Plži
Obsah boxu
Plži (Gastropoda) jsou druhově nejbohatší třída kmenu měkkýši (Mollusca), zahrnující více než 80 000 recentních druhů. Jsou to jediní měkkýši, kteří úspěšně osídlili nejen vodní prostředí (mořské i sladkovodní), ale i souš. Jejich tělo je charakteristické výraznou asymetrií, která je výsledkem procesu zvaného torze, a většinou je chráněno spirálně vinutou, jednodílnou schránkou – ulitou. Mezi nejznámější zástupce patří hlemýždi, slimáci, plovatky, ostranky a homolice.
Jejich velikost se pohybuje od mikroskopických druhů menších než milimetr až po největšího žijícího plže, kterým je surmovka obrovská (Syrinx aruanus), jejíž ulita může měřit až 91 cm. Plži hrají klíčovou roli v mnoha ekosystémech jako herbivorové, predátorové, detritovorové i jako potrava pro jiné živočichy.
📜 Historie a evoluce
První fosilní nálezy plžů pocházejí z pozdního kambria (před přibližně 500 miliony lety). Tito raní plži byli výhradně mořští a měli jednoduché, miskovité schránky. Klíčovou evoluční událostí v jejich vývoji byla **torze**, což je proces přetočení vnitřních orgánů a nervové soustavy o 180 stupňů během larválního vývoje. Tento proces přemístil žábry a anální otvor z původní zadní pozice dopředu, nad hlavu. Výhody tohoto uspořádání jsou stále předmětem vědeckých debat, ale pravděpodobně souvisely s lepší ochranou hlavy před predátory (možnost zatáhnout hlavu do plášťové dutiny jako první) a efektivnějším prouděním vody k žábrám.
Během prvohor a druhohor se plži diverzifikovali a obsadili širokou škálu mořských nik. K velkému rozvoji došlo v kenozoiku, kdy se objevilo mnoho moderních čeledí.
Kolonizace souše byla dalším zásadním krokem, který se odehrál nezávisle v několika vývojových liniích. U skupiny plicnatých plžů (Pulmonata) došlo k přeměně plášťové dutiny na jednoduché plíce, což jim umožnilo dýchat vzdušný kyslík. Tato adaptace jim otevřela cestu k osídlení prakticky všech suchozemských biotopů, od pouští po vysoké hory.
🧬 Anatomie a fyziologie
Tělo plžů se skládá ze tří hlavních částí: hlavy, nohy a útrobního vaku, který je uložen v ulitě.
🐚 Schránka (ulita)
Ulita je jednodílná, spirálně vinutá schránka tvořená převážně uhličitanem vápenatým (ve formě aragonitu nebo kalcitu) a organickou hmotou zvanou conchin. Je vylučována okrajem pláště. Ulita roste s plžem po celý jeho život, přičemž nejstarší částí je vrchol (apex). Podle směru vinutí se ulity dělí na:
- Pravotočivé (dextrální): Nejběžnější typ, při pohledu od vrcholu se ústí nachází napravo od osy.
- Levotočivé (sinistrální): Vzácnější, ústí je nalevo.
Někteří vodní plži mají na zadní části nohy víčko zvané **operculum**, kterým mohou po zatažení do ulity uzavřít její ústí. U mnoha skupin, zejména u slimáků a nahých mořských plžů (nudižábří), došlo k evoluční redukci nebo úplné ztrátě ulity.
🦶 Noha a pohyb
Noha je silný, svalnatý orgán na břišní straně těla, který slouží k pohybu. Pohyb je zajištěn vlnovitými stahy svaloviny. Žlázy v noze produkují sliz, který snižuje tření a umožňuje plži klouzat po povrchu. Sliz také chrání tělo před vysycháním a může sloužit k obraně. U některých mořských druhů je noha přizpůsobena k plavání nebo hrabání v sedimentu.
🧠 Nervová soustava a smysly
Nervová soustava je gangliového typu, tvořená několika páry ganglií (mozkové, nožní, útrobní) propojených nervovými provazci. V důsledku torze je nervová soustava překřížená (chiastoneurie).
Smyslové orgány jsou soustředěny především na hlavě. Většina plžů má jeden nebo dva páry tykadel.
- Oči: Jsou umístěny na konci delších tykadel (u stopkookých plicnatých) nebo u jejich báze (u sedlookých). Jsou jednoduché, schopné vnímat intenzitu světla, u některých druhů i primitivně vidět obrazy.
- Makadla: Kratší pár tykadel slouží jako hmatový a čichový orgán.
- Statocysty: Orgány pro vnímání polohy a rovnováhy, umístěné v noze.
🍽️ Trávicí soustava
Ústní otvor vede do hltanu, kde se nachází unikátní orgán měkkýšů – **radula**. Je to chitinózní páska pokrytá řadami drobných zoubků, která funguje jako struhadlo. Plži ji používají k seškrabávání potravy (řas, rostlinných pletiv) nebo k vrtání do schránek jiných živočichů. Tvar a počet zubů na radule je druhově specifický a odpovídá typu potravy. Potrava dále postupuje přes jícen do žaludku, do kterého ústí velká trávicí žláza (hepatopankreas).
💨 Dýchací soustava
- Vodní plži: Dýchají pomocí žaber (ktenidií), které jsou umístěny v plášťové dutině.
- Suchozemští a někteří sladkovodní plži (Plicnatí): Žábry ztratili a jejich plášťová dutina je bohatě prokrvená a funguje jako jednoduchá plíce. Dýchací otvor (pneumostom) je viditelný na boku těla.
