Přeskočit na obsah

Tropická cyklóna

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Meteorologický jev

Tropická cyklóna je rychle rotující bouřkový systém s centrem nízkého tlaku vzduchu, silnými větry a spirálovitě uspořádanou oblačností, která produkuje vydatné deště. V závislosti na své poloze a síle se tropická cyklóna označuje různými názvy, jako je hurikán (v Atlantském oceánu a severovýchodním Tichém oceánu), tajfun (v severozápadním Tichém oceánu) nebo jednoduše cyklón (v Indickém a jihozápadním Tichém oceánu).

Tyto systémy vznikají nad rozsáhlými plochami teplé oceánské vody a získávají energii z kondenzace vodní páry. Jsou charakteristické svou organizovanou strukturou, která v dospělém stádiu často zahrnuje klidné a jasné oko v centru bouře. Jde o jeden z nejničivějších přírodních jevů na Zemi, který způsobuje rozsáhlé škody prostřednictvím silného větru, vzedmutí moře (storm surge) a přívalových dešťů vedoucích k masivním záplavám.

🌪️ Názvosloví a klasifikace

Název tropické cyklóny se liší podle geografické oblasti, kde se vyskytuje. Všechny tyto názvy však označují stejný meteorologický jev.

Síla tropických cyklón se měří pomocí různých stupnic. Nejznámější je Saffir-Simpsonova stupnice, používaná pro hurikány v Atlantiku a severovýchodním Pacifiku.

Saffir-Simpsonova stupnice

Tato stupnice klasifikuje hurikány do pěti kategorií podle rychlosti přetrvávajícího větru.

  • Kategorie 1: Rychlost větru 119–153 km/h. Nebezpečné větry způsobí určité škody.
  • Kategorie 2: Rychlost větru 154–177 km/h. Extrémně nebezpečné větry způsobí rozsáhlé škody.
  • Kategorie 3: Rychlost větru 178–208 km/h. Devastující škody. Jde o první kategorii tzv. "velkých hurikánů" (major hurricanes).
  • Kategorie 4: Rychlost větru 209–251 km/h. Katastrofické škody.
  • Kategorie 5: Rychlost větru > 252 km/h. Nejvyšší kategorie, katastrofické škody, většina budov je zničena nebo vážně poškozena.

Slabší systémy, které ještě nedosáhly síly hurikánu, se nazývají tropická deprese (vítr do 62 km/h) a tropická bouře (vítr 63–118 km/h). Právě ve fázi tropické bouře dostává systém své jméno (např. Katrina, Andrew, Irma).

⚙️ Vznik a životní cyklus

Vznik tropické cyklóny je složitý proces, který vyžaduje splnění několika klíčových podmínek:

1. Teplá oceánská voda: Teplota povrchové vrstvy oceánu musí být alespoň 26,5 °C do hloubky minimálně 50 metrů. Tato teplá voda slouží jako "palivo" pro bouři. 2. Coriolisova síla: Bouře se musí nacházet dostatečně daleko od rovníku (obvykle alespoň 5 stupňů zeměpisné šířky), aby Coriolisova síla mohla iniciovat rotaci systému. Přímo na rovníku je tato síla nulová, a proto se zde cyklóny netvoří. 3. Nízký vertikální střih větru: Rychlost a směr větru se nesmí příliš měnit s výškou. Silný střih větru by "roztrhal" vertikální strukturu bouře a zabránil její organizaci. 4. Vlhkost ve střední troposféře: Dostatek vlhkosti ve středních vrstvách atmosféry podporuje tvorbu bouřkové oblačnosti. 5. Existující porucha počasí: Tropické cyklóny se obvykle tvoří z již existující oblasti narušeného počasí, jako je například tropická vlna přicházející z Afriky.

