Gebhard von Blücher
Obsah boxu
Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (* 16. prosince 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský polní maršál (Generalfeldmarschall), který se proslavil jako jeden z nejvýznamnějších a nejhouževnatějších velitelů v napoleonských válkách. Díky své agresivní taktice a neústupnosti si vysloužil přezdívku Marschall Vorwärts (Maršál Vpřed). Jeho nejznámějším činem je rozhodující zásah v bitvě u Waterloo, kde příchod jeho vojsk zvrátil průběh bitvy a vedl k definitivní porážce Napoleona Bonaparta.
📜 Život a vojenská kariéra
Gebhard von Blücher se narodil v Rostocku v Meklenbursku. Jeho vojenská dráha začala neobvykle, když v šestnácti letech během sedmileté války vstoupil do švédské armády.
Prussia Služba v pruské armádě
V roce 1760 byl zajat pruskými husary a přesvědčen, aby změnil strany a vstoupil do služeb Pruského království. Sloužil pod velením Fridricha II. Velikého, ale jeho vznětlivá povaha a neshody s nadřízenými vedly k tomu, že byl v roce 1773 propuštěn. Fridrich II. mu údajně na jeho žádost o propuštění odpověděl: "Kapitán Blücher se může sebrat a jít k čertu."
Následujících patnáct let strávil Blücher jako statkář v Pomořansku, ale po smrti Fridricha Velikého byl v roce 1787 reaktivován a vrátil se do armády. Rychle stoupal v hodnostech a v roce 1794 se stal generálmajorem.
🔥 Napoleonské války (1806–1814)
Blücherova hvězda naplno zazářila během válek proti revoluční a napoleonské Francii. Byl jedním z mála pruských generálů, kteří si zachovali bojového ducha i po drtivých porážkách.
Bitva u Jeny a Auerstedtu
V roce 1806 velel pruské jízdě v katastrofální bitvě u Jeny a Auerstedtu. Zatímco pruská armáda se rozpadala, Blücher vedl odhodlaný ústupový boj až k Lübecku, kde byl donucen kapitulovat kvůli nedostatku munice a zásob. I v porážce si však získal respekt za svou houževnatost.
Válka šesté koalice a Bitva u Lipska
Po reorganizaci pruské armády se Blücher stal jedním z jejích hlavních velitelů. V roce 1813 byl postaven do čela Slezské armády, složené z pruských a ruských sborů. V bitvě na řece Kačavě porazil maršála Macdonalda.
Jeho klíčová role přišla v říjnu 1813 v monumentální bitvě u Lipska, známé také jako "Bitva národů". Blücherova Slezská armáda provedla rozhodující útok na severní části bojiště u vesnice Möckern, čímž významně přispěla k drtivému vítězství spojenců nad Napoleonem. Za své zásluhy byl povýšen na polního maršála.
Tažení do Francie (1814)
Na začátku roku 1814 Blücher neúnavně pronásledoval ustupující francouzské síly na území samotné Francie. Přestože utrpěl několik taktických porážek od Napoleona (např. v bitvě u Champaubertu nebo Vauchamps), jeho neustálý tlak a odmítání vzdát se vyčerpávaly Napoleonovy síly a nedovolily mu soustředit se na ostatní spojenecké armády. Jeho armáda nakonec dorazila k Paříži a přispěla k jejímu pádu a první Napoleonově abdikaci.
Waterloo a Sto dní
Když Napoleon v roce 1815 uprchl z Elby a zahájil své Stodenní císařství, Blücher, ačkoliv mu bylo již 72 let, byl okamžitě povolán do čela pruské Armády Dolního Rýna.
💥 Bitva u Ligny
Dne 16. června 1815, dva dny před Waterloo, se Blücherova armáda střetla s hlavními Napoleonovými silami v bitvě u Ligny. Prusové byli poraženi a sám Blücher byl během jezdeckého protiútoku sražen z koně, který na něj padl. Zůstal několik hodin ležet na bojišti, považován za mrtvého nebo zajatého, než ho našli jeho vojáci.
