23. březen
Obsah boxu
23. březen je 82. den roku podle gregoriánského kalendáře (83. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 283 dní. Svátek má Adriana. Lidé narození v tento den jsou ve znamení Berana.
📅 Události
🏛️ Do 19. století
- 1775 – Patrick Henry pronesl v Richmondu ve Virginii svůj slavný projev „Dejte mi svobodu, nebo mi dejte smrt!“ (Give me liberty, or give me death!), kterým burcoval k americké revoluci.
- 1801 – Ruský car Pavel I. byl zavražděn ve své ložnici v Michajlovském zámku v Petrohradě. Na trůn nastoupil jeho syn Alexandr I..
- 1849 – Království sardinské bylo drtivě poraženo rakouskou armádou v bitvě u Novary, což vedlo k abdikaci krále Karla Alberta Sardinského.
🌍 20. století
- 1919 – V Miláně založil Benito Mussolini politické hnutí Fasci italiani di combattimento, předchůdce Národní fašistické strany. Tento den je považován za zrod fašismu.
- 1933 – Německý Říšský sněm schválil Zmocňovací zákon, který fakticky předal veškerou zákonodárnou moc do rukou vlády Adolfa Hitlera a položil základy Třetí říše.
- 1939 –
Maďarská armáda obsadila zbytek Karpatské Ukrajiny, která jen několik dní předtím vyhlásila nezávislost na Československu. - 1940 – V Láhauru v Britské Indii byla přijata Láhaurská rezoluce, která poprvé oficiálně vyzvala k vytvoření samostatného státu pro muslimy, což vedlo ke vzniku Pákistánu.
- 1956 –
Pákistán se stal první islámskou republikou na světě. - 1965 – V rámci programu Gