Leopold I. Habsburský

Leopold I. Habsburský
	Soubor:Soubor:Leopold I, Holy Roman Emperor.jpg
	Císař Leopold I. (portrét od Andrease Steyera)
Celý titul	Leopold I. Habsburský
Titul	Císař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský
Předchůdce	Ferdinand III. Habsburský
Nástupce	Josef I. Habsburský
Rod	Habsburkové
Otec	Ferdinand III. Habsburský
Matka	Marie Anna Španělská
Manželka	1. Markéta Tereza Španělská
Manželka2	2. Klaudie Felicitas Tyrolská
Děti	z 1. manželství: Ferdinand Václav (1667–1668); Marie Antonie (1669–1692); Jan Leopold (1670–1670); Marie Anna (1672–1672);
Děti2	z 2. manželství: Anna Marie Sofie (1673–1674); Karel Josef (1674–1674);
Narození	9. června 1640
Místo narození	Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
Úmrtí	5. května 1705 (ve věku 64 let)
Úmrtí příčina	nemoc
Místo úmrtí	Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
Pohřebiště	Císařská krypta, Vídeň, Rakousko

Životopis

Leopold I. Habsburský (9. června 1640, Vídeň – 5. května 1705, Vídeň) byl císařem Svaté říše římské (od 1658) a králem českým (od 1656) a uherským (od 1655). Byl druhým synem císaře Ferdinanda III. a Marie Anny Španělské. Původně se připravoval na církevní dráhu, ale po předčasné smrti svého staršího bratra Ferdinanda IV. se stal dědicem habsburských zemí. Jeho dlouhá vláda je charakteristická velkými válkami proti Osmanské říši a Francii a posilováním habsburského absolutismu.

Mládí a nástup na trůn

Leopold byl pečlivě vzděláván, původně pro církevní kariéru, což se projevilo v jeho hluboké zbožnosti a zájmu o teologii, filosofii a jazyky (plynně hovořil šesti jazyky).

Neočekávaný nástup: Po smrti svého staršího bratra Ferdinanda IV. v roce 1654 se stal předpokládaným dědicem trůnů.
Korunovace:
- 1655: Uherský král
- 1656: Český král (v Praze, 14. září 1656)
- 1658: Císař Svaté říše římské

Vláda a zahraniční politika

Leopoldova vláda (1658–1705) trvala téměř půl století a byla plná válečných konfliktů, které měly zásadní dopad na postavení Habsburské monarchie v Evropě.

Války s Osmanskou říší: Hlavním dějství jeho vlády bylo úspěšné potlačení turecké hrozby.
- Bitva u Svatého Gottharda (1664): První významné vítězství nad Turky.
- Druhé turecké obležení Vídně (1683): Nejslavnější událost. Osmanská armáda pod Kara Mustafou Pašou obléhala Vídeň. Město bylo zachráněno díky příchodu polsko-litevské armády pod králem Janem III. Sobieským a spojených říšských vojsk.
- Velká turecká válka (1683–1699): Následovala dlouhá válka, ve které císařská armáda pod velením Evžena Savojského dosáhla řady vítězství (např. bitva u Zenty 1697).
- Karlovický mír (1699): Ukončil válku a znamenal pro Habsburky obrovské územní zisky v Uhrách (včetně Sedmihradska a velké části Slavonie), čímž se Uhry staly nedílnou součástí habsburské monarchie.
Války s Francií: Leopold se také musel bránit expanzivní politice francouzského krále Ludvíka XIV..
- Válka o dědictví španělské (1701–1714): Nejdůležitější konflikt, který vypukl na konci Leopoldovy vlády. Španělští Habsburkové vymřeli a Leopold si činil nárok na španělské dědictví pro svého syna Karla. Válka sice skončila až po jeho smrti, ale její základy položil on.
Absolutismus a rekatolizace v Čechách: Leopold pokračoval v rekatolizaci a posilování absolutismu v Čechách započaté jeho otcem. Ačkoliv se již nejednalo o tak násilné postupy jako po Bílé hoře, náboženská tolerance byla stále omezená. Šlechta se plně podřídila panovníkovi.

Leopold I. byl považován za vzdělaného a uměnímilovného panovníka. Sám byl hudebním skladatelem a podporoval rozvoj barokního umění a hudby. Jeho dvůr ve Vídni se stal významným kulturním centrem.

