Přeskočit na obsah

Oběhová soustava

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox orgánová soustava

Oběhová soustava (též kardiovaskulární systém) je orgánová soustava, jejímž hlavním úkolem je zajištění transportu látek po těle živočichů. Umožňuje průtok krve a u pokročilejších organismů i mízy. Zajišťuje rozvod dýchacích plynů (kyslík, oxid uhličitý), živin, hormonů a odpadních látek. Hraje také klíčovou roli v imunitě a v udržování stálé tělesné teploty (termoregulace).

Základními stavebními kameny oběhové soustavy u obratlovců jsou srdce (centrální pumpa), cévy (tepny, žíly, vlásečnice) a tělní tekutiny (krev, míza). Společně s dýchací soustavou a trávicí soustavou tvoří základní osu pro fungování metabolismu. Věda zabývající se oběhovou soustavou se nazývá angiologie, onemocněními srdce pak kardiologie.

⚙️ Funkce oběhové soustavy

Oběhová soustava plní v těle několik životně důležitých funkcí:

🧬 Komponenty soustavy

Lidská oběhová soustava se skládá ze tří hlavních částí: srdce, cév a krve.

❤️ Srdce

Srdce (latinsky cor) je dutý svalový orgán fungující jako pumpa, která neustále pohání krev cévami. Je uloženo v hrudním koši v osrdečníkovém vaku (perikard). Lidské srdce je rozděleno na čtyři oddíly:

  • Pravá síň (atrium dextrum): Přijímá odkysličenou krev z celého těla prostřednictvím horní a dolní duté žíly.
  • Pravá komora (ventriculus dexter): Čerpá odkysličenou krev do plic přes plicní tepnu.
  • Levá síň (atrium sinistrum): Přijímá okysličenou krev z plic prostřednictvím plicních žil.
  • Levá komora (ventriculus sinister): Má nejmohutnější svalovinu a čerpá okysličenou krev do celého těla přes aortu.

Průtok krve správným směrem zajišťují srdeční chlopně. Mezi síněmi a komorami se nacházejí chlopně cípovité (trojcípá chlopeň vpravo, dvojcípá chlopeň vlevo) a na výstupu z komor do velkých tepen jsou chlopně poloměsíčité (plicní chlopeň a aortální chlopeň). Činnost srdce je řízena vlastním převodním systémem srdečním a je rytmická. Stah svaloviny se nazývá systola a její ochabnutí diastola.

🩸 Krev

Krev (latinsky sanguis) je tekutá tkáň, která proudí v cévách. Dospělý člověk má přibližně 4–6 litrů krve. Skládá se z:

  • Krevní plazma: Nažloutlá tekutina tvořící asi 55 % objemu krve. Obsahuje vodu, bílkoviny (např. albumin, globulin, fibrinogen), živiny, hormony a odpadní látky.
  • Červené krvinky (erytrocyty): Bezjaderné buňky obsahující červené krevní barvivo hemoglobin, které váže a přenáší kyslík. Tvoří se v kostní dřeni.
  • Bílé krvinky (leukocyty): Jsou součástí imunitního systému a chrání tělo před infekcemi. Existuje několik typů, např. neutrofil, lymfocyt a makrofág.
  • Krevní destičky (trombocyty): Malé buněčné úlomky, které se podílejí na srážení krve (hemokoagulace) a zastavení krvácení.

血管 Cévy

Cévy (latinsky vasa) tvoří rozsáhlou síť trubic, kterými proudí krev. Dělí se na tři základní typy:

  • Tepny (artérie): Vedou krev směrem od srdce. Mají silnou a pružnou stěnu, aby vydržely vysoký tlak krve. Největší tepnou v těle je aorta. Tepny se postupně větví na menší tepénky (arterioly).
  • Žíly (vény): Vedou krev směrem k srdci. Jejich stěna je tenčí a méně pružná než u tepen, protože krev v nich proudí pod nižším tlakem. Větší žíly v končetinách obsahují chlopně, které brání zpětnému toku krve.
  • Vlásečnice (kapiláry): Jsou nejtenčí cévy, které tvoří hustou síť ve tkáních. Jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, což umožňuje snadnou výměnu plynů, živin a odpadních látek mezi krví a buňkami.

🔄 Typy krevního oběhu

U člověka a ostatních savců je oběhová soustava uzavřená a krev proudí ve dvou oddělených okruzích.

🫁 Malý (plicní) oběh

Malý krevní oběh slouží k okysličení krve.

  1. Odkysličená krev je čerpána z pravé komory srdeční do plicní tepny.
  2. Plicní tepna se v plicích větví na síť vlásečnic, které obklopují plicní sklípky.
  3. Zde dochází k výměně plynů: krev odevzdá oxid uhličitý a přijme kyslík.
  4. Okysličená krev se sbírá do plicních žil a vrací se do levé síně srdce.

🏃 Velký (tělní) oběh

Velký krevní oběh zajišťuje rozvod okysličené krve a živin do celého těla.

  1. Okysličená krev je vypuzena z levé komory do aorty, největší tepny v těle.
  2. Aorta se větví na menší tepny, které vedou krev ke všem orgánům a tkáním.
  3. Ve vlásečnicích v tkáních krev odevzdá kyslík a živiny a naopak přijme oxid uhličitý a odpadní látky.
  4. Odkysličená krev je sbírána do žil, které se spojují do horní a dolní duté žíly.
  5. Tyto žíly ústí do pravé síně srdce, čímž se velký oběh uzavírá.

