Zámek ve Versailles
Obsah boxu
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je monumentální barokní zámek ve městě Versailles nedaleko Paříže, který sloužil jako hlavní sídlo francouzských králů od roku 1682 až do Francouzské revoluce v roce 1789. Palác je jedním z největších a nejhonosnějších v Evropě a představuje vrcholný symbol moci absolutní monarchie a francouzského umění 17. a 18. století. Spolu se svými rozlehlými zahradami byl v roce 1979 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Komplex, který se rozkládá na ploše přes 800 hektarů, zahrnuje samotný palác, rozsáhlé formální zahrady, menší paláce Velký Trianon a Malý Trianon, a idylickou vesničku Hameau de la Reine. Versailles se stalo nejen politickým centrem Francie, ale také kulturním epicentrem, které udávalo tón v umění, módě a etiketě celé Evropě. Jeho architektura a design inspirovaly výstavbu mnoha dalších panovnických sídel, jako je Schönbrunn ve Vídni nebo Petrodvorec v Rusku.
📜 Historie
Historie Versailles je neoddělitelně spjata s ambicemi francouzských králů, především Ludvíka XIV., známého jako Král Slunce.
🏰 Od loveckého zámečku k paláci
Původně byla Versailles malá vesnice obklopená lesy, oblíbené loviště francouzských králů. V roce 1623 si zde král Ludvík XIII. Francouzský nechal postavit skromný lovecký zámeček z cihel a kamene. Jeho syn, mladý Ludvík XIV., si toto místo zamiloval a po několika návštěvách se rozhodl, že ho přemění v něco mnohem velkolepějšího. První fáze přestavby začala v 60. letech 17. století pod vedením architekta Louise Le Vaua. Původní zámeček byl obestavěn novými křídly, čímž vzniklo tzv. "obálkové" řešení, které zachovalo jádro stavby jeho otce.
☀️ Vláda Krále Slunce
Po smrti Le Vaua v roce 1670 převzal vedení stavby Jules Hardouin-Mansart, který dal paláci jeho dnešní monumentální podobu. Přistavěl severní a jižní křídlo a především vytvořil ikonický Zrcadlový sál (Galerie des Glaces), který nahradil původní terasu. Současně s palácem probíhala i velkolepá úprava zahrad pod vedením geniálního zahradního architekta Andrého Le Nôtra.
V roce 1682 Ludvík XIV. oficiálně přesunul královský dvůr a vládu z Paříže do Versailles. Tento krok měl hluboký politický význam: král tak dostal francouzskou šlechtu pod svou přímou kontrolu, daleko od pařížských intrik a povstání, jako byla Fronda. Život u dvora se řídil přísnou a komplexní etiketou, kde každá denní činnost, od králova probuzení (lever) po ulehnutí ke spánku (coucher), byla veřejným obřadem.
👑 Život u dvora za nástupců
Po smrti Ludvíka XIV. v roce 1715 se dvůr dočasně vrátil do Paříže, ale již za vlády Ludvíka XV. se Versailles opět stalo centrem moci. Ludvík XV. provedl řadu vnitřních úprav, aby palác lépe vyhovoval potřebám soukromí a pohodlí. Nechal postavit Královskou operu a palác Malý Trianon pro svou milenku, Madame de Pompadour.
Jeho nástupce, Ludvík XVI., a jeho manželka Marie Antoinetta pokračovali v úpravách. Marie Antoinetta si obzvláště oblíbila Malý Trianon a nechala si v jeho blízkosti vybudovat umělou rustikální vesničku, Hameau de la Reine (Královnin Hameau), kde hledala únik před přísnou dvorskou etiketou.
🇫🇷 Francouzská revoluce a úpadek
Extravagantní životní styl dvora a obrovské náklady na údržbu Versailles přispěly k rostoucí nespokojenosti lidu, která vyvrcholila Francouzskou revolucí. Dne 5. října 1789 pochod davu, převážně žen, z Paříže do Versailles donutil královskou rodinu k návratu do hlavního města. Palác byl opuštěn a jeho vybavení bylo rozprodáno v aukcích. Během revolučních let chátral a hrozila mu i demolice.
🏛️ Muzeum a novodobá historie
Před zničením zachránil Versailles Napoleon Bonaparte, který nechal provést nejnutnější opravy. Definitivní záchrana přišla za vlády krále Ludvíka Filipa, který v roce 1837 rozhodl o přeměně paláce na muzeum věnované "všem slavným Francie" (à toutes les gloires de la France).
Ve 20. století se Versailles stalo dějištěm významných historických událostí. Nejznámější je podpis Versailleské smlouvy dne 28. června 1919 v Zrcadlovém sále, která formálně ukončila první světovou válku. Dnes je palác jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí na světě a prochází neustálou rekonstrukcí s cílem obnovit jeho původní lesk.
🏛️ Architektura a interiéry
Architektura Versailles je ztělesněním francouzského barokního klasicismu, který klade důraz na symetrii, řád a velkolepost.
