Včely
Obsah boxu
Včely (nadčeleď Apoidea, někdy též Anthophila) jsou létající hmyz z řádu blanokřídlí, blízce příbuzný vosám a mravencům. Jsou známé především pro svou klíčovou roli v opylování a pro produkci medu a vosku u nejznámějšího druhu, včely medonosné. Na světě existuje téměř 20 000 známých druhů včel v sedmi uznávaných čeledích. Vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy, v každém prostředí, kde rostou kvetoucí rostliny závislé na hmyzím opylení.
Včely jsou přizpůsobeny ke sběru nektaru (zdroj energie) a pylu (zdroj bílkovin a dalších živin). Většina pylu se používá jako potrava pro larvy. Opylování, ať už komerčně řízené, nebo divoké, je klíčové pro zemědělství. Včely jsou považovány za nejdůležitější skupinu opylovačů a jejich úbytek v posledních desetiletích vyvolává vážné obavy o ekologickou stabilitu a potravinovou bezpečnost.
🧬 Biologie a anatomie
Tělo včely, stejně jako u ostatního hmyzu, se skládá ze tří hlavních částí: hlavy, hrudi a zadečku.
🔬 Stavba těla
- Hlava: Na hlavě se nachází pár velkých složených očí, které včelám umožňují vnímat barvy, včetně ultrafialového světla, což jim pomáhá při navigaci ke květům. Mezi nimi jsou tři malá jednoduchá očka (ocelli), která detekují intenzitu světla. Dlouhá, lomená tykadla slouží jako hlavní smyslový orgán pro hmat a čich, kterým vnímají feromony, vůni květů a komunikují s ostatními včelami. Ústní ústrojí je lízacího a sacího typu, tvořené sosákem pro sání nektaru a kusadly pro zpracování vosku a další činnosti.
- Hruď: Hruď je tvořena třemi články, z nichž každý nese jeden pár nohou. Na druhém a třetím článku je navíc pár blanitých křídel. Nohy jsou přizpůsobeny různým úkolům. U dělnic včely medonosné jsou zadní nohy vybaveny tzv. pylovými košíčky (corbicula) pro sběr a transport pylu. Křídla jsou spřažena drobnými háčky, takže při letu fungují jako jeden pár, což zvyšuje efektivitu.
- Zadeček: V zadečku jsou uloženy klíčové orgány, jako je trávicí soustava (včetně medného váčku pro transport nektaru), vylučovací soustava, pohlavní orgány a u samic (dělnic a matek) také žihadlový aparát. Žihadlo je modifikované kladélko a slouží k obraně. U včely medonosné má zpětné háčky, takže po bodnutí savce zůstává v ráně a včela hyne.
🧠 Smysly a komunikace
Včely mají vysoce vyvinuté smysly. Jejich zrak jim umožňuje vidět polarizované světlo, což využívají k navigaci podle slunce i při zatažené obloze. Čich je extrémně citlivý a hraje klíčovou roli v hledání potravy a sociální komunikaci prostřednictvím feromonů.
Nejznámějším příkladem komunikace je tzv. včelí taneček, který popsal Karl von Frisch. Dělnice včely medonosné jím předávají ostatním včelám v úlu přesné informace o směru, vzdálenosti a vydatnosti zdroje potravy.
- Kruhový tanec: Signalizuje zdroj potravy v blízkosti úlu (do 50–100 metrů).
- Natřásavý tanec: Popisuje vzdálenější zdroje. Úhel, pod kterým včela tančí vzhledem ke svislici plástu, odpovídá úhlu letu ke zdroji potravy vůči slunci. Rychlost a délka natřásání pak udává vzdálenost.
🌍 Rozšíření a diverzita
Včely jsou kosmopolitní skupinou, která se adaptovala na širokou škálu prostředí. Na světě existuje přes 20 000 druhů, které se liší velikostí, zbarvením i způsobem života.
🏡 Způsoby života
Podle sociální struktury se včely dělí do tří hlavních skupin:
- Včely samotářky: Tvoří naprostou většinu druhů (přes 90 %). Každá samička si staví vlastní hnízdo (v zemi, dřevě, stéblech rostlin), sama sbírá pyl a nektar a klade vajíčka. O potomstvo se po nakladení již nestará. Patří sem například zlatěnky, pískorypky nebo čalounice.
- Společenské včely: Žijí v koloniích s komplexní sociální strukturou a dělbou práce. Kolonie se skládá z jedné nebo více královen (matek), které kladou vajíčka, a velkého počtu neplodných dělnic, které se starají o chod hnízda, sběr potravy a obranu. Samci (trubci) se objevují jen sezónně a jejich jediným úkolem je oplodnit mladé matky. Nejznámějšími zástupci jsou včela medonosná a čmeláci.
- Parazitické včely (kukaččí včely): Tyto včely si nestaví vlastní hnízda. Místo toho kladou svá vajíčka do hnízd jiných druhů včel. Jejich larvy pak sežerou zásoby pylu a často i larvu hostitele. Příkladem jsou některé druhy z rodu Nomada.
🐝 Společenský život včely medonosné
Včelstvo včely medonosné je příkladem eusociálního společenství s vysoce organizovanou strukturou.
👑 Kasty ve včelstvu
- Matka (královna): Je jediná plně vyvinutá samice ve včelstvu a její hlavní rolí je kladení vajíček. Za den jich může naklást až 2000, což převyšuje její vlastní tělesnou hmotnost. Vylučuje feromony, které udržují soudržnost včelstva a potlačují vývoj vaječníků u dělnic. Žije 3–5 let.
