Mayové
Obsah boxu
Šablona:Infobox Civilizace Mayové byli příslušníci vyspělé mezoamerické civilizace, která vynikala v umění, architektuře, matematice, astronomii a měla jako jediná v předkolumbovské Americe plně rozvinuté písmo. Jejich kultura se rozvíjela na území dnešního jihovýchodního Mexika (především na Yucatánském poloostrově), v Guatemale, Belize a v západních částech Hondurasu a Salvadoru.
Historie mayské civilizace se dělí do několika období a trvala více než 3000 let. Na rozdíl od Aztéků nebo Inků Mayové nikdy nevytvořili jednotnou centralizovanou říši, ale existovali ve formě sítě soupeřících městských států. Potomci Mayů žijí v regionu dodnes a mnohé z jejich jazyků a tradic přetrvaly.
📜 Historie
Dějiny mayské civilizace se tradičně dělí do tří hlavních období, kterým předcházelo období archaické.
Archaické a předklasické období (cca 2000 př. n. l. – 250 n. l.)
První zemědělské osady v mayské oblasti se začaly objevovat kolem roku 2000 př. n. l. Klíčovou plodinou byla kukuřice, která tvořila základ jejich stravy i hospodářství. V tomto období se postupně formovaly základy mayské kultury, náboženství a společenské struktury.
V pozdním předklasickém období (cca 400 př. n. l. – 250 n. l.) začala vznikat první monumentální architektura a velká města. Jedním z nejvýznamnějších center této doby bylo město El Mirador v dnešní Guatemale, jehož pyramidy patří k největším, jaké kdy Mayové postavili. V této době se také objevily první nápisy v mayském písmu.
Klasické období (cca 250–900 n. l.)
Klasické období je považováno za zlatý věk mayské civilizace. V této době dosáhla svého vrcholu města jako Tikal, Calakmul, Palenque, Copán a desítky dalších. Tato centra byla propojena složitou sítí politických aliancí, obchodu i válečných konfliktů. Společnost byla přísně hierarchická, v čele každého městského státu stál božský král (k'uhul ajaw), který plnil funkci politického, vojenského i náboženského vůdce.
Během tohoto období Mayové zdokonalili svůj kalendář, matematiku a astronomické pozorování. Vznikala nádherná umělecká díla, keramika, stély s vytesanými příběhy panovníků a monumentální stavby, jako jsou stupňovité pyramidy, paláce a hřiště na míčovou hru. Dvě nejmocnější města, Tikal a Calakmul, spolu vedla po staletí boj o nadvládu nad celou mayskou oblastí, což ovlivňovalo politiku všech ostatních států.
Kolaps klasického období
Kolem roku 900 n. l. došlo v centrální a jižní mayské nížině k dramatickému úpadku. Velká města klasického období byla postupně opuštěna, monumentální stavby přestaly být budovány a populace se výrazně snížila. Tento jev je znám jako "kolaps klasické mayské civilizace".
Příčiny tohoto kolapsu nejsou zcela objasněny a pravděpodobně se jednalo o kombinaci několika faktorů:
- Dlouhodobé sucho: Paleoklimatologické studie naznačují, že region postihlo několik vln extrémního sucha, které zničilo úrodu a vedlo k hladomoru.
- Války: Neustálé válčení mezi městskými státy vyčerpávalo zdroje a vedlo k politické nestabilitě.
- Přemnožení a ekologická degradace: Intenzivní zemědělství a odlesňování mohly vést k erozi půdy a vyčerpání přírodních zdrojů.
- Zhroucení obchodních cest: Narušení dálkového obchodu mohlo podkopat moc vládnoucí elity.
Je důležité zdůraznit, že se nejednalo o zánik mayského lidu, ale o kolaps politického a společenského systému v konkrétní oblasti.
Poklasické období (cca 900–1539 n. l.)
Po kolapsu jižních měst se centrum mayské civilizace přesunulo na sever Yucatánského poloostrova. Vznikla nová mocenská centra, jako například Chichén Itzá, které vykazovalo silné vlivy ze středního Mexika (pravděpodobně od Toltéků). Později se dominantní silou stalo město Mayapán, které vládlo velké části poloostrova prostřednictvím aliance podrobených měst. Po pádu Mayapánu v polovině 15. století se Yucatán rozpadl na řadu menších, navzájem soupeřících státečků.
Koloniální období a současnost
První kontakt se Španěly proběhl v roce 1511. Dobývání mayského území bylo zdlouhavým procesem kvůli politické roztříštěnosti. Poslední nezávislý mayský stát, Nojpetén, padl až v roce 1697. Během koloniálního období byli Mayové nuceni přijmout křesťanství a byli vystaveni útlaku a nemocem, které dramaticky snížily jejich populaci.
Navzdory staletím útlaku si Mayové zachovali svou kulturní identitu. Dnes žije v Mexiku a Střední Americe přibližně 6 milionů potomků Mayů, kteří hovoří více než 28 dochovanými mayskými jazyky a udržují mnohé z tradic svých předků.
🏛️ Společnost a politika
Městské státy
Mayská civilizace nebyla jednotnou říší, ale soustavou nezávislých městských států (ajawil). Každý stát měl své vlastní území a byl ovládán dynastií panovníků. Vztahy mezi státy byly komplexní a zahrnovaly politické sňatky, obchodní dohody, ale i neustálé války o území, zdroje a zajatce pro obětní rituály.
