Zánět průdušek
Obsah boxu
Zánět průdušek neboli bronchitida (latinsky bronchitis) je zánětlivé onemocnění sliznice průdušek (bronchů), které představují hlavní dýchací cesty vedoucí vzduch do plic. Onemocnění se projevuje především intenzivním kašlem, který může být suchý a dráždivý, nebo produktivní s vykašláváním hlenu (sputa). Rozlišují se dvě základní formy: akutní a chronická. Zatímco akutní bronchitida je obvykle krátkodobá a způsobena infekcí, chronická bronchitida je dlouhodobý stav spojený s trvalým drážděním dýchacích cest.
🦠 Příčiny a rizikové faktory
Příčiny zánětu průdušek se liší v závislosti na jeho formě.
Akutní bronchitida:
- Viry: Jsou nejčastější příčinou, tvoří přibližně 90 % všech případů. Mezi původce patří rhinoviry (způsobující běžné nachlazení), viry chřipky (influenza A a B), adenoviry, koronaviry a respirační syncytiální virus (RSV).
- Bakterie: Bakteriální infekce jsou méně časté a mohou se objevit buď primárně, nebo jako sekundární infekce navazující na virové onemocnění. Mezi typické bakteriální původce patří Mycoplasma pneumoniae, Chlamydophila pneumoniae a Bordetella pertussis (původce černého kašle).
- Dráždivé látky: Vdechnutí dráždivých látek, jako je kouř, silný prach, chemické výpary nebo znečištění ovzduší, může také vyvolat akutní zánět.
Chronická bronchitida: Hlavní příčinou je dlouhodobé a opakované dráždění sliznice průdušek.
- Kouření: Je zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem.
Až 90 % pacientů s chronickou bronchitidou jsou kuřáci nebo bývalí kuřáci. Cigaretový kouř poškozuje řasinky (jemné chloupky), které čistí dýchací cesty, a stimuluje nadprodukci hlenu. - Znečištění ovzduší: Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím smogu, oxidu siřičitého a dalších průmyslových zplodin zvyšuje riziko.
- Pracovní prostředí: Lidé pracující v prostředích s vysokou prašností (např. horníci, pracovníci v textilním průmyslu nebo zemědělství) jsou rovněž ve vyšším riziku.
- Genetické faktory: Vzácně může hrát roli i genetická predispozice, například deficit alfa-1-antitrypsinu.
🩺 Klasifikace
Základní dělení bronchitidy je na akutní a chronickou formu, které se liší příčinou, délkou trvání i léčbou.
Akutní bronchitida
Akutní zánět průdušek je velmi časté onemocnění, které obvykle navazuje na infekci horních cest dýchacích, jako je rýma nebo zánět nosohltanu. Začíná často suchým, dráždivým kašlem, který se během několika dní mění na produktivní s vykašláváním čirého, bělavého nebo nažloutlého hlenu. Onemocnění je většinou samoúzdravné a příznaky obvykle odezní do 7 až 10 dnů, i když kašel může přetrvávat i několik týdnů po odeznění ostatních symptomů.
Chronická bronchitida
Chronická bronchitida je definována jako produktivní kašel trvající nejméně tři měsíce v roce po dobu dvou po sobě jdoucích let, přičemž jsou vyloučeny jiné příčiny kašle. Je to závažné, progresivní onemocnění, které je součástí skupiny onemocnění známé jako chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Sliznice průdušek je trvale zanícená, zduřelá a produkuje nadměrné množství hlenu. To vede k postupnému zužování dýchacích cest a zhoršování dechových funkcí.
🤒 Příznaky
Přestože se obě formy projevují kašlem, některé příznaky se liší.
Příznaky akutní bronchitidy:
- Přetrvávající kašel, zpočátku suchý, později produktivní
- Vykašlávání hlenu (bílý, žlutý, nazelenalý)
- Pocit tlaku nebo bolesti na hrudi, zhoršující se při kašli
- Únava a celková slabost
- Mírně zvýšená teplota nebo horečka
- Sípání nebo pískoty při dýchání
- Bolest v krku a rýma (jako doprovodné příznaky infekce horních cest dýchacích)
Příznaky chronické bronchitidy:
- Dlouhodobý, každodenní produktivní kašel, často nejhorší po ránu
- Postupně se zhoršující dušnost, nejprve při námaze, později i v klidu
- Časté respirační infekce
- Sípání
- Cyanóza (namodralé zbarvení rtů a kůže) v pokročilých stádiích kvůli nedostatku kyslíku
- Otoky kotníků a nohou (v důsledku srdečního selhávání při pokročilé CHOPN)
🔬 Diagnostika
Diagnóza bronchitidy je založena především na klinickém obrazu a fyzikálním vyšetření.
- Anamnéza: Lékař se ptá na příznaky, jejich trvání, kuřáckou historii a pracovní prostředí pacienta.
- Fyzikální vyšetření: Poslech plic stetoskopem je klíčový. Lékař může slyšet pískoty, vrzoty nebo prodloužený výdech, což jsou typické poslechové fenomény.
- Rentgen hrudníku: U akutní bronchitidy se obvykle neprovádí, pokud není podezření na komplikaci, jako je zápal plic (pneumonie). U chronické bronchitidy může ukázat změny na plicích typické pro CHOPN.
- Spirometrie: Funkční vyšetření plic, které měří objem a rychlost vzduchu, který pacient dokáže vydechnout. Je to základní diagnostická metoda pro potvrzení CHOPN a chronické bronchitidy.
