Aztékové
Obsah boxu
Aztékové byli mezoamerická civilizace, která existovala ve středním Mexiku v období let 1300–1521. Zahrnovali různé etnické skupiny, především ty, které hovořily jazykem Nahuatl, a které v průběhu 14. až 16. století ovládaly značnou část Mezoameriky. Aztécká kultura byla organizována do městských států (nahuatl: altepetl), z nichž některé se spojovaly do aliancí, politických konfederací nebo říší. Nejvýznamnější byla Aztécká říše, známá jako Trojspolek, vzniklá roku 1428, která se skládala z městských států México-Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu.
Ačkoliv se pojem Aztékové často úzce omezuje jen na Mexiky z Tenochtitlánu, používá se také v širším smyslu pro nahuiská uskupení nebo obyvatele středního Mexika v předhispánské i španělské koloniální éře. Většina etnických skupin středního Mexika měla po roce 1200 obdobné základní kulturní rysy, proto je pojem „aztécká civilizace“ nejlepší chápat jako určitý horizont obecné mezoamerické civilizace.
⏳ Historie
Počátky Aztéků sahají do 13. století, kdy se usadili v Údolí Mexika. Podle legendy je bůh války a Slunce Huitzilopochtli instruoval, aby si našli stálý domov tam, kde uvidí orla sedícího na kaktusu s hadem v zobáku. Toto znamení spatřili v roce 1325 na malém bažinatém ostrově v jezeře Texcoco, kde založili město Tenochtitlán. Mýtus se stal základem státního znaku moderního Mexika.
Zpočátku byli Aztékové podřízeni mocnějšímu městskému státu Azcapotzalco, ale v roce 1428 se Tenochtitlán spojil s Texcoco a Tlacopánem a vytvořil tzv. Aztécký trojspolek, čímž zahájil éru dominance a expanze. Během krátkého období se z Tenochtitlánu stalo obrovské a mocné impérium, zejména díky pokročilému zemědělskému systému.
Aztécká říše dosáhla svého největšího rozsahu za vlády Moctezuma II. (Motecuhzoma Xocoyotzin), který vládl v letech 1502 až 1520. Za jeho vlády se říše rozšířila daleko na jih, až k Xoconosco v Chiapas a k Tehuantepecké šíji, a zahrnovala Zapotéky a Yopi. Moctezuma II. provedl reformy soudnictví a do hlavního města zavedl vodovod. Zároveň však zavedl přepychový dvorní život, který vyžadoval značné zdroje, neúprosně vymáhané od poddaných, což vedlo k častým vzpourám a oslabení říše.
Konec Aztécké říše nastal s příchodem španělských dobyvatelů pod vedením Hernána Cortése v roce 1519. I přes počáteční přátelské přijetí Moctezuma II. došlo k rychlému konfliktu. V srpnu 1521 byl Tenochtitlán dobyt a zničen, což znamenalo konec Aztécké říše.
🗺️ Geografie a hlavní města
Aztécká říše se rozkládala především v centrálním Mexiku, v oblasti známé jako Mezoamerika. Jejím srdcem bylo Údolí Mexika, kde se nacházelo jezero Texcoco.
Nejdůležitějším městem byl Tenochtitlán, založený v roce 1325 na ostrově v jezeře Texcoco. V 16. století, v době příchodu Španělů, byl Tenochtitlán jedním z největších měst světa s odhadovanou populací 200 000 až 400 000 obyvatel, čímž předčil většinu evropských měst té doby. Město bylo protkáno kanály a hrázemi, které ho spojovaly s pevninou. Dnes jsou jeho zbytky překryty moderním Ciudad de México.
Dalšími významnými městy Aztéckého trojspolku byly Texcoco a Tlacopán.
🏛️ Společnost a kultura
Aztécká společnost byla vysoce hierarchická. Na vrcholu stál Huey Tlatoani (císař), který byl považován za nejvyššího politického, vojenského a náboženského vůdce. Pod ním se nacházela šlechta (pipiltin), která zastávala vysoké pozice ve správě říše. Následovali kněží, válečníci, obchodníci, řemeslníci a prostý lid (macehualtin). Nejnižší vrstvu tvořili otroci.
