1751

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1751 (MDCCLI) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pátek. V Anglii a jejích koloniích byl tento rok specifický tím, že měl pouze 282 dní, protože se připravoval přechod na gregoriánský kalendář, který proběhl v následujícím roce. Rok 1751 je považován za vrcholné období osvícenství, což dokládá vydání prvního svazku přelomové Encyclopédie.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

• 25. března – Adolf I. Fridrich se po smrti svého předchůdce Frederika I. stává králem Švédska. Jeho vláda je poznamenána konflikty s parlamentem, který v té době držel většinu moci.
• 28. června – V Paříži vychází první svazek Encyclopédie, ou dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers (Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel), kterou redigovali Denis Diderot a Jean le Rond d'Alembert. Toto dílo se stalo symbolem osvícenství a snahy o systematizaci veškerého lidského vědění.
• 22. května – Parlament Spojeného království schvaluje zákon Calendar (New Style) Act 1750, který nařizuje přechod Velké Británie a jejích kolonií z juliánského kalendáře na gregoriánský. Změna měla proběhnout v září 1752. Zákon také stanovil, že rok 1751 bude posledním rokem, který začíná 25. března; následující rok 1752 již začal 1. ledna.
• V Rakousku zakládá Marie Terezie Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě, jednu z nejstarších vojenských akademií na světě.
• V Anglii je založena nemocnice Worcester Royal Infirmary, jedna z prvních dobrovolnických nemocnic v zemi.
• Švédský přírodovědec Axel Fredrik Cronstedt objevuje a izoluje chemický prvek nikl.

🌏 Asie

• 23. září – 14. listopadu – Probíhá Obléhání Arcotu v rámci druhé karnátické války v Indii. Síly Britské Východoindické společnosti pod velením Roberta Clivea úspěšně brání pevnost Arcot proti mnohonásobné přesile francouzských a indických vojsk. Toto vítězství je považováno za klíčový moment v boji o nadvládu v jižní Indii.
• V Číně za vlády dynastie Čching podniká císař Čchien-lung svou první z šesti velkých inspekčních cest na jih země. Tyto cesty měly za cíl posílit kontrolu nad regionem a dohlížet na vodohospodářské projekty.
• Ahmad Šáh Durrání, zakladatel Durránské říše, podniká invazi do Paňdžábu a poráží síly Mughalské říše.

🌎 Amerika

• Benjamin Franklin a Thomas Bond získávají povolení k založení Pennsylvania Hospital, první nemocnice na území budoucích Spojených států.
• Britský parlament schvaluje Currency Act, který omezuje vydávání papírových peněz v koloniích v Nové Anglii, což vede k napětí mezi koloniemi a mateřskou zemí.
• Ve Filadelfii je založena Academy and College of Philadelphia, předchůdce dnešní Pensylvánské univerzity.

🔬 Věda a umění

• **Věda:**

   *   Carl Linné vydává dílo Philosophia Botanica, ve kterém shrnuje své principy taxonomie, nomenklatury a terminologie v botanice. Kniha měla obrovský vliv na další generace biologů.
   *   Benjamin Franklin publikuje své poznatky o elektřině v knize Experiments and Observations on Electricity, kde mimo jiné popisuje koncept bleskosvodu.

• **Hudba:**

   *   V Paříži je poprvé uvedena opera Acis et Galatée od Jean-Philippa Rameaua.
   *   Georg Friedrich Händel skládá oratorium Jephta.

• **Architektura:**

   *   V Postupimi pokračuje výstavba paláce Sanssouci pro pruského krále Fridricha II. Velikého.
   *   V Lisabonu je dokončen Akvadukt Aguas Livres, monumentální stavba, která zásobovala město pitnou vodou.

👶 Narození

• 12. ledna – Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, král Království obojí Sicílie († 1825)
• 16. března – James Madison, 4. prezident Spojených států amerických († 1836)
• 30. července – Maria Anna Mozartová, rakouská hudebnice, sestra Wolfganga Amadea Mozarta († 1829)
• 1. září – Emanuel Schikaneder, německý herec, zpěvák, režisér a libretista, autor libreta k Mozartově Kouzelná flétna († 1812)
• 9. září – Uvedale Price, britský teoretik krajinářství († 1829)
• 28. října – Dmitrij Bortňanskij, ruský hudební skladatel ukrajinského původu († 1825)
• 10. prosince – George Shaw, anglický botanik a zoolog († 1813)

✝️ Úmrtí

• 17. ledna – Tomaso Albinoni, italský barokní hudební skladatel (* 1671)
• 25. března – Frederik I. Švédský, švédský král (* 1676)
• 31. března – Frederik, princ z Walesu, britský korunní princ, otec krále Jiří III. (* 1707)
• 22. srpna – Andrew Gordon, skotský benediktinský mnich a fyzik, vynálezce prvního elektromotoru (* 1712)
• 11. listopadu – Julien Offray de La Mettrie, francouzský lékař a filozof, představitel materialismu (* 1709)
• 12. prosince – Luisa Hannoverská, britská princezna a dánská a norská královna jako manželka Frederika V. (* 1724)

💡 Pro laiky

V roce 1751 se v Británii a jejích koloniích (včetně Ameriky) připravovala velká změna v počítání času. Do té doby používali tzv. juliánský kalendář, který byl o něco delší než skutečný astronomický rok. Během staletí se tak tento kalendář "opozdil" za přírodou (např. za ročními obdobími) o 11 dní oproti zbytku katolické Evropy, která už používala přesnější gregoriánský kalendář.

Britský parlament proto rozhodl, že se kalendář srovná. Zákon přijatý v roce 1751 nařídil dvě věci:

1. **Změna začátku roku:** Do té doby začínal v Anglii nový rok až 25. března. Rok 1751 byl poslední takový. Rok 1752 už začal moderně, tedy 1. ledna. To je důvod, proč rok 1751 v Anglii trval jen od 25. března do 31. prosince, tedy pouhých 282 dní.
2. **Vynechání 11 dní:** Aby se kalendář dohnal, bylo nařízeno, že v září 1752 se po středě 2. září bude psát rovnou čtvrtek 14. září. Dny mezi tím (3. až 13. září) byly jednoduše "přeskočeny".

Tato změna byla pro mnoho běžných lidí matoucí. Někteří si mysleli, že jim vláda "ukradla" 11 dní života, a protestovali s heslem "Vraťte nám našich jedenáct dní!". Ve skutečnosti se samozřejmě nic takového nestalo, jen se změnilo datum na papíře.

Šablona:Aktualizováno