Mezozoikum
Obsah boxu
Šablona:Infobox Geologické období Mezozoikum, známé také jako druhohory, je geologická éra v historii Země, která trvala přibližně od 252 do 66 milionů let před současností. Nachází se mezi paleozoikem (prvohorami) a kenozoikem (třetihorami a čtvrtohorami). Název pochází z řeckých slov mesos (μέσος, "střední") a zōon (ζῷον, "živočich"), což znamená "střední život". Tato éra je často nazývána Věkem plazů nebo Věkem dinosaurů, protože právě tyto skupiny živočichů dominovaly suchozemským ekosystémům po celou dobu jejího trvání.
Mezozoikum se dělí na tři základní periody:
Éra začala po největším masovém vymírání v historii Země na konci permu a skončila dalším katastrofickým vymíráním na hranici křídy a paleogénu, které vyhladilo přibližně 75 % všech druhů, včetně všech neptačích dinosaurů. Během mezozoika došlo k významným tektonickým, klimatickým a evolučním změnám. Superkontinent Pangea se postupně rozpadal, což vedlo ke vzniku dnešních kontinentů. Klima bylo převážně teplé a skleníkové, bez výraznějších zalednění. V rostlinné říši dominovaly nahosemenné rostliny, ale v období křídy se objevily a rychle rozšířily rostliny kvetoucí. Kromě dinosaurů se v této éře vyvinuli také první savci, ptáci a rozmanité skupiny mořských a létajících plazů.
🌍 Geologie a klima
Geologický a klimatický vývoj mezozoika byl dramaticky ovlivněn rozpadem superkontinentu Pangea. Tento proces zásadně změnil oceánské proudy, globální klima a vytvořil nové ekologické niky.
🗺️ Rozpad Pangey
Na začátku mezozoika, v období triasu, byly téměř všechny pevninské masy Země spojeny v jediný obrovský superkontinent zvaný Pangea. Ten byl obklopen globálním oceánem Panthalassa.
V průběhu jury se Pangea začala rozpadat podél riftového systému. Nejprve se oddělila severní část, Laurasie (zahrnující budoucí Severní Ameriku, Evropu a Asii), od jižní části, Gondwany (zahrnující budoucí Jižní Ameriku, Afriku, Antarktidu, Austrálii a Indii). Mezi nimi se začal otevírat oceán Tethys a také mladý Atlantský oceán.
Během křídy pokračoval rozpad obou superkontinentů. Gondwana se fragmentovala na jednotlivé dnešní jižní kontinenty. Indie se oddělila od Afriky a začala svou dlouhou cestu na sever, která později vyvrcholila srážkou s Asií a vznikem Himálaje. Jižní Amerika se oddělila od Afriky, čímž se výrazně rozšířil jižní Atlantik.
Tato kontinentální drift měl obrovský dopad na evoluci. Izolované populace na oddělujících se kontinentech se vyvíjely samostatně, což vedlo k velké diverzifikaci druhů.
🌡️ Klima
Klima mezozoika bylo po většinu času výrazně teplejší než dnes. Teplotní gradient mezi póly a rovníkem byl mnohem menší a na planetě neexistovaly trvalé ledové čepice. Tento stav je označován jako "skleníková Země".
- Trias: Klima bylo převážně horké a suché, s rozsáhlými pouštěmi ve vnitrozemí Pangey. Monzunové cykly byly velmi výrazné.
- Jura: S rozpadem Pangey a vznikem nových moří se klima stalo vlhčím. Vnitrozemí kontinentů bylo stále suché, ale pobřežní oblasti byly vlhčí. Teploty zůstávaly vysoké.
- Křída: Byla nejteplejším obdobím mezozoika. Hladina světového oceánu dosáhla svého maxima, zaplavila rozsáhlé části kontinentů a vytvořila mělká epikontinentální moře (např. Západní vnitrozemské moře v Severní Americe). Vysoké koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přispívaly k silnému skleníkovému efektu.
🌱 Život v mezozoiku
Mezozoikum je definováno explozí života plazů, ale bylo také svědkem klíčových evolučních událostí u mnoha dalších skupin organismů.
🦖 Věk plazů
Plazi byli dominantní skupinou obratlovců po celou éru.
- Dinosauři: Objevili se ve středním triasu a po vymírání na konci triasu se stali dominantními suchozemskými živočichy. V juře dosáhli gigantických rozměrů (např. sauropodi jako Brachiosaurus nebo Diplodocus). V křídě se diverzifikovali do obrovského množství forem, včetně obrněných ankylosaurů, rohatých ceratopsidů (jako Triceratops), "kachnozobých" hadrosauridů a vrcholových predátorů, jako byl Tyrannosaurus rex.
- Létající plazi (Pterosauři): Nebyli to dinosauři, ale jejich blízcí příbuzní. Byli prvními obratlovci, kteří vyvinuli aktivní let. Existovali od pozdního triasu do konce křídy. Jejich velikost sahala od rozměrů vrabce až po obry s rozpětím křídel přes 10 metrů, jako byl Quetzalcoatlus.
- Mořští plazi: Různé skupiny plazů se adaptovaly na život v moři. Patřili sem delfínům podobní ichthyosauři, dlouhokrcí plesiosauři a v křídě také obří draví mosasauři, kteří byli vrcholovými predátory oceánů.
🐦 Vznik ptáků
Ptáci se vyvinuli z malých dravých teropodních dinosaurů během jury. Nejznámějším raným ptákem je Archaeopteryx z pozdní jury, který měl směsici ptačích (peří, křídla) a plazích (zuby, dlouhý ocas) znaků. Během křídy se ptáci dále diverzifikovali a existovaly již formy velmi podobné těm dnešním.
mammal Vzestup savců
První savci se objevili téměř současně s dinosaury v pozdním triasu. Po celé mezozoikum však zůstávali relativně malí, často noční živočichové, žijící ve stínu dinosaurů. Byli velikostí podobní dnešním rejskům nebo krysám. Teprve po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se jim otevřel prostor pro masivní evoluční radiaci.
