Zoroastrismus
Obsah boxu
Zoroastrismus, také známý jako mazdaismus, je jedno z nejstarších nepřetržitě praktikovaných náboženství na světě. Založil ho prorok Zarathuštra (v řecké tradici známý jako Zoroaster) ve starověkém Íránu pravděpodobně mezi lety 1500 a 1000 př. n. l. Jeho učení je založeno na dualistickém kosmologickém konceptu věčného boje mezi dobrem a zlem, reprezentovaným nejvyšším bohem Ahurou Mazdou (Moudrým Pánem) a jeho protivníkem Angrou Mainjuem (Zlým Duchem). Zoroastrismus byl státním náboženstvím tří velkých perských říší – Achaimenovské, Parthské a Sasánovské – a měl zásadní vliv na formování mnoha pozdějších náboženství, včetně judaismu, křesťanství a islámu.
Základním etickým principem zoroastrismu je trojice "Dobré myšlenky, dobrá slova, dobré činy" (Humata, Hukhta, Hvarshta). Věřící mají za úkol aktivně se podílet na straně dobra a přispívat k porážce zla a chaosu ve světě. Ústředním prvkem rituálů je oheň, který je vnímán jako symbol čistoty, světla a přítomnosti Ahury Mazdy. Dnes má zoroastrismus jen malý počet stoupenců, kteří žijí především v Indii (známí jako Pársové) a v Íránu, s menšími diasporami po celém světě.
📜 Historie
Dějiny zoroastrismu jsou dlouhé a komplexní, sahající více než tři tisíce let do minulosti. Během této doby prošlo náboženství obdobími velkého rozkvětu i hlubokého úpadku.
👤 Prorok Zarathuštra
Život proroka Zarathuštry je zahalen tajemstvím a historici se neshodují na přesném datu jeho působení. Odhady se pohybují od 18. do 6. století př. n. l., přičemž lingvistická analýza jeho hymnů, známých jako Gáthy, ukazuje na období kolem 1500–1000 př. n. l. Podle tradice se narodil v severovýchodním Íránu nebo ve Střední Asii. Ve věku třiceti let měl obdržet zjevení od Ahury Mazdy a jeho šesti božských emanací, Ameša Spentů.
Zarathuštra reformoval stávající polyteistické indoíránské náboženství. Odmítl uctívání mnoha bohů (daévů), které označil za zlé duchy, a zavedl uctívání jediného, nestvořeného a vševědoucího Boha, Ahury Mazdy. Jeho učení zpočátku naráželo na odpor, ale nakonec získal podporu místního vládce Vištáspy, což umožnilo šíření nové víry.
🏛️ Achaimenovská říše (559–330 př. n. l.)
Během Achaimenovské říše, založené Kýrem Velikým, se zoroastrismus stal dominantním náboženstvím perské elity. Ačkoliv achaimenovští králové jako Dareios I. a Xerxés I. ve svých nápisech vzývají Ahuru Mazdu, jejich politika byla nábožensky tolerantní. Umožnili například Židům návrat z babylonského zajetí a obnovu chrámu v Jeruzalémě. Během tohoto období se zformovala kněžská třída mágů, která hrála klíčovou roli v udržování a interpretaci náboženských tradic.
⚔️ Parthská a Sasánovská říše
Po pádu Achaimenovců a období helénistické nadvlády za Seleukovců zažil zoroastrismus renesanci za Parthské říše (247 př. n. l. – 224 n. l.). Skutečným zlatým věkem se však stalo období Sasánovské říše (224–651 n. l.), kdy byl zoroastrismus povýšen na oficiální státní náboženství.
Za Sasánovců došlo ke kodifikaci posvátných textů do sbírky známé jako Avesta. Byla vytvořena pevná církevní hierarchie v čele s veleknězem (móbadán móbad). Stát aktivně potlačoval jiná náboženství, jako bylo křesťanství, manicheismus nebo buddhismus, aby posílil jednotu říše. Právě v této době se zformovala ortodoxní podoba zoroastrismu, která je z velké části známa dodnes.
📉 Úpadek po islámské invazi
V 7. století byla Sasánovská říše dobyta arabskými muslimskými vojsky. Zoroastristé byli zpočátku tolerováni jako "Lidé knihy" (ahl al-kitáb), ale museli platit zvláštní daň (džizja) a čelili postupnému společenskému a ekonomickému tlaku. Během staletí mnoho zoroastristů konvertovalo k islámu a náboženství začalo upadat.
Malá skupina věřících, která se chtěla vyhnout perzekuci, emigrovala v 10. století z Íránu na západní pobřeží Indie do oblasti Gudžarát. Tito uprchlíci se stali známými jako Pársové (doslova "Peršané") a vytvořili zde prosperující a vlivnou komunitu, která si uchovala svou víru až do dnešních dnů.
