Přeskočit na obsah

Atlantský oceán

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Atlantický oceán (též Atlantský oceán nebo v angličtině Atlantic Ocean) je druhý největší ze pěti oceánů na Zemi. Zabírá přibližně 20 % povrchu planety, hraničí s Amerikou na západě, Evropou a Afrikou na východě, na severu sousedí se Severním ledovým oceánem a na jihu s Jižním/Antarktickým oceánem.

Atlantský oceán
Průměrná hloubkacca 3 332 m (3 926 m bez moří) :contentReference[oaicite:2]{index=2}
Oceánský děleníSeverní a Jižní Atlantský oceán oddělený rovníkem :contentReference[oaicite:7]{index=7}
Rozlohacca 76 800 000 km² (bez okrajových moří) až 106 400 000 km² (včetně) :contentReference[oaicite:1]{index=1}
Rozlohacca 76 800 000 km² (bez okrajových moří) až 106 400 000 km² (včetně) :contentReference[oaicite:1]{index=1}
NázevAtlantský oceán
NázevAtlantský oceán
Objemcca 354,7 mil. km³ (323,6 mil. km³ bez moří) :contentReference[oaicite:4]{index=4}
Obrázek
Orientacezáp.—Ameriky, vých.—Evropa/Afrika, s.—Severní ledový oceán, j.—Jižní oceán :contentReference[oaicite:6]{index=6}
Objemcca 354,7 mil. km³ (323,6 mil. km³ bez moří) :contentReference[oaicite:4]{index=4}
Obrázek
Max hloubkaMilwaukee, Portorický příkop – 8 648 m až 8 376 m :contentReference[oaicite:3]{index=3}
Délka pobřežícca 111 866 km :contentReference[oaicite:5]{index=5}

🌊 Popis

Atlantský oceán vznikl asi před 180 miliony let rozpadem superkontinentu Pangea, jako nejmladší ze světových oceánů :contentReference[oaicite:8]{index=8}. Prochází jím Středoatlantský hřbet – podmořské pohoří dlouhé cca 11 300 km od Islandu k 58° j. š. :contentReference[oaicite:9]{index=9}. Severní a Jižní Atlantik mají odlišné proudové vzorce i klimatické podmínky plynoucí z teplotních a salinitních rozdílů :contentReference[oaicite:10]{index=10}.

⚙️ Hydrologie a proudy

Na Atlantském oceánu se nachází jeden z nejsilnějších oceánských proudů – Golfský proud, který přináší teplou vodu z Karibiku do severního Atlantiku a výrazně ovlivňuje evropské klima :contentReference[oaicite:11]{index=11}. Celkový systém proudů tvoří tzv. Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC), jejíž zpomalování vyvolává varování odborníků před možným kolapsem s dopady na klima Evropy i globální počasí :contentReference[oaicite:12]{index=12}.

💧 Salinita a teplota

Salinita se pohybuje kolem 33–37 ‰ a je nejvyšší ze všech oceánů :contentReference[oaicite:13]{index=13}. Teplota na hladině kolísá od –2 °C v polárních oblastech až po 30 °C v tropickém pásu :contentReference[oaicite:14]{index=14}.

🐠 Ekologie

Pobřeží a oceán samotný poskytují prostředí pro bohatou faunu i flóru: plankton, mořské řasy, korály, ryby (delfíni, velryby, želvy), bezobratlé i ptactvo (albatrosi) :contentReference[oaicite:15]{index=15}. Severní Atlantik je významný pro rybolov, zejména v oblasti Newfoundlandu a Severního moře; dále probíhá těžba ropy a plynu (Mexický záliv, Severní moře) :contentReference[oaicite:16]{index=16}.

✈️ Doprava a lidské využití

Atlantský oceán je klíčový pro globální námořní trasy, letecké koridory i podmořské kabely. Proti ostatním oceánům je dopravně nejvytíženější :contentReference[oaicite:17]{index=17}. Vyskytují se zde i turisticky atraktivní destinace: Karibik, Florida, Kanárské ostrovy, Středozemní moře :contentReference[oaicite:18]{index=18}.

⏳ Geologický a klimatický vývoj

Subdukční procesy, např. pod Gibraltarem, mohou ovlivnit budoucí vývoj oceánu; Wilsonův cyklus naznačuje, že Atlantik se může za desítky milionů let začít uzavírat :contentReference[oaicite:19]{index=19}. Současné změny proudů jako je AMOC zas mohou vést ke kolapsu klimatického systému v měřítku dekád až století :contentReference[oaicite:20]{index=20}.

🧭 Pro laiky

Atlantský oceán je jako obrovská přírodní dálnice pro lodě, počasí a mořský život. Představ si jej jako tepnu Země, která přenáší teplo, živiny i plavbu z jednoho konce světa na druhý. Bez něj by klima Evropy bylo mnohem drsnější.

📚 Externí odkazy

🎬 Video

💬 Diskuze k článku