Království obojí Sicílie

Rozbalit box

Obsah boxu

Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) byl stát, který existoval v jižní části italského poloostrova a na ostrově Sicílie v letech 1816 až 1861. Vzniklo spojením Neapolského království a Sicilského království po Vídeňském kongresu. Hlavním městem byla Neapol. Království bylo největším a nejlidnatějším ze všech italských států před sjednocením Itálie a jeho vládnoucí dynastií byl rod Bourbon-Obojí Sicílie, vedlejší větev španělských Bourbonů. Zánik království přišel s úspěšnou invazí Giuseppe Garibaldiho a jeho Expedice tisícovky, která vedla k připojení území k nově vzniklému Italskému království.

📜 Historie

Historie Království obojí Sicílie je úzce spjata s napoleonskými válkami a následným politickým uspořádáním Evropy.

👑 Vznik království

Název "Obojí Sicílie" má kořeny již ve středověku, kdy se po Sicilských nešporách v roce 1282 rozdělilo původní Sicilské království. Ostrovní část zůstala pod vládou aragonské dynastie, zatímco pevninská část s centrem v Neapoli připadla Anjouovcům. Oba panovníci si však nárokovali titul "krále sicilského", což vedlo ke vzniku termínu "Obojí Sicílie".

Po napoleonských válkách a porážce Joachima Murata, Napoleonova švagra a neapolského krále, rozhodl Vídeňský kongres v roce 1815 o navrácení moci Ferdinandovi IV. Neapolskému (a III. Sicilskému). Dne 8. prosince 1816 Ferdinand formálně spojil obě království do jednoho státu a přijal nový titul Ferdinand I., král Obojí Sicílie. Tímto aktem byla zrušena sicilská ústava z roku 1812 a byla nastolena absolutní monarchie nad celým územím. Tento krok vyvolal na Sicílii velkou nevoli, protože ostrov ztratil svou staletou autonomii.

Revoluční vlny a nestabilita

Spojení obou království a zavedení absolutismu vedlo k nárůstu nespokojenosti, zejména mezi liberálními a nacionalistickými kruhy. V roce 1820 vypukla v Neapoli revoluce vedená tajným spolkem karbonářů (Carbonari). Král Ferdinand I. byl donucen přijmout ústavu po vzoru španělské ústavy z roku 1812. Úspěch revoluce byl však krátkodobý. Na kongresu Svaté aliance v Lublani v roce 1821 Ferdinand požádal o vojenskou intervenci. Rakouská armáda vtrhla do království, porazila revoluční vojska a obnovila absolutní moc panovníka.

Další vlna nepokojů zasáhla království během revolučního roku 1848. V lednu 1848 vypuklo povstání v Palermu, které se rychle rozšířilo po celé Sicílii a donutilo krále Ferdinanda II. vyhlásit ústavu. Revoluce se přelila i do Neapole. Ferdinand II. však po potlačení povstání v Neapoli v květnu 1848 začal systematicky likvidovat revoluční výdobytky. V roce 1849 dobyl zpět i odbojnou Sicílii, přičemž brutální bombardování Messiny mu vyneslo přezdívku Re Bomba (Král Bomba). Ústava byla zrušena a nastalo období tvrdých represí.

⚔️ Zánik a sjednocení Itálie

Po smrti Ferdinanda II. v roce 1859 nastoupil na trůn jeho syn František II., mladý a nezkušený panovník. V té době již vrcholil proces sjednocování Itálie (Risorgimento) pod vedením Sardinského království a jeho ministerského předsedy Camilla Cavoura.

V květnu 1860 se na Sicílii vylodil Giuseppe Garibaldi se svou legendární Expedicí tisícovky "rudých košil". S podporou místního obyvatelstva rychle ovládl celý ostrov. V srpnu se Garibaldiho vojska přeplavila na pevninu a zahájila triumfální pochod na Neapol. Královská armáda se rozpadala a nekladla účinný odpor. Král František II. opustil 6. září Neapol a stáhl se do pevnosti Gaeta. Garibaldi vstoupil do Neapole následující den.