Navzdory porážce a Blücherovu zranění se pruská armáda díky vynikající organizaci jeho náčelníka štábu, generála Gneisenaa, stáhla v relativním pořádku směrem na Wavre, nikoliv na východ do Pruska, jak Napoleon očekával. Toto strategické rozhodnutí udrželo Prusy v dosahu britsko-nizozemské armády vévody z Wellingtonu.
🏆 Rozhodující role u Waterloo
Zatímco Wellington čelil 18. června Napoleonovu hlavnímu náporu v bitvě u Waterloo, Blücher, zotavený ze svých zranění, hnal své vyčerpané vojáky na pochod k bojišti. Jeho slavný rozkaz zněl: "Řekl jsem Wellingtonovi, že přijdu, a musím dodržet slovo!"
Příchod prvních pruských sborů generála Bülowa na Napoleonovo pravé křídlo odpoledne donutil francouzského císaře nasadit své cenné zálohy, včetně části Císařské gardy, aby odrazil tuto novou hrozbu. Později večer dorazily další pruské síly pod velením generála Zietena a udeřily přímo do boku francouzské linie, což způsobilo její zhroucení a vedlo k všeobecnému ústupu. Blücher se večer setkal s Wellingtonem poblíž hostince La Belle Alliance, což symbolizovalo společné vítězství.
🧠 Osobnost a vojenský styl
Blücher nebyl považován za velkého stratéga; jeho síla spočívala v jeho nezdolné odvaze, charismatu a schopnosti inspirovat své vojáky. Byl agresivní, často riskoval, ale jeho energie a odhodlání byly nakažlivé. Jeho přezdívka "Maršál Vpřed" dokonale vystihovala jeho filozofii neustálého útoku.
Jeho úspěchy byly neoddělitelně spjaty s jeho geniálním náčelníkem štábu, Augustem von Gneisenauem. Gneisenau byl mozkem operací, který Blücherovy impulzivní nápady přetvářel v proveditelné plány. Jejich spolupráce je považována za jeden z nejlepších příkladů efektivního velení v historii.
🏛️ Odkaz a památka
Gebhard von Blücher zemřel v roce 1819 na svém statku ve Slezsku. V Německu je dodnes považován za národního hrdinu a symbol odporu proti napoleonské nadvládě.
- Po celé zemi mu byly postaveny četné sochy, včetně slavné sochy v Berlíně na Unter den Linden.
- Německé námořnictvo po něm pojmenovalo několik válečných lodí, nejznámější je pancéřový křižník SMS Blücher, potopený v bitvě u Dogger Banku v roce 1915.
- V němčině se uchytil idiom "ran an wie Blücher" (útočit/vrhnout se na něco jako Blücher), který označuje velmi energický a agresivní přístup.
🤔 Pro laiky
Představte si Gebharda von Blüchera jako velmi starého, ale neuvěřitelně houževnatého a tvrdohlavého generála, který nenáviděl Napoleona. Byl mu už přes 70 let, když se s ním utkal naposledy, což byl v té době nevídaný věk pro aktivního velitele. Jeho přezdívka "Maršál Vpřed" říká vše – neznal nic jiného než útok.
Jeho nejslavnější chvíle přišla v bitvě u Waterloo. Dva dny předtím ho Napoleon porazil a Blücher byl tak vážně zraněn, že si všichni mysleli, že je konec. Ale on se z toho oklepal, sebral svou armádu a pochodoval na pomoc svému spojenci, britskému vévodovi z Wellingtonu. Wellingtonova armáda u Waterloo už mlela z posledního. Když se na obzoru objevily Blücherovy pruské jednotky, bylo to jako když ve filmu přijede v poslední chvíli záchrana. Tento úder do boku Napoleonovy armády rozhodl celou bitvu a ukončil éru jednoho z největších vojevůdců historie. Blücher byl zkrátka ten, kdo zasadil Napoleonovi finální ránu.