Hypoxie
Obsah boxu
Hypoxie (z řeckého ὑπό hypo - pod, nízký a ὀξύς oxys - kyselý, ostrý, zde ve významu kyslík) je stav, při kterém je nedostatečné množství kyslíku v tkáňích organismu. Jedná se o kritický stav, který může vést k nevratnému poškození buněk a orgánů, zejména těch s vysokou metabolickou aktivitou, jako je mozek a srdce. Hypoxie se liší od hypoxémie, což je snížená koncentrace kyslíku v arteriální krvi, ačkoliv hypoxémie je jednou z nejčastějších příčin hypoxie.
Stav úplného chybění kyslíku se nazývá anoxie.
🧬 Patofyziologie
Kyslík je pro většinu živých organismů, včetně člověka, nezbytný pro produkci energie ve formě adenosintrifosfátu (ATP) prostřednictvím procesu zvaného buněčné dýchání. Tento proces probíhá v mitochondriích a je vysoce efektivní.
Při nedostatku kyslíku jsou buňky nuceny přejít na méně efektivní způsob získávání energie – anaerobní glykolýzu. Při tomto procesu vzniká jako vedlejší produkt kyselina mléčná (laktát). Hromadění laktátu vede k poklesu pH v buňce i v jejím okolí (laktátová acidóza), což narušuje funkci enzymů a dalších buněčných struktur.
Dlouhodobější nebo hlubší hypoxie vede k vyčerpání energetických zásob buňky, selhání iontových pump v buněčné membráně, otoku buňky a nakonec k její smrti (nekróza nebo apoptóza).
Organismus má řadu kompenzačních mechanismů, jak na hypoxii reagovat. Mezi ně patří:
- Zvýšení dechové frekvence (tachypnoe) a srdeční frekvence (tachykardie) s cílem zvýšit přísun kyslíku do plic a jeho distribuci po těle.
- Vazokonstrikce (zúžení cév) v plicním řečišti (tzv. hypoxická plicní vazokonstrikce), která přesměrovává krev do lépe ventilovaných oblastí plic.
- Vazodilatace (rozšíření cév) v systémovém oběhu, zejména v mozku a srdci, aby se zajistil dostatečný průtok krve těmito životně důležitými orgány.
- Zvýšená produkce červených krvinek (erytropoéza) stimulovaná hormonem erytropoetinem z ledvin při chronické hypoxii.
Na molekulární úrovni hrají klíčovou roli tzv. hypoxií indukovatelné faktory (HIF), což jsou transkripční faktory, které v reakci na nízkou hladinu kyslíku aktivují geny zodpovědné za adaptaci na hypoxii (např. geny pro glykolýzu, angiogenezi a erytropoézu).
वर्गीकरण a příčiny
Hypoxie se tradičně dělí do čtyř hlavních kategorií podle vyvolávající příčiny.
💨 Hypoxická hypoxie
Je způsobena nízkým parciálním tlakem kyslíku v arteriální krvi (PaO₂). Krev, která opouští plíce, není dostatečně nasycena kyslíkem.
- Příčiny:
- Snížený parciální tlak kyslíku ve vdechovaném vzduchu: Typicky ve vysokých nadmořských výškách.
- Hypoventilace: Snížená ventilace plic, např. při útlumu dechového centra (opioidy, barbituráty), poranění hrudníku nebo onemocnění dýchacích svalů.
- Porucha difúze: Ztížený přestup kyslíku z plicních sklípků do krve, např. při plicní fibróze nebo plicním edému.
- Ventilačně-perfuzní nerovnováha: Nepoměr mezi ventilací (provzdušněním) a perfuzí (prokrvením) různých částí plic, např. u CHOPN, astmatu nebo plicní embolie.
- Zkraty (shunty): Krev protéká z žilního do tepenného řečiště bez kontaktu s ventilovanými plicními sklípky (např. u některých vrozených srdečních vad).
🩸 Anemická hypoxie
Je způsobena sníženou schopností krve přenášet kyslík. Parciální tlak kyslíku v krvi může být normální, ale celkové množství přenášeného kyslíku je nízké.
- Příčiny:
- Anémie: Snížené množství hemoglobinu nebo červených krvinek.
- Otrava oxidem uhelnatým: Oxid uhelnatý (CO) se váže na hemoglobin s 200-250x vyšší afinitou než kyslík, čímž blokuje jeho přenos. Vzniká karbonylhemoglobin.
- Methemoglobinémie: Železo v hemoglobinu je oxidováno z dvojmocné (Fe²⁺) na trojmocnou formu (Fe³⁺), která není schopna vázat kyslík.