Sociální struktura
Mayská společnost byla přísně stratifikovaná:
- Král (K'uhul Ajaw): Nejvyšší vládce, považovaný za prostředníka mezi světem lidí a světem bohů.
- Šlechta a kněží: Tvořili vládnoucí elitu. Byli to vzdělanci, kteří uměli číst a psát, prováděli astronomická pozorování a organizovali náboženské rituály.
- Válečníci: Hráli klíčovou roli ve společnosti, válka byla běžnou součástí života.
- Řemeslníci a obchodníci: Produkovali luxusní zboží (keramiku, šperky z nefritu, obsidiánové nástroje) a zajišťovali dálkový obchod.
- Zemědělci: Tvořili drtivou většinu populace. Pěstovali kukuřici, fazole, dýně a další plodiny.
- Otroci: Většinou se jednalo o válečné zajatce nebo zločince. Byli využíváni na práci nebo obětováni bohům.
🔬 Věda a kultura
Písmo a literatura
Mayové vyvinuli nejsložitější a nejpropracovanější systém písma v předkolumbovské Americe. Jedná se o logosylabický systém, který kombinuje logogramy (znaky pro celá slova) a sylabogramy (znaky pro slabiky). Nápisy se dochovaly na kamenných stélách, oltářích, keramice a v několika málo kodexech. Mayské kodexy byly skládací knihy z fíkové kůry, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze čtyři (např. Drážďanský kodex). Většina byla zničena španělskými kněžími, jako byl Diego de Landa, kteří je považovali za kacířské.
Matematika a kalendář
Mayové používali dvacítkovou (vigesimální) číselnou soustavu a nezávisle na jiných civilizacích vyvinuli koncept nuly, který značili symbolem mušle.
Jejich kalendářní systém byl mimořádně komplexní a přesný:
- Tzolk'in: Posvátný kalendář o délce 260 dní, používaný pro věštění a rituální účely.
- Haab': Občanský kalendář o délce 365 dní (18 měsíců po 20 dnech + 5 nešťastných dní na konci).
- Dlouhý počet: Lineární kalendář, který počítal dny od mytologického počátku (11. srpna 3114 př. n. l.). Umožňoval přesné datování historických událostí.
Astronomie
Mayští kněží byli zdatní astronomové. S velkou přesností dokázali vypočítat délku slunečního roku, sledovali cykly Měsíce a planety Venuše, a dokonce byli schopni předpovídat zatmění Slunce a Měsíce. Jejich observatoře, jako například Caracol v Chichén Itzá, byly důležitými centry vědění.
Architektura a umění
Mayská architektura je proslulá svými stupňovitými pyramidami, které sloužily jako chrámy a hrobky panovníků. Dále stavěli rozlehlé paláce, observatoře a hřiště pro míčovou hru. Charakteristickým prvkem byla tzv. nepravá klenba. Budovy byly často zdobeny propracovanými reliéfy a malbami. Mayské umění se projevovalo v sochařství (stély), malířství (nástěnné malby v Bonampaku), výrobě polychromované keramiky a zpracování nefritu a obsidiánu.
⛪ Náboženství a mytologie
Náboženství prostupovalo všemi aspekty mayského života. Uctívali rozsáhlý pantheon bohů spojených s přírodními silami. Mezi hlavní božstva patřili:
- Itzamná: Bůh stvořitel, vládce nebes.
- Kukulkán: Opeřený had, bůh vědění (ekvivalent aztéckého Quetzalcoatla).
- Chaac: Bůh deště a hromu, klíčový pro zemědělství.
- Ah Puch: Bůh smrti a vládce podsvětí (Xibalby).
Důležitou součástí náboženských rituálů bylo pouštění krve a lidské oběti, které měly zajistit přízeň bohů a udržet kosmickou rovnováhu. Mytologie je zachycena v eposu Popol Vuh, který popisuje stvoření světa a příběhy hrdinských dvojčat.
🌽 Zemědělství a hospodářství
Základem mayského hospodářství bylo zemědělství, především pěstování kukuřice, fazole a dýně (tzv. "tři sestry"). Používali různé techniky, od žárového zemědělství (milpa) po sofistikovanější metody, jako jsou terasovitá pole a vyvýšené záhony v bažinatých oblastech.
Mayové také udržovali rozsáhlé obchodní sítě, které propojovaly nížiny s horskými oblastmi. Obchodovalo se se solí, kakaovými boby (které sloužily i jako platidlo), obsidiánem, nefritem, peřím ptáka kvesala a keramikou.
💡 Pro laiky
- Kdo byli Mayové? Byli to původní obyvatelé části Střední Ameriky, podobně jako byli Římané v Evropě. Vytvořili úžasnou civilizaci s velkými kamennými městy a pyramidami uprostřed džungle.
- Proč jsou tak slavní? Vynalezli neuvěřitelně složité písmo, byli geniální matematici (znali nulu dávno před Evropany) a jejich kalendář byl přesnější než ten náš.
- Zmizeli Mayové? Ne, vůbec ne. Jen jejich velká města v džungli byla kolem roku 900 n. l. opuštěna, pravděpodobně kvůli válkám a suchu. Ale lidé nezemřeli, jen se přestěhovali. Dnes žijí miliony jejich potomků stále ve stejné oblasti.
- Obětovali lidi? Ano, náboženské oběti, včetně těch lidských, byly součástí jejich kultury. Věřili, že tím udržují svět v chodu a usmiřují si bohy. Nebylo to ale tak masové jako u Aztéků.