🌍 Moderní doba
Dnes existují dvě hlavní komunity zoroastristů: Pársové v Indii (s centrem v Bombaji) a íránští zoroastristé (s centry ve městech Yazd a Kermán). Obě komunity čelí demografickým výzvám, jako jsou nízká porodnost a spory ohledně konverzí a sňatků s partnery jiného vyznání. V posledních desetiletích vznikla také významná diaspora v Severní Americe, Velké Británii a Austrálii.
📖 Věrouka a filozofie
Zoroastrijská teologie je komplexní a kombinuje monoteistické, dualistické a polyteistické prvky.
☀️ Ahura Mazda a dualismus
Ústředním bodem víry je existence jediného, věčného a nestvořeného Boha, Ahura Mazda (Moudrý Pán). Je stvořitelem všeho dobrého, ztělesněním moudrosti, pravdy a řádu (Aša). Proti němu stojí jeho protipól, Angra Mainju (později známý jako Ahriman), který je ztělesněním zla, lži, chaosu a smrti (Drudž).
Tento kosmický dualismus není soubojem dvou rovnocenných bohů. Ahura Mazda existuje nezávisle na zlu, zatímco Angra Mainju je destruktivní síla, která může pouze ničit a napadat stvoření Ahury Mazdy. Svět je vnímán jako bojiště, kde se tyto dvě síly střetávají. Tento boj se neodehrává jen na kosmické úrovni, ale i v mysli a srdci každého člověka.
✨ Ameša Spentové a Jazatové
Ahuru Mazdovi pomáhá sedm (někdy šest) božských bytostí zvaných Ameša Spenta (Blahodární Nesmrtelní). Jsou to emanace či aspekty samotného Boha a každý z nich dohlíží na jednu část stvoření:
- Spenta Mainju (Svatý Duch) – často ztotožňován s Ahurou Mazdou
- Vohu Manah (Dobrá Mysl) – ochránce zvířat
- Aša Vahišta (Nejlepší Pravda/Řád) – ochránce ohně
- Chšathra Vairja (Žádoucí Vláda) – ochránce kovů a nebes
- Spenta Ármaiti (Svatá Oddanost) – ochránkyně země
- Haurvatát (Celistvost/Zdraví) – ochránce vody
- Ameretát (Nesmrtelnost) – ochránce rostlin
Kromě nich existuje řada dalších božských bytostí zvaných Jazatové (Ti, kdo jsou hodni uctívání), jako je například Mithra (bůh smluv a světla) nebo Anáhitá (bohyně vod a plodnosti).
👤 Člověk a svobodná vůle
Zoroastrismus klade velký důraz na svobodnou vůli. Každý člověk má schopnost a povinnost vybrat si mezi dobrem (Aša) a zlem (Drudž). Svými myšlenkami, slovy a činy se aktivně podílí na kosmickém boji. Cílem lidského života je podporovat stvoření Ahury Mazdy, žít v souladu s pravdou a řádem a bojovat proti lži a chaosu.
⚖️ Eschatologie
Zoroastrijská eschatologie (nauka o posledních věcech) je velmi propracovaná. Po smrti duše zůstává tři dny u těla a medituje nad svými činy. Čtvrtý den se vydává k Mostu Činvat, kde je souzena. Pokud její dobré skutky převáží, most se rozšíří a duše vstoupí do "Domu písně" (ráje). Pokud převáží zlé skutky, most se zúží na ostří břitvy a duše se zřítí do "Domu lži" (pekla).
Na konci časů přijde spasitel (Saošjant), narozený z panny a semene proroka Zarathuštry. Dojde k poslední bitvě, vzkříšení mrtvých a konečnému soudu. Zlo bude definitivně poraženo a svět projde očistou v proudu roztaveného kovu. Výsledkem bude Frašokereti – konečná obnova a dokonalost světa, kde bude vše existovat ve věčné harmonii s Ahurou Mazdou.
🔥 Rituály a praxe
Zoroastrijské rituály se soustředí na udržování čistoty a uctívání Ahury Mazdy prostřednictvím jeho stvoření.
🛐 Modlitba a uctívání
Věřící se modlí několikrát denně. Během modlitby se obracejí ke zdroji světla, nejčastěji k ohni, ale také ke Slunci nebo Měsíci. Oheň je považován za nejčistší prvek a symbol božské přítomnosti, světla a pravdy. Chrámy, zvané Ataš Bahrám (Oheň vítězství), udržují věčný oheň, který nesmí nikdy vyhasnout. Nejedná se o uctívání ohně samotného, ale o uctívání Boha skrze jeho nejčistší symbol.
💧 Očistné rituály
Čistota, jak fyzická, tak duchovní, je klíčovým konceptem. Zoroastristé se vyhýbají kontaktu s čímkoli, co je považováno za nečisté nebo mrtvé, aby neposkvrnili sebe ani posvátné elementy (oheň, vodu, zemi). Existují složité očistné rituály pro různé druhy znečištění.
