Řeka svatého Vavřince
Obsah boxu
Řeka svatého Vavřince (francouzsky Fleuve Saint-Laurent, anglicky Saint Lawrence River) je rozsáhlá a hospodářsky významná řeka v Severní Americe. Tvoří přirozený odtok Velkých jezer do Atlantského oceánu. Po značnou část své délky tvoří státní hranici mezi Kanadou a Spojenými státy americkými. Její údolí je jedním z nejhustěji osídlených a historicky nejvýznamnějších regionů Kanady, zejména provincie Québec.
Řeka je pojmenována po svatém Vavřinci z Říma, jehož svátek připadá na 10. srpna, den, kdy francouzský objevitel Jacques Cartier v roce 1535 poprvé vplul do jejího ústí.
🌍 Geografie a hydrologie
Řeka svatého Vavřince je součástí rozsáhlého hydrologického systému, který začíná v nejzápadnějším cípu Hořejšího jezera. Samotná řeka, jak je tradičně definována, vytéká z severovýchodního konce Ontarijského jezera u města Kingston.
🏞️ Průběh toku
Od svého počátku u Kingstonu teče řeka severovýchodním směrem. V první části svého toku, mezi Ontarijským jezerem a Cornwallem, tvoří přirozenou hranici mezi kanadskou provincií Ontario a americkým státem New York. V této oblasti se nachází slavná oblast Thousand Islands (Tisíc ostrovů), kde řeka protéká mezi stovkami malých skalnatých ostrůvků.
Po opuštění hranice řeka plně vstupuje na kanadské území do provincie Québec. Protéká významnými městy jako Montréal, kde se rozšiřuje a vytváří jezero Lac Saint-Louis a Bassin de La Prairie. Za Montréalem se do ní vlévá její nejvýznamnější přítok, řeka Ottawa. Dále po proudu protéká městy Trois-Rivières a Québec.
🌊 Estuár a záliv
Za městem Québec se řeka začíná dramaticky rozšiřovat a přechází v největší estuár na světě. Tento estuár je dlouhý přes 370 km a v nejširším místě dosahuje šířky až 145 km. Voda v estuáru je brakická, tedy směs sladké říční a slané mořské vody. Estuár je známý silnými přílivovými proudy a bohatým mořským životem.
Estuár se nakonec otevírá do Zálivu svatého Vavřince, polouzavřeného moře Atlantského oceánu, které je ohraničeno ostrovy Newfoundland, Anticosti a poloostrovem Gaspé.
💧 Vodní režim a povodí
Povodí řeky svatého Vavřince je obrovské a zahrnuje celou oblast Velkých jezer, což z něj činí jedno z největších povodí v Severní Americe. Díky regulaci odtoku z Velkých jezer má řeka velmi stabilní a vyrovnaný průtok po celý rok, což je klíčové pro lodní dopravu a výrobu elektrické energie. Průměrný průtok u města Québec činí přibližně 10 400 m³/s, což ji řadí mezi nejvodnatější řeky světa.
Hlavní přítoky (kromě odtoku z Velkých jezer):
📜 Historie
Údolí řeky svatého Vavřince je kolébkou kanadské historie a místem prvních kontaktů mezi Evropany a původními obyvateli.
🏹 Původní osídlení
Oblast podél řeky byla po tisíce let domovem různých skupin Prvních národů. V době příchodu Evropanů zde žili především Irokézové svatého Vavřince, kteří se věnovali zemědělství a rybolovu. Později v oblasti dominovaly kmeny Algonkinů a Mohawků. Řeka pro ně byla životně důležitou dopravní tepnou a zdrojem obživy.
🗺️ Evropský průzkum
Prvním Evropanem, který prozkoumal řeku, byl francouzský mořeplavec Jacques Cartier. V roce 1535 během své druhé výpravy do Severní Ameriky vplul do řeky a pojmenoval ji podle svatého Vavřince. Plul proti proudu až k irokézským vesnicím Stadacona (dnešní Québec) a Hochelaga (dnešní Montréal). Cartierovy výpravy položily základ francouzským nárokům na toto území.
🇫🇷 Nová Francie
V roce 1608 založil Samuel de Champlain na místě Stadacony město Québec, které se stalo hlavním městem kolonie Nová Francie. Řeka svatého Vavřince se stala hlavní osou francouzské kolonizace. Podél jejích břehů vznikal systém úzkých a dlouhých pozemků (seigneuries), které zajišťovaly osadníkům přístup k řece. Řeka sloužila jako hlavní dopravní a komunikační tepna, spojující Québec, Trois-Rivières a Montréal s Francií a vnitrozemím kontinentu, odkud se dovážely kožešiny.