Životní cyklus

Život tropické cyklóny lze rozdělit do čtyř fází: 1. Tropická porucha: Neorganizovaný shluk bouřek bez uzavřené cirkulace. 2. Tropická deprese: Systém se zorganizuje, vytvoří se uzavřená cirkulace větru kolem centra nízkého tlaku. Rychlost větru nepřesahuje 62 km/h. 3. Tropická bouře: Cirkulace se zintenzivní, rychlost větru dosáhne 63 km/h. V této fázi dostává bouře jméno ze předem připraveného seznamu. 4. Hurikán/Tajfun/Cyklón: Rychlost větru překročí 119 km/h. Vytváří se charakteristická struktura s okem a oční stěnou. Systém dosahuje své maximální intenzity.

Po dosažení pevniny nebo chladnějších vod ztrácí cyklóna svůj zdroj energie a postupně slábne. Tento proces se nazývá disipace. Může se přeměnit na mimotropickou cyklónu nebo se zcela rozpadnout.

📜 Struktura

Zralá a silná tropická cyklóna má velmi specifickou a organizovanou strukturu.

  • Oko: Je to oblast relativního klidu v centru bouře, s průměrem obvykle 20–65 km. V oku je slabý vítr, často bezoblačná obloha a nejnižší atmosférický tlak. Vzduch v oku pomalu klesá dolů.
  • Oční stěna (Eyewall): Prstenec nejintenzivnějších bouřek obklopující oko. Zde se nacházejí nejvyšší rychlosti větru a nejvydatnější srážky. Přechod z oka do oční stěny je extrémně prudký.
  • Dešťové pásy (Rainbands): Spirálovitá ramena bouřek a srážek, která se táhnou stovky kilometrů od centra. Mezi pásy mohou být oblasti s menší intenzitou srážek. V těchto pásech se často tvoří tornáda.

Vertikálně je cyklóna masivní systém, který sahá až do výšky 15 km. Teplý a vlhký vzduch je nasáván u povrchu, stoupá vzhůru v oční stěně, uvolňuje latentní teplo a nahoře v troposféře je vyfukován ven z centra bouře.

🌍 Geografický výskyt

Tropické cyklóny se tvoří v sedmi hlavních oblastech, nazývaných "pánve": 1. Severní Atlantik: Zahrnuje Atlantský oceán, Karibské moře a Mexický záliv. Sezóna trvá od 1. června do 30. listopadu. 2. Severovýchodní Pacifik: Druhá nejaktivnější pánev. Bouře se zde tvoří u pobřeží Mexika a Střední Ameriky. Sezóna je od 15. května do 30. listopadu. 3. Severozápadní Pacifik: Nejaktivnější oblast na světě. Bouře (tajfuny) se zde mohou tvořit po celý rok, s vrcholem od června do prosince. Ohrožují Filipíny, Čínu, Tchaj-wan, Japonsko a Vietnam. 4. Severní Indický oceán: Zahrnuje Bengálský záliv a Arabské moře. Má dvě hlavní sezóny: od dubna do června a od září do prosince. 5. Jihozápadní Indický oceán: Ovlivňuje Madagaskar, Mosambik a ostrovní státy jako Mauricius a Réunion. Sezóna trvá od listopadu do dubna. 6. Jihovýchodní Indický oceán / Australská oblast: Ohrožuje severní a západní Austrálii a Indonésii. Sezóna je od listopadu do dubna. 7. Jihozápadní Pacifik: Východně od Austrálie, ovlivňuje ostrovní národy jako Fidži, Vanuatu a Nová Kaledonie. Sezóna trvá od listopadu do dubna.

💥 Účinky a nebezpečí

Tropické cyklóny patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy a jejich dopad je komplexní.

  • Silný vítr: Vítr o síle hurikánu může ničit budovy, strhávat střechy, lámat stromy a přerušovat elektrické vedení. Letící trosky se stávají smrtícími projektily.
  • Vzedmutí moře (Storm Surge): Jedná se o největší hrozbu pro životy v pobřežních oblastech. Je to abnormální vzestup hladiny moře způsobený silným větrem a nízkým tlakem cyklóny, který tlačí vodu na pobřeží. Vzedmutí může dosáhnout výšky přes 6 metrů a zaplavit rozsáhlá území.
  • Přívalové deště a záplavy: Cyklóny mohou produkovat extrémní množství srážek (stovky milimetrů za den), což vede k rozsáhlým vnitrozemským záplavám, rychlému vzestupu hladin řek a nebezpečným bleskovým povodním. V horských oblastech mohou deště způsobit smrtící sesuvy půdy a bahnotoky.
  • Tornáda: Tropické cyklóny, zejména při postupu nad pevninu, často vytvářejí podmínky pro vznik tornád, která jsou obvykle slabší než ta na Velkých planinách v USA, ale stále velmi nebezpečná.

