Johannes Vermeer

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - umělec Johannes Vermeer (pokřtěn 31. října 1632, Delft – pohřben 15. prosince 1675, tamtéž), někdy zvaný také Jan Vermeer van Delft, byl nizozemský malíř, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců nizozemské zlaté éry. Proslul především svými mistrovsky provedenými interiérovými scénami z měšťanského života, precizním zacházením se světlem a barvou a neobyčejně klidnou, až meditativní atmosférou svých obrazů.

Ačkoliv byl ve svém rodném Delftu za svého života uznávaným malířem a hlavou místního cechu svatého Lukáše, jeho sláva nepřesáhla hranice regionu. Po své smrti upadl na téměř dvě století v zapomnění. Znovuobjeven byl až v polovině 19. století díky úsilí francouzského kritika Théophila Thoré-Bürgera. Dnes je jeho dílo, čítající pouhých 34 (někdy se uvádí až 37) s jistotou připsaných obrazů, vysoce ceněno po celém světě a jeho obrazy jako Dívka s perlou nebo Mlékařka patří k ikonám světového umění.

📜 Život

Vermeerův život je zahalen mnoha tajemstvími, neboť se dochovalo jen velmi málo písemných pramenů. Většina informací pochází z oficiálních registrů, právních dokumentů a svědectví jiných osob.

👶 Raná léta a rodina

Johannes Vermeer se narodil v Delftu a byl pokřtěn v místním protestantském kostele Nieuwe Kerk 31. října 1632. Byl druhým dítětem a jediným synem Reyniera Janszoona a Digny Baltens. Jeho otec pocházel z Antverp a v roce 1611 se přestěhoval do Amsterdamu, kde pracoval jako tkadlec hedvábí. V roce 1615 se oženil s Dignou a přestěhoval se do Delftu. Zde si otevřel hostinec "De Vliegende Vos" (Létající liška) na náměstí Voldersgracht. Kromě hostinské činnosti byl také registrován v delftském cechu svatého Lukáše jako obchodník s uměním. Právě v tomto prostředí Vermeer vyrůstal a získal první kontakt se světem umění. Po otcově smrti v roce 1652 převzal rodinný podnik a obchod s uměním.

🎨 Umělecká kariéra a Cech svatého Lukáše

Není známo, u koho se Vermeer učil malířskému řemeslu. Mezi možnými mistry jsou zmiňováni Leonaert Bramer nebo Carel Fabritius, který byl žákem Rembrandta a působil v Delftu. Dne 29. prosince 1653 byl Vermeer přijat jako mistr do delftského cechu svatého Lukáše, což byla profesní organizace sdružující malíře, sochaře, rytce a obchodníky s uměním. Členství v cechu bylo nezbytné pro legální prodej uměleckých děl. Vermeer byl později dvakrát zvolen do čela cechu (v letech 1662–1663 a 1670–1671), což svědčí o jeho vysokém postavení a respektu mezi kolegy.

Pracoval velmi pomalu a pečlivě, pravděpodobně vytvořil jen dva až tři obrazy ročně. Jeho hlavním mecenášem byl pravděpodobně místní sběratel Pieter van Ruijven, který od něj zakoupil přibližně polovinu jeho celoživotní produkce.

💍 Manželství a osobní život

V dubnu 1653 se Vermeer oženil s Catharinou Bolnes, která pocházela ze zámožné katolické rodiny. Proti sňatku zpočátku protestovala její matka, Maria Thins, pravděpodobně kvůli Vermeerově kalvinistické víře a nestabilní finanční situaci. Nakonec však se sňatkem souhlasila, údajně po přímluvě malíře Leonaerta Bramera. Vermeer pravděpodobně před svatbou konvertoval ke katolictví, což naznačují jména jeho dětí (např. Ignatius) a některé náboženské motivy v jeho pozdních dílech, jako je Alegorie víry.

Manželé se přestěhovali do domu Marie Thins na Oude Langendijk. Měli spolu celkem 15 dětí, z nichž čtyři zemřely v raném dětství. Velká rodina byla pro Vermeera pravděpodobně zdrojem finančního tlaku po celý jeho život.

📉 Finanční potíže a smrt

Prosperita Nizozemska a s ní i trh s uměním se zhroutily v roce 1672, který je znám jako Rampjaar (Katastrofický rok). Země byla napadena Francií pod vedením Ludvíka XIV., což vedlo k ekonomickému kolapsu. Vermeer, který živil početnou rodinu, se dostal do vážných dluhů. Nebyl schopen prodat ani svá díla, ani obrazy jiných umělců, se kterými obchodoval.

Tento stres se pravděpodobně podepsal na jeho zdraví. V prosinci 1675 náhle onemocněl a během dne a půl zemřel. Byl pohřben v rodinné hrobce v kostele Oude Kerk v Delftu. Jeho žena Catharina musela po jeho smrti vyhlásit bankrot a požádat o oddlužení. V žádosti uvedla, že její manžel zemřel "v důsledku velkého stresu a úpadku, který nemohl unést".

🖼️ Dílo a styl

Vermeerovo dílo je výjimečné svou technickou dokonalostí, kompoziční vyvážeností a poetickou atmosférou. Jeho styl je nezaměnitelný a vyznačuje se několika klíčovými prvky.

✨ Technika a použití světla

Vermeer je především mistrem světla. Na rozdíl od dramatického šerosvitu (chiaroscuro), který používal například Rembrandt, je Vermeerovo světlo klidné, rozptýlené a přirozené. Nejčastěji přichází z okna na levé straně obrazu a jemně modeluje postavy a předměty v místnosti. Dokázal dokonale zachytit různé textury materiálů – lesk hedvábí, hrubost koberce, chlad mramoru nebo třpyt perel. Jeho technika je precizní, s hladkými přechody barev a téměř neviditelnými tahy štětce.