🚪 Zvláštní typy oběhu

  • Vrátnicový (portální) oběh: Jedná se o žilní spojení mezi dvěma kapilárními sítěmi. Nejvýznamnější je jaterní portální oběh, kde vrátnicová žíla sbírá krev bohatou na živiny z žaludku, střev a sleziny a přivádí ji do jater. Zde jsou živiny zpracovány, než se krev dostane do velkého oběhu.
  • Fetální oběh: Krevní oběh plodu v děloze se liší od oběhu po narození, protože plíce nejsou funkční. Kyslík a živiny získává plod z placenty matky. Existují zde speciální spojky (např. foramen ovale, ductus arteriosus), které se po porodu uzavírají.

🩺 Onemocnění oběhové soustavy

Onemocnění srdce a cév patří k nejčastějším příčinám úmrtí ve vyspělých zemích. Mezi nejběžnější patří:

  • Ateroskleróza (kornatění tepen): Ukládání tukových látek do stěny tepen, což vede k jejich zúžení a zhoršení průtoku krve.
  • Hypertenze (vysoký krevní tlak): Dlouhodobě zvýšený tlak krve na stěny cév, který zatěžuje srdce a poškozuje cévy.
  • Ischemická choroba srdeční: Nedostatečné prokrvení srdečního svalu, nejčastěji způsobené aterosklerózou věnčitých tepen. Může vést k angina pectoris nebo infarkt myokardu.
  • Infarkt myokardu: Odumření části srdečního svalu v důsledku náhlého a úplného uzávěru věnčité tepny.
  • Cévní mozková příhoda (mrtvice): Náhlé poškození mozkové tkáně způsobené buď ucpáním mozkové tepny (ischemická CMP), nebo jejím prasknutím (hemoragická CMP).
  • Srdeční selhání: Stav, kdy srdce není schopno čerpat dostatek krve pro potřeby organismu.
  • Anémie (chudokrevnost): Snížený počet červených krvinek nebo snížené množství hemoglobinu v krvi, což vede k nedostatečnému zásobování tkání kyslíkem.
  • Leukémie: Nádorové onemocnění krvetvorby, charakterizované nadměrnou produkcí nefunkčních bílých krvinek.

🔬 Srovnávací anatomie

Oběhové soustavy se v živočišné říši liší svou složitostí:

  • Otevřená oběhová soustava: Vyskytuje se u měkkýšů a členovců. Tělní tekutina (hemolymfa) je čerpána srdcem do krátkých cév a poté se volně vylévá do tělní dutiny, kde omývá orgány. Zpět do srdce se vrací otvory (ostiemi). Tento systém je méně efektivní.
  • Uzavřená oběhová soustava: Vyskytuje se u kroužkovců a všech obratlovců. Krev proudí neustále v uzavřeném systému cév a nikdy se nevylévá do tělní dutiny. Tento systém umožňuje rychlejší a efektivnější transport látek.
  • Srdce obratlovců:
   *   Paryby a ryby: Srdce má jednu síň a jednu komoru (dvojdílné). Krev je čerpána do žaber, kde se okysličí, a odtud putuje rovnou do těla.
   *   Obojživelníci a většina plazů: Srdce má dvě síně a jednu komoru (trojdílné), kde dochází k částečnému mísení okysličené a odkysličené krve.
   *   Ptáci a savci: Srdce má dvě síně a dvě komory (čtyřdílné). Okysličená a odkysličená krev jsou dokonale odděleny, což umožňuje nejefektivnější zásobování těla kyslíkem a udržení vysoké úrovně metabolismu.

💡 Pro laiky: Jak to celé funguje?

Představte si oběhovou soustavu jako obrovské město (vaše tělo).

  • Srdce je centrální elektrárna a zároveň hlavní pošta. Neustále pumpuje a posílá zásilky do všech koutů města.
  • Cévy jsou silnice, dálnice a malé uličky.
   *   Tepny (artérie) jsou jako dálnice vedoucí z centra města. Přepravují nákladní auta plná kyslíku a jídla (živin) pro všechny obyvatele (buňky).
   *   Žíly (vény) jsou silnice vedoucí zpět do centra. Svážejí odpadky (oxid uhličitý a další zplodiny) z celého města zpět k recyklaci nebo likvidaci.
   *   Vlásečnice (kapiláry) jsou ty nejužší uličky, které vedou přímo ke každému domu (buňce). Zde si nákladní auta vyloží kyslík a jídlo a naloží odpadky.
  • Krev je samotný dopravní systém – všechna ta nákladní auta, popelářské vozy a také policejní auta.
   *   Červené krvinky jsou nákladní auta převážející kyslík.
   *   Krevní plazma je tekutina, ve které vše plave, a veze rozpuštěné jídlo a hormony (dopisy s instrukcemi).
   *   Bílé krvinky jsou policejní a záchranné složky, které bojují proti vetřelcům (bakteriím a virům).
   *   Krevní destičky jsou opraváři silnic, kteří rychle zacelí jakoukoliv díru (poranění), aby doprava mohla dál plynule fungovat.

Celý tento systém pracuje bez přestávky 24 hodin denně, aby každá buňka ve vašem těle dostala vše, co potřebuje k životu.


Šablona:Aktualizováno