- Vyšetření sputa: Kultivace hlenu může pomoci identifikovat bakteriálního původce, pokud je podezření na bakteriální infekci.
- Pulzní oxymetrie: Jednoduché a neinvazivní měření saturace krve kyslíkem, které může odhalit hypoxii u pacientů s těžkým průběhem.
💊 Léčba
Léčebný přístup se zásadně liší pro akutní a chronickou formu.
Léčba akutní bronchitidy: Protože je většinou virového původu, antibiotika jsou neúčinná a neměla by být předepisována, pokud není prokázána bakteriální superinfekce. Léčba je symptomatická:
- Klidový režim a dostatečný odpočinek.
- Hydratace: Pití velkého množství tekutin (voda, čaj) pomáhá ředit hlen a usnadňuje jeho vykašlávání.
- Léky na kašel:
* Expektorancia a mukolytika (např. s účinnou látkou ambroxol nebo acetylcystein) podporují zkapalnění hlenu a jeho odkašlávání. * Antitusika (léky tlumící kašel) se doporučují pouze při suchém, dráždivém kašli, který pacienta vyčerpává, zejména v noci. Neměly by se kombinovat s expektorancii.
- Léky proti bolesti a horečce: Paracetamol nebo ibuprofen mohou zmírnit horečku, bolesti hlavy a svalů.
- Inhalace: Vdechování páry nebo solných roztoků může zvlhčit dýchací cesty a ulevit od kašle.
Léčba chronické bronchitidy: Léčba je dlouhodobá a jejím cílem je zpomalit progresi nemoci, zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života.
- Ukončení kouření: Je to naprosto zásadní a nejúčinnější krok.
- Bronchodilatancia: Léky, které rozšiřují průdušky a usnadňují dýchání. Podávají se obvykle v inhalační formě.
- Kortikosteroidy: Inhalační kortikosteroidy potlačují zánět v dýchacích cestách.
- Dechová rehabilitace: Program cvičení a edukace, který pomáhá pacientům lépe zvládat dušnost a zvyšovat fyzickou kondici.
- Dlouhodobá kyslíková terapie: U pacientů s pokročilou formou a nízkou hladinou kyslíku v krvi.
- Antibiotika: Předepisují se při akutních zhoršeních (exacerbacích), pokud jsou příznaky bakteriální infekce.
🛡️ Prevence
Prevence hraje klíčovou roli v ochraně před oběma formami bronchitidy.
- Nekouřit: Nejlepší prevence chronické bronchitidy a snížení rizika těžkého průběhu akutní formy.
- Vyhýbat se dráždivým látkám: Používání ochranných pomůcek v prašném nebo chemicky znečištěném prostředí.
- Hygiena rukou: Pravidelné a důkladné mytí rukou mýdlem a vodou je nejlepší způsob, jak se chránit před respiračními viry.
- Očkování: Každoroční očkování proti chřipce a očkování proti pneumokokovým infekcím mohou předejít některým příčinám akutní bronchitidy a jejím komplikacím.
- Posilování imunity: Zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek spánku a pravidelný pohyb podporují funkci imunitního systému.
📈 Prognóza a komplikace
Akutní bronchitida má obecně vynikající prognózu. Většina lidí se plně uzdraví bez následků. U starších osob, malých dětí nebo lidí s jinými chronickými nemocemi (např. astma, srdeční selhání) může být průběh vážnější a hrozí riziko komplikací, z nichž nejčastější je zápal plic (pneumonie).
Chronická bronchitida je nevyléčitelné, progresivní onemocnění. Prognóza závisí na stadiu nemoci při diagnóze, dodržování léčby a především na tom, zda pacient přestane kouřit. Onemocnění výrazně snižuje kvalitu života a zkracuje jeho délku. Mezi komplikace patří časté respirační infekce, respirační selhání, plicní hypertenze a cor pulmonale (srdeční selhání způsobené plicním onemocněním).
🧑🏫 Pro laiky: Jak to funguje v těle?
Představte si průdušky jako systém potrubí, které vede vzduch do vašich plic. Vnitřek tohoto potrubí je vystlán citlivou sliznicí, která produkuje malé množství hlenu. Tento hlen zachytává prach a nečistoty. Drobné řasinky (jako miniaturní kartáčky) pak tento hlen neustále posouvají ven z plic, čímž je čistí.
Při akutní bronchitidě napadnou sliznici viry. Tělo na to zareaguje zánětem – sliznice zčervená, oteče a začne produkovat mnohem více hlenu, aby se vetřelců zbavila. Otok zúží "potrubí" a nahromaděný hlen ho dále ucpává. Tělo se snaží tento přebytečný hlen dostat ven pomocí kašle. Proto kašlete. Jakmile imunitní systém virus porazí, zánět ustoupí, produkce hlenu se vrátí k normálu a kašel zmizí.
U chronické bronchitidy je problém dlouhodobý. Představte si, že do "potrubí" denně po mnoho let foukáte dráždivý kouř z cigaret. Sliznice je neustále podrážděná a zanícená. Řasinky, které mají potrubí čistit, jsou poškozené a přestanou fungovat. Žlázy produkující hlen se zvětší a vyrábějí ho obrovské množství neustále. Výsledkem je trvale zúžené a ucpané "potrubí", což vede k chronickému kašli a potížím s dýcháním, protože vzduch nemůže volně proudit.