Bitva u Waterloo
Obsah boxu
Šablona:Infobox - bitva Bitva u Waterloo byla poslední velkou bitvou napoleonských válek. Odehrála se v neděli 18. června 1815 poblíž vesnice Waterloo v dnešní Belgii. Francouzská armáda (Armée du Nord) pod velením císaře Napoleona Bonaparta byla definitivně poražena spojenými vojsky Sedmé koalice, kterým veleli vévoda z Wellingtonu a maršál Gebhard von Blücher. Porážka u Waterloo znamenala konec Napoleonova stodenního císařství a jeho definitivní pád.
📜 Pozadí
Po katastrofálním tažení do Ruska v roce 1812 a porážce v bitvě u Lipska v roce 1813 byl Napoleon nucen abdikovat a byl poslán do exilu na ostrov Elba. Ve Francii byla obnovena monarchie v čele s Ludvíkem XVIII.. Napoleon však z Elby v březnu 1815 uprchl, vylodil se ve Francii a za nadšené podpory armády i lidu znovu usedl na trůn. Toto období je známé jako Stodenní císařství.
Evropské mocnosti (Spojené království, Prusko, Rakousko a Rusko) okamžitě zareagovaly vytvořením Sedmé koalice s cílem Napoleona definitivně porazit. V Belgii se začaly shromažďovat dvě armády: anglo-spojenecká pod velením vévody z Wellingtonu a pruská pod velením maršála Blüchera. Napoleon se rozhodl nečekat na invazi do Francie a udeřit jako první. Jeho plánem bylo vklínit se mezi obě armády a porazit je odděleně, než stihnou spojit své síly.
🇧🇪 Tažení v Belgii
Napoleon zahájil tažení 15. června. Dne 16. června svedl dvě bitvy. V bitvě u Ligny porazil Blücherovu pruskou armádu, ale nepodařilo se mu ji zcela zničit. Prusové se organizovaně stáhli směrem na Wavre, nikoliv na východ, jak Napoleon předpokládal. Současně v bitvě u Quatre Bras maršál Michel Ney nedokázal porazit Wellingtonovy síly a zabránit jim v podpoře Prusů.
Po těchto střetnutích Napoleon pověřil maršála Grouchyho, aby s třetinou armády (asi 33 000 mužů) pronásledoval ustupující Prusy a zabránil jim ve spojení s Wellingtonem. Sám se zbytkem sil vyrazil proti Wellingtonovi, který zaujal silné obranné postavení na hřebeni Mont-Saint-Jean, jižně od Waterloo.
⚔️ Síly a rozestavení
🇫🇷 Francouzská armáda
Napoleonova Armée du Nord byla složena převážně z veteránů napoleonských válek, kteří byli svému císaři fanaticky oddaní. Celkem čítala asi 73 000 mužů a 252 děl. Jádro tvořila obávaná Císařská garda, elitní jednotka francouzské armády.
🇪🇺 Koaliční armády
- Anglo-spojenecká armáda: Vévoda z Wellingtonu velel mnohonárodnostní armádě čítající asi 68 000 mužů a 156 děl. Skládala se z britských, nizozemských, belgických a německých (z Hannoverska, Brunšvicka a Nassavska) kontingentů. Wellington si byl vědom různorodé kvality svých vojsk, a proto zaujal silnou obrannou pozici, kterou posílil opevněním klíčových farem: Hougoumont na pravém křídle, La Haye Sainte ve středu a Papelotte na levém křídle.
- Pruská armáda: Maršál Blücher velel armádě, která se po porážce u Ligny zotavovala. V den bitvy byl schopen postupně vyslat na bojiště asi 50 000 mužů, kteří začali přicházet na Napoleonovo pravé křídlo v odpoledních hodinách.
🌊 Průběh bitvy
Bitva začala se zpožděním kolem 11:30 dopoledne. Napoleon čekal, až proschne rozbahněná půda po nočním dešti, aby mohla jeho artilerie efektivněji manévrovat a střílet. Toto zpoždění se později ukázalo jako fatální, protože poskytlo Prusům více času na příchod.
🔥 Útok na Hougoumont
Bitvu zahájil diverzní útok na opevněnou farmu Hougoumont na Wellingtonově pravém křídle. Cílem bylo odlákat spojenecké zálohy. Boj o Hougoumont se však rozrostl v zuřivou bitvu v bitvě, která trvala celý den a vázala značné francouzské síly, aniž by dosáhla původního cíle. Obránci z britské a německé gardy farmu za cenu obrovských ztrát udrželi.
🐘 Útok d'Erlonova sboru
Kolem 13:30 zahájil Napoleon hlavní útok na střed a levé křídlo Wellingtonovy linie. Po masivní dělostřelecké přípravě vyrazil vpřed I. sbor pod velením generála d'Erlona. Francouzská pěchota postupující v hustých kolonách prolomila první linii nizozemsko-belgických jednotek. V kritickém okamžiku však Wellington vrhl do protiútoku britskou těžkou jízdu pod velením lorda Uxbridge. Brigády Household a Union smetly francouzskou pěchotu, ale v zápalu boje se nechaly unést příliš daleko a byly zdecimovány francouzským jízdním protiútokem.
