Chobotnice
Obsah boxu
Šablona:Infobox živočich Chobotnice (vědecky Octopoda) jsou řád hlavonožců žijících ve slané vodě, charakteristických osmi rameny, měkkým tělem bez vnější schránky a vysokou inteligencí. Patří mezi nejznámější a nejstudovanější mořské bezobratlé. Jsou proslulé svou schopností měnit barvu a texturu kůže, řešit komplexní problémy a unikátní biologií, která zahrnuje tři srdce a modrou krev.
🧬 Biologie a anatomie
Chobotnice mají vysoce specializovanou stavbu těla, která jim umožňuje přežít v rozmanitých mořských prostředích. Jejich tělo je měkké a extrémně ohebné, což jim dovoluje protáhnout se i velmi malými otvory. Jedinou tvrdou částí těla je zobákovitá radula (ústní ústrojí), která se nachází uprostřed ramen.
🧠 Nervová soustava a inteligence
Chobotnice jsou považovány za nejinteligentnější bezobratlé živočichy. Jejich nervová soustava je velmi komplexní a odlišná od obratlovců. Mají velký centrální mozek chráněný chrupavčitou lebkou, ale více než dvě třetiny jejich neuronů se nacházejí v ramenech. Každé rameno tak disponuje určitou mírou autonomie a může provádět složité úkony nezávisle na centrálním mozku.
Tato decentralizovaná nervová soustava jim umožňuje koordinovat osm ramen pro lov, pohyb a manipulaci s předměty. V laboratorních podmínkách prokázaly schopnost učit se pozorováním, řešit bludiště, používat nástroje (např. kokosové skořápky jako úkryt) a dokonce projevovat známky hravého chování.
👁️ Zrak a smysly
Oči chobotnic jsou komorové, podobně jako u obratlovců, což je příkladem konvergentní evoluce. Mají obdélníkovou zornici a dokáží velmi dobře zaostřovat, ale jsou pravděpodobně barvoslepé. Přesto dokáží dokonale napodobit barvy svého okolí. Vědci se domnívají, že mohou vnímat polarizaci světla nebo že jejich chromatofory reagují na světlo přímo, nezávisle na očích.
Jejich ramena jsou pokryta přísavkami, které jsou vybaveny chemoreceptory. Díky nim mohou chobotnice doslova "ochutnávat" dotykem, což jim umožňuje identifikovat kořist nebo prozkoumávat prostředí.
🎨 Zbarvení a kamufláž
Chobotnice jsou mistry kamufláže. Jejich kůže obsahuje tisíce specializovaných buněk zvaných chromatofory, které obsahují pigmentové váčky. Svaly kolem těchto váčků se mohou smršťovat nebo uvolňovat, čímž se mění viditelná barva kůže. Tento proces je téměř okamžitý a je řízen nervovým systémem.
Kromě chromatoforů mají také iridofory a leukofory, které odrážejí světlo a umožňují jim vytvářet metalické a bílé odstíny. Dokáží také měnit texturu své kůže pomocí svalů, aby napodobily povrch skal, písku nebo korálů. Tuto schopnost využívají nejen k maskování před predátory a kořistí, ale také ke komunikaci s ostatními chobotnicemi.
❤️ Krevní oběh a dýchání
Chobotnice mají tři srdce. Dvě srdce (tzv. žaberní srdce) pumpují krev přes žábry a třetí, systémové srdce, rozvádí okysličenou krev do zbytku těla. Jejich krev je modrá, protože jako přenašeč kyslíku používá na mědi založený protein hemocyanin, na rozdíl od hemoglobinu na bázi železa u obratlovců. Hemocyanin je efektivnější v prostředí s nízkou teplotou a nízkým tlakem kyslíku.
🦾 Ramena a přísavky
Osm ramen je hlavním nástrojem chobotnice. Jsou extrémně silná a ohebná, bez jakýchkoliv kostí. Každé rameno je vybaveno jednou nebo dvěma řadami přísavek, které slouží k uchopení kořisti, pohybu a manipulaci s objekty. Přísavky fungují na principu podtlaku a jejich síla je obrovská. Chobotnice dokáže ovládat každou přísavku individuálně. V případě napadení může chobotnice odvrhnout rameno (proces zvaný autotomie), které jí později doroste.
💧 Pohyb
Chobotnice se pohybují dvěma hlavními způsoby:
- Plazení: Pomocí ramen se pomalu pohybují po mořském dně. Tento způsob je energeticky nenáročný a umožňuje jim prozkoumávat terén.
- Tryskový pohon: Rychlý pohyb zajišťuje nasátím vody do plášťové dutiny a jejím následným prudkým vytlačením přes pohyblivou trubici zvanou sifon. Tímto způsobem mohou dosáhnout vysoké rychlosti, například při útěku před predátorem.
🧪 Inkoust a obrana
Jednou z nejznámějších obranných strategií je vypuštění oblaku tmavého inkoustu. Tento inkoust, tvořený převážně melaninem, slouží nejen k vizuálnímu zmatení predátora, ale také obsahuje látky, které otupují jeho čich. Některé druhy mohou vypustit hustší, soudržný oblak, který tvarem připomíná chobotnici a slouží jako návnada.
