Přeskočit na obsah

Inuité

Z Infopedia

Šablona:Infobox Etnikum

Inuité (v jejich jazyce Inuktitut: ᐃᓄᐃᑦ, což znamená "lidé"; jednotné číslo je Inuk, dvojné číslo Inuuk) jsou skupinou domorodých národů obývajících arktické a subarktické oblasti Grónska, Kanady a Aljašky (USA). Termín Eskymáci, dříve běžně používaný, je dnes v mnoha oblastech, zejména v Kanadě, považován za zastaralý a pejorativní. Inuité preferují označení vycházející z jejich vlastního jazyka. Jsou známí svou jedinečnou kulturou, která se po tisíciletí dokonale přizpůsobila životu v jednom z nejnehostinnějších prostředí na Zemi. ```

```

🌍 Zeměpisné rozšíření a populace

Inuité obývají rozsáhlé území táhnoucí se přes 6000 kilometrů od sibiřského pobřeží přes Aljašku a severní Kanadu až po Grónsko. Tato oblast je často označována jako Inuit Nunaat ("Země Inuitů").

Celková světová populace Inuitů se odhaduje na přibližně 180 000 osob. Jejich osídlení je typicky roztroušené v malých komunitách podél pobřeží, což odráží tradiční závislost na mořských zdrojích. ```

```

⏳ Historie a původ

Předkové dnešních Inuitů, nositelé tzv. Thulské kultury, se začali šířit na východ ze severní Aljašky přibližně kolem roku 1000 n. l. Během několika staletí osídlili celou kanadskou Arktidu a Grónsko. Byli to zkušení lovci velkých mořských savců, jako jsou velryby grónské, a jejich technologická vyspělost (např. kajak, umiak, psí spřežení, harpuny s plováky) jim umožnila vytlačit a nahradit předchozí Dorsetskou kulturu.

První kontakty s Evropany se datují do 11. století, kdy se Inuité v Grónsku a Labradoru setkali s vikingskými osadníky. Systematický a trvalý kontakt však nastal až v 16. a 17. století s příchodem evropských velrybářů, obchodníků s kožešinami a misionářů. Tento kontakt přinesl nové technologie (kovové nástroje, střelné zbraně), ale také nemoci, proti kterým neměli Inuité imunitu, a sociální změny, které narušily tradiční způsob života.

Ve 20. století vlády Kanady a Dánska zavedly politiku nuceného usazování kočovných skupin do stálých osad, což vedlo k zavedení školství, zdravotní péče, ale i k sociálním problémům a ztrátě tradičních dovedností. Od druhé poloviny 20. století sílí hnutí za politickou autonomii a kulturní obrodu, jehož největším úspěchem bylo vytvoření teritoria Nunavut v Kanadě v roce 1999. ```

```

🗣️ Jazyk

Inuitské jazyky tvoří jednu z hlavních větví eskymácko-aleutské jazykové rodiny. Jedná se o řetězec dialektů, které jsou si často vzájemně srozumitelné napříč celou Arktidou. Mezi hlavní jazyky patří:

  • Inuktitut: Mluvený ve východní kanadské Arktidě, je jedním z úředních jazyků teritoria Nunavut. Používá unikátní slabičné písmo (qaniujaaqpait).
  • Inuinnaqtun: Používaný v západní části Nunavutu a v Severozápadních teritoriích, zapisuje se latinkou.
  • Inupiaq: Jazyk Inuitů na severu a severozápadě Aljašky.
  • Grónština (Kalaallisut): Úřední jazyk Grónska, který má nejvíce mluvčích ze všech inuitských jazyků.

Inuitské jazyky jsou polysyntetické, což znamená, že slova se tvoří připojováním velkého množství přípon (sufixů) ke kořeni slova. Tímto způsobem může jediné slovo vyjádřit význam, který by v češtině vyžadoval celou větu. Příkladem je slovo qasigialingunarnirlu znamenající "konečně se našel vhodný materiál na výrobu kajaku". ```

```

🏘️ Tradiční společnost a kultura

Tradiční inuitská kultura byla dokonale adaptována na přežití v extrémních arktických podmínkách. Základem všeho byl lov a sdílení zdrojů.