🐎 Francouzské jezdecké útoky
Odpoledne, kolem 16:00, maršál Ney, mylně se domnívající, že spojenecké centrum ustupuje, nařídil masivní útok francouzského jezdectva proti Wellingtonově linii. Tisíce kyrysníků a dalších jezdců se opakovaně vrhaly proti spojenecké pěchotě. Ta se však zformovala do obranných čtverců (karé), které jezdectvo nedokázalo prorazit. Tyto útoky, provedené bez dostatečné pěchotní a dělostřelecké podpory, vedly pouze k obrovským ztrátám na elitním francouzském jezdectvu.
🏰 Boj o La Haye Sainte a příchod Prusů
Zatímco Ney vedl marné jezdecké útoky, Francouzům se kolem 18:00 konečně podařilo dobýt klíčovou farmu La Haye Sainte ve středu spojenecké linie. To vytvořilo nebezpečnou trhlinu ve Wellingtonově obraně. V téže době se však na bojišti začaly objevovat první pruské jednotky IV. sboru generála Bülowa, které napadly Napoleonovo pravé křídlo u vesnice Plancenoit. Napoleon byl nucen vyslat své zálohy, včetně části Mladé a Staré gardy, aby čelil této nové hrozbě.
🦅 Poslední útok Císařské gardy
Kolem 19:30, když se situace u Plancenoit stabilizovala, se Napoleon rozhodl pro poslední zoufalý pokus o prolomení Wellingtonova centra. Proti spojenecké linii vyslal devět praporů své elitní Císařské gardy. Gardisté, kteří nikdy předtím neustoupili, postupovali pod těžkou palbou. Byli však odraženi palbou britských gardistů a 52. lehkého pěšího pluku, který je zasáhl z boku. Poprvé v historii se ozval zděšený výkřik: "La Garde recule!" (Garda ustupuje!).
Tento moment znamenal psychologický zlom. Když zbytek francouzské armády viděl ústup neporazitelné Gardy, propadl panice. Wellington dal signál k všeobecnému postupu a celá spojenecká linie se pohnula vpřed. Současně Prusové pod velením generála Zietena dorazili na levé křídlo spojenců a definitivně zpečetili osud francouzské armády.
📉 Následky
Francouzská armáda se změnila v neorganizovaný prchající dav. Napoleon sám jen stěží unikl zajetí. Porážka byla absolutní. Bitva u Waterloo ukončila Stodenní císařství. Napoleon se vrátil do Paříže, kde byl 22. června donucen podruhé abdikovat. Spojenci ho následně poslali do vyhnanství na odlehlý ostrov Svatá Helena v Atlantiku, kde v roce 1821 zemřel.
Bitva ukončila více než dvacet let trvající války v Evropě a nastolila období relativního míru, známé jako koncert velmocí, které trvalo až do krymské války.
🤔 Příčiny Napoleonovy porážky
Historici se dodnes přou o přesné příčiny Napoleonovy porážky. Mezi nejčastěji uváděné faktory patří:
- Příchod Prusů: Včasný a rozhodný zásah Blücherovy armády byl klíčový.
- Wellingtonova taktika: Využití terénu (obrácený svah) a pevnost jeho obranné linie.
- Chyby francouzského velení: Neyovy unáhlené jezdecké útoky a Grouchyho neschopnost zabránit Prusům v pochodu na Waterloo.
- Počasí: Zpoždění začátku bitvy kvůli dešti dalo Prusům čas dorazit.
- Odolnost spojeneckých vojáků: Zejména britská pěchota v obranných čtvercích prokázala neuvěřitelnou disciplínu a statečnost.
🧐 Pro laiky
- Pěchotní čtverec (karé): Speciální obranná formace, kdy se vojáci seřadili do dutého čtverce. První řada klečela s nasazenými bajonety, další řady stály a střílely. Tato formace byla téměř neproniknutelná pro útočící jezdectvo, protože koně se báli hradby bajonetů. Byla však velmi zranitelná vůči dělostřelecké palbě.
- Dělostřelecká příprava (baráž): Masivní ostřelování nepřátelských pozic děly před zahájením hlavního útoku pěchoty nebo jezdectva. Cílem bylo narušit nepřátelské formace, způsobit ztráty a demoralizovat obránce.
- Jezdecký útok (kavalerie): Útok vojáků na koních. Těžká jízda (jako kyrysníci) sloužila k proražení nepřátelských linií, lehká jízda (jako husari) k průzkumu a pronásledování prchajícího nepřítele.
- Křídlo (flank): Boční strana armádní formace. Útok na křídlo (obchvat) byl velmi nebezpečný, protože vojáci byli obvykle připraveni na útok zepředu a z boku byli zranitelní.