Přeskočit na obsah

Réva vinná

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - rostlina

Réva vinná (Vitis vinifera) je vytrvalá, popínavá dřevnatá liána z čeledi révovité. Je to jedna z nejstarších a hospodářsky nejvýznamnějších kulturních plodin na světě, pěstovaná především pro své plody – hrozny, které se používají k výrobě vína, jako stolní ovoce a pro výrobu dalších produktů, jako jsou rozinky, mošt nebo vinný ocet. Původní oblastí výskytu je pravděpodobně oblast mezi Kavkazem, Mezopotámií a Střední Asií. Dnes je rozšířena v mírných a subtropických pásech po celém světě.

Pěstování révy vinné, známé jako vinařství (v širším smyslu) nebo vinohradnictví (v užším smyslu), formovalo krajinu, kulturu a ekonomiku mnoha civilizací po tisíce let. Existují tisíce odrůd révy vinné, které se liší barvou, velikostí a chutí bobulí, stejně jako odolností vůči klimatu a chorobám.

📜 Historie

Historie révy vinné je neoddělitelně spjata s historií lidstva. Archeologické nálezy dokládají její pěstování a výrobu vína již před 8 000 lety.

🏺 Starověk a domestikace

Nejstarší důkazy o pěstování révy vinné a výrobě vína pocházejí z oblasti dnešní Gruzie, Arménie a Íránu a datují se do období 6000–5000 př. n. l. Odtud se znalost pěstování révy a výroby vína šířila do Mezopotámie a starověkého Egypta, kde se víno stalo důležitou součástí náboženských obřadů a společenského života elit.

Významný rozvoj vinařství nastal ve starověkém Řecku, kde bylo víno spojováno s bohem Dionýsem a stalo se ústředním prvkem sympozií a oslav. Řekové systematicky šířili révu vinnou po celém Středomoří, včetně jižní Itálie a Francie.

Římané navázali na řecké tradice a vinařství dále zdokonalili. Zavedli nové techniky pěstování, šlechtění odrůd a skladování vína v dřevěných sudech. S expanzí říše se réva vinná dostala do dalších částí Evropy, včetně oblastí podél Rýna a Dunaje.

⛪ Středověk a šíření

Po pádu Římské říše se hlavními nositeli vinařské tradice staly křesťanské kláštery. Víno bylo nezbytné pro liturgické účely (eucharistie) a mniši, zejména z řádů benediktinů a cisterciáků, pečlivě obhospodařovali vinice, studovali půdní podmínky a zdokonalovali výrobní postupy. Právě v této době vznikly základy konceptu terroir, zejména v oblastech jako Burgundsko.

🌍 Novověk a globální expanze

Během éry zámořských objevů v 15. a 16. století evropští kolonisté přivezli révu vinnou do Ameriky. Španělští misionáři zakládali vinice v Mexiku, Peru, Chile a Argentině. Později se réva dostala i do Severní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland. Tyto oblasti se postupně staly významnými vinařskými regiony, známými jako "Nový svět".

🔬 Moderní doba a révokaz

Největší katastrofou v historii moderního vinařství byla révokazová kalamita v druhé polovině 19. století. Drobný hmyz rodu Daktulosphaira vitifoliae, zavlečený z Ameriky, napadal kořenový systém evropské révy vinné (Vitis vinifera), která proti němu neměla žádnou obranyschopnost. Révokaz zničil obrovské plochy vinic po celé Evropě a ohrozil samotnou existenci vinařství. Řešení bylo nalezeno v štěpování ušlechtilých evropských odrůd na odolné podnože amerických druhů révy (např. Vitis riparia, Vitis rupestris), což je praxe, která se používá dodnes.

🌱 Botanický popis

Réva vinná je dřevnatá, opadavá liána, která se v přírodě pne po stromech a skalách pomocí úponků. V kulturních podmínkách je její růst usměrňován řezem a vedením.