💔 Stagnační (cirkulační) hypoxie
Je způsobena nedostatečným průtokem krve tkáněmi. Krev je sice normálně nasycena kyslíkem, ale do tkání se ho nedostává dostatečné množství za časovou jednotku.
- Příčiny:
- Celkové snížení srdečního výdeje: Např. při srdečním selhání, infarktu myokardu nebo v šoku.
- Lokální porucha prokrvení: Např. při trombóze, embolii nebo aterosklerotickém zúžení tepny.
☣️ Histotoxická hypoxie
Je způsobena neschopností buněk využít kyslík, přestože je ho v krvi dostatek. Problém je na úrovni buněčného dýchání.
- Příčiny:
- Otrava kyanidy: Kyanidy blokují enzym cytochrom c oxidáza v dýchacím řetězci mitochondrií, čímž znemožňují využití kyslíku.
- Otrava některými dalšími látkami, např. sirovodíkem.
🩺 Klinické projevy a příznaky
Příznaky hypoxie závisí na její rychlosti vzniku, závažnosti a na tom, které orgány jsou postiženy.
- Akutní hypoxie:
- Centrální nervový systém: Zmatenost, dezorientace, poruchy úsudku, euforie, bolest hlavy, závrať, poruchy zraku, v těžkých případech křeče, ztráta vědomí a kóma.
- Kardiovaskulární systém: Počáteční tachykardie (zrychlení srdeční činnosti) a zvýšení krevního tlaku, později bradykardie (zpomalení) a hypotenze.
- Dýchací systém: Dušnost (pocit nedostatku dechu) a tachypnoe (zrychlené dýchání).
- Kůže: Cyanóza – modrofialové zbarvení kůže a sliznic způsobené přítomností více než 5 g/dl deoxygenovaného hemoglobinu v kapilární krvi. U anemické a histotoxické hypoxie nemusí být přítomna (u otravy CO je kůže naopak třešňově červená).
- Chronická hypoxie:
- Paličkovité prsty: Deformace konečků prstů a nehtů.
- Polycythemie: Zvýšená produkce červených krvinek jako kompenzační mechanismus.
- Plicní hypertenze: Zvýšení tlaku v plicním oběhu v důsledku chronické hypoxické plicní vazokonstrikce, které může vést k selhání pravé komory srdeční (cor pulmonale).
🏔️ Hypoxie ve specifických situacích
Vysokohorská hypoxie
Ve vysokých nadmořských výškách klesá atmosférický tlak, a tím i parciální tlak kyslíku ve vdechovaném vzduchu. To vede k hypoxické hypoxii. Nedostatečná aklimatizace může vést k rozvoji akutní horské nemoci (AHN), vysokohorského plicního edému (HAPE) nebo vysokohorského otoku mozku (HACE).
Letecká a kosmická medicína
Při letech ve velkých výškách nebo při poruše přetlakování kabiny může dojít k rychlému poklesu tlaku a rozvoji těžké hypoxie, která může vést ke ztrátě vědomí během několika desítek sekund.
Nádorová biologie
Rychle rostoucí nádory často předběhnou svůj cévní systém, což vede k vytvoření hypoxických oblastí uvnitř nádorové tkáně. Nádorové buňky v těchto oblastech jsou odolnější vůči radioterapii a některým typům chemoterapie, což představuje významný problém v onkologické léčbě.
💡 Pro laiky
Představte si, že vaše tělo je obrovské město a každá buňka je dům. Kyslík je pro tyto domy jako elektřina – bez ní nemohou svítit, topit ani fungovat spotřebiče. Hypoxie je stav, kdy do města nebo do jeho části přestane proudit dostatek elektřiny.
- Hypoxická hypoxie je jako problém v hlavní elektrárně (v plicích). Elektrárna vyrábí málo proudu (málo kyslíku se dostane do krve), například proto, že je umístěna vysoko v horách, kde je "řídký vzduch".
- Anemická hypoxie je jako mít málo nákladních aut (červených krvinek/hemoglobinu), která elektřinu rozvážejí po městě. Elektrárna sice funguje, ale rozvoz vázne. Otrava oxidem uhelnatým je situace, kdy jsou náklaďáky obsazeny "falešným nákladem" a nemohou naložit elektřinu.
- Stagnační hypoxie je jako dopravní zácpa v ulicích města (ucpané cévy nebo slabé srdce). Náklaďáky s elektřinou jsou plné, ale nemohou se dostat k domům, které ji potřebují.
- Histotoxická hypoxie je stav, kdy domy (buňky) mají porouchané zásuvky a jističe (např. při otravě kyanidem). Elektřina je přivedena až k domu, ale ten ji nedokáže využít.
V každém z těchto případů je výsledek stejný: domy (buňky) bez energie chátrají a nakonec se mohou zhroutit, což poškozuje celé město (organismus).