Sedmihradsko
Obsah boxu
Šablona:Infobox Historický region
Sedmihradsko nebo také Transylvánie (rumunsky Ardeal, maďarsky Erdély, německy Siebenbürgen, latinsky Transsilvania) je historická a geografická oblast nacházející se v centrální a severozápadní části dnešního Rumunska. Je ohraničena Karpatským obloukem na východě a jihu a pohořím Apuseni na západě. Sedmihradsko je proslulé svou malebnou krajinou, bohatou historií a unikátní multikulturní tradicí, která byla po staletí formována soužitím Rumunů, Maďarů, Sasů a dalších etnických skupin.
Název Sedmihradsko je odvozen od sedmi hlavních opevněných měst založených německými kolonisty (Sasy). Latinský název Transsilvania znamená "země za lesy", což odkazuje na její polohu z pohledu Uherského království.
📜 Dějiny
Dějiny Sedmihradska jsou mimořádně komplexní a poznamenané neustálými změnami vládců, etnickými přesuny a náboženskými konflikty.
🏛️ Starověk a raný středověk
V antice bylo území obýváno kmeny Dáků, kteří zde vytvořili mocné království. V letech 101–106 n. l. bylo dobyto Římskou říší za císaře Trajána a stalo se provincií Dácie. Římská nadvláda přinesla latinský jazyk a kulturu, což položilo základ pro vznik rumunského národa. Po odchodu Římanů ve 3. století se region stal cílem mnoha migračních vln, včetně Gótů, Hunů, Gepidů, Avarů a Slovanů.
🇭🇺 Součást Uherského království
Na konci 9. století začali do oblasti pronikat Maďaři. Během 10. až 12. století bylo Sedmihradsko postupně začleněno do Uherského království. Pro zajištění hranic a podporu hospodářství pozvali uherští králové do země kolonisty. Ve 12. století přišli němečtí osadníci, známí jako Sedmihradští Sasové, kteří založili prosperující města jako Sibiň (Hermannstadt), Brašov (Kronstadt) a Sighișoara (Schäßburg). Zároveň byla na východní hranici usazena etnická skupina Sikulů, příbuzná Maďarům, která plnila roli hraničářů.
V rámci Uherska mělo Sedmihradsko autonomní status jako Sedmihradské vojvodství, spravované vojvodou. Společnost byla organizována na základě tří privilegovaných "národů": maďarské šlechty, saských měšťanů a sikulských svobodných bojovníků. Rumunské obyvatelstvo, které tvořilo většinu, bylo převážně nevolnické a nemělo politická práva.
👑 Sedmihradské knížectví
Po porážce Uherska Osmanskou říší v bitvě u Moháče v roce 1526 se Sedmihradsko stalo polo-nezávislým knížectvím pod osmanskou suzerenitou. Toto období (16.–17. století) je považováno za zlatý věk Sedmihradska. Knížectví se stalo významným centrem protestantské reformace a náboženské tolerance. V roce 1568 zde byl vydán Turdský edikt, který jako první v Evropě zaručoval svobodu vyznání pro katolíky, luterány, kalvinisty a unitáře. Mezi nejvýznamnější panovníky patřili Štěpán Báthory, který se stal i polským králem, a Gabriel Betlen, za jehož vlády knížectví zažilo velký kulturní a hospodářský rozkvět.
🇦🇹 Habsburská nadvláda
Na konci 17. století, po porážce Turků u Vídně, získali kontrolu nad Sedmihradskem Habsburkové. Region se stal velkoknížectvím v rámci Habsburské monarchie a později Rakouského císařství. Během revoluce v letech 1848–1849 se Sedmihradsko stalo dějištěm krvavých střetů mezi maďarskými revolucionáři, kteří usilovali o spojení s Uherskem, a rumunskými a saskými obyvateli, kteří podporovali Habsburky v naději na získání národních práv.
Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 byla autonomie Sedmihradska zrušena a region byl plně integrován do uherské části monarchie (Zalitavsko). Následovalo období intenzivní maďarizace, která se snažila potlačit národní identity ostatních etnik.
🇷🇴 Součást Rumunska
Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce se rumunské obyvatelstvo Sedmihradska na shromáždění v Alba Iulia dne 1. prosince 1918 vyslovilo pro sjednocení s Rumunským královstvím. Toto spojení bylo mezinárodně potvrzeno Trianonskou smlouvou v roce 1920.
Během druhé světové války byla severní část Sedmihradska na základě Druhé vídeňské arbitráže z roku 1940 dočasně připojena k Maďarsku. Po válce byla Pařížskou mírovou smlouvou z roku 1947 celá oblast vrácena Rumunsku. Během komunistického režimu došlo k masivní industrializaci a urbanizaci, která změnila demografickou i sociální strukturu regionu. Po pádu komunismu v roce 1989 došlo k masové emigraci německého obyvatelstva do Německa.