📈 Měření a pozorování

Moderní meteorologie využívá řadu technologií k monitorování a předpovídání tropických cyklón:

  • Meteorologické družice: Jsou klíčovým nástrojem pro detekci a sledování cyklón nad rozlehlými oceány, kde chybí pozemní stanice. Poskytují data o struktuře, intenzitě a pohybu bouře.
  • Průzkumné lety ("Hurricane Hunters"): Speciálně vybavená letadla (např. Lockheed WC-130 Hercules, NOAA P-3 Orion) létají přímo do bouře, aby sbírala přesná data o rychlosti větru, tlaku a teplotě. Tato data jsou zásadní pro zpřesnění předpovědí.
  • Meteorologické radary: Dopplerovské radary na pobřeží poskytují detailní informace o struktuře srážek a větru, když se bouře přiblíží k pevnině.
  • Meteorologické bóje a lodě: Poskytují přímá měření podmínek na mořské hladině.

⚠️ Předpověď a varování

Předpovídání tropických cyklón se v posledních desetiletích výrazně zlepšilo, zejména v oblasti předpovědi dráhy. Předpověď intenzity (zda bouře zesílí či zeslábne) zůstává větší výzvou.

Specializovaná centra, jako je National Hurricane Center (NHC) v Miami pro Atlantik a severovýchodní Pacifik nebo Joint Typhoon Warning Center (JTWC) pro Pacifik a Indický oceán, vydávají pravidelné prognózy, varování a doporučení pro ohrožené oblasti. Včasná a přesná varování jsou klíčová pro evakuaci obyvatel a minimalizaci ztrát na životech.

📚 Historie a rekordy

  • Nejsmrtonosnější: Cyklón Bhola v roce 1970 zasáhl dnešní Bangladéš a zabil odhadem 300 000 až 500 000 lidí, především kvůli masivnímu vzedmutí moře.
  • Nejintenzivnější (podle tlaku): Tajfun Tip v roce 1979 v severozápadním Pacifiku dosáhl nejnižšího naměřeného tlaku 870 hPa.
  • Nejvyšší rychlost větru: Hurikán Patricia v roce 2015 v severovýchodním Pacifiku dosáhl rekordní rychlosti stálého větru 345 km/h.
  • Největší: Tajfun Tip byl také největší zaznamenanou cyklónou, s průměrem téměř 2220 km.
  • Nejnákladnější: Hurikán Katrina v roce 2005 způsobil škody přesahující 125 miliard amerických dolarů (neupraveno o inflaci) a devastoval město New Orleans.

🔬 Pro laiky

Některé pojmy spojené s tropickými cyklónami mohou být složité. Zde je jejich zjednodušené vysvětlení:

  • Coriolisova síla: Není to skutečná síla, ale spíše efekt způsobený rotací Země. Na severní polokouli stáčí pohybující se objekty (jako je vítr) doprava a na jižní polokouli doleva. Právě tento efekt způsobí, že se bouře začne otáčet a získá svůj charakteristický spirální tvar.
  • Vzedmutí moře (Storm Surge): Představte si cyklónu jako obrovský "vysavač", který nasává vzduch a zároveň tlačí a zvedá oceánskou vodu před sebou. Když tento kopec vody narazí na pobřeží, zaplaví ho jako malá tsunami. Není to vlna, ale spíše masivní a rychlý vzestup celé hladiny moře.
  • Oko cyklóny: V samotném středu tohoto extrémně silného víru klesá suchý vzduch z velké výšky. Tento klesající vzduch se otepluje a rozpouští mraky, což vytváří klidnou a často slunečnou "díru" uprostřed bouře. Je to však zrádný klid, protože hned za ním se nachází nejničivější část bouře – oční stěna.


Šablona:Aktualizováno