spánku, zatímco pro noční živočichy představuje aktivní část dne. V lidské kultuře je noc často spojována s tajemstvím, nebezpečím, ale také s klidem, romantikou a inspirací. S rozvojem umělého osvětlení se charakter noci v lidských sídlech dramaticky proměnil.
🔭 Astronomická definice
Z pohledu astronomie není přechod mezi dnem a nocí okamžitý. Je definován několika fázemi soumraku, které závisí na úhlové výšce Slunce pod obzorem.
🌍 Příčina vzniku
Hlavní a jedinou příčinou střídání dne a noci na Zemi je její axiální rotace. Země se otáčí kolem své osy, čímž postupně vystavuje různé části svého povrchu slunečnímu svitu. Polokoule přivrácená ke Slunci zažívá den, zatímco polokoule odvrácená zažívá noc. Jedna plná rotace trvá přibližně 24 hodin, což definuje délku jednoho solárního dne.
🌇 Fáze soumraku a úsvitu
Přechodové období mezi dnem a nocí se nazývá soumrak (po západu Slunce) a úsvit (před východem Slunce). Rozlišujeme tři hlavní fáze:
- Občanský soumrak/úsvit: Slunce je 0° až 6° pod obzorem. Během této doby je stále dostatek přirozeného světla pro běžné venkovní aktivity bez umělého osvětlení. Jsou vidět nejjasnější planety a hvězdy.
- Nautický (mořeplavecký) soumrak/úsvit: Slunce je 6° až 12° pod obzorem. Obzor je stále rozeznatelný od mořské hladiny, což historicky umožňovalo navigaci pomocí hvězd. Obloha je již tmavá, ale ne zcela černá.
- Astronomický soumrak/úsvit: Slunce je 12° až 18° pod obzorem. Obloha je téměř úplně tmavá, ale stále v ní existuje nepatrné množství rozptýleného slunečního světla. Pro běžné pozorování se jeví jako plná noc.
- Plná noc: Nastává, když Slunce klesne více než 18° pod obzor. V tomto okamžiku již do atmosféry nedopadá žádné rozptýlené sluneční světlo a obloha je nejtmavší, což poskytuje ideální podmínky pro astronomické pozorování.
🌐 Variace délky noci
Délka noci není konstantní a mění se z několika důvodů:
- Roční období: Kvůli sklonu zemské osy (přibližně 23,5°) se délka dne a noci v průběhu roku mění. V zimě na dané polokouli je tato polokoule odkloněna od Slunce, což má za následek dlouhé noci a krátké dny. V létě je tomu naopak.
- Zeměpisná šířka: Čím dále od rovníku se nacházíme, tím větší jsou sezónní rozdíly v délce noci. Na rovníku je délka noci po celý rok téměř konstantní (kolem 12 hodin).
- Rovnodennost a slunovrat: Během jarní a podzimní rovnodennosti jsou den a noc přibližně stejně dlouhé po celé Zemi. Během zimního slunovratu nastává nejdelší noc v roce, zatímco během letního slunovratu je noc nejkratší.
- Polární noc: V oblastech za polárními kruhy trvá noc v zimním období déle než 24 hodin. Na samotných pólech trvá polární noc téměř půl roku.
生物 Biologický význam
Noc a přirozený cyklus světla a tmy zásadně ovlivňují chování a fyziologii téměř všech organismů na Zemi.
😴 Cirkadiánní rytmy a spánek
U většiny živočichů, včetně člověka, řídí střídání aktivity a odpočinku vnitřní biologické hodiny, známé jako cirkadiánní rytmus. Tento rytmus je synchronizován především světlem. U lidí tma spouští v epifýze produkci hormonu melatonin, který navozuje ospalost a připravuje tělo na spánek. Spánek je klíčový pro regeneraci organismu, upevňování paměti a správnou funkci imunitního systému. Narušení tohoto cyklu, například prací na směny nebo jet lagem, může mít negativní zdravotní dopady.
🦉 Noční živočichové
Pro mnoho druhů je noc hlavní aktivní periodou. Tito noční živočichové (nokturnální) mají vyvinuty speciální adaptace pro život ve tmě:
- Zrak: Mnoho nočních predátorů, jako jsou sovy nebo kočkovití, má velké oči se schopností maximálně využít zbytkové světlo. Za síticí mají často reflexní vrstvu zvanou tapetum lucidum, která zlepšuje vidění za šera (způsobuje "svítící oči").
- Sluch: Netopýři využívají echolokaci k orientaci a lovu. Sova pálená má asymetricky umístěné ušní otvory, což jí umožňuje přesně lokalizovat zdroj zvuku.