📸 Camera obscura a optika

Mnoho historiků umění se domnívá, že Vermeer při své práci využíval optické zařízení zvané camera obscura. Tento přístroj, předchůdce fotoaparátu, promítal obraz vnější scény na plochu uvnitř tmavé komory. To by mohlo vysvětlovat některé charakteristické rysy jeho maleb: fotografickou přesnost perspektivy, jemné rozostření některých objektů v popředí či pozadí (podobně jako u moderní fotografie) a charakteristické světelné body, tzv. pointillés (kroužky zmatení), které se objevují na lesklých površích. Použití camery obscury by mu umožnilo studovat světlo a kompozici s nebývalou přesností.

🎨 Pigmenty a barvy

Vermeer byl známý používáním velmi drahých a kvalitních pigmentů. Jeho paleta byla poměrně omezená, ale dokázal z ní vytěžit maximum. Obzvláště proslul použitím přírodního ultramarínu, který se získával z drceného polodrahokamu lapis lazuli a byl dražší než zlato. Tento zářivě modrý pigment použil například na turbanu v Dívce s perlou nebo na šatech v Mlékařce. Dalšími typickými barvami jeho palety byly olovnato-cíničitá žluť a zemitá okrová.

🏡 Témata a motivy

Vermeer se specializoval na žánrovou malbu, tedy na scény z každodenního života. Jeho obrazy nejčastěji zobrazují jednu nebo dvě postavy, typicky ženy, v klidném interiéru měšťanského domu. Postavy jsou zachyceny při běžných činnostech – čtení dopisu, hře na hudební nástroj, nalévání mléka nebo soustředěné práci. Tyto scény však často obsahují skryté symboly a alegorické významy, které se týkají lásky, ctnosti, marnosti nebo vědy. Častým motivem jsou mapy na stěnách, které odkazují na nizozemskou námořní a obchodní moc.

🌟 Nejslavnější díla

Ačkoliv je jeho dílo nepočetné, obsahuje několik obrazů, které se staly světovými ikonami.

Dívka s perlou (cca 1665) – Často nazývaná "Mona Lisa severu". Nejedná se o portrét, ale o tzv. tronie, studii výrazu tváře. Obraz fascinuje tajemným pohledem dívky a mistrovským zachycením perlové náušnice.
Mlékařka (cca 1658–1660) – Zobrazení služky nalévající mléko je oslavou prosté domácí práce. Obraz je obdivován pro svou hmatatelnou realističnost, texturu chleba a keramiky a brilantní použití techniky pointillé.
Pohled na Delft (cca 1660–1661) – Jedna z pouhých dvou dochovaných Vermeerových krajinomaleb a jedno z nejslavnějších zobrazení města v historii umění. Obraz je proslulý svou klidnou atmosférou a neuvěřitelně přesným zachycením světla a odrazů na vodní hladině.
Alegorie malířství (cca 1666–1668) – Komplexní dílo, které je považováno za Vermeerův umělecký testament. Zobrazuje malíře (možná autoportrét zezadu) malujícího modelku představující Klió, múzu historie. Obraz je plný symbolů vztahujících se k umění a slávě.

⏳ Odkaz a znovuobjevení

Po své smrti byl Vermeer téměř zapomenut. Jeho obrazy byly často připisovány jiným, známějším malířům, jako byl Pieter de Hooch nebo Gabriel Metsu. Zlom nastal v roce 1866, kdy francouzský umělecký kritik a politik Théophile Thoré-Bürger publikoval sérii článků, v nichž identifikoval a popsal řadu Vermeerových děl. Thoré-Bürger, který psal pod pseudonymem W. Bürger, byl fascinován realismem a světlem v jeho obrazech a nazval ho "Sfingou z Delftu" kvůli tajemstvím obklopujícím jeho život.

Od té doby Vermeerova sláva neustále rostla. Dnes je považován za jednoho z největších mistrů malby. Jeho díla jsou vystavena v nejprestižnějších muzeích světa, jako je Rijksmuseum v Amsterdamu, Mauritshuis v Haagu, Louvre v Paříži nebo Metropolitní muzeum umění v New Yorku.

🧐 Pro laiky

Baroko: Umělecký styl přibližně mezi lety 1600 a 1750. V malířství se vyznačuje dramatičností, sytými barvami, velkými kontrasty mezi světlem a stínem a důrazem na emoce. Vermeer je představitelem klidnější, realističtější verze baroka typické pro protestantské Nizozemsko.
Camera obscura: (latinsky "temná komora") Jednoduché optické zařízení, které funguje jako dírková komora. Světlo prochází malým otvorem do tmavé krabice nebo místnosti a na protější stěně vytváří převrácený obraz vnější scény. Umělci ji mohli používat k přesnému zachycení perspektivy a detailů.
Ultramarín: Velmi vzácný a drahý modrý pigment, který se ve Vermeerově době vyráběl drcením polodrahokamu lapis lazuli, dováženého z Afghánistánu. Jeho cena byla vyšší než cena zlata, a proto jeho hojné použití svědčí o Vermeerově snaze o dokonalost bez ohledu na náklady.
Cech svatého Lukáše: Profesní organizace (řemeslnický cech) pro umělce a řemeslníky ve středověké a renesanční Evropě. Cechy regulovaly kvalitu práce, stanovovaly pravidla pro učně a mistry a chránily zájmy svých členů. Být mistrem v cechu bylo pro umělce klíčové.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025