Mexicko-americká válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Mexicko-americká válka (anglicky Mexican-American War, španělsky Intervención estadounidense en México, doslova „Americká intervence v Mexiku“) byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy americkými a Mexikem, který probíhal od 25. dubna 1846 do 2. února 1848. Válka vypukla především kvůli sporu o Texas a územní ambice Spojených států amerických na západě kontinentu. Konflikt, který skončil drtivým vítězstvím Spojených států amerických, vedl k významným územním změnám a měl dalekosáhlé dopady na obě země.

⏳ Historie

Příčiny Mexicko-americké války byly komplexní a sahaly k počátku 19. století. Hlavním zdrojem napětí byla anexe Texaské republiky Spojenými státy americkými v roce 1845. Mexiko, které ztratilo kontrolu nad Texasem po Texaské revoluci v letech 1835–1836, nikdy neuznalo jeho nezávislost ani následnou anexi. Kromě toho existoval spor o hranici mezi Texasem a Mexikem; Spojené státy americké tvrdily, že hranice leží u Rio Grande, zatímco Mexiko trvalo na tom, že hranicí je řeka Nueces.

Prezident James K. Polk byl silným zastáncem Manifest Destiny, myšlenky, že Spojené státy americké mají bohem dané právo expandovat po celém severoamerickém kontinentu. Polk se snažil získat další mexická území, jako je Kalifornie a Nové Mexiko, a nabízel Mexiku 25 milionů dolarů za jejich prodej. Mexiko tuto nabídku odmítlo, což dále eskalovalo napětí.

V březnu 1846 Polk nařídil generálovi Zacharymu Taylorovi přesunout americké jednotky do sporného území mezi Rio Grande a Nueces. Dne 25. dubna 1846 mexické jednotky zaútočily na americkou hlídku na severním břehu Rio Grande, což Polk využil jako záminku k vyhlášení války. Americký Kongres vyhlásil válku Mexiku 13. května 1846.

⚔️ Průběh a klíčové bitvy

Válka probíhala na několika frontách. Generál Zachary Taylor vedl síly do severního Mexika, kde dosáhl vítězství v bitvách u Palo Alto (8. května 1846) a Resaca de la Palma (9. května 1846), čímž zajistil kontrolu nad Rio Grande. Následně dobyl Monterrey v září 1846 a porazil mexického generála Santa Annu v bitvě u Buena Vista v únoru 1847.

Současně s tím, americké síly pod velením generála Stephena W. Kearnyho obsadily Nové Mexiko a následně se přesunuly do Kalifornie. V Kalifornii mezitím probíhala Medvědí vlajková revolta, kde se američtí osadníci pod vedením Johna C. Frémonta a s podporou námořnictva postavili proti mexické nadvládě. Do ledna 1847 byla Kalifornie plně pod kontrolou Spojených států amerických.

Rozhodující fází války byla invaze do centrálního Mexika pod velením generála Winfielda Scotta. Scottova armáda přistála u Veracruz v březnu 1847 a po obléhání město dobyla. Následně se Scottova armáda vydala na pochod směrem k Mexiko City, přičemž porazila mexické síly v bitvách u Cerro Gordo, Contreras, Churubusco a Molino del Rey. Poslední velkou bitvou bylo dobytí hradu Chapultepec 13. září 1847, které otevřelo cestu do hlavního města. Scottova armáda vstoupila do Mexiko City 14. září 1847, což efektivně ukončilo hlavní fázi bojů.

📜 Důsledky a dopady

Válka byla formálně ukončena podepsáním Smlouvy z Guadalupe Hidalgo 2. února 1848. Podle této smlouvy Mexiko postoupilo Spojeným státům americkým rozsáhlé území o rozloze přibližně 1,36 milionu kilometrů čtverečních (více než 525 000 čtverečních mil). Toto území zahrnovalo celou Kalifornie, Nevadu, Utah, většinu Arizony a Nové Mexiko, a části Colorada, Wyomingu, Kansasu a Oklahomy. Za tato území zaplatily Spojené státy americké Mexiku 15 milionů dolarů. Dále Spojené státy americké převzaly dluhy Mexika vůči americkým občanům ve výši 3,25 milionu dolarů.