Aztékové byli známí svým propracovaným uměním a architekturou. Stavěli monumentální chrámy, paláce a pyramidy, především z kamene. Jejich architektura se vyznačovala geometrií, symetrií a bohatou ornamentikou. Mezi nejvýznamnější stavby patřil Templo Mayor v Tenochtitlánu, dvojitá pyramida zasvěcená bohům Huitzilopochtli a Tlaloc. Aztécké umění se projevovalo také v sochařství, malbě, zlatnictví a umění s peřím.
Důležitou součástí kultury byl Aztécký kalendář, který kombinoval astronomické znalosti s náboženskou symbolikou. Skládal se ze dvou hlavních cyklů: 365denního slunečního kalendáře Xiuhpohualli a 260denního rituálního kalendáře Tonalpohualli.
⚖️ Náboženství a mytologie
Aztécké náboženství bylo polyteistické, s panteonem čítajícím přes 200 božstev. Aztékové přebírali bohy od podmaněných kmenů a začleňovali je do svého systému. Věřili, že bohové učinili obrovské oběti, aby stvořili svět, a proto lidé museli přinášet oběti, aby udrželi svět v rovnováze a prosperitě.
Hlavními božstvy byli:
- Huitzilopochtli (Kouzelník kolibřík) – bůh války a Slunce, patron aztéckého národa.
- Tezcatlipoca (Kouřící zrcadlo) – bůh noci, magie, proroctví a osudu, jedno z tvůrčích božstev.
- Quetzalcoatl (Opeřený had) – bůh větru, oblohy, hvězd, vědění a kněžství, tvůrčí bůh.
- Tlaloc – bůh deště a bouře, často uctívaný spolu s Huitzilopochtlim.
Charakteristickým rysem aztéckého náboženství byly lidské oběti, které byly považovány za nejvyšší formu pocty bohům. Oběti, často z řad válečných zajatců, byly nutné k "živení" Slunce a zajištění jeho každodenního pohybu. Kněží hráli v náboženském životě klíčovou roli a prováděli složité rituály.
⚔️ Vojenství a expanze
Aztécká říše byla vojenskou konfederací, která se neustále rozšiřovala prostřednictvím dobývání. Aztéčtí válečníci byli vysoce organizovaní a efektivní. Jejich armáda byla klíčová pro udržení říše pohromadě a pro vymáhání tributu od podrobených provincií.
Války byly často vedeny za účelem získání válečných zajatců, kteří byli následně obětováni bohům. Tyto konflikty, známé jako Květinové války, byly rituálními boji s předem dohodnutým cílem zajmout co nejvíce nepřátel. Aztékové byli velmi úspěšní válečníci, ale jejich neustálé požadavky na tribut a oběti vedly k nenávisti podrobených kmenů, což se později ukázalo jako kritické při španělské invazi.
💡 Věda a technologie
Aztékové dosáhli významného pokroku v několika oblastech vědy a technologie. Jejich zemědělství bylo vysoce rozvinuté, s klíčovou inovací v podobě chinampas – umělých ostrovů na jezerech, které sloužily k intenzivnímu pěstování plodin, zejména kukuřice. Tyto "plovoucí zahrady" zajišťovaly stabilní potravinovou základnu pro obrovskou populaci Tenochtitlánu.
V inženýrství vynikali ve stavbě hrází, akvaduktů a kanálů, které byly nezbytné pro život na jezeře Texcoco. Měli také pokročilé znalosti astronomie a matematiky, což se projevovalo v jejich složitém kalendářním systému. Ačkoliv jejich astronomie nedosáhla přesnosti mayských předchůdců, byla na vysoké úrovni a sloužila k předpovídání období sucha a dešťů.
Aztékové používali piktografické písmo, převzaté od Mixtéků, které se dochovalo v řadě kodexů. Psali na vydělanou jelení kůži nebo na papír vyrobený z agáve.
💰 Ekonomika a obchod
Ekonomika Aztécké říše byla založena především na zemědělství a propracovaném systému tributu. Podmaněné provincie musely odvádět daně v podobě zboží, surovin, ale i lidských obětí. Tento tribut zajišťoval bohatství a stabilitu centrální moci v Tenochtitlánu.
