Sliznice
``` Sliznice (latinsky tunica mucosa) je vrstva tkáně, která vystýlá vnitřní povrchy různých dutých orgánů a tělních dutin, jež jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Nachází se například v trávicí, dýchací, vylučovací a pohlavní soustavě. Její klíčovou vlastností je produkce hlenu (latinsky mucus), což je viskózní tekutina, která povrch sliznice zvlhčuje a chrání. Sliznice plní v těle řadu životně důležitých funkcí, včetně ochrany před mechanickým poškozením a patogeny, sekrece enzymů a hormonů, a absorpce živin. Tvoří také významnou součást imunitního systému jako první obranná linie těla. ```
```
🔬 Struktura
Sliznice není jednolitá vrstva, ale komplexní tkáň složená typicky ze tří základních vrstev. Jejich přesné složení a tloušťka se liší v závislosti na lokalizaci a funkci daného orgánu.
Epitel (Epithelium)
Jedná se o povrchovou vrstvu, která je v přímém kontaktu s obsahem dutiny orgánu. Typ epitelu je vysoce specializovaný podle funkce:
- Vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel: Nachází se v místech vystavených značnému mechanickému tření, jako je dutina ústní, hltan, jícen a pochva. Jeho hlavní funkcí je ochrana.
- Jednovrstevný cylindrický epitel: Vystýlá žaludek a střevo. Jeho buňky jsou uzpůsobeny k sekreci (např. kyseliny v žaludku) a absorpci (vstřebávání živin v tenkém střevě). Často obsahuje pohárkové buňky produkující hlen.
- Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami: Je typický pro většinu dýchacích cest (např. průdušnice, průdušky). Řasinky (cilie) jsou drobné výběžky, které kmitají a posouvají hlen s zachycenými nečistotami (prach, mikroorganismy) ven z dýchacích cest.
Lamina propria mucosae
Tato vrstva se nachází přímo pod epitelem a je tvořena řídkým kolagenním pojivem. Je bohatě prokrvená a obsahuje krevní i mízní cévy, nervová zakončení a žlázy. Klíčovou součástí lamina propria je tzv. slizniční imunitní systém (MALT - mucosa-associated lymphoid tissue), který je tvořen nahromaděním lymfocytů a dalších imunitních buněk. Tyto buňky jsou připraveny okamžitě reagovat na patogeny, které proniknou epitelovou bariérou.
Lamina muscularis mucosae
Jedná se o tenkou vrstvu hladké svaloviny, která odděluje sliznici od podslizničního vaziva (submukózy). Není přítomna ve všech sliznicích (např. chybí v dutině ústní). Její kontrakce způsobují lokální pohyby a řasení sliznice, což napomáhá například lepšímu kontaktu s tráveninou ve střevě nebo usnadňuje sekreci ze žláz. ```
```
⚙️ Funkce
Sliznice plní v těle několik zásadních úloh, které se často prolínají.
- Ochrana: Tvoří fyzickou bariéru proti vniknutí patogenů, toxinů a cizorodých částic. Hlen zachycuje nečistoty a mikroorganismy, které jsou následně odstraněny (např. vykašláním, polknutím). V žaludku chrání sliznice jeho stěnu před agresivní kyselinou chlorovodíkovou.
- Sekrece: Slizniční buňky a žlázy produkují širokou škálu látek. Kromě hlenu to mohou být enzymy (např. v trávicím traktu), hormony, protilátky (zejména imunoglobulin A, IgA) a vody s elektrolyty.
- Absorpce: V tenkém střevě je sliznice uzpůsobena k maximálnímu vstřebávání živin, vody a vitamínů. Její povrch je zde mnohonásobně zvětšen pomocí klků a mikroklků.
- Imunitní bariéra: Sliznice je největším imunitním orgánem těla. Díky systému MALT dokáže rychle identifikovat a zneškodnit patogeny přímo v místě jejich vstupu do těla, čímž zabraňuje vzniku systémových infekcí.
- Senzorická funkce: Sliznice obsahuje nervová zakončení, která umožňují vnímání chuti (jazyk), čichu (nosní dutina) nebo bolesti a teploty.
```
```
🗺️ Výskyt v těle
Sliznice se nachází ve všech orgánových systémech, které komunikují s vnějším prostředím.
Dýchací systém
Vystýlá nosní dutinu, vedlejší nosní dutiny, hltan, hrtan, průdušnici a průdušky. Zde je její hlavní funkcí ohřívání, zvlhčování a čištění vdechovaného vzduchu pomocí hlenu a řasinek.