🌳 Habitus a růst

Rostlina vytváří silný, dřevnatý kmen, který může dosáhnout značné tloušťky a délky. Z kmene vyrůstají jednoleté výhony (letorosty), které nesou listy, květenství a úponky. Úponky jsou přeměněná květenství a slouží k přichycení k opoře. Kořenový systém je bohatě větvený a může sahat do značné hloubky, což umožňuje rostlině čerpat vodu a živiny i z hlubších vrstev půdy.

🍃 Listy

Listy jsou střídavé, dlanitě laločnaté, s 3 až 5 laloky. Tvar a velikost listů se liší v závislosti na odrůdě a jsou jedním z klíčových znaků pro jejich ampelografickou identifikaci. Na podzim se listy zbarvují do žlutých, oranžových a červených odstínů.

🌸 Květy a opylení

Květy jsou drobné, zelenavé a uspořádané v latovitých květenstvích nazývaných hrozny. Většina pěstovaných odrůd révy vinné je samosprašná a oboupohlavná, což znamená, že k opylení a oplození dochází v rámci jednoho květu bez potřeby opylovačů. Kvetení probíhá na přelomu jara a léta.

🍇 Plody (bobule)

Plodem je bobule, která vyrůstá v plodenství zvaném hrozen. Bobule se skládá ze slupky, dužiny a semen.

  • Slupka: Obsahuje barviva (antokyany u modrých odrůd, flavonoidy u bílých), třísloviny (taniny) a aromatické látky, které zásadně ovlivňují barvu, chuť a vůni vína.
  • Dužina: Tvoří největší část bobule a obsahuje především vodu, cukry (glukóza, fruktóza) a kyseliny (vinná, jablečná).
  • Semena: Obsahují oleje a hořké třísloviny. Při výrobě vína se obvykle lisují jen jemně, aby se do moštu neuvolnilo příliš mnoho hořkých látek.

🌍 Pěstování a agrotechnika

Úspěšné pěstování révy vinné vyžaduje specifické podmínky a pečlivou agrotechniku po celý rok.

🌡️ Klimatické a půdní nároky

Réva vinná nejlépe prospívá v mírném podnebném pásu, typicky mezi 30. a 50. rovnoběžkou na obou polokoulích. Vyžaduje dostatek slunečního svitu pro fotosyntézu a zrání hroznů, ale zároveň mírné teploty bez extrémů. Ideální průměrná roční teplota se pohybuje mezi 10 a 20 °C. Mrazy během vegetačního období mohou poškodit mladé výhony a květy. Půdní nároky nejsou příliš vysoké; réva často dobře roste i na chudých, kamenitých a vápenitých půdách, které nejsou vhodné pro jiné plodiny. Klíčová je dobrá propustnost půdy, aby nedocházelo k přemokření kořenů. Souhrn vlivů klimatu, půdy, polohy a lidského faktoru se označuje francouzským termínem terroir.

✂️ Řez a vedení révy

Řez révy vinné je nejdůležitější agrotechnickou operací. Provádí se v období vegetačního klidu (v zimě) a jeho cílem je regulovat růst keře, počet a kvalitu hroznů a usnadnit obdělávání. Existuje mnoho systémů vedení révy, například vedení na hlavu, vedení na drátěnce (např. Rýnsko-hessenské vedení, Guyotův řez) nebo pergoly.

🌿 Množení

Nejčastějším způsobem množení je štěpování ušlechtilých odrůd na odolné podnože, které chrání rostlinu před révokazem a ovlivňují její růst a adaptaci na půdní podmínky. Další metodou je množení dřevitými řízky.

🍂 Sklizeň (vinobraní)

Vinobraní je vyvrcholením celoroční práce na vinici. Termín sklizně závisí na odrůdě, klimatických podmínkách a požadovaném typu vína. Klíčovým faktorem je dosažení optimální rovnováhy mezi obsahem cukrů a kyselin v hroznech. Cukernatost se měří moštoměrem. Sklizeň může probíhat ručně, což je šetrnější k hroznům a umožňuje jejich selekci, nebo mechanicky pomocí sklízecích kombajnů.

