Rakovina tlustého střeva

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Rakovina tlustého střeva a konečníku, odborně nazývaná kolorektální karcinom, je zhoubné nádorové onemocnění postihující tlusté střevo (latinsky colon) nebo konečník (latinsky rectum). Jedná se o jedno z nejčastějších nádorových onemocnění ve vyspělých zemích, včetně České republiky. Většina případů vzniká postupnou přeměnou z původně nezhoubných výrůstků sliznice, takzvaných adenomových polypů. Díky pomalému růstu a existenci preventivních vyšetření (screeningu) je možné toto onemocnění odhalit v raném, dobře léčitelném stadiu, nebo mu dokonce předejít odstraněním polypů.

🌍 Epidemiologie

Kolorektální karcinom představuje celosvětově významný zdravotní problém. Podle údajů z první poloviny 20. let 21. století se jedná o třetí nejčastěji diagnostikovaný typ rakoviny u mužů a druhý nejčastější u žen. Ročně je celosvětově diagnostikováno téměř 2 miliony nových případů a více než 900 000 lidí na toto onemocnění umírá.

Výskyt (incidence) i úmrtnost (mortalita) se geograficky výrazně liší. Nejvyšší čísla jsou tradičně zaznamenávána v zemích s tzv. západním životním stylem, jako je Evropa, Severní Amerika a Austrálie. Naopak nejnižší výskyt je v Africe a jižní Asii. Česká republika patřila dlouhodobě k zemím s nejvyšší incidencí na světě, avšak díky zavedení a postupnému rozšiřování celoplošného screeningového programu dochází v posledních letech k poklesu incidence i mortality.

Onemocnění postihuje o něco častěji muže než ženy a riziko jeho vzniku stoupá s věkem, přičemž většina případů je diagnostikována u osob starších 50 let. V posledních letech je však pozorován znepokojivý trend nárůstu výskytu u mladších věkových skupin (pod 50 let).

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Vznik kolorektálního karcinomu je komplexní proces, na kterém se podílí kombinace genetických predispozic a faktorů vnějšího prostředí, zejména životního stylu.

🥗 Životní styl a strava

Strava: Za klíčový rizikový faktor je považována strava bohatá na červené a zpracované maso (uzeniny, salámy, párky) a nízký příjem vlákniny, která se nachází v ovoci, zelenině a celozrnných výrobcích.
Nadváha a obezita: Zvyšují riziko vzniku nádoru, zejména u mužů. Tuková tkáň produkuje látky podporující zánět a růst buněk.
Nedostatek fyzické aktivity: Sedavý způsob života je spojen s vyšším rizikem. Pravidelný pohyb naopak působí protektivně.
Kouření: Dlouhodobé kouření tabáku zvyšuje riziko vzniku nejen rakoviny plic, ale i kolorektálního karcinomu.
Nadměrná konzumace alkoholu: Pravidelné a vysoké dávky alkoholu jsou dalším prokázaným rizikovým faktorem.

বংশ Dědičnost a genetika

Asi 5–10 % všech případů kolorektálního karcinomu je způsobeno dědičnými genetickými syndromy. Mezi nejvýznamnější patří:

Lynchův syndrom (hereditární nepolypózní kolorektální karcinom - HNPCC): Je nejčastější příčinou dědičné rakoviny tlustého střeva. Je způsoben mutací v genech zodpovědných za opravy chyb při kopírování DNA. Lidé s tímto syndromem mají vysoké celoživotní riziko vzniku kolorektálního karcinomu a také zvýšené riziko jiných nádorů (např. dělohy, žaludku, vaječníků).
Familiární adenomatózní polypóza (FAP): Vzácnější, ale velmi závažné onemocnění způsobené mutací v genu APC. U postižených jedinců se v tlustém střevě tvoří stovky až tisíce polypů již v mladém věku. Pokud se neléčí (obvykle preventivním odstraněním tlustého střeva), je riziko vzniku rakoviny téměř 100%.

Kromě těchto jasně definovaných syndromů hraje roli i tzv. rodinný výskyt, kdy přítomnost onemocnění u přímého příbuzného (rodič, sourozenec) zvyšuje riziko přibližně dvojnásobně.

