Karel XI.
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Karel XI. (* 24. listopadu 1655, Stockholm – 5. dubna 1697, tamtéž) byl švédský král z falcko-zweibrückenské dynastie, vedlejší větve rodu Wittelsbachů. Jeho vláda, která začala po smrti jeho otce Karla X. Gustava v roce 1660, je přelomovým obdobím v dějinách Švédska. Po počátečním období regentské vlády a neúspěšné Skånské válce se ujal plné moci a zavedl absolutismus. Prostřednictvím rozsáhlých reforem, známých jako Velká redukce, zlomil moc vysoké šlechty, stabilizoval státní finance a vybudoval jednu z nejmodernějších a nejdisciplinovanějších armád v tehdejší Evropě. Jeho reformy položily základy pro vojenskou sílu Švédska, kterou plně využil jeho syn a nástupce Karel XII. ve Velké severní válce.
👑 Život a vláda
👶 Dětství a regentství (1655–1672)
Karel se narodil na stockholmském hradě jako jediný syn krále Karla X. Gustava a jeho manželky Hedviky Eleonory Holštýnsko-Gottorpské. Jeho otec v té době vedl válku v Polsku a se svým synem se nikdy nesetkal. V roce 1660 král Karel X. Gustav nečekaně zemřel a čtyřletý Karel XI. se stal formálně králem.
V souladu s otcovou závětí byla ustanovena regentská rada, v níž měla hlavní slovo královna vdova Hedvika Eleonora a pět nejvyšších říšských úředníků, v čele s kancléřem Magnusem Gabrielem De la Gardie. Výchova mladého krále byla poněkud zanedbávána; více než studiu se věnoval fyzickým aktivitám, lovu a vojenským cvičením. Údajně trpěl dyslexií, což mohlo přispět k jeho nechuti k teoretickému vzdělávání. Regentská vláda byla poznamenána nejednotností, korupcí a profrancouzskou zahraniční politikou, která vedla k postupnému úpadku státních financí a bojeschopnosti armády. Šlechta v tomto období opět posílila své pozice a majetek na úkor koruny.
🔥 Skånská válka (1675–1679)
V roce 1672 dosáhl Karel XI. plnoletosti a formálně se ujal vlády, ačkoliv vliv kancléře De la Gardieho byl stále silný. Švédsko, vázané spojenectvím s Francií Ludvíka XIV., bylo zataženo do francouzsko-nizozemské války. V roce 1675 švédská armáda na francouzský nátlak vpadla do Braniborska, ale utrpěla ostudnou porážku v bitvě u Fehrbellinu.
Tato porážka odhalila katastrofální stav švédské armády a stala se signálem pro nepřátele Švédska. Dánsko, toužící po odvetě za ztráty z předchozích válek, vyhlásilo Švédsku válku a jeho vojska se vylodila v provincii Skåne. Válka, známá jako Skånská válka, se pro Švédsko vyvíjela zpočátku velmi špatně. Dánové rychle obsadili většinu provincie a švédské námořnictvo utrpělo sérii porážek.
Mladý král Karel XI. se osobně ujal velení armády. Přes počáteční neúspěchy se mu podařilo shromáždit síly a v prosinci 1676 svedl s dánskou armádou krvavou bitvu u Lundu. Byla to jedna z nejkrvavějších bitev v severských dějinách, která skončila drtivým švédským vítězstvím a znamenala obrat ve válce. Ačkoliv boje pokračovaly až do roku 1679, Dánům se již nepodařilo Švédy ze Skåne vytlačit. Mír z Fontainebleau a následný mír z Lundu, diktovaný především francouzskou diplomacií, potvrdil předválečný stav hranic. Pro Karla XI. byla válka traumatizujícím, ale klíčovým zážitkem, který ho přesvědčil o nutnosti zásadních reforem.
🏛️ Velká redukce a zavedení absolutismu
Válečné neúspěchy a téměř státní bankrot vedly k obrovské nespokojenosti s vládou vysoké šlechty. Na zasedání Riksdagu (říšského sněmu) v roce 1680 využil Karel XI. podpory nižších stavů (duchovenstva, měšťanů a rolníků) a prosadil zásadní změny. Sněm ho prohlásil za suverénního vládce, který není vázán názory říšské rady. Tím byl položen základ pro absolutní monarchii.
Klíčovým nástrojem pro obnovu státní moci se stala tzv. Velká redukce (švédsky Stora reduktionen). Jednalo se o masivní navracení majetku a půdy, které koruna v předchozích desetiletích darovala nebo prodala šlechtě. Tento proces drasticky oslabil ekonomickou i politickou moc aristokracie a naopak naplnil státní pokladnu. Získané prostředky umožnily králi splatit státní dluhy a financovat reformu armády a státní správy. Karel XI. vytvořil novou, loajální byrokracii, často složenou z příslušníků nižší šlechty a měšťanstva, kteří svou kariéru vděčili přímo králi.