🍷 Využití

Réva vinná je pěstována pro širokou škálu produktů.

🍇 Výroba vína

Přibližně 70–80 % světové produkce hroznů je zpracováno na víno. Proces zahrnuje lisování hroznů, kvašení (fermentaci) moštu pomocí kvasinek, školení vína a lahvování. Podle barvy a technologie výroby se rozlišují:

🍽️ Stolní hrozny

Odrůdy určené pro přímou konzumaci se nazývají stolní. Mají obvykle větší bobule, tenčí slupku, méně semen a vyváženou sladkou chuť.

🧃 Ostatní produkty

🔬 Odrůdy

Existují tisíce odrůd révy vinné, které se dělí na moštové (pro výrobu vína) a stolní. Některé z nejznámějších mezinárodních moštových odrůd jsou:

⚪ Odrůdy pro bílá vína

⚫ Odrůdy pro červená vína

  • Cabernet Sauvignon: Původem z Bordeaux, dává plná, tříslovitá vína s dlouhým potenciálem zrání.
  • Merlot: Také z Bordeaux, vína jsou jemnější a ovocnější než Cabernet Sauvignon.
  • Pinot Noir (Rulandské modré): Původem z Burgundska, považovaná za jednu z nejušlechtilejších, ale i nejnáročnějších odrůd.
  • Syrah (Shiraz): Odrůda z údolí řeky Rhôna, dává kořenitá a plná vína.
  • Frankovka: Středoevropská odrůda s typickou kyselinou a ovocností.

🐛 Choroby a škůdci

Réva vinná je náchylná k řadě chorob a škůdců, které mohou významně ovlivnit úrodu a kvalitu hroznů.

🍄 Houbové choroby

  • Plíseň révová (Plasmopara viticola): Napadá listy, květy i hrozny, vytváří typické "olejové" skvrny.
  • Padlí révové (Erysiphe necator): Pokrývá zelené části rostliny bělavým moučnatým povlakem.
  • Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Napadá zrající hrozny, způsobuje jejich hnití. V určitých podmínkách může mít ušlechtilou formu (botrytis cinerea nobilis), která je žádoucí pro výrobu sladkých botrytických vín.

🐞 Živočišní škůdci

  • Révokaz (Daktulosphaira vitifoliae): Nejzávažnější škůdce, napadá kořenový systém. Obranou je pěstování na odolných podnožích.
  • Obaleči: Housenky tohoto motýla poškozují květy a bobule, které jsou pak náchylnější k hnilobě.

🤔 Pro laiky

  • Terroir: Francouzský termín, který nelze jednoduše přeložit. Zahrnuje všechny přírodní faktory, které ovlivňují výsledné víno z daného místa – klima, půdu, svažitost, sluneční svit a další. Je to v podstatě "otisk místa" ve víně.
  • Révokaz (Phylloxera): Drobná mšice, která v 19. století téměř zničila evropské vinice. Žije na kořenech révy a saje z nich mízu, čímž rostlinu zahubí. Řešením se stalo naroubování evropských odrůd na americké podnože, které jsou vůči révokazu odolné.
  • Štěpování (roubování): Technika, při které se spojí část jedné rostliny (ušlechtilá odrůda, tzv. roub) s kořenovým systémem jiné rostliny (podnož). U révy se to dělá hlavně kvůli ochraně před révokazem.
  • Třísloviny (Taniny): Látky obsažené hlavně ve slupkách, stopkách a semenech modrých hroznů. V červeném víně způsobují svíravý, trpký pocit v ústech. Jsou to také přírodní konzervanty, které umožňují vínu dlouho zrát.
  • Odrůda: Je to v podstatě "rasa" révy vinné. Stejně jako existují různá plemena psů, existují i různé odrůdy révy (např. Chardonnay, Merlot), z nichž každá má své specifické vlastnosti a dává víno s jinou chutí a vůní.


Šablona:Aktualizováno