Mariupol

Mariupol
	Panorama města před rokem 2022
Stát	(de iure); (de facto, okupováno)
Oblast	Doněcká oblast
Status	Město hrdina Ukrajiny
Založení	1778
Rozloha	244 km²
Nadmořská výška	67 m n. m.
Počet obyvatel	431 859 (2021); cca 100 000 (odhad 2024, okupace)

Mariupol (ukrajinsky Маріуполь; řecky Μαριούπολη) je přístavní a průmyslové město na jihovýchodě Ukrajiny v Doněcké oblasti. Leží na pobřeží Azovského moře při ústí řeky Kalmius. Před rokem 2022 šlo o desáté největší město Ukrajiny a klíčové centrum metalurgie a strojírenství.

Město se stalo celosvětově známým během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tříměsíční obléhání Mariupolu (únor–květen 2022) vedlo k téměř úplnému zničení městské zástavby a humanitární katastrofě, kterou mezinárodní organizace a ukrajinské úřady označují za válečný zločin. Symbolem odporu se stala ocelárna Azovstal, kde se ukrajinští obránci drželi v obklíčení několik týdnů. Od května 2022 je město pod plnou vojenskou okupací Ruské federace, která zahájila proces jeho násilné rusifikace a přestavby.

📜 Historie

Založení a řecké kořeny

Území dnešního Mariupolu bylo osídleno již ve starověku, ale moderní historie města se začíná psát v 18. století. Původně zde stála kozácká pevnost Kalmius (založena v 16. století Záporožskými kozáky), která střežila ústí řeky před nájezdy Tatarů.

V roce 1778 bylo založeno město Pavlovsk, které bylo o rok později přejmenováno na Mariupol na počest Marie Fjodorovny (manželky budoucího cara Pavla I.) nebo na počest Panny Marie. Klíčovým momentem pro rozvoj města bylo přesídlení pravoslavných Řeků z Krymu v roce 1780. Tito Řekové, vedení metropolitou Ignácem (dnes svatý Ignác z Mariupolu), utíkali před útlakem v Krymském chanátu a dali městu jeho unikátní kulturní ráz. Mariupol se stal centrem řecké kultury na Ukrajině a dodnes zde žije významná řecká menšina (Ruméjové a Urumové).

Průmyslová revoluce (19. a 20. století)

V 19. století se Mariupol proměnil z obchodního přístavu v průmyslového giganta.

1882: Do města byla přivedena železnice, což umožnilo transport uhlí z Donbasu k moři.
1886: Otevření nového hlubokovodního obchodního přístavu.
Konec 19. století: Výstavba dvou velkých hutních závodů (Nikopol a Providence), které se později staly základem pro kombinát Iljič a Azovstal.

Během sovětské éry bylo město v letech 1948–1989 přejmenováno na Ždanov na počest sovětského funkcionáře Andreje Ždanova, který se zde narodil. Průmysl byl masivně rozšířen a město se stalo jedním z největších producentů oceli v SSSR.

Válka na Donbase (2014)

Po událostech Euromajdanu v roce 2014 se Mariupol stal dějištěm střetů mezi ukrajinskou armádou a pro-ruskými separatisty.

V květnu 2014 město krátce ovládly síly tzv. Doněcké lidové republiky (DLR).
V červnu 2014 ukrajinské síly (včetně praporu Azov) město osvobodily.
Vzhledem k tomu, že město Doněck zůstalo pod kontrolou separatistů, stal se Mariupol dočasným administrativním centrem Doněcké oblasti. V následujících osmi letech město zažilo období relativního rozvoje a investic do infrastruktury.

⚔️ Obléhání Mariupolu (2022)

Tragickým zlomem v historii města se stala plnohodnotná ruská invaze, která začala 24. února 2022. Mariupol byl pro Rusko strategickým cílem číslo jedna kvůli vytvoření pozemního koridoru na Krym.

Průběh bojů

Obklíčení: Již na začátku března 2022 bylo město zcela obklíčeno ruskými vojsky. Byla přerušena dodávka elektřiny, vody, plynu a tepla. Mobilní signál byl rušen.
Humanitární katastrofa: Civilisté byli nuceni pít vodu z kaluží nebo radiátorů a vařit jídlo na ohni před domy, zatímco město bylo nepřetržitě bombardováno dělostřelectvem a letectvem.
Zničení města: Podle odhadů OSN bylo poškozeno nebo zničeno přes 90 % obytných budov.