- Dělnice: Jsou neplodné samice tvořící drtivou většinu populace včelstva (v létě až 60 000 jedinců). Během svého krátkého života (v létě asi 6 týdnů) procházejí různými fázemi: nejprve jsou z nich čističky buněk, poté krmičky larev, stavitelky plástů, strážkyně česna a nakonec létavky, které sbírají nektar, pyl, vodu a propolis.
- Trubec: Je včelí samec, který se líhne z neoplozeného vajíčka. Nemá žihadlo a jeho jediným úkolem je oplodnit mladou matku během tzv. snubního letu. Po spáření hyne. Včelstvo je na podzim z úlu vyžene.
🏘️ Životní cyklus včelstva
Včelstvo funguje jako superorganismus. Na jaře se s rozkvětem prvních rostlin začíná rychle rozvíjet. Vrcholu dosahuje v létě. Přirozenou reprodukcí včelstva je rojení, kdy stará matka s částí dělnic opustí úl a hledá nové hnízdiště. V původním úlu se mezitím z matečníků vylíhne nová matka, která převezme vedení.
🌿 Vztah s rostlinami: Opylování
Včely a kvetoucí rostliny prošly desítkami milionů let koevoluce. Včely jsou nejvýznamnějšími opylovači na planetě. Odhaduje se, že přibližně třetina lidské potravy přímo či nepřímo závisí na opylení hmyzem, především včelami. Patří sem většina druhů ovoce, zeleniny, ořechy a plodiny jako řepka olejka, slunečnice nebo jetel.
Bez včel by se dramaticky snížily výnosy v zemědělství a mnoho divoce rostoucích rostlin by se nemohlo rozmnožovat, což by vedlo ke kolapsu celých ekosystémů. Ekonomická hodnota opylování včelami se celosvětově odhaduje na stovky miliard dolarů ročně.
📜 Historie a včelařství
Evolučně se včely vyvinuly z masožravých vos před více než 100 miliony lety, v období křída, souběžně s rozvojem kvetoucích rostlin. Nejstarší fosilní nálezy včel pocházejí z jantaru.
Vztah člověka a včel je velmi starý. Jeskynní malby ze Španělska staré 8 000 let zobrazují člověka vybírajícího med z divokého hnízda. Systematické včelařství se rozvinulo ve starověkém Egyptě, kde byl med ceněn jako sladidlo i lék. Včely byly chovány v hliněných úlech. Postupem času se vyvíjely různé typy úlů, od slaměných košnic (klátů) až po moderní rámkové úly, které umožňují snadnou manipulaci s včelstvem bez jeho zničení.
⚠️ Ohrožení a ochrana včel
V posledních desetiletích čelí populace včel, divokých i chovaných, po celém světě vážným hrozbám. Tento jev je často označován jako krize opylovačů.
📉 Hlavní příčiny úbytku
- Pesticidy: Zejména neonicotinoidy, systémové insekticidy, které se dostávají do nektaru a pylu. I v malých dávkách poškozují nervový systém včel, zhoršují jejich orientaci a imunitu.
- Ztráta přirozeného prostředí: Intenzivní zemědělství s velkými monokulturami a odstraňování kvetoucích luk, remízků a živých plotů připravuje včely o pestrou potravu a místa k hnízdění.
- Nemoci a paraziti: Největší hrozbou pro včelu medonosnou je roztoč Varroa destructor (kleštík včelí), který saje včelí hemolymfu a přenáší smrtící viry. Dalšími hrozbami jsou mor včelího plodu nebo nosemóza.
- Klimatické změny: Změny teplot a srážek ovlivňují dobu kvetení rostlin, což může vést k nesouladu s aktivitou včel. Extrémní počasí také přímo ohrožuje včelstva.
- Invazivní druhy: Šíření nepůvodních predátorů, jako je sršeň asijská (Vespa velutina), představuje v některých oblastech Evropy vážnou hrozbu pro včelstva.
Ochrana včel vyžaduje komplexní přístup, zahrnující omezení používání škodlivých pesticidů, obnovu krajinné rozmanitosti (výsadba kvetoucích pásů), podporu ekologického zemědělství a zodpovědné včelařské praxe.
🐝 Pro laiky
- Proč jsou včely tak důležité? Včely fungují jako "doručovatelé" pro rostliny. Když sbírají sladký nektar z květů, nalepí se na jejich chlupaté tělo pyl. Když přelétnou na další květ stejného druhu, část pylu tam zanechají. Tím dojde k oplození rostliny, která pak může vytvořit plod a semena. Bez této služby by nám chybělo mnoho druhů ovoce a zeleniny, jako jsou jablka, jahody, okurky nebo mandle.
- Jaký je rozdíl mezi včelou a vosou? Včely jsou obvykle zavalitější a chlupatější, což jim pomáhá sbírat pyl. Jsou to "vegetariánky", živí se nektarem a pylem. Vosy jsou naopak štíhlejší, mají hladké tělo a často je lákají sladké nápoje a maso, protože jsou dravé. Včela medonosná může bodnout jen jednou a poté umírá, zatímco vosa může bodat opakovaně.
- Proč včely dělají med? Med je pro včely zásobárnou energie na zimu a na období, kdy v přírodě nic nekvete. Včely sbírají nektar, v medném váčku ho obohatí o enzymy a v úlu ho předají dalším včelám. Ty ho dále zpracovávají a ukládají do voskových buněk, kde ho zahušťují máváním křídel, dokud nevznikne hustý a trvanlivý med.