1687

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok 1687 (MDCLXXXVII) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal ve středu. Tento rok je v dějinách vědy naprosto klíčový díky publikaci Newtonových Principií, které položily základy klasické mechaniky. Současně pokračovaly vleklé vojenské konflikty v Evropě, zejména Velká turecká válka, v níž Svatá liga dosáhla významného vítězství nad Osmanskou říší.

🌍 Události

Evropa

5. července – Isaac Newton publikoval své monumentální dílo Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodní filozofie). V této knize formuloval své tři pohybové zákony a zákon všeobecné gravitace, čímž položil základy klasické mechaniky a odstartoval novou éru ve fyzice a astronomii. Kniha je považována za jedno z nejdůležitějších vědeckých děl v historii.
12. srpna – V rámci Velké turecké války se odehrála druhá bitva u Moháče. Vojska Svaté ligy pod velením Karla V. Lotrinského drtivě porazila armádu Osmanské říše vedenou velkovezírem Sarı Süleymanem Pašou. Toto vítězství mělo zásadní strategický i politický dopad.
26. září – Během obléhání Athén benátskou armádou v rámci Morejské války (součást Velké turecké války) došlo k obrovské tragédii. Dělová koule vypálená z benátské lodi zasáhla Parthenón na Akropoli, který Osmané používali jako prachárnu. Následná exploze způsobila masivní poškození antického chrámu, zničila jeho střechu a velkou část vnitřních struktur.
7. listopadu – Po porážce u Moháče vypukla v Konstantinopoli vzpoura janičárů. Sultán Mehmed IV. byl sesazen z trůnu.
8. listopadu – Na osmanský trůn nastoupil Sulejman II., bratr sesazeného Mehmeda IV.
9. prosince – Na sněmu v Prešpurku (dnešní Bratislava) byl devítiletý Josef I. Habsburský, syn císaře Leopolda I., korunován uherským králem. Uherské stavy zároveň uznaly dědičné právo Habsburků na uherský trůn v mužské linii.
Anglie: Král Jakub II. vydal Deklaraci o shovívavosti (Declaration of Indulgence), která zaručovala náboženskou svobodu všem, včetně katolíků a protestantských disidentů. Tento krok však vyvolal silný odpor u anglikánské většiny a přispěl k pozdější Slavné revoluci.
Francie: Na dvoře krále Ludvíka XIV. ve Versailles měla premiéru opera Achille et Polyxène od Jeana-Baptisty Lullyho, kterou po jeho smrti dokončil jeho žák Pascal Collasse.

Asie

Mughalská říše: Císař Aurangzéb po osmiměsíčním obléhání dobyl pevnost Golkonda a definitivně tak připojil Golkondský sultanát ke své říši. Tím ovládl téměř celý Indický subkontinent.
Japonsko: Vláda šóguna Tokuwagy Cunajošiho pokračuje v období známém jako Období Genroku, které je charakteristické ekonomickou stabilitou a kulturním rozkvětem.

Amerika

Francouzský objevitel René Robert Cavelier de La Salle byl během své druhé expedice, jejímž cílem bylo založit kolonii u ústí řeky Mississippi, zavražděn vlastními muži v oblasti dnešního Texasu.

🔬 Věda a umění

**Věda**: Dominantní událostí bylo vydání Newtonových Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica. Dílo nejenže sjednotilo pozemskou a nebeskou mechaniku pod jeden soubor zákonů, ale také zavedlo nové matematické metody, jako je kalkulus, a stalo se vzorem pro budoucí vědecké teorie.
**Hudba**: Jean-Baptiste Lully, dvorní skladatel Ludvíka XIV., zemřel na následky zranění, které si způsobil při dirigování. Jeho opera Achille et Polyxène byla uvedena posmrtně.
**Literatura**: Charles Perrault publikoval báseň Le Siècle de Louis le Grand (Století Ludvíka Velikého), v níž oslavoval úspěchy moderní doby nad antikou, čímž rozdmýchal slavný literární spor známý jako Querelle des Anciens et des Modernes (Spor starých s moderními).
**Architektura**: Pokračovaly práce na velkolepých stavbách, jako je Zámek ve Versailles ve Francii nebo Katedrála svatého Pavla v Londýně.

👶 Narození

27. ledna – Balthasar Neumann, německý barokní architekt († 1753)
4. února – Joseph Effner, německý architekt a stavitel († 1745)
7. března – Jean Lebeuf, francouzský historik a hudební skladatel († 1760)
12. října – Sylvius Leopold Weiss, německý loutnista a hudební skladatel († 1750)
5. prosince – Francesco Geminiani, italský houslista a hudební skladatel († 1762)
26. prosince – Johann Georg Pisendel, německý houslista a hudební skladatel († 1755)

⚰️ Úmrtí

28. ledna – Johannes Hevelius, polsko-německý astronom a sládek (* 1611)
19. března – René Robert Cavelier de La Salle, francouzský objevitel a cestovatel (* 1643)
22. března – Jean-Baptiste Lully, francouzský hudební skladatel italského původu (* 1632)
1. září – Henry More, anglický filozof (* 1614)
13. října – Geminiano Montanari, italský astronom (* 1633)
14. listopadu – Nell Gwyn, anglická herečka a milenka krále Karla II. (* 1650)
16. prosince – William Petty, anglický ekonom, statistik a filozof (* 1623)
Constantijn Huygens, nizozemský básník, diplomat a hudební skladatel (* 1596)

📖 Pro laiky

Co znamenala Newtonova kniha?

Představte si, že do roku 1687 lidé věděli, že věci padají k zemi a že planety se pohybují po obloze, ale nikdo přesně nechápal, proč se to děje a jaké zákony to řídí. Isaac Newton ve své knize Principia přišel se třemi jednoduchými pravidly (zákony pohybu) a jedním velkým nápadem (zákonem gravitace).

První zákon (zákon setrvačnosti): Těleso zůstane v klidu nebo v pohybu, dokud na něj něco nepůsobí. Míč se sám od sebe nerozkutálí.
Druhý zákon (zákon síly): Když do něčeho strčíte (působíte silou), zrychlí to. Čím víc strčíte, tím víc zrychlí.
Třetí zákon (zákon akce a reakce): Když se odrazíte od zdi, zeď "odrazí" vás. Každá akce má stejně velkou opačnou reakci.

A k tomu přidal myšlenku, že stejná síla, která způsobí pád jablka ze stromu, drží Měsíc na oběžné dráze kolem Země a Zemi kolem Slunce. Nazval ji gravitace. Bylo to poprvé, co někdo matematicky popsal, jak funguje celý vesmír, od padajícího kamene po dráhy planet. Byla to absolutní revoluce ve vnímání světa.

Proč byla bitva u Moháče tak důležitá?

Osmanská říše (dnešní Turecko a okolní země) byla po staletí velkou hrozbou pro křesťanskou Evropu. V roce 1526 u Moháče Turci drtivě porazili uherskou armádu, což vedlo k obsazení velké části Uherska. Bitva v roce 1687 se odehrála na stejném místě, ale tentokrát to byla drtivá porážka pro Osmany. Toto vítězství bylo symbolickou odvetou a znamenalo zlom ve válce. Ukázalo, že osmanská armáda už není neporazitelná, a otevřelo cestu k osvobození velké části střední Evropy z jejich nadvlády.

Šablona:Aktualizováno