- Čich a hmat: Mnoho nočních savců, jako jsou ježci nebo hlodavci, má vynikající čich a citlivé hmatové vousy (vibrisy) pro orientaci v prostoru.
- Bioluminiscence: Některé organismy, jako jsou světlušky nebo hlubokomořské ryby, si dokáží světlo samy vytvářet pomocí chemických reakcí.
🌿 Vliv na rostliny
Rostliny také reagují na střídání dne a noci. Tento jev se nazývá fotoperiodismus. Délka noci může ovlivňovat klíčení, kvetení a nástup vegetačního klidu. Během noci u většiny rostlin neprobíhá fotosyntéza, ale dochází k dýchání. Některé rostliny, zejména ty v suchých oblastech (např. kaktusy), využívají speciální typ fotosyntézy zvaný CAM metabolismus, kdy v noci otevírají průduchy, aby přijaly oxid uhličitý, a minimalizovaly tak ztráty vody během horkého dne.
💡 Noc a společnost
V lidské historii a kultuře hrála noc vždy dvojí roli – byla zdrojem strachu i fascinace.
🏛️ Kulturní a historický význam
Před masovým zavedením umělého osvětlení byla noc pro lidi obdobím nebezpečí a nejistoty. Tma skrývala predátory i lidské nepřátele. To se odrazilo v mytologii a folklóru mnoha kultur, kde je noc domovem démonů, duchů a dalších nadpřirozených bytostí (např. upíři, vlkodlaci). Zároveň byla noc vnímána jako čas klidu, introspekce a spojení s božským. Hvězdná obloha inspirovala vznik astrologie, astronomie a mnoha náboženských a filozofických systémů. V mnoha náboženstvích jsou důležité rituály a svátky spojeny s nocí (např. vánoční vigilie, muslimský ramadán, židovský Jom kipur).
🎨 Noc v umění a literatuře
Noc je silným a častým motivem v umění a literatuře.
- Výtvarné umění: Malíři jako Rembrandt a Caravaggio mistrovsky pracovali s kontrastem světla a tmy (šerosvit). Vincent van Gogh ve svých dílech jako Hvězdná noc nebo Noční kavárna zobrazil emocionální a mystickou stránku noci.
- Literatura: V poezii, zejména v období romantismu, byla noc symbolem melancholie, lásky, tajemství a nekonečna. V dílech Edgara Allana Poea je noc často dějištěm hrůzostrašných příběhů.
- Hudba: Mnoho hudebních skladeb se inspiruje nocí, například Mozartova Malá noční hudba nebo Chopinova nokturna.
🏙️ Moderní noc
S vynálezem žárovky a rozšířením elektrifikace se život člověka v noci radikálně změnil. Umělé osvětlení umožnilo prodloužit denní aktivity, což vedlo k rozvoji nočního života, jako jsou divadla, kina, restaurace a kluby. Umožnilo také zavedení práce na noční směny v mnoha průmyslových odvětvích. Tato změna má však i své stinné stránky. Nadměrné a nesprávně směrované umělé světlo způsobuje světelné znečištění, které má negativní dopady:
- Astronomie: Zesvětlení oblohy znemožňuje pozorování méně jasných hvězd a galaxií z městských a příměstských oblastí.
- Ekologie: Může narušovat chování nočních živočichů, například dezorientovat noční hmyz, mořské želvy nebo tažné ptáky.
- Lidské zdraví: Vystavení modrému světlu z obrazovek a některých typů osvětlení v noci může potlačovat produkci melatoninu a narušovat spánkový cyklus.
🤓 Pro laiky
- Proč je v noci tma? Představte si Zemi jako otáčející se kouli a Slunce jako velkou lampu. Když se část Země, na které stojíte, otočí směrem k lampě, máte den. Když se otočí na druhou stranu, pryč od lampy, jste ve vlastním stínu Země a máte noc.
- Co vidíme na noční obloze? Protože Slunce nesvítí na naši část oblohy, můžeme vidět mnohem vzdálenější a slabší světla. To jsou především hvězdy (což jsou vlastně jiná, velmi vzdálená slunce), planety naší sluneční soustavy (které odrážejí sluneční světlo) a náš Měsíc. Někdy můžeme vidět i Mléčnou dráhu, což je naše vlastní galaxie.
- Proč je v noci chladněji? Během dne sluneční paprsky ohřívají zemský povrch a atmosféru. V noci tento zdroj tepla chybí a naopak teplo, které se přes den naakumulovalo, uniká zpět do vesmíru. Proto teploty klesají.