🕊️ Pohřební zvyky
Tradiční zoroastrijský pohřební rituál je známý jako "nebeský pohřeb". Tělo zesnulého je považováno za nečisté, a proto nesmí být pohřbeno do země ani spáleno, aby neznečistilo posvátné elementy. Místo toho se těla umisťovala na vrchol speciálních staveb zvaných Dachma (Věže ticha), kde byla ponechána napospas supům a přírodním živlům. Jakmile zbyly jen kosti, byly shozeny do centrální jámy. V moderní době je tato praxe kvůli legislativním a praktickým omezením stále vzácnější a mnoho komunit přistupuje ke kremaci nebo pohřbu v betonových schránkách.
🎉 Sváteční kalendář
Nejvýznamnějším svátkem je Nourúz, oslava jarní rovnodennosti a perského Nového roku. Symbolizuje vítězství světla nad tmou a obnovu života. Dalšími důležitými svátky jsou Gahanbary, šest sezónních festivalů oslavujících stvoření světa.
📚 Posvátné texty
Hlavním zdrojem zoroastrijské víry je sbírka posvátných textů zvaná Avesta. Je psána v avestánštině, starobylém íránském jazyce.
- Gáthy: Jsou nejstarší a nejposvátnější částí Avesty. Jedná se o 17 hymnů, které jsou připisovány přímo Zarathuštrovi. Obsahují jádro jeho teologického a filozofického učení.
- Jasna: Liturgické texty, které zahrnují Gáthy a jsou recitovány během hlavního obřadu uctívání.
- Visperad: Sbírka dodatků k Jasně.
- Vendídád: Popisuje zákony týkající se rituální čistoty a boje proti zlým duchům.
- Jašty: Hymny věnované různým Jazatům.
Kromě Avesty existují i mladší texty psané ve středoperštině (pahlaví), jako jsou Bundahišn (popisující stvoření) nebo Dénkart (encyklopedie náboženských znalostí).
🌐 Vliv na ostatní náboženství
Zoroastrismus, jakožto jedno z prvních monoteistických náboženství s propracovanou eschatologií, měl hluboký a trvalý vliv na světová náboženství, která se vyvinula později, zejména během období perské nadvlády nad Blízkým východem.
Klíčové koncepty, které pravděpodobně ovlivnily abrahámovská náboženství (judaismus, křesťanství, islám), zahrnují:
- Představa jediného, všemohoucího a transcendentního Boha.
- Postava hlavního protivníka Boha (Satan v křesťanství a islámu, inspirovaný Angrou Mainjuem).
- Hierarchie andělů a démonů.
- Koncept nebe a pekla jako míst odměny a trestu po smrti.
- Víra v konečný soud, vzkříšení mrtvých a příchod mesiáše/spasitele.
- Lineární pojetí času, který směřuje od stvoření ke konečnému vykoupení.
Někteří badatelé se domnívají, že tyto myšlenky se dostaly do judaismu během babylonského zajetí a následně se rozšířily do křesťanství a islámu.
💡 Pro laiky
Zoroastrismus si lze zjednodušeně představit jako příběh o velkém vesmírném boji mezi dobrem a zlem.
- Na jedné straně stojí moudrý a dobrý Bůh, Ahura Mazda, který stvořil všechno dobré: světlo, život, zdraví a pravdu. Je podobný Bohu, jak ho známe z křesťanství nebo islámu.
- Na druhé straně je jeho zlý protivník, Angra Mainju, který je zdrojem všeho špatného: tmy, smrti, lži a utrpení. Je to v podstatě ekvivalent Satana nebo ďábla.
- Celý svět, včetně lidstva, je bojištěm. Každý člověk je vojákem v této válce a má svobodnou vůli rozhodnout se, na kterou stranu se přidá.
- Heslem zoroastristů je: "Dobré myšlenky, dobrá slova, dobré činy." Každý takový skutek pomáhá straně dobra a oslabuje zlo.
- Zoroastristé se modlí směrem ke světlu, nejčastěji k ohni. Oheň pro ně není bůh, ale symbol čistoty a přítomnosti Ahury Mazdy. Je to jako kříž pro křesťany – posvátný symbol, ne uctívaný objekt.
- Věří, že na konci časů dobro definitivně zvítězí, zlo bude zničeno a svět bude navždy dokonalý a šťastný.
📊 Současnost a demografie
Podle odhadů žije na světě přibližně 100 000 až 200 000 zoroastristů. Největší komunita, Pársové, sídlí v Indii, především ve městě Bombaj. Pársové jsou známí svým přínosem indické společnosti v oblasti obchodu, průmyslu, vědy i umění (např. rodina Tata nebo dirigent Zubin Mehta).
Druhá historická komunita žije v Íránu, kde jsou oficiálně uznanou náboženskou menšinou s jedním zástupcem v parlamentu. Čelí však různým formám diskriminace. Významné diaspory se nacházejí v USA, Kanadě, Velké Británii a Austrálii.
Komunita čelí vážným demografickým problémům. Přísná pravidla, která v některých ortodoxních kruzích neuznávají děti ze smíšených manželství a zakazují konverze, spolu s nízkou porodností vedou k postupnému poklesu počtu věřících. Reformní hnutí se snaží těmto trendům čelit otevřenějším přístupem.