1568
Vzhled
Rozbalit box
Obsah boxu
Rok 1568 (MDLXVIII) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem. Tento rok je v evropských dějinách klíčový především jako formální počátek osmdesátileté války, nizozemského boje za nezávislost na španělské nadvládě. Byl to rok plný politického napětí, náboženských konfliktů a osobních tragédií na královských dvorech.
📜 Události
🌍 Evropa
Nizozemská revoluce a počátek osmdesátileté války
- 23. května – Bitva u Heiligerlee: Nizozemští povstalci pod vedením Ludvíka a Adolfa z Nassau (bratrů Viléma Oranžského) porazili španělskou armádu. Ačkoliv Adolf v bitvě padl, toto střetnutí je považováno za první vítězství povstalců a formální začátek osmdesátileté války.
- 5. června – Poprava hrabat Egmonta a Hoorna: Na hlavním náměstí v Bruselu byli na příkaz vévody z Alby, španělského guvernéra Nizozemí, veřejně sťati Lamoral, hrabě z Egmontu a Filip z Montmorency, hrabě z Hornu. Oba byli vysoce postavení šlechtici a katolíci, kteří se však stavěli proti tvrdé španělské politice. Jejich poprava šokovala celou Evropu a stala se symbolem španělské tyranie, což dále podnítilo odpor.
- 21. července – Bitva u Jemmingenu: Španělská armáda pod velením vévody z Alby drtivě porazila povstalecké síly Ludvíka z Nassau. Povstalci utrpěli katastrofální ztráty.
- říjen – Vilém I. Oranžský v čele armády žoldnéřů překročil řeku Máza a zahájil invazi do Brabantska. Vévoda z Alby se však vyhnul přímé bitvě a Vilémova kampaň kvůli nedostatku financí a podpory selhala.
Anglie a Skotsko
- 2. května – Marie Stuartovna, skotská královna, uprchla z vězení na hradě Loch Leven.
- 13. května – Bitva u Langside: Vojska Marie Stuartovny byla poražena protestantskými skotskými lordy vedenými jejím nevlastním bratrem, Jamesem Stewartem, hrabětem z Moray.
- 16. května – Marie Stuartovna prchá ze Skotska do Anglie, kde hledá ochranu u své sestřenice, královny Alžběty I.
- 19. května – Na příkaz Alžběty I. je Marie Stuartovna zatčena a uvězněna na hradě Carlisle. Tím začíná její devatenáctileté věznění v Anglii, které skončilo její popravou v roce 1587.
Španělsko
- 24. července – Ve vězení za nejasných okolností umírá Don Carlos, kníže asturský, dědic španělského trůnu a syn krále Filipa II. Jeho smrt byla předmětem mnoha spekulací a později inspirovala literární díla, například drama Friedricha Schillera.
- 3. října – Umírá Alžběta z Valois, třetí manželka Filipa II. a španělská královna.
- 24. prosince – V pohoří Alpujarras v Granadském království propuká povstání Morisků, potomků muslimů donucených ke konverzi ke křesťanství. Povstání bylo reakcí na stále se zvyšující útlak a zákazy jejich kultury a tradic.
Francie
- 23. března – Podepsáním Mír z Longjumeau je dočasně ukončena druhá fáze francouzských náboženských válek. Mír byl však velmi křehký.
- září – Válka znovu propuká, čímž začíná třetí fáze konfliktu mezi katolíky a hugenoty.
Švédsko
- 29. září – Švédský král Erik XIV. je svými bratry Janem a Karlem sesazen z trůnu kvůli své duševní nestabilitě a paranoidnímu vládnutí. Na trůn nastupuje Jan III.
Svatá říše římská
- Císař Maxmilián II. se snaží udržet náboženský smír v říši. Na říšském sněmu ve Špýru udělil protestantům určité ústupky, ale napětí mezi katolíky a protestanty nadále rostlo.
🌏 Asie
- Japonsko: Oda Nobunaga v čele své armády vstupuje do Kjóta, hlavního města. Dosazuje Ašikagu Jošiakiho jako nového šóguna, čímž si zajišťuje faktickou kontrolu nad centrálním Japonskem a činí klíčový krok v procesu sjednocování země během období Sengoku.
- Mughalská říše: Císař Akbar Veliký pokračuje v upevňování své moci a rozšiřování říše na indickém subkontinentu.