🇬🇧 Britská nadvláda a moderní dějiny
Během Sedmileté války se řeka stala klíčovým bojištěm. V roce 1759 britské síly pod velením generála Jamese Wolfa využily řeku k útoku na Québec, což vedlo k rozhodující bitvě na Abrahamových polích a následnému pádu Nové Francie. Po Pařížské smlouvě připadlo území Velké Británii.
V 19. a 20. století význam řeky dále rostl s rozvojem průmyslu a lodní dopravy. Budovaly se kanály, které měly obejít peřeje, zejména Lachine Rapids u Montréalu.
⚙️ Hospodářský význam
Řeka svatého Vavřince je jednou z nejdůležitějších ekonomických tepen Severní Ameriky.
🚢 Vodní cesta svatého Vavřince
Nejvýznamnějším projektem na řece je Vodní cesta svatého Vavřince (Saint Lawrence Seaway), společný kanadsko-americký projekt otevřený v roce 1959. Jedná se o systém zdymadel, kanálů a prohloubených říčních úseků, který umožňuje zaoceánským lodím proplout z Atlantského oceánu až do srdce kontinentu, do přístavů na Velkých jezerech, jako jsou Toronto, Detroit, Chicago nebo Duluth. Tato vodní cesta je klíčová pro transport železné rudy, obilí, uhlí a dalších komodit.
⚡ Hydroenergetika
Na řece a jejích přítocích bylo vybudováno několik velkých vodních elektráren. Jednou z největších je Moses-Saunders Power Dam na hranici mezi Kanadou a USA poblíž Cornwallu. Obrovský hydroenergetický potenciál mají také přítoky v Québecu, například řeky Manicouagan a La Grande.
🎣 Rybolov a průmysl
Estuár a záliv svatého Vavřince jsou bohaté na ryby a mořské plody, což podporuje významný rybářský průmysl. Loví se zde především treska, platýs, sleď, krevety a krab. Podél řeky se také nachází řada průmyslových podniků, včetně papíren, hliníkáren a chemických závodů.
🌳 Ekologie a životní prostředí
Ekosystém řeky a jejího estuáru je unikátní, ale zároveň čelí značným ekologickým výzvám.
🐋 Fauna a flóra
Estuár řeky svatého Vavřince je mimořádně bohatý na živiny díky mísení sladké a slané vody, což vytváří ideální podmínky pro plankton. To přitahuje širokou škálu mořských živočichů. Je to jedno z mála míst na světě, kde lze pozorovat několik druhů velryb tak hluboko ve vnitrozemí. Mezi nejznámější patří:
- Běluha severní (izolovaná a ohrožená populace žijící zde celoročně)
- Plejtvákovec šedý
- Plejtvák myšok
- Plejtvák obrovský (největší živočich na planetě)
- Keporkak
Oblast je také důležitým hnízdištěm a migrační zastávkou pro miliony ptáků.
🏭 Znečištění a ochrana
Intenzivní průmyslová činnost, lodní doprava a urbanizace podél řeky vedly v minulosti k vážnému znečištění. Problémy zahrnovaly vypouštění průmyslových odpadů, rtuti, PCB a zemědělských splašků. V posledních desetiletích byly zavedeny přísnější regulace a probíhají snahy o vyčištění řeky. Zvláštní pozornost je věnována ochraně ohrožené populace běluh. Pro ochranu unikátního mořského ekosystému byl v estuáru vyhlášen Saguenay–St. Lawrence Marine Park.
🏙️ Významná města a sídla
✨ Zajímavosti
- **Tisíc ostrovů (Thousand Islands):** Oblast na začátku řeky je ve skutečnosti tvořena více než 1800 ostrovy.
- **Přílivové vlny:** V estuáru dosahuje příliv výšky až 6 metrů, což vytváří silné a nebezpečné proudy.
- **Mosty:** Řeku překlenuje řada slavných mostů, včetně Pont de Québec a Pont Jacques-Cartier v Montréalu.
- **Zimní zámrz:** V zimě řeka v horní a střední části zamrzá, ale provoz na vodní cestě je udržován pomocí výkonných ledoborců.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si Řeku svatého Vavřince jako obrovskou vodní dálnici, která spojuje srdce Severní Ameriky s Atlantským oceánem. Začíná jako odtok z Velkých jezer, což jsou obrovská sladkovodní moře. Díky systému kanálů a zdymadel, zvanému Vodní cesta svatého Vavřince, mohou velké nákladní lodě z celého světa plout hluboko do vnitrozemí a dopravovat zboží do měst jako Chicago nebo Toronto. Historicky byla tato řeka hlavní tepnou, po které se do Kanady dostávali první evropští osadníci a obchodníci. Dnes je nejen klíčová pro ekonomiku, ale také domovem pro velryby, které zde nacházejí dostatek potravy. Je to tedy zároveň průmyslová tepna i přírodní poklad.