🛡️ Reorganizace armády a námořnictva
Zkušenosti ze Skånské války přiměly Karla XI. k totální reorganizaci ozbrojených sil. S využitím příjmů z redukce zavedl tzv. alokační systém (švédsky indelningsverket). Tento systém spočíval v tom, že několik selských usedlostí (tzv. rote) bylo povinno vydržovat jednoho vojáka. Poskytovaly mu malý domek (torp), políčko, uniformu a základní zaopatření. V dobách míru voják na svém hospodářství pracoval, ale pravidelně se účastnil vojenských cvičení. V případě války tak mohl král okamžitě povolat plně vybavenou a vycvičenou armádu, aniž by musel spoléhat na drahé a nespolehlivé žoldnéře.
Tento systém vytvořil profesionální a vysoce disciplinovanou armádu, která byla trvale k dispozici. Karel XI. také věnoval velkou pozornost námořnictvu. V roce 1680 založil na jihu Švédska novou námořní základnu Karlskrona, která měla lepší strategickou polohu než Stockholm a v zimě nezamrzala. Do konce jeho vlády se švédská armáda a námořnictvo staly jedněmi z nejmodernějších a nejefektivnějších v Evropě.
🕊️ Zahraniční politika a poslední léta
Po skončení Skånské války se Karel XI. v zahraniční politice soustředil na udržení míru, který byl nezbytný pro provedení domácích reforem. Opustil tradiční profrancouzskou orientaci a snažil se o politiku rovnováhy sil. Na čas se Švédsko sblížilo s Nizozemskem a Svatou říší římskou v opozici proti expanzivní politice Ludvíka XIV..
Poslední dvě dekády své vlády věnoval neúnavné práci na konsolidaci reforem. Byl známý svou šetrností, pracovitostí a osobními inspekcemi po celé zemi, při nichž kontroloval úředníky i stav armády. Zemřel 5. dubna 1697 na rakovinu žaludku ve věku pouhých 41 let. Na smrtelné posteli údajně řekl svému patnáctiletému synovi a nástupci Karlu XII.: "Zanechávám ti království v dobrém stavu, ale v obtížné mezinárodní situaci."
👨👩👧👦 Osobní život a rodina
V rámci mírového uspořádání po Skånské válce se Karel XI. v roce 1680 oženil s dánskou princeznou Ulrikou Eleonorou, sestrou dánského krále Kristiána V.. Ačkoliv šlo o politický sňatek, manželství bylo údajně velmi šťastné a harmonické. Královna Ulrika Eleonora byla známá svou zbožností, laskavostí a charitativní činností. Stála stranou politiky, ale měla na krále uklidňující vliv.
Z manželství vzešlo sedm dětí, z nichž se dospělosti dožily tři:
- Hedvika Žofie (1681–1708), provdaná za vévodu Fridricha IV. Holštýnsko-Gottorpského.
- Karel XII. (1682–1718), král švédský, nástupce svého otce.
- Ulrika Eleonora (1688–1741), švédská královna po smrti svého bratra.
Karel XI. byl popisován jako uzavřený, nedůvěřivý a někdy i drsný muž, který však byl hluboce zbožný a oddaný blahu svého státu. Jeho osobní život byl skromný, téměř spartánský, a ostře kontrastoval s okázalostí jiných evropských dvorů té doby.
📜 Odkaz a hodnocení
Vláda Karla XI. představuje jeden z nejdůležitějších mezníků v dějinách Švédska. Přebral zemi v hluboké krizi, na pokraji finančního kolapsu a s armádou v rozkladu. Během své vlády dokázal zlomit moc oligarchické šlechty, vytvořit finančně stabilní a centralizovaný stát a vybudovat prvotřídní vojenskou sílu.
Jeho absolutistická vláda byla tvrdá, ale efektivní. Položil administrativní, finanční a vojenské základy, které umožnily jeho synovi Karlu XII. vést po téměř dvě desetiletí Velkou severní válku proti koalici tří evropských mocností. Ačkoliv stojí ve stínu svého otce, dobyvatele Karla X. Gustava, a svého slavnějšího syna, válečníka Karla XII., je Karel XI. historiky považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejkonstruktivnějších švédských panovníků.
🧐 Pro laiky
- Absolutismus: Představte si, že král má veškerou moc a nemusí se nikoho ptát na svolení. Před Karlem XI. museli švédští králové často vyjednávat s mocnými šlechtickými rody, které vlastnily spoustu půdy a měly velký vliv. Karel XI. tuto moc šlechtě vzal a rozhodoval o všem sám. Vládl "z Boží milosti", tedy byl zodpovědný pouze Bohu, nikoliv lidem nebo parlamentu.
- Velká redukce: Bylo to jako velké "vracení majetku". V minulosti králové rozdali mnoho státních pozemků a statků šlechticům jako odměnu. Státní pokladna tak byla prázdná. Karel XI. nařídil, aby šlechtici velkou část těchto majetků vrátili zpět státu. Tím získal peníze na armádu a úředníky, aniž by musel zvyšovat daně obyčejným lidem.
- Alokační systém (Indelningsverket): Chytrý způsob, jak mít stálou armádu bez velkých nákladů. Místo aby stát platil vojákům mzdu, přidělil každému vojákovi malý domek a políčko, o které se starala skupina sedláků z okolí. Voják tak měl kde bydlet a co jíst, a na oplátku musel pravidelně cvičit a být připraven jít do války. Byla to vlastně taková armáda na částečný úvazek, která se v případě potřeby rychle změnila na profesionální vojsko.