Pro Mexiko znamenala válka obrovskou ztrátu území a národní ponížení. Ztráta téměř poloviny jeho národního území vedla k politické nestabilitě a přispěla k dalším konfliktům a intervencím. Naopak pro Spojené státy americké znamenalo vítězství splnění Manifest Destiny a rozšíření na pobřeží Tichého oceánu, což mělo obrovský vliv na ekonomický rozvoj a postavení země.

Nicméně, získaná území, zejména otázka, zda v nich bude povoleno otroctví, prohloubila již existující napětí mezi severními a jižními státy Spojených států amerických. Tento spor byl jedním z klíčových faktorů, které nakonec vedly k Americké občanské válce.

🌍 Územní změny

Mexicko-americká válka měla za následek největší jednorázový územní zisk v historii Spojených států amerických. Území postoupená Mexikem zahrnovala oblasti, které se později staly plnými státy Spojených států amerických:

Kalifornie
Nevada
Utah
Většina Arizony
Většina Nového Mexika
Části Colorada
Části Wyomingu
Části Kansasu
Části Oklahomy

Kromě těchto území, získaných Smlouvou z Guadalupe Hidalgo, Spojené státy americké později v roce 1853 zakoupily další území v jižní Arizoně a Novém Mexiku známé jako Gadsden Purchase. Tímto nákupem byla dokončena současná hranice mezi Spojenými státy americkými a Mexikem.

👨‍⚖️ Klíčové osobnosti

James K. Polk – 11. prezident Spojených států amerických, hlavní architekt války a zastánce Manifest Destiny.
Zachary Taylor – Generál americké armády, který vedl úspěšné kampaně v severním Mexiku a později se stal 12. prezidentem Spojených států amerických.
Winfield Scott – Hlavní generál americké armády, který vedl invazi do centrálního Mexika a dobytí Mexiko City.
Antonio López de Santa Anna – Charismatický, ale kontroverzní mexický generál a několikrát prezident Mexika, který vedl mexické síly během války.
Stephen W. Kearny – Americký generál, který vedl expedici do Nového Mexika a Kalifornie.
John C. Frémont – Americký průzkumník a důstojník, který hrál roli v Medvědí vlajkové revoltě v Kalifornii.

📊 Statistiky a data

Délka trvání války: Přibližně 1 rok a 9 měsíců.
Počet amerických vojáků: Celkem kolem 78 790 mužů sloužilo v americké armádě během konfliktu.
Americké oběti: Přibližně 13 283 úmrtí, z nichž pouze asi 1 733 bylo způsobeno bojem. Zbytek zemřel na nemoci, jako je žlutá zimnice a cholera, což bylo typické pro války 19. století.
Mexické oběti: Odhaduje se, že Mexiko ztratilo kolem 25 000 vojáků.
Cena pro USA: Odhadované náklady na válku pro Spojené státy americké činily přibližně 100 milionů dolarů, což je ekvivalent několika miliard dolarů v dnešní hodnotě.
Území získané USA: Přibližně 1,36 milionu kilometrů čtverečních (525 000 čtverečních mil).

🤔 Pro laiky

Představ si, že máš velkou zahradu a tvůj soused má taky velkou zahradu. Jednou se soused rozhodne, že chce kus tvé zahrady, protože si myslí, že mu patří, nebo že by to bylo pro jeho zahradu "osudové". Začneš se hádat o plot. Soused pošle své kamarády k plotu a pak se stane malá rvačka. Soused řekne: "Vidíš? Oni na nás zaútočili! Musíme jim dát za vyučenou!" A tak začne velká bitva o kus země. Na konci bitvy, která trvá skoro dva roky, soused vyhraje a vezme si obrovský kus tvé zahrady. Zaplatí ti za to sice nějaké peníze, ale ty jsi smutný, protože jsi ztratil kus své domoviny. A teď má soused ještě větší zahradu, ale uvnitř jeho zahrady se začnou hádat jeho kamarádi, co s tím novým kusem země budou dělat. To je zjednodušeně řečeno Mexicko-americká válka. Spojené státy americké byly ten "soused", který chtěl rozšířit své území až k Tichému oceánu, a Mexiko byla ta země, která přišla o velký kus své půdy.