Obchod hrál v aztécké společnosti významnou roli. Každý calpulli (rodový klan/čtvrť) měl své vlastní tržiště (tiyanquiztli), ale hlavní trh se nacházel v Tlatelolco, sesterském městě Tenochtitlánu. Tento trh byl obrovský a podle Cortése se na něm denně shromažďovalo až 60 000 lidí. Obchodovalo se s širokou škálou produktů, od zemědělských plodin z chinampas po luxusní zboží z dalekých oblastí. Jako forma měny se používaly kakaové boby, bavlněné látky (quachtli) a semínka chia.
🗣️ Jazyk a písmo
Jazykem Aztéků byl Nahuatl, který patří do rodiny uto-aztéckých jazyků. Dnes jím hovoří přes milion lidí, především ve středním Mexiku. V době Aztécké říše se nahuatl, zejména dialekt mluvený v Tenochtitlánu, stal prestižním jazykem v Mezoamerice.
Aztékové používali piktografické písmo, které bylo doplněno ideogramy a fonetickými prvky. Toto písmo bylo zaznamenáváno v kodexech, které se dochovaly v hieroglyfech nebo v latince (po španělském dobytí). Příznačné pro nahuatl jsou afrikáty (/ts/, /tʃ/ a /tɬ/) a ráz, s dynamickým přízvukem obvykle na předposlední slabice.
📉 Zánik Aztécké říše
Zánik Aztécké říše v roce 1521 byl rychlý a dramatický. Klíčovou roli v něm sehrál španělský dobyvatel Hernán Cortés, který přistál u břehů dnešního Mexika v březnu 1519.
Faktory, které přispěly k pádu říše:
- Španělská vojenská převaha: Španělé měli lepší zbraně (ocelové meče, arkebuzy, děla) a koně, které domorodci neznali.
- Domorodí spojenci: Cortés dokázal využít rozsáhlé nenávisti mnoha podmaněných kmenů (např. Tlaxcalanů) vůči Aztékům. Tyto kmeny tvořily drtivou většinu Cortésovy armády.
- Nemoci: Evropané s sebou zavlekli nemoci, jako byly neštovice, proti nimž domorodé obyvatelstvo nemělo imunitu. Epidemie neštovic zdecimovala aztéckou populaci a oslabila jejich odpor.
- Strategické chyby Moctezumy II.: Jeho počáteční váhání a pozvání Španělů do Tenochtitlánu, stejně jako jeho zajetí Cortésem, oslabily morálku a vedení Aztéků.
- Náboženský fatalismus: Aztékové měli pesimistický světonázor a obávali se konce světa, což ovlivnilo jejich reakci na invazi.
Po tříměsíčním obléhání padl Tenochtitlán 13. srpna 1521. Španělé město srovnali se zemí a na jeho ruinách postavili Ciudad de México, čímž položili základy Nového Španělska. Poslední aztécký vládce Cuauhtémoc se vzdal a byl později popraven.
👶 Pro laiky
Představte si, že byste žili ve velkém, rušném městě uprostřed jezera, plném barevných chrámů a zahrad, kde by se lidé denně scházeli na obrovských trzích. Tak nějak žili Aztékové! Byli to lidé, kteří přišli do Mexika před mnoha staletími a vybudovali si úžasnou říši. Jejich hlavním městem byl Tenochtitlán, město postavené na ostrově, které bylo tak velké, že se mu v té době vyrovnalo jen málo měst na světě.
Aztékové byli velmi zruční. Uměli pěstovat jídlo na "plovoucích zahradách" zvaných chinampas, které vypadaly jako dlouhé úrodné ostrůvky na vodě. Měli také složitý kalendář, který jim pomáhal sledovat čas a důležité události. Věřili v mnoho bohů, kterým přinášeli oběti, aby se jim dařilo a aby slunce každý den vyšlo.
Jejich život se změnil, když do jejich země připluli španělští dobyvatelé. I když byli Aztékové silní, Španělé měli nové zbraně a pomohly jim i nemoci, které s sebou přinesli a proti kterým Aztékové neměli ochranu. Také mnoho jiných kmenů, které Aztékové podmanili, se přidalo na stranu Španělů. Nakonec bylo jejich krásné město zničeno a říše zanikla. Dnes ale můžeme obdivovat jejich úžasné stavby a umění, které nám vypráví o jejich bohaté kultuře.