Po bitvě na řece Volturno, kde Garibaldi odrazil poslední pokus královské armády o protiofenzívu, se konal plebiscit. V něm se drtivá většina obyvatel vyslovila pro připojení Království obojí Sicílie k Sardinskému království. Pevnost Gaeta kapitulovala v únoru 1861. Dne 17. března 1861 bylo vyhlášeno Italské království s Viktorem Emanuelem II. jako prvním králem. Království obojí Sicílie tak po 45 letech existence zaniklo.

🌍 Geografie a správa

Království obojí Sicílie zahrnovalo celou jižní část Apeninského poloostrova, známou jako Mezzogiorno, a ostrov Sicílie. Na severu hraničilo s Papežským státem.

Území bylo rozděleno na dvě hlavní části:

Pevninská část (Domini al di qua del Faro - Panství na této straně průlivu) s hlavním městem Neapol.
Ostrovní část (Domini al di là del Faro - Panství na druhé straně průlivu), tedy Sicílie, s hlavním městem Palermo.

Administrativně se stát dělil na provincie. Mezi nejvýznamnější města patřila Neapol, Palermo, Messina, Catania, Bari, Reggio di Calabria a Salerno.

⚙️ Ekonomika a společnost

Ekonomika království byla převážně zemědělská. Dominoval systém velkostatků (latifundie), zejména na Sicílii a v odlehlejších částech pevniny, kde rolníci žili ve velké chudobě. Pěstovaly se hlavně obiloviny, olivy, vinná réva a citrusy.

Přestože bylo království vnímáno jako zaostalé, za vlády Bourbonů došlo i k určitému průmyslovému rozvoji.

V roce 1839 byla zprovozněna první železniční trať na italském území, spojující Neapol a Portici.
V království se nacházely významné loděnice (Castellammare di Stabia) a textilní továrny.
Těžilo se velké množství síry, která byla klíčovou exportní komoditou.

Společnost byla silně polarizovaná. Na jedné straně stála bohatá aristokracie a velcí vlastníci půdy, na druhé straně obrovská masa chudých rolníků a městského proletariátu (lazzaroni v Neapoli). Střední třída byla relativně slabá. Po sjednocení Itálie se na jihu rozšířil fenomén organizovaného banditismu (brigantaggio), který byl částečně formou sociálního protestu proti nové vládě.

👑 Panovníci

Všichni panovníci Království obojí Sicílie pocházeli z rodu Bourbon-Obojí Sicílie.

Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1816–1825)
František I. Neapolsko-Sicilský (1825–1830)
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský (1830–1859)
František II. Neapolsko-Sicilský (1859–1861)

🏳️ Symboly státu

Vlajka: Státní vlajka byla bílá s velkým státním znakem uprostřed. Bílá barva symbolizovala rod Bourbonů.
Znak: Státní znak byl velmi komplexní a kombinoval erby mnoha území, na která si dynastie činila nárok, včetně znaků Kastilie, León, Aragonie, Sicílie, Jeruzaléma, Rakouska, Burgundska a Flander.

💡 Pro laiky

Proč "Obojí Sicílie"? Název může být matoucí. Vznikl ve středověku, kdy se království rozdělilo na dvě části, ale obě si říkaly "Sicilské". Jedna byla na ostrově Sicílie a druhá na pevnině (kolem Neapole). Pro rozlišení se jim neformálně říkalo "Sicílie za průlivem" (ostrov) a "Sicílie před průlivem" (pevnina). Když se v roce 1816 obě části znovu spojily, oficiálně přijaly starý název "Království obojí Sicílie", aby se zdůraznilo, že vládce panuje oběma historickým částem.
Co je to Risorgimento? Jedná se o italské národní obrození, hnutí za sjednocení Itálie v 19. století. Cílem bylo vytvořit jeden jednotný italský stát z mnoha malých království, vévodství a států, které na Apeninském poloostrově existovaly. Království obojí Sicílie bylo největším státem, který byl do tohoto nového státu začleněn.
Kdo byli Karbonáři? Byli to členové tajných revolučních spolků, které působily v Itálii (a dalších částech Evropy) na začátku 19. století. Usilovali o liberální reformy, ústavy a svržení absolutistických monarchií. Jejich jméno je odvozeno od italského slova pro uhlíře (carbonaro), protože se scházeli tajně, podobně jako uhlíři v lesích.

🔗 Související články

Šablona:Aktualizováno