Trávicí systém
Pokrývá celý trávicí trakt od úst až po konečník. V každé části má specifickou strukturu a funkci – od mechanické ochrany v jícnu, přes sekreci kyseliny a enzymů v žaludku, až po masivní absorpci živin v tenkém střevě a vstřebávání vody v tlustém střevě.
Vylučovací a pohlavní systém
Sliznice vystýlá močovody, močový měchýř a močovou trubici, kde tvoří bariéru proti agresivnímu chemickému složení moči a brání prostupu bakterií. V pohlavním systému pokrývá vnitřek dělohy (endometrium), pochvy a dalších orgánů, kde plní ochranné i reprodukční funkce.
Ostatní lokality
- Oči: Sliznice zvaná spojivka pokrývá vnitřní stranu očních víček a povrch oční bulvy. Udržuje oko vlhké a chrání ho.
- Uši: Sliznice vystýlá střední ucho a Eustachovu trubici.
```
```
🩺 Klinický význam
Poruchy a onemocnění sliznic patří mezi velmi časté zdravotní problémy.
- Záněty (mukozitidy): Zánět sliznice je jedním z nejběžnějších patologických stavů. Názvy těchto zánětů často končí příponou -itida. Příklady zahrnují:
- Rinitida (rýma) – zánět nosní sliznice.
- Gastritida – zánět žaludeční sliznice.
- Kolitida – zánět sliznice tlustého střeva (např. při ulcerózní kolitidě).
- Konjunktivitida – zánět spojivek.
- Vředy: Jedná se o hluboký defekt sliznice, který proniká skrze lamina muscularis mucosae. Typickým příkladem je žaludeční vřed, způsobený nerovnováhou mezi ochrannými faktory (hlen) a agresivními faktory (kyselina, Helicobacter pylori).
- Infekce: Sliznice jsou vstupní branou pro mnoho virových a bakteriálních infekcí, jako je chřipka, nachlazení, COVID-19 nebo pohlavně přenosné nemoci.
- Nádorová onemocnění: Většina zhoubných nádorů (asi 90 %) vzniká z epitelových buněk a nazývají se karcinomy. Často tedy vznikají právě ve sliznicích (např. rakovina tlustého střeva, rakovina plic, rakovina žaludku).
- Alergie: Alergické reakce se často projevují na sliznicích, například alergická rýma (otok a zvýšená sekrece nosní sliznice) nebo alergická konjunktivitida.
- Suchost sliznic: Nedostatečná produkce hlenu může vést k suchosti, podráždění a zvýšené náchylnosti k infekcím. Může být příznakem autoimunitního onemocnění, jako je Sjögrenův syndrom, nebo vedlejším účinkem některých léků.
```
```
🧑🏫 Pro laiky: Vnitřní tapeta těla
Představte si sliznici jako chytrou a multifunkční "tapetu", která pokrývá vnitřek všech tělních trubic a dutin, které se nějak otevírají ven – od nosu a úst až po konečník. Tato tapeta ale není jen na okrasu, plní několik úžasných úkolů:
- Lepkavá past na vetřelce: Sliznice neustále produkuje slizký hlen. Ten funguje jako mucholapka. Když vdechnete prach, pyl nebo bakterie, přilepí se na hlen v nose a dýchacích cestách. Tím se zabrání jejich cestě do plic.
- Pohyblivý koberec: V dýchacích cestách má tato "tapeta" navíc miliony neviditelných chloupků (řasinek), které se neustále vlní jedním směrem, jako eskalátor. Tento pohyblivý koberec posouvá hlen s nalepenými nečistotami nahoru do krku, kde ho buď polkneme (a v žaludku zničí kyselina), nebo vykašleme. Je to dokonalý samočisticí systém.
- Chytrý filtr a továrna v jednom: Ve střevech se sliznice mění v super-efektivní filtr. Dovolí projít jen tomu, co tělo potřebuje (živiny, vitamíny), a zablokuje škodliviny. Zároveň je to malá továrna, která vyrábí trávicí šťávy a enzymy, aby se potrava správně rozložila.
- Osobní strážce: Přímo pod povrchem sliznice, v její druhé vrstvě, sídlí armáda imunitních buněk. Jsou to pohraniční stráže, které jsou připraveny okamžitě zaútočit na jakýkoli mikrob, kterému by se podařilo proklouznout přes první linii obrany.
Stručně řečeno, sliznice je nepostradatelná, dynamická a živá bariéra, která nás chrání, vyživuje a udržuje v čistotě zevnitř. ```
```