Symboly tragédie

Činoherní divadlo: Dne 16. března 2022 ruské letectvo shodilo bombu na budovu Doněckého akademického oblastního činoherního divadla, v jehož krytu se ukrývaly stovky civilistů (převážně žen a dětí). Před budovou i za ní byly na zemi velké nápisy "ДЕТИ" (DĚTI), viditelné ze vzduchu. Útok si vyžádal stovky obětí (odhady se pohybují od 300 do 600).
Porodnice č. 3: Útok na nemocnici a porodnici z 9. března vyvolal mezinárodní odsouzení. Fotografie zraněných těhotných žen obletěly svět.

Pevnost Azovstal

Poslední baštou ukrajinského odporu se stal metalurgický kombinát Azovstal.

Tento gigantický komplex o rozloze 11 km² disponoval rozsáhlým systémem podzemních bunkrů a tunelů, které byly navrženy tak, aby vydržely jaderný útok.
V bunkrech se ukrývali vojáci pluku Azov, příslušníci námořní pěchoty, policie a pohraniční stráže, ale také stovky civilistů.
Obránci čelili masivnímu bombardování "bunker-buster" bombami, nedostatku léků a potravin. Přesto vázali značné ruské síly po dobu 82 dní.
Kapitulace: Na rozkaz ukrajinského velení se zbývající obránci v polovině května vzdali, aby si zachránili život. Město tak 20. května 2022 plně přešlo pod ruskou kontrolu.

🏭 Průmysl a ekonomika

Před válkou byl Mariupol průmyslovým srdcem Ukrajiny. Dva gigantické závody tvořily páteř ekonomiky:

1. Azovstal: Jeden z největších metalurgických závodů v Evropě. Vyráběl koks, surové železo a ocel. Během bojů byl téměř kompletně zničen. Ruská okupační správa neplánuje jeho obnovu v původním rozsahu, hovoří se o přeměně na "technopark" nebo rekreační zónu, což je vzhledem k ekologické zátěži problematické. 2. Mariupolský metalurgický kombinát Iljič: Druhý obří závod, který byl rovněž těžce poškozen. Před válkou zaměstnával desítky tisíc lidí.

Mariupolský námořní přístav: Největší přístav v Azovském moři. Sloužil k exportu oceli a obilí. Jeho kontrola je pro Rusko klíčová pro logistiku vojenských operací a vývoz surovin z okupovaných území.

🏙️ Současný stav (Okupace)

Od května 2022 je město okupováno Ruskem. Situace ve městě je charakterizována následujícími rysy:

Demografická změna: Původní populace (cca 430 000) klesla na odhadovaných 80–100 000. Mnoho obyvatel zahynulo, uprchlo na území kontrolované Ukrajinou nebo bylo nuceně deportováno do Ruska. Do města naopak přicházejí dělníci a migranti z Ruska a Střední Asie.
Filtrace: Obyvatelé museli projít tzv. filtračními tábory, kde byli prověřováni pro případné vazby na ukrajinskou armádu či vládu.
Přestavba ("Potěmkinovy vesnice"): Rusko zahájilo masivní propagandistickou kampaň na obnovu města. Byla postavena nová sídliště (např. čtvrť Něvskij), která jsou prezentována v ruských médiích. Většina města však i roky po dobytí zůstává v ruinách nebo je srovnávána se zemí (demolice poškozených domů i s osobními věcmi obyvatel).
Rusifikace: Byly změněny názvy ulic (návrat k sovětským názvům), ve školách se vyučuje podle ruských osnov, ukrajinské symboly byly odstraněny. Pomník obětem Hladomoru byl demontován.

💡 Pro laiky: Proč byl Mariupol tak důležitý?

Proč Rusko věnovalo tolik úsilí dobytí Mariupolu, i za cenu jeho totálního zničení? Důvodem je tzv. Pozemní most na Krym.

Před rokem 2022 bylo Rusko spojeno s anektovaným Krymem pouze Kerčským mostem.
Dobytím Mariupolu a pobřeží Azovského moře Rusko získalo nepřerušený pás území od ruských hranic až po Krym.
To umožňuje zásobovat Krym po souši a přeměnit Azovské moře v de facto "ruské vnitrozemní jezero".
Mariupol byl také sídlem pluku Azov, jehož zničení bylo jedním z hlavních cílů ruské propagandy o "denacifikaci".

📊 Statistiky populace

Vývoj počtu obyvatel ukazuje drastický dopad války:

Rok	Počet obyvatel	Poznámka
2014	458 533	Před začátkem války na Donbase
2021	431 859	Poslední oficiální odhad před invazí
2022 (květen)	< 20 000	Odhad bezprostředně po dobytí (civilisté v ruinách)
2023/2024	cca 100 000	Ruský odhad (včetně okupačních sil a dělníků)

Zdroje