🏠 Obydlí

  • Iglú: Sněhový dům je jedním z nejznámějších symbolů inuitské kultury. Jednalo se však primárně o dočasné lovecké přístřešky používané v zimě na cestách. Byly geniálně konstruovány ze sněhových bloků do samonosné kopule.
  • Zimní domy: Pro trvalejší zimní osídlení se používaly polozemnice postavené z kamení, naplaveného dřeva a drnů, izolované sněhem.
  • Letní stany: V létě Inuité žili ve stanech vyrobených z tuleních nebo sobích kůží napnutých na konstrukci z naplaveného dřeva nebo velrybích kostí.

🥩 Lov a strava

Strava byla založena téměř výhradně na mase a tuku z ulovených zvířat. Rostlinná strava byla dostupná jen v omezeném množství během krátkého léta.

  • Mořský lov: Hlavním zdrojem obživy byl lov mořských savců, jako jsou tuleni, mroži, běluhy a narvalové. V některých oblastech se lovily i velké velryby. K lovu na moři sloužil rychlý a obratný kajak (pro jednoho lovce) a větší otevřená loď umiak (pro přepravu rodin nebo lov velryb).
  • Pozemní lov: Na souši se lovili sobi polární (karibu), pižmoni, lední medvědi, polární lišky a zajíci.
  • Rybolov: Důležitou součástí stravy byl také lov ryb, zejména sivena arktického.

Všechny části uloveného zvířete byly zužitkovány: maso a tuk jako potrava, kůže na oděvy a stany, kosti a parohy na nástroje, šlachy na nitě a tuk z mořských savců jako palivo do lamp (Qulliq).

👨‍👩‍👧‍👦 Společenská organizace

Základní společenskou jednotkou byla rozšířená rodina. Skupiny několika rodin tvořily táborové komunity, které se sezónně přesouvaly za zdroji potravy. Vůdcovství bylo neformální a založené na zkušenostech a schopnostech, zejména nejlepšího lovce (isumataq - "ten, kdo přemýšlí"). Klíčovou hodnotou bylo sdílení potravy a vzájemná pomoc, což bylo nezbytné pro přežití celé komunity. ```

```

🎨 Umění a řemesla

Inuitské umění je celosvětově ceněno pro svou originalitu a estetickou kvalitu. Tradičně se zaměřovalo na výrobu malých, přenosných předmětů.

  • Řezbářství: Inuité jsou mistři v řezbě. Jako materiál používali mroží kly (slonovinu), kosti, parohy a mastek (steatit). Sošky často zobrazují zvířata, lidi a duchovní bytosti. Mají hladké, organické tvary a vystihují podstatu zobrazovaného objektu.
  • Grafika a kresba: V polovině 20. století se v kanadské Arktidě, zejména v komunitě Cape Dorset, rozvinula moderní forma umění – tisky z kamene (litografie) a šablonové tisky. Tyto grafiky zobrazují scény z každodenního života, mytologie a přírody a jsou charakteristické výraznými barvami a kompozicí.
  • Oděvy: Tradiční oděvy, jako je bunda s kapucí parka (amauti) a kalhoty, byly mistrovsky šity z kůží sobů a tuleňů. Byly navrženy ve dvou vrstvách (vnitřní srstí k tělu, vnější srstí ven) a poskytovaly vynikající izolaci proti extrémnímu mrazu.

Známým symbolem jsou také inukšuky (množné číslo od inukšuk), kamenné mohyly stavěné do tvaru lidské postavy nebo jiných forem. Sloužily jako orientační body v krajině, k označení dobrých lovišť nebo jako pomocníci při lovu sobů (nahánění stád). ```

```

🙏 Duchovní život a náboženství

Tradiční inuitské náboženství bylo formou animismu a šamanismu. Inuité věřili, že všechny živé bytosti i neživé objekty mají duši nebo ducha (inua). Klíčem k úspěšnému životu bylo udržování harmonie s těmito duchy a dodržování složitého systému tabu a rituálů, zejména při lovu.