🌿 Flora
Rostlinstvo mezozoika prošlo zásadní proměnou.
- Trias a Jura: Dominovaly nahosemenné rostliny. Krajině vládly cykasy, jinany, kapraďorosty a zejména jehličnany (včetně předchůdců dnešních borovic a sekvojí).
- Křída: V rané křídě došlo k revoluci – objevily se a rychle se rozšířily krytosemenné rostliny (kvetoucí rostliny). Jejich schopnost rychlejšího růstu, efektivnějšího rozmnožování (pomocí květů a plodů) a koevoluce s hmyzem jim umožnila postupně vytlačit nahosemenné rostliny z mnoha ekosystémů. Na konci křídy již tvořily dominantní složku flóry.
🌊 Mořský život
Oceány mezozoika se hemžily životem. Velmi hojní byli amoniti a belemniti, hlavonožci s vnějšími a vnitřními schránkami, kteří jsou dnes klíčovými vůdčími fosiliemi pro datování mezozoických hornin. V mělkých teplých mořích tvořili útesy mlži zvaní rudisti. Rozvíjel se také plankton, zejména kokolitky a dírkonošci, jejichž vápenaté schránky se po odumření usazovaly na dně a vytvořily masivní vrstvy křídy (odtud název periody).
⏳ Dělení mezozoika
Každá perioda mezozoika měla svůj unikátní charakter.
Trias (252–201 mil. let)
Trias začal po katastrofálním vymírání na konci permu, které zničilo přes 90 % mořských a 70 % suchozemských druhů. Život se z této katastrofy zotavoval pomalu. Klima bylo horké a suché. Objevili se první dinosauři, pterosauři a savci. V mořích se objevili první ichthyosauři. Perioda skončila dalším, i když menším, masovým vymíráním, které vyčistilo ekologické niky a umožnilo dinosaurům stát se dominantní skupinou.
Jura (201–145 mil. let)
Jura je často považována za "zlatý věk dinosaurů". Klima se stalo vlhčím, což podpořilo růst bujné vegetace, která živila obří sauropodní dinosaury. Objevili se velcí draví dinosauři jako Allosaurus a také ptakoještěři dosahovali značné diverzity. V této periodě žil i Archaeopteryx. Rozpad Pangey byl v plném proudu.
Křída (145–66 mil. let)
Nejdelší perioda mezozoika. Kontinenty se dále vzdalovaly a hladina moří byla extrémně vysoká. Dinosauři dosáhli vrcholu své diverzity. Objevily se kvetoucí rostliny a zásadně změnily suchozemské ekosystémy. V mořích dominovali mosasauři. Perioda a celé mezozoikum skončily náhle a katastroficky.
☄️ Vymírání na konci křídy
Éra mezozoika skončila před 66 miliony lety jedním z nejznámějších masových vymírání, známým jako vymírání na konci křídy (nebo K-Pg vymírání).
Hlavní příčinou byla s největší pravděpodobností srážka Země s velkým asteroidem nebo kometou o průměru asi 10–15 km. Důkazem je tzv. Chicxulubský kráter pod Yucatánským poloostrovem v Mexiku a celosvětová vrstva hornin obohacená o iridium – prvek vzácný na Zemi, ale běžný v asteroidech.
Dopad způsobil okamžitou devastaci v podobě rázových vln, megatsunami a globálních požárů. Do atmosféry bylo vyvrženo obrovské množství prachu a aerosolů, které na měsíce až roky zastínily sluneční svit. To vedlo ke kolapsu fotosyntézy, zhroucení potravních řetězců a drastickému ochlazení ("impaktní zima").
K vymírání mohla přispět i masivní sopečná činnost v oblasti dnešní Indie (Dekánské trapy), která probíhala přibližně ve stejné době a mohla dále destabilizovat globální klima.
Následky byly fatální pro mnoho skupin organismů. Vyhynuli všichni neptačí dinosauři, pterosauři, mosasauři, plesiosauři, amoniti a mnoho dalších. Přeživší, jako byli savci, ptáci, krokodýli, želvy a kvetoucí rostliny, se v následující éře kenozoika chopili příležitosti a obsadili uvolněné ekologické niky.
🔬 Pro laiky
- Co jsou druhohory (mezozoikum)? Představte si historii Země jako obrovskou knihu. Druhohory jsou její "středověkou" kapitolou. Je to období, které začalo po největší katastrofě v dějinách života a skončilo slavným dopadem asteroidu. Byla to doba, kdy světu vládli dinosauři.
- Proč se tomu říká "Věk plazů"? Protože plazi byli v této éře naprostými vládci. Na souši chodili obří dinosauři, ve vzduchu létali ptakoještěři (pterosauři) a v mořích plavali obrovští mořští plazi. Byli největšími a nejúspěšnějšími živočichy své doby.
- Jak víme, jak to tehdy vypadalo? Vědci, zvaní paleontologové, studují fosilie – zkamenělé zbytky rostlin a živočichů. Z koster skládají podobu dinosaurů, ze zkamenělého pylu a listů rekonstruují pralesy a z chemického složení hornin odhadují, jaké bylo tehdy klima. Každý nález je jako kousek skládačky, který nám pomáhá pochopit tento dávný svět.
- Skončili všichni dinosauři? Ne tak docela. Jedna malá skupina opeřených dravých dinosaurů přežila katastrofu na konci křídy a vyvinula se v dnešní ptáky. Takže když se díváte na vrabce nebo slepici, díváte se na přímé potomky dinosaurů.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025