🎨 Věda a umění
- V Římě pokračuje stavba baziliky svatého Petra podle plánů, které zanechal Michelangelo Buonarroti.
- Italský skladatel Giovanni Pierluigi da Palestrina je na vrcholu své tvorby a jeho polyfonní styl dominuje duchovní hudbě.
- V Antverpách působí významný kartograf Gerardus Mercator, jehož práce revolucionalizovala tvorbu map.
- Transylvánský sněm v Tordě vydává edikt, který jako první v Evropě zaručuje svobodu vyznání pro čtyři hlavní náboženství v regionu (katolictví, luteránství, kalvinismus a unitářství).
👶 Narození
- 5. dubna – Urban VIII., papež († 1644)
- 15. ledna – Jan Brueghel starší, vlámský malíř († 1625)
- 5. září – Tommaso Campanella, italský filozof, teolog a básník († 1639)
- neznámé datum – Guan Hanqing, čínský dramatik († 1245)
⚰️ Úmrtí
- 20. března – Albrecht Braniborsko-Ansbašský, poslední velmistr Řádu německých rytířů a první pruský vévoda (* 1490)
- 23. května – Adolf z Nassau, nizozemský šlechtic a vojevůdce, padl v bitvě u Heiligerlee (* 1540)
- 5. června
- Lamoral, hrabě z Egmontu, nizozemský generál a státník (popraven) (* 1522)
- Filip z Montmorency, hrabě z Hornu, nizozemský admirál a státník (popraven) (* cca 1524)
- 24. července – Don Carlos, kníže asturský, španělský následník trůnu (* 1545)
- 15. srpna – Stanislav Kostka, polský jezuitský novic a světec (* 1550)
- 3. října – Alžběta z Valois, španělská královna, manželka Filipa II. (* 1545)
- 28. října – Ašikaga Jošihide, 14. šógun šógunátu Ašikaga (* 1538)
- neznámé datum – Jean Parisot de Valette, velmistr Maltézského řádu, hrdina Velké obležení Malty (* 1495)
- neznámé datum – Žofie Pomořanská, dánská a norská královna, manželka Frederika I. (* 1498)
💡 Pro laiky
- Osmdesátiletá válka: Představte si to jako americkou válku za nezávislost, ale v 16. století a v Evropě. Bohaté provincie v dnešním Nizozemsku, Belgii a Lucembursku se vzbouřily proti svému vládci, mocnému španělskému králi. Důvody byly dva hlavní: náboženství (místní byli stále více protestanti, zatímco španělský král byl zapřisáhlý katolík) a peníze (Španělé vybírali vysoké daně a omezovali místní samosprávu). Rok 1568 je považován za začátek tohoto dlouhého a krvavého boje, který nakonec vedl ke vzniku nezávislého Nizozemska.
- Hugenoti: Tak se říkalo francouzským protestantům (konkrétně kalvinistům). Francie byla v 16. století rozdělená mezi katolíky a hugenoty, což vedlo k sérii brutálních občanských válek. V roce 1568 byl sice uzavřen krátký mír, ale nenávist byla tak hluboká, že se brzy začalo bojovat znovu.
- Moriskové: Byli to potomci Maurů (muslimů), kteří po dobytí posledního muslimského státu na Pyrenejském poloostrově (Granady v roce 1492) byli donuceni přestoupit na křesťanství. Španělské úřady jim ale nevěřily, že jsou skutečnými křesťany, a neustále je podezřívaly, že tajně praktikují islám. Postupně jim zakazovaly jejich jazyk, zvyky a oblečení, což v roce 1568 vedlo k zoufalému povstání.
Hlavy států
- Papež – Pius V.
- Svatá říše římská – Maxmilián II. Habsburský
- Anglie – Alžběta I.
- Francie – Karel IX. Francouzský
- Španělsko a Portugalsko – Filip II. Španělský
- Švédsko – Erik XIV. Švédský / Jan III. Švédský
- Dánsko a Norsko – Frederik II. Dánský
- Polsko a Litva – Zikmund II. August
- Osmanská říše – Selim II.
- Persie – Tahmásp I.
- Mughalská říše – Akbar Veliký
- Japonsko
- Císař: Ógimači
- Šógun: Ašikaga Jošihide / Ašikaga Jošiaki