🩺 Související onemocnění

Idiopatické střevní záněty: Pacienti s dlouhotrvající Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou postihující tlusté střevo mají významně vyšší riziko. Chronický zánět podporuje změny ve slizničních buňkách.
Věk: Riziko se výrazně zvyšuje po 50. roce života.
Osobní anamnéza polypů nebo rakoviny: Pacient, který již v minulosti měl adenomové polypy nebo kolorektální karcinom, má vyšší riziko vzniku nových.

🔬 Patogeneze a histologie

Drtivá většina (přes 95 %) zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku vzniká z buněk žlázového epitelu sliznice a označuje se jako adenokarcinom.

Vývoj nádoru je typicky pozvolný a trvá několik let. Tento proces se nazývá sekvence adenom-karcinom. Na začátku stojí normální sliznice, ve které dojde vlivem genetických mutací k vytvoření nezhoubného (benigního) výrůstku – adenomového polypu. V buňkách tohoto polypu se postupně hromadí další genetické změny, které vedou k jeho růstu, buněčným atypiím (dysplazii) a nakonec k přeměně v invazivní karcinom. Ten je schopen prorůstat stěnou střeva, napadat okolní lymfatické uzliny a zakládat vzdálené metastázy, nejčastěji v játrech a plicích.

🩺 Klinické příznaky

V časných stadiích je onemocnění často zcela bez příznaků, což zdůrazňuje význam preventivních prohlídek. S růstem nádoru se mohou objevit následující potíže:

Změny ve vyprazdňování: Střídání průjmu a zácpy, pocit nedokonalého vyprázdnění, zúžení stolice (tzv. tužkovitá stolice).
Krev ve stolici: Může být viditelná jasně červená krev (typické pro nádory v konečníku a levé části střeva) nebo tmavá, natrávená krev (tzv. meléna), která stolici zbarví do černa. Často je však krvácení skryté (okultní) a prokáže se jen speciálním testem.
Bolesti břicha: Křečovité bolesti, pocit plnosti nebo nadýmání.
Anémie (chudokrevnost): Způsobená chronickým, skrytým krvácením z nádoru. Projevuje se únavou, slabostí, dušností a bledostí.
Neúmyslný úbytek na váze: Ztráta hmotnosti bez zjevné příčiny.

V pokročilých případech může nádor způsobit neprůchodnost střeva (ileus) nebo jeho proděravění (perforace), což jsou život ohrožující stavy vyžadující okamžitou operaci.

🧪 Diagnostika

Diagnostický proces zahrnuje metody screeningové (vyhledávací u bezpříznakových jedinců) a metody potvrzující diagnózu u pacientů s podezřením nebo příznaky.

🎥 Screeningové metody

Cílem screeningu je odhalit onemocnění v co nejranějším stadiu. V Česku a mnoha dalších zemích funguje národní program:

Test na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS/FIT): Jednoduchý test, který si pacient provádí sám doma. Moderní imunochemické testy (FIT) jsou specifické pro lidský hemoglobin a odhalují i malé množství krve ve stolici. Provádí se obvykle od 50 let věku.
Screeningová kolonoskopie: Je považována za "zlatý standard". Jedná se o endoskopické vyšetření celého tlustého střeva ohebným přístrojem s kamerou. Umožňuje nejen prohlédnout celou sliznici, ale také okamžitě odstranit nalezené polypy (polypektomie) a odebrat vzorky tkáně (biopsie) z podezřelých ložisek.

🔬 Potvrzení diagnózy a staging

Pokud screeningový test vyjde pozitivně nebo má pacient příznaky, je vždy indikována kompletní kolonoskopie.

Biopsie a histologie: Definitivní diagnózu stanoví patolog na základě mikroskopického vyšetření vzorku tkáně odebraného při kolonoskopii.
Staging: Po potvrzení diagnózy je klíčové určit stadium onemocnění, tedy jak moc je nádor pokročilý. K tomu se používá mezinárodní TNM klasifikace (T - velikost a prorůstání nádoru, N - postižení uzlin, M - přítomnost metastáz). Pro staging se využívají zobrazovací metody:
- Počítačová tomografie (CT) břicha, pánve a hrudníku
- Magnetická rezonance (MRI) pánve (klíčová pro nádory konečníku)
- Pozitronová emisní tomografie (PET/CT) pro odhalení skrytých metastáz

🏥 Léčba

Léčebná strategie závisí na stadiu onemocnění, lokalizaci nádoru (tlusté střevo vs. konečník), celkovém stavu pacienta a molekulárně-genetických vlastnostech nádoru.