💎 Zrcadlový sál
Nejznámějším prostorem paláce je bezpochyby Zrcadlový sál (Galerie des Glaces). Tento 73 metrů dlouhý sál spojuje Králův a Královnin apartmán. Jeho sedmnáct obrovských oken s výhledem do zahrad je na protější stěně doplněno sedmnácti zrcadlovými panely, které v té době představovaly vrchol luxusu a technologické dovednosti. Klenutý strop je zdoben malbami Charlese Le Bruna, které oslavují vojenské a politické úspěchy Ludvíka XIV. Sál sloužil k pořádání plesů, audiencí a státních ceremonií.
👑 Královské apartmány
- Velký králův apartmán (Grand appartement du roi) je sled sedmi salonů, které sloužily pro oficiální dvorské recepce. Každý salon je pojmenován po jednom z antických božstev (např. Herkulův, Venušin, Martův salon).
- Velký královnin apartmán (Grand appartement de la reine) byl symetrickým protějškem králova apartmánu a sloužil jako oficiální sídlo tří francouzských královen.
- Soukromé komnaty krále a královny byly menší a intimnější prostory, které poskytovaly únik od veřejného života dvora.
⛪ Palácová kaple
Dvoupatrová kaple, zasvěcená svatému Ludvíkovi, je mistrovským dílem Julese Hardouin-Mansarta a Roberta de Cotte. Byla dokončena v roce 1710 a představuje harmonické spojení barokní a gotické architektury. Horní patro bylo vyhrazeno pro královskou rodinu, zatímco dvořané se mší účastnili z přízemí.
🎭 Královská opera
Královská opera (Opéra royal), navržená Ange-Jacquesem Gabrielem, byla slavnostně otevřena v roce 1770 u příležitosti svatby budoucího krále Ludvíka XVI. s Marií Antoinettou. Její interiér je celý ze dřeva, což jí dodává vynikající akustiku.
🌳 Zahrady a park
Zahrady ve Versailles jsou stejně důležité jako samotný palác a jsou považovány za vrcholné dílo Andrého Le Nôtra a archetyp francouzské formální zahrady.
📐 Design a symbolika
Le Nôtre navrhl zahrady jako pokračování architektury paláce. Jsou založeny na přísné geometrické symetrii, dlouhých perspektivních osách a dokonalé kontrole nad přírodou. Hlavní osa vede od Zrcadlového sálu přes vodní parter, Latoninu fontánu a Královskou alej až k Velkému kanálu (Grand Canal). Tento design měl symbolizovat králův absolutní řád a moc nad světem.
⛲ Fontány a vodní prvky
Zahrady jsou proslulé svými více než 50 fontánami a vodními prvky. Mezi nejznámější patří:
- Apollónova fontána: Zobrazuje boha slunce Apollóna, symbol Ludvíka XIV., jak se vynořuje z moře na svém voze.
- Latonina fontána: Inspirována Ovidiovými Proměnami, znázorňuje bohyni Latonu a její děti Apollóna a Dianu.
- Velký kanál (Grand Canal): 1,6 km dlouhý vodní kanál ve tvaru kříže, který sloužil k projížďkám na gondolách a k pořádání námořních slavností.
Pro napájení fontán byl vybudován složitý hydraulický systém, který přiváděl vodu z řeky Seiny pomocí obrovského čerpacího stroje v Marly.
🏰 Grand a Petit Trianon
V odlehlejší části parku se nacházejí dva menší paláce, které sloužily jako útočiště před rušným životem u dvora:
- Velký Trianon (Grand Trianon): Mramorový palác postavený pro Ludvíka XIV. a jeho milenku Madame de Montespan.
- Malý Trianon (Petit Trianon): Elegantní neoklasicistní zámeček, který Ludvík XV. postavil pro Madame de Pompadour a později jej Ludvík XVI. daroval Marii Antoinettě.
💡 Pro laiky
- Absolutní monarchie: Systém vlády, kde má panovník (král) neomezenou moc, která je mu údajně dána od Boha. Zámek ve Versailles byl postaven jako ohromující demonstrace této moci – měl ukázat, že král je tak bohatý a mocný, že dokáže vytvořit něco tak obrovského a dokonalého.
- Barokní klasicismus: Architektonický styl, který kombinuje dva prvky. Z baroka si bere velkolepost, zdobnost a dramatické efekty. Z klasicismu (inspirovaného starověkým Řeckem a Římem) si bere důraz na symetrii, řád a rovné linie. Versailles je dokonalým příkladem této kombinace.
- Francouzská zahrada: Typ zahrady, kde je příroda kompletně podřízena lidské vůli. Vše je dokonale symetrické, stromy jsou sestříhané do geometrických tvarů a cesty tvoří rovné linie. Mělo to symbolizovat, že král vládne nejen lidem, ale i přírodě.
- Etiketa: Soubor velmi přísných pravidel chování u dvora. Ve Versailles bylo předepsáno vše – jak se oblékat, jak mluvit s králem, kdo smí sedět a kdo musí stát. Ludvík XIV. používal etiketu jako nástroj moci, aby udržel šlechtice pod kontrolou a neustále jim připomínal jejich postavení.