1648

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1648 je v evropských dějinách považován za jeden z nejvýznamnějších milníků. Je především spojen s uzavřením Vestfálského míru, který ukončil devastující Třicetiletou válku a Osmdesátiletou válku a položil základy moderního systému suverénních států. Zatímco ve střední Evropě zavládl mír, v jiných částech kontinentu propukly nové konflikty, jako byla Fronda ve Francii nebo masivní Chmelnického povstání na Ukrajině. V Anglii vyvrcholila druhá občanská válka, která předznamenala popravu krále Karla I. v následujícím roce. Pro České země znamenal tento rok poslední válečné hrůzy v podobě švédského obléhání a drancování Prahy.

🌍 Události

🕊️ Svatá říše římská a konec Třicetileté války

Nejvýznamnější událostí roku bylo bezpochyby podepsání Vestfálského míru. Jednání probíhala v katolickém Münsteru a protestantském Osnabrücku.

Münsterská smlouva (15. května): Ukončila Osmdesátiletou válku mezi Španělskem a Spojenými provinciemi nizozemskými. Španělsko formálně uznalo nezávislost Nizozemska.
Vestfálský mír (24. října): Soubor dvou smluv (Münsterské a Osnabrücké) ukončil Třicetiletou válku ve Svaté říši římské.

   *   Politické důsledky: Mír výrazně oslabil moc císaře Ferdinanda III. a posílil autonomii jednotlivých říšských stavů. Potvrdil nezávislost Švýcarské konfederace na Svaté říši římské. Mezi vítěze války patřily Francie (získala části Alsaska) a Švédsko (získalo Západní Pomořansko a další území v severním Německu, čímž ovládlo ústí řek Odra, Labe a Vezery).
   *   Náboženské důsledky: Mír rozšířil princip cuius regio, eius religio (čí vláda, toho náboženství) z Augsburského míru i na kalvinisty. Rok 1624 byl stanoven jako tzv. "normální rok" – majetek a náboženské poměry se měly vrátit do stavu před tímto datem. Pro České země, kde již proběhla rekatolizace, to znamenalo potvrzení habsburské nadvlády a katolického vyznání.

⚔️ České země

Ačkoliv mírová jednání finišovala, boje v Českých zemích pokračovaly až do poslední chvíle.

Švédské obléhání Prahy: V červenci 1648 švédská armáda pod velením generála Hanse Christoffa von Königsmarcka lstí obsadila Malou Stranu a Pražský hrad. Následovalo rozsáhlé drancování, při kterém Švédové uloupili obrovské umělecké sbírky císaře Rudolfa II., včetně slavného Codex Gigas (Ďáblova bible) a mnoha děl od Arcimbolda či Adriana de Vries.
Obrana Starého a Nového Města: Pravý břeh Vltavy se však Švédům dobýt nepodařilo. Karlův most a pražská města na pravém břehu hrdinně bránili měšťané, řemeslníci a studentská legie pod velením Rudolfa von Colloreda. Obrana trvala až do zprávy o podepsání míru v listopadu. Za statečnost povýšil císař Ferdinand III. Staré Město pražské a udělil mu vylepšený znak.

🇫🇷 Francie

Ve Francii vypukla série občanských válek známá jako Fronde (1648–1653), namířená proti absolutistické vládě prvního ministra, kardinála Mazarina, a regentky Anny Rakouské, která vládla za nezletilého krále Ludvíka XIV..

Parlamentní Fronda (1648–1649): První fáze byla vedena pařížským parlamentem (soudním dvorem), který se snažil omezit královskou moc, zejména v oblasti daní. V srpnu vyústilo napětí v Paříži v ozbrojené povstání a stavbu barikád, což donutilo královský dvůr uprchnout z hlavního města.

🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿 Anglie

V Anglii probíhala Druhá anglická občanská válka.

Král Karel I., ačkoliv byl v zajetí parlamentu, uzavřel tajnou dohodu se Skoty. Ti vtrhli do Anglie na jeho podporu.
Bitva u Prestonu (17.–19. srpna): Oliver Cromwell a jeho New Model Army drtivě porazili spojené síly skotských a anglických royalistů. Toto vítězství definitivně zpečetilo osud krále a vedlo k jeho soudu a popravě v lednu 1649.

🇺🇦 Ukrajina a Polsko-litevská unie

Na východě Evropy začalo masivní Chmelnického povstání, vedené hejtmanem Bohdanem Chmelnickým.

Povstání záporožských kozáků a ukrajinských rolníků bylo namířeno proti nadvládě polské a litevské šlechty (szlachty) v Polsko-litevské unii.
Kozáci, spojení s krymskými Tatary, dosáhli v tomto roce několika významných vítězství, například v bitvě u Žlutých Vod a bitvě u Korsuně, což otřáslo stabilitou celé unie.

🇳🇱 Nizozemsko

Pro Nizozemsko byl rok 1648 rokem triumfu. Po osmdesáti letech bojů za nezávislost na Španělsku byla jejich suverenita konečně mezinárodně potvrzena Münsterskou smlouvou, která byla součástí Vestfálského míru. Tím formálně skončila Osmdesátiletá válka.

🎨 Věda a umění

Ve Paříži byla založena Královská akademie malířství a sochařství (Académie royale de peinture et de sculpture), která na staletí ovlivnila umělecký vkus ve Francii i celé Evropě.
V Indii pokračovala stavba monumentální hrobky Tádž Mahal, kterou nechal postavit mughalský císař Šáhdžahán.
Malíř Rembrandt byl na vrcholu své tvorby v Amsterdamu.
Filozof René Descartes žil v Nizozemsku a pracoval na svých spisech.

👶 Narození

12. dubna – Jeanne-Marie Bouvier de La Mothe Guyon, francouzská mystička († 1717)
26. dubna – Petr II. Portugalský, portugalský král († 1706)
Neznámo – Joseph Raphson, anglický matematik († 1715)

⚰️ Úmrtí

28. února – Kristián IV. Dánský, dánský a norský král (* 1577)
20. května – Vladislav IV. Vasa, polský král a velkokníže litevský (* 1595)
26. května – Vincent Voiture, francouzský básník a prozaik (* 1597)
1. září – Marin Mersenne, francouzský teolog, filozof, matematik a fyzik (* 1588)
24. prosince – Tirso de Molina, španělský dramatik (* 1579)

💡 Pro laiky

Vestfálský mír: Představte si to jako obrovskou mezinárodní dohodu po nejhorší válce, jakou Evropa do té doby zažila. Tato dohoda stanovila nová pravidla: každá země si odteď bude vládnout sama na svém území a ostatní se jí do toho nebudou plést. Je to základní kámen toho, jak státy fungují dodnes. Také potvrdila, že vládce si sice může určit hlavní náboženství, ale musí tolerovat i jiná (konkrétně katolické, luteránské a kalvínské).
Třicetiletá válka: Byla to extrémně brutální a dlouhá série konfliktů (1618–1648), která zpustošila velkou část střední Evropy, zejména Německo a České země. Začala jako náboženský spor mezi katolíky a protestanty, ale rychle se zvrhla v boj o moc a území mezi největšími evropskými dynastiemi, jako byli Habsburkové a francouzští králové.
Drancování Prahy: Ke konci války vtrhli Švédové do Prahy a ukradli z Pražského hradu neuvěřitelné množství uměleckých pokladů, které tam shromáždil císař Rudolf II. Byla to jedna z největších uměleckých loupeží v historii. Mnoho z těchto děl, včetně obří Ďáblovy bible, je dodnes ve Švédsku.