  • Šaman (Angakkuq): Byl duchovním vůdcem a léčitelem komunity. Věřilo se, že dokáže komunikovat s duchy, cestovat do duchovního světa, léčit nemoci a předpovídat počasí nebo úspěšnost lovu.
  • Mytologie: Inuitská mytologie je bohatá na příběhy o stvoření světa, hrdinech a mocných duchovních bytostech. Mezi nejvýznamnější postavy patří:
   *   **Sedna**: Bohyně moře a vládkyně mořských živočichů. Usmíření Sedny bylo klíčové pro úspěšný lov.
   *   **Duch Měsíce**: Bůh spojený s plodností a lovem.
   *   **Duch vzduchu**: Mocná, ale méně definovaná síla ovlivňující počasí.

S příchodem Evropanů bylo mnoho Inuitů obráceno na křesťanství, ale prvky tradiční víry a spiritualita často přetrvávají a synkreticky se mísí s křesťanskou vírou. ```

```

🏛️ Současnost a moderní výzvy

Život Inuitů prošel ve 20. a 21. století dramatickými změnami. Většina dnes žije v moderních osadách s přístupem ke vzdělání, zdravotní péči a technologiím. Tradiční lov a rybolov jsou stále důležitou součástí ekonomiky i kultury, ale jsou doplněny moderními povoláními ve státní správě, těžebním průmyslu, turistice a umění.

Inuité čelí řadě vážných výzev:

  • Změna klimatu: Arktida se otepluje rychleji než zbytek světa. Tání mořského ledu a permafrostu ohrožuje tradiční lov, dopravu a infrastrukturu osad.
  • Sociální problémy: Rychlý přechod od tradičního k modernímu způsobu života vedl k vysoké míře nezaměstnanosti, problémům s bydlením, závislostem a duševním onemocněním v mnoha komunitách.
  • Ochrana kultury a jazyka: Navzdory snahám o revitalizaci jsou inuitské jazyky a tradiční znalosti ohroženy dominancí angličtiny a jižní kultury.
  • Politická práva a suverenita: Inuitské organizace, jako je Inuit Circumpolar Council (ICC), aktivně bojují za práva domorodých obyvatel na mezinárodní úrovni, prosazují ochranu arktického prostředí a usilují o větší míru samosprávy nad svými tradičními územími a zdroji.

```

```

💡 Pro laiky

Představte si, že žijete v obrovské mrazničce, kde je většinu roku tma a zima, teploty klesají pod -40 °C a místo stromů je jen sníh a led. Přesně v takovém světě se Inuité naučili nejen přežít, ale i prosperovat.

  • Přírodní supermarket: Pro Inuity byla příroda vším – obchodem s potravinami, stavebninami i lékárnou. Místo aby pěstovali plodiny, stali se dokonalými lovci. Tuleni pro ně byli jako "konzervy" plné masa, tuku (na jídlo i svícení) a kůže (na nepromokavé boty a kajaky). Sobí kůže zase posloužila jako nejlepší zimní bunda, protože její duté chlupy skvěle izolují.
  • Geniální vynálezy: Jejich vynálezy byly jednoduché, ale neuvěřitelně účinné. Iglú nebylo jen hromadou sněhu, ale chytře postavenou kopulí, kde teplo od lampy a lidí stoupalo vzhůru a udržovalo uvnitř snesitelnou teplotu, zatímco venku mrzlo. Kajak byl jako na míru šitý "sportovní vůz" pro lov na moři – rychlý, tichý a obratný.
  • Pravidlo číslo jedna: Sdílej!: V Arktidě nemůžete být sobec. Když jeden lovec ulovil mrože, znamenalo to jídlo pro celou vesnici. Dnes se ulovil on, zítra někdo jiný. Sdílení bylo pojistkou pro přežití všech.

Život Inuitů je fascinující ukázkou lidské přizpůsobivosti a vynalézavosti. Dokázali si vytvořit bohatou kulturu a společnost v prostředí, které by většina z nás považovala za neobyvatelné. ```

```

```

```

Šablona:Aktualizováno ```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Inuité&oldid=14180“