🌍 Geografie a příroda
Sedmihradsko je z velké části tvořeno Sedmihradskou plošinou, která má průměrnou nadmořskou výšku 300–500 metrů. Plošina je obklopena třemi hlavními horskými pásmy, která jsou součástí Karpatského oblouku:
- Východní Karpaty na východě.
- Jižní Karpaty (také známé jako Transylvánské Alpy) na jihu, kde se nachází nejvyšší hora Rumunska, Moldoveanu (2544 m n. m.).
- Pohoří Apuseni na západě.
Regionem protékají významné řeky, jako jsou Mureș, Someș a Olt. Krajina je velmi rozmanitá, od úrodných nížin a pahorkatin vhodných pro zemědělství až po husté lesy a vysokohorské pastviny. Příroda je bohatá na flóru a faunu, včetně velkých populací medvěda hnědého, vlka a rysa.
🏙️ Významná města
Sedmihradsko je domovem mnoha historických a kulturně bohatých měst.
- Kluž (Cluj-Napoca): Neoficiální hlavní město Sedmihradska, významné univerzitní a kulturní centrum.
- Brašov (Brașov): Město s nádherným středověkým centrem, obklopené Karpaty. V blízkosti se nachází slavný hrad Bran.
- Sibiň (Sibiu): Bývalé centrum sedmihradských Sasů, v roce 2007 Evropské hlavní město kultury.
- Sighișoara (Sighișoara): Jedno z nejlépe zachovaných středověkých měst v Evropě, zapsané na seznamu UNESCO. Rodiště Vlada III. Draculy.
- Târgu Mureș (Târgu Mureș): Důležité centrum maďarské menšiny v Rumunsku.
- Alba Iulia (Alba Iulia): Historické město, kde bylo v roce 1918 vyhlášeno sjednocení Sedmihradska s Rumunskem.
👥 Obyvatelstvo a etnika
Sedmihradsko bylo po staletí etnicky a nábožensky velmi pestré. Podle sčítání lidu z roku 2011 tvořili obyvatelstvo převážně:
- Rumuni (cca 70 %)
- Maďaři (cca 18 %), kteří jsou soustředěni především ve východní části regionu (tzv. Sikulsko).
- Romové (cca 4 %)
- Němci (Sedmihradští Sasové), jejichž počet se po roce 1989 dramaticky snížil a dnes tvoří jen malou komunitu.
Tato etnická rozmanitost se odráží i v náboženské struktuře, kde je zastoupeno pravoslaví, katolicismus, kalvinismus, luteránství a další víry.
🏰 Kultura a památky
Kulturní dědictví Sedmihradska je nesmírně bohaté a rozmanité.
- Opevněné kostely: Unikátní komplex vesnic s opevněnými kostely, postavených sedmihradskými Sasy, je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi nejznámější patří Biertan, Viscri a Prejmer.
- Hrady a zámky: Region je posetý hrady, z nichž nejznámější je Hrad Bran, často mylně spojovaný s Draculou, a gotický hrad Hunedoara (Corvin).
- Mýtus o Draculovi: Sedmihradsko je celosvětově proslulé díky románu Dracula od Brama Stokera, ačkoliv historická postava Vlad III. Dracula, která byla inspirací, vládla v sousedním Valašsku. Mýtus však přitahuje do regionu velké množství turistů.
- Lidová kultura: V regionu se stále udržují bohaté lidové tradice, kroje, hudba a řemesla, které se liší vesnici od vesnice v závislosti na etnickém složení.
⚙️ Hospodářství
Tradičně bylo Sedmihradsko zemědělskou oblastí, známou pěstováním kukuřice, pšenice a brambor, a také chovem dobytka. V regionu se nacházejí i významná naleziště nerostných surovin, jako je zemní plyn, sůl a drahé kovy. Během komunistické éry byla silně rozvinuta těžká a chemická industrie. V současnosti hraje stále důležitější roli sektor služeb a cestovní ruch, který těží z bohatého kulturního a přírodního dědictví.
💡 Pro laiky
Sedmihradsko, často známé jako Transylvánie, si lze představit jako velkou pevnost obklopenou hradbou hor (Karpat). Jeho historie je jako složitá mozaika, kde po staletí žily vedle sebe tři hlavní skupiny: Rumuni, Maďaři a Němci (Sasové). Každá skupina si stavěla vlastní města, kostely a měla svá práva, což vedlo k neustálému napětí, ale také k unikátnímu kulturnímu smíšení. Název "Sedmihradsko" pochází od sedmi hlavních opevněných měst, která zde založili němečtí osadníci ve středověku. Světovou proslulost regionu zajistil příběh o upíru Draculovi, který je sice z velké části fikcí, ale jeho děj je zasazen právě do této tajemné a hornaté krajiny. Dnes je to součást Rumunska, ale jeho maďarské a německé dědictví je stále viditelné v architektuře, názvech měst i v kuchyni.