1632
Obsah boxu
Šablona:Infobox rok 1632 (MDCXXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal ve čtvrtek. Tento rok je v evropských dějinách neodmyslitelně spjat s vrcholem švédské fáze třicetileté války, zejména s klíčovou bitvou u Lützenu, kde padl švédský král Gustav II. Adolf. Zároveň se jedná o rok narození několika klíčových postav, které formovaly budoucí filozofii, vědu a umění, jako byli John Locke, Baruch Spinoza a Jan Vermeer.
🌍 Události
Třicetiletá válka
Rok 1632 představoval dramatický zlom ve vývoji třicetileté války. Švédská armáda pod velením krále Gustava II. Adolfa pokračovala ve svém vítězném tažení Svatou říší římskou.
- Březen: Švédská vojska dobývají Donauwörth a překračují Dunaj.
- 15. dubna: V bitvě u Rainu (také bitva na Lechu) poráží švédská armáda vojska Katolické ligy. Během bitvy je smrtelně zraněn vrchní velitel císařských vojsk, Jan Tserclaes Tilly, který na následky zranění umírá 30. dubna v Ingolstadtu.
- 17. května: Gustav II. Adolf triumfálně vstupuje do Mnichova, hlavního města Bavorského kurfiřtství.
- Léto: Císař Ferdinand II. povolává zpět do služby Albrechta z Valdštejna, který rychle buduje novou armádu a zahajuje protiofenzívu. Valdštejn obsazuje Čechy a obrací se proti Švédům.
- Červenec–Září: Valdštejn opevňuje tábor u Norimberku a svádí se švédským králem opotřebovávací válku.
- 3. září: V bitvě u Alte Veste se Gustav II. Adolf neúspěšně pokouší dobýt Valdštejnův opevněný tábor. Jedná se o jeho první taktickou porážku na německé půdě.
- 16. listopadu: Odehrává se jedna z nejkrvavějších bitev celé války – bitva u Lützenu. Švédská armáda dosáhne Pyrrhova vítězství nad císařskými vojsky. V boji však padne král
Gustav II. Adolf a na císařské straně maršál Gottfried Heinrich Pappenheim. Smrt švédského krále zásadně mění strategickou situaci a otřásá protestantskou koalicí. Na švédský trůn nastupuje jeho šestiletá dcera Kristina, vlády se ujímá regent Axel Oxenstierna.
Ostatní události v Evropě
- 30. dubna: Ve
Varšavě umírá král Zikmund III. Vasa. - Červen: Začíná Smolenská válka mezi Republikou obou národů a
Ruským carstvím o strategické město Smolensk. - 8. listopadu: Vladislav IV. Vasa je zvolen novým polským králem a litevským velkoknížetem.
- 30. června: V Tartu (dnešní
Estonsko) je založena univerzita (Academia Gustaviana), druhá nejstarší univerzita ve Švédském království. - Ve
Francii potlačuje kardinál Richelieu povstání vedené Gastonem Orleánským, bratrem krále Ludvíka XIII..
Svět
- 29. března: Smlouvou ze Saint-Germain-en-Laye vrací
Anglie Francii kontrolu nad Québecem, který Angličané obsadili v roce 1629. - 20. června: Anglický král Karel I. vydává listinu pro založení Provincie Maryland v Severní Americe pro Cecilia Calverta, 2. barona Baltimore. Kolonie byla zamýšlena jako útočiště pro anglické katolíky.
- V
Mughalské říši začíná císař Šáhdžahán se stavbou mauzolea Tádž Mahal na památku své zesnulé manželky Mumtáz Mahal. - Ruskými kozáky je založen Jakutsk na řece Lena, který se stává centrem pro další ruskou expanzi na Sibiř.
🎨 Umění, věda a společnost
- Věda: Galileo Galilei publikuje ve Florencii své stěžejní dílo Dialogo sopra i due massimi sistemi del mondo (Dialog o dvou největších systémech světa). V knize formou dialogu srovnává geocentrický (ptolemaiovský) a heliocentrický (koperníkovský) model vesmíru. Kniha je psána v italštině, aby byla přístupná širšímu publiku, a její obsah vede k obvinění Galilea z kacířství a k jeho procesu před inkvizicí v následujícím roce.
- Malířství:
Rembrandt van Rijn maluje v Amsterdamu svůj první velký skupinový portrét, Hodina anatomie doktora Tulpa. Obraz mu přináší okamžitou slávu. - Malířství: Vlámský malíř Anthonis van Dyck se stěhuje do Londýna a stává se hlavním dvorním malířem krále Karla I..
- Literatura: V Londýně je vydáno Druhé folio (Second Folio), druhá souborná edice her Williama Shakespeara.
👶 Narození
- 20. října – Christopher Wren, anglický architekt, astronom a fyzik († 1723)
- 24. října – Antoni van Leeuwenhoek, nizozemský mikrobiolog a optik, průkopník mikroskopie († 1723)
- 31. října – Jan Vermeer, nizozemský malíř, mistr žánrové malby († 1675)
- 24. listopadu – Baruch Spinoza, nizozemský filozof židovského původu († 1677)
- 28. listopadu – Jean-Baptiste Lully, francouzský hudební skladatel italského původu († 1687)
- 29. srpna – John Locke, anglický filozof, představitel empirismu a liberalismu († 1704)
⚰️ Úmrtí
- 30. dubna – Jan Tserclaes Tilly, polní maršál Katolické ligy a císařských vojsk (* 1559)
- 30. dubna – Zikmund III. Vasa, král polský a velkokníže litevský, král švédský (* 1566)
- 16. listopadu – Gustav II. Adolf, král švédský, padl v bitvě u Lützenu (* 1594)
- 17. listopadu – Gottfried Heinrich Pappenheim, polní maršál Svaté říše římské, zemřel na zranění z bitvy u Lützenu (* 1594)
- 29. listopadu – Fridrich Falcký, "zimní král" český, kurfiřt falcký (* 1596)
💡 Význam roku 1632 pro laiky
Představte si Evropu jako šachovnici, na které probíhá obrovská a ničivá hra – třicetiletá válka. Jednou z hlavních figur byl švédský král Gustav II. Adolf, geniální stratég, který se svou armádou drtil jednoho soupeře za druhým. V roce 1632 byl na vrcholu sil a zdálo se, že může celou válku vyhrát pro protestantskou stranu.
V listopadu toho roku svedl klíčovou bitvu u Lützenu. Jeho armáda sice zvítězila, ale on sám v bitvě padl. Byla to obrovská rána pro jeho stranu – jako kdyby ve finále mistrovství světa vítězný tým přišel o svého nejlepšího hráče. Jeho smrt zcela změnila průběh války, která se bez jasného vůdce na protestantské straně protáhla o dalších dlouhých a krvavých 16 let.
Zatímco se v srdci Evropy bojovalo, jinde se děly věci, které ovlivnily budoucnost mnohem víc. Narodila se generace géniů: John Locke, který položil základy moderní demokracie, Baruch Spinoza, jeden z největších filozofů, Jan Vermeer, jehož obrazy dodnes obdivujeme, a Christopher Wren, který po velkém požáru přestavěl Londýn. Zároveň vědec Galileo Galilei vydal knihu, ve které podpořil myšlenku, že Země obíhá kolem Slunce, což ho dostalo do velkých potíží s církví. Rok 1632 byl tedy rokem, kdy na bitevním poli zemřela jedna éra, zatímco v kolébkách a pracovnách se rodila nová éra myšlení, vědy a umění.