🔪 Chirurgická léčba

Je základem léčby u lokalizovaných stadií. Cílem je odstranit část střeva s nádorem a přilehlými lymfatickými uzlinami. Podle lokalizace se provádí:

Hemikolektomie: Odstranění pravé nebo levé poloviny tlustého střeva.
Resekce sigmoidea: Odstranění esovité kličky.
Resekce rekta: Složitější operace v oblasti pánve.

V některých případech je nutné dočasné nebo trvalé vyvedení střeva na povrch břišní stěny (stomie).

☢️ Radioterapie (ozařování)

Využívá se především v léčbě rakoviny konečníku, kde se často podává před operací (neoadjuvantně), obvykle v kombinaci s chemoterapií. Cílem je zmenšit nádor, usnadnit jeho kompletní odstranění a snížit riziko lokální recidivy.

💊 Systémová léčba

Zahrnuje léky působící na celý organismus.

Chemoterapie: Používá cytostatika, která ničí rychle se dělící buňky. Podává se po operaci (adjuvantně) ke zničení případných mikrometastáz, nebo u pokročilého, metastatického onemocnění.
Cílená léčba (biologická léčba): Moderní léky, které cílí na specifické molekuly a procesy v nádorových buňkách. Patří sem protilátky proti růstovým faktorům (anti-EGFR, např. cetuximab) nebo proti tvorbě cév (anti-VEGF, např. bevacizumab). Jejich nasazení závisí na přítomnosti určitých mutací (např. v genech KRAS, NRAS, BRAF).
Imunoterapie: Aktivuje vlastní imunitní systém pacienta k boji proti nádoru. Je vysoce účinná u menší skupiny pacientů s nádory, které mají specifickou genetickou poruchu (tzv. mikrosatelitová nestabilita, MSI-H).

📈 Prognóza

Prognóza onemocnění zásadně závisí na stadiu, ve kterém je zachyceno.

Stadium I: Nádor je omezen na stěnu střeva. Pětileté přežití se pohybuje kolem 90 %.
Stadium II: Nádor prorůstá celou stěnou střeva, ale nešíří se do uzlin. Pětileté přežití je přibližně 70–85 %.
Stadium III: Nádor postihl regionální lymfatické uzliny. Pětileté přežití klesá na 40–70 % v závislosti na rozsahu postižení uzlin.
Stadium IV: Jsou přítomny vzdálené metastázy (nejčastěji játra, plíce). Prognóza je vážná, ale díky moderní léčbě se i zde daří prodlužovat život a zlepšovat jeho kvalitu. Pětileté přežití se pohybuje kolem 10–15 %, ale u některých pacientů může být i výrazně delší.

🤔 Pro laiky

Co to je? Představte si tlusté střevo jako dlouhou trubici, která zpracovává zbytky potravy. Rakovina začíná, když se buňky v její vnitřní výstelce začnou nekontrolovatelně množit a vytvoří nádor. Tento proces je pomalý a často mu předchází vznik nezhoubných výrůstků, tzv. polypů.
Proč je důležitý screening? Protože tato rakovina v počátečních fázích nebolí a nemá žádné příznaky. Screening (preventivní vyšetření) dokáže odhalit buď polypy, které se dají jednoduše odstranit dříve, než se zvrhnou v rakovinu, nebo odhalí nádor v raném, snadno léčitelném stadiu. Proto jsou preventivní prohlídky klíčové, i když nemáte žádné potíže.
Co znamená "stadium"? Je to způsob, jak lékaři popisují, jak moc se rakovina rozšířila. Stadium I znamená malý nádor jen ve stěně střeva. Stadium IV znamená, že se rakovinné buňky rozšířily krevním oběhem do jiných orgánů, jako jsou játra nebo plíce, a vytvořily tam nová ložiska (metastázy). Čím nižší stadium, tím lepší je šance na úplné vyléčení.

Šablona:Aktualizováno