🌍 Výskyt a životní prostředí
Chobotnice obývají všechny oceány a moře světa. Lze je nalézt v různých hloubkách, od mělkých pobřežních vod a korálových útesů až po abysální hlubiny. Většina druhů žije u dna (jsou bentické), kde si budují úkryty v jeskyních, štěrbinách nebo si je samy vyhrabávají. Některé druhy, jako například argonaut, jsou pelagické a žijí volně ve vodním sloupci.
🍴 Potrava a lov
Většina chobotnic jsou aktivní predátoři, kteří loví především v noci. Jejich kořistí jsou hlavně korýši (krabi, krevety), jiní měkkýši (mlži) a menší ryby. Kořist chytají svými rameny a přitahují si ji k ústům. Tvrdou schránku kořisti prorazí svou zobákovitou radulou a do rány vstříknou sliny obsahující enzymy a někdy i jed, který kořist paralyzuje a natráví zevnitř.
🔄 Životní cyklus a rozmnožování
Životní cyklus chobotnic je obvykle krátký, u většiny druhů trvá jen jeden až dva roky. Jsou semelparní, což znamená, že se rozmnožují pouze jednou za život a poté umírají.
Při páření samec používá specializované rameno zvané hektokotylus k přenesení spermatoforu (pouzdra se spermiemi) do plášťové dutiny samice. Samice po oplození naklade vajíčka, která chrání a pečlivě o ně pečuje – čistí je a okysličuje proudem vody. Během této doby nepřijímá potravu a po vylíhnutí mláďat umírá vyčerpáním. Z vajíček se líhnou miniaturní chobotničky, které se vznášejí jako plankton, než dorostou a usadí se na dně.
📜 Evoluce a taxonomie
Chobotnice patří do podtřídy dvoužábří (Coleoidea), která zahrnuje i sépie a krakatice. Jejich předci měli, podobně jako dnešní loděnka, vnější schránku, kterou v průběhu evoluce ztratili ve prospěch rychlosti a flexibility. Řád Octopoda se dělí na dva hlavní podřády:
- Incirrina: Většina známých druhů chobotnic, které nemají ploutvičky na hlavě ani smyslová vlákna (cirri) na ramenech.
- Cirrina: Hlubokomořské chobotnice, které mají na hlavě pár ploutviček pro plavání a na ramenech řady drobných vláken (cirri).
🧑🤝🧑 Vztah s člověkem
🍽️ Chobotnice v gastronomii
Chobotnice jsou oblíbenou pochoutkou v mnoha částech světa, zejména ve 
(např. v Řecku, Itálii a Španělsku) a ve (např. v Japonsku a Jižní Koreji). Jejich maso je ceněno pro svou specifickou chuť a texturu.
🔬 Vědecký výzkum
Díky své vysoké inteligenci, schopnosti učení a unikátní nervové soustavě jsou chobotnice důležitým modelovým organismem v neurovědě, etologii a výzkumu biomimetiky. Studuje se jejich schopnost regenerace, kamufláže a řešení problémů.
🎬 Chobotnice v kultuře
Chobotnice a obří krakatice se často objevují v mýtech a legendách jako mořské příšery, například bájný Kraken. V moderní kultuře se objevují v literatuře (např. v románu Dvacet tisíc mil pod mořem od Julese Verna) i ve filmech, kde mohou být zobrazeny jako hrozivá monstra i jako inteligentní a citlivé bytosti.
💡 Zajímavosti
- Některé druhy, jako například chobotnice kroužkovaná (rod Hapalochlaena), jsou smrtelně jedovaté. Jejich jed tetrodotoxin může zabít i člověka.
- Chobotnice dokáží odšroubovat víko od sklenice, a to i zevnitř. Jsou proslulé svými útěky z akvárií.
- Chobotnice mimická (Thaumoctopus mimicus) dokáže napodobovat vzhled a pohyby jiných mořských živočichů, jako jsou platýsi, perutýni nebo mořští hadi.
- V roce 2020 byl natočen dokumentární film My Octopus Teacher, který získal Oscara a popularizoval pohled na chobotnice jako na citlivé a inteligentní tvory.
🤓 Pro laiky
- Chromatofor: Představte si malinké balonečky naplněné barvou v kůži chobotnice. Když chobotnice stáhne svaly kolem nich, baloneček se roztáhne a barva je vidět. Když svaly povolí, baloneček se smrští a barva zmizí. Díky tisícům těchto "balonečků" může měnit barvu rychleji než chameleon.
- Hemocyanin: Látka v krvi chobotnice, která přenáší kyslík. Zatímco naše krev je červená díky železu v hemoglobinu, krev chobotnice je modrá, protože hemocyanin obsahuje měď.
- Hektokotylus: Jedno z osmi ramen samce chobotnice, které je speciálně upraveno pro páření. Funguje jako nástroj, kterým samec předá samičce balíček spermií.
- Semelparita: Životní strategie, kdy živočich vloží veškerou svou energii do jediného rozmnožení a krátce poté umírá. Je to běžné u chobotnic, lososů nebo některých druhů hmyzu.