❤️ Cévní soustava
Cévní soustava je otevřená. Srdce, uložené v osrdečníku, pumpuje hemolymfu (krevní mízu) do tělních dutin (sinusů), kde omývá orgány. Krevním barvivem je nejčastěji bezbarvý nebo namodralý hemocyanin, který obsahuje měď.
🔄 Rozmnožování a životní cyklus
Rozmnožovací strategie plžů jsou velmi rozmanité. Většina mořských plžů je gonochoristická (mají oddělená pohlaví), zatímco většina suchozemských a sladkovodních plžů jsou hermafrodité (jeden jedinec má samčí i samičí pohlavní orgány).
Oplození je většinou vnitřní. U hermafroditických druhů si jedinci při páření mohou vyměňovat spermie navzájem. Některé druhy hlemýžďů (např. z čeledi Helicidae) mají složité námluvy, během kterých si do těla zabodávají tzv. "šíp lásky" – vápnitý útvar, který stimuluje partnera k páření.
Z oplozených vajíček se u mořských druhů často líhne plovoucí larva zvaná **veliger**. U suchozemských a sladkovodních druhů je vývoj přímý, z vajíček se líhnou miniaturní jedinci podobní dospělcům. Vajíčka jsou kladena do vlhké půdy, pod kameny nebo na rostliny.
🌍 Ekologie a rozšíření
Plži obývají téměř všechny typy prostředí na Zemi.
- Mořské prostředí: Vyskytují se od přílivové zóny až po hlubokomořské příkopy. Zahrnují druhy žijící na skalách, v písku, na korálových útesech i v otevřeném oceánu.
- Sladkovodní prostředí: Obývají řeky, jezera, rybníky i dočasné tůně. Příkladem je plovatka bahenní.
- Suchozemské prostředí: Osídlili lesy, louky, pouště i kulturní krajinu. Jsou závislí na vlhkosti, proto jsou aktivní hlavně v noci nebo po dešti. Příkladem je hlemýžď zahradní nebo slimák největší.
V ekosystémech plní řadu funkcí:
- Potrava: Jsou důležitou složkou potravy pro ptáky, savce, plazy, obojživelníky, hmyz a jiné bezobratlé.
- Rozkladači: Mnoho druhů se živí odumřelou organickou hmotou a podílí se na koloběhu živin.
- Mezihostitelé parazitů: Někteří sladkovodní plži jsou mezihostiteli motolic, například krevničky močové, původce schistosomózy.
🧑🤝🧑 Vztah s člověkem
Plži mají pro člověka jak pozitivní, tak negativní význam.
🍴 Gastronomie
Některé druhy, zejména hlemýžď zahradní (Helix pomatia) a hlemýžď kropenatý (Cornu aspersum), jsou považovány za delikatesu, známou jako **escargots**. V mnoha pobřežních oblastech se konzumují i různé druhy mořských plžů, jako jsou přílipky nebo surmovky.
🏡 Škůdci v zemědělství a zahradnictví
Mnoho druhů slimáků (např. plzák španělský) a hlemýžďů je považováno za významné škůdce v zemědělství a zahradách, kde poškozují okusováním listy, plody a klíčící rostliny.
⚕️ Medicínský význam
Jak bylo zmíněno, někteří sladkovodní plži přenášejí nebezpečné lidské parazity. Na druhou stranu, jed některých mořských plžů, zejména homolic (rod Conus), obsahuje látky (konotoxiny), které jsou zkoumány pro výrobu silných léků proti bolesti.
💎 Sběratelství a kultura
Ulity plžů, zejména exotických mořských druhů, jsou pro svou krásu a rozmanitost tvarů a barev oblíbeným sběratelským artiklem. V minulosti byly ulity některých druhů (např. zavinutce) používány jako platidlo (tzv. kauri). V symbolice mohou plži představovat pomalost, trpělivost nebo cyklický život.
🔬 Systematika a klasifikace
Tradiční systém dělil plže do tří podtříd na základě polohy dýchacích orgánů: 1. Předožábří (Prosobranchia): Převážně mořští, žábry před srdcem. 2. Zadožábří (Opisthobranchia): Převážně mořští, žábry za srdcem, často redukovaná nebo chybějící ulita. 3. Plicnatí (Pulmonata): Převážně suchozemští a sladkovodní, dýchají plicním vakem.
Moderní fylogenetická klasifikace ukázala, že tyto skupiny jsou parafyletické. Současný systém je založen na kladistických analýzách a dělí plže do několika hlavních větví (kladů), jako jsou:
- **Patellogastropoda** (přílipky)
- **Vetigastropoda** (např. ušeň)
- **Caenogastropoda** (velká a rozmanitá skupina zahrnující většinu mořských předožábrých a některé sladkovodní)
- **Heterobranchia** (zahrnuje bývalé zadožábré a plicnaté)
💡 Pro laiky
- Radula: Představte si ji jako miniaturní struhadlo nebo pilník v ústech plže. Používá ho k seškrabávání potravy, například řas z kamene.
- Torze: Během vývoje larvy se celé její tělo s orgány otočí o 180 stupňů. Je to jako byste si přetočili batoh na břicho, takže všechny kapsy máte vepředu. Díky tomu má dospělý plž vylučovací otvor nad hlavou.
- Operculum: Jsou to "dvířka" na noze některých vodních plžů. Když se plž schová do ulity, těmito dvířky ji pevně uzavře, aby se chránil před nepřáteli nebo vyschnutím.
- Hermafrodit: Živočich, který je zároveň samec i samice. Má oba typy pohlavních orgánů. Při páření si dva hlemýždi mohou navzájem vyměnit spermie.