Zemřel 5. května 1705 ve Vídni a je pohřben v Císařské kryptě ve Vídni. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší přeživší syn, Josef I..

Pro laiky

Leopold I. Habsburský byl císařem a králem, který vládl velmi dlouho (skoro 50 let). Byl synem Ferdinanda III.. Původně se neměl stát králem, protože měl staršího bratra, ale ten zemřel, a tak se Leopold stal dědicem.

Jeho vláda byla plná válek. Dvě nejdůležitější byly proti:

Turkům: Turci byli velká hrozba a dokonce v roce 1683 obleli Vídeň, hlavní město Habsburků! Ale Leopoldovi spojenci, hlavně polský král Jan III. Sobieski, Vídeň zachránili. Poté Leopoldova armáda pod skvělým vojevůdcem Evženem Savojským Turky porazila a získala zpět velkou část Uher.
Francii: Také se neustále musel potýkat s mocným francouzským králem Ludvíkem XIV.. Na konci jeho vlády začala velká válka o to, kdo bude vládnout ve Španělsku, kde vymřeli tamní Habsburkové.

V Čechách Leopold pokračoval v politice svých předchůdců, což znamenalo, že hlavní náboženství bylo katolické a královská moc byla velmi silná (tzv. absolutismus). Byl velmi zbožný, vzdělaný a miloval umění. Zemřel ve Vídni a je pohřben v císařské kryptě tamtéž. Po něm nastoupil jeho syn Josef I..

Klíčové události

1640: Narození ve Vídni.
1654: Smrt bratra Ferdinanda IV., Leopold se stává dědicem trůnů.
1655: Korunovace na uherského krále.
1656: Korunovace na českého krále v Praze.
1658: Zvolení a korunovace na císaře Svaté říše římské.
1664: Vítězství nad Turky v bitvě u Svatého Gottharda.
1683: Druhé turecké obležení Vídně – vítězství nad Turky.
1683–1699: Velká turecká válka – reconquista Uher.
1697: Vítězství v bitvě u Zenty (Evžen Savojský).
1699: Podepsání Karlovického míru – Habsburkové získávají celé Uhry.
1701: Počátek války o dědictví španělské.
1705: Úmrtí ve Vídni.

Rodina

Leopold I. byl třikrát ženat a měl řadu dětí, z nichž mnoho zemřelo v útlém věku. Důležité je, že díky jeho třetí manželce se dynastie udržela.

Rodiče:
- Otec: Ferdinand III. Habsburský, císař Svaté říše římské, český a uherský král
- Matka: Marie Anna Španělská
Manželky a děti:
- 1. Markéta Tereza Španělská (sňatek 1666, †1673). Jeho neteř, dcera jeho sestry Mariany. Měli děti:
  - Ferdinand Václav (zemřel v dětství)
  - Marie Antonie (manželka bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela, matka Josefa Ferdinanda Bavorského – dědice španělského trůnu)
  - Jan Leopold (zemřel v dětství)
  - Marie Anna (zemřela v dětství)
- 2. Klaudie Felicitas Tyrolská (sňatek 1673, †1676). Měli děti:
  - Anna Marie Sofie (zemřela v dětství)
  - Karel Josef (zemřel v dětství)
- 3. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (sňatek 1676, †1720). Měli děti:
  - Josef I. (nástupce na trůnech, císař)
  - Kristýna (zemřela v dětství)
  - Marie Alžběta (místodržící v Rakouském Nizozemí)
  - Leopold Josef (zemřel v dětství)
  - Marie Anna Josefa (manželka portugalského krále Jana V.)
  - Marie Magdalena (zemřela neprovdaná)
  - Karel VI. (pozdější císař)

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: Ferdinand III. Habsburský
- Nástupce: Josef I. Habsburský
V Uherském království a Chorvatském království:
- Předchůdce: Ferdinand III. Habsburský
- Nástupce: Josef I. Habsburský
V Svaté říši římské (jako císař):
- Předchůdce: Ferdinand III. Habsburský
- Nástupce: Josef I. Habsburský
V Rakouském arcivévodství:
- Předchůdce: Ferdinand III. Habsburský
- Nástupce: Josef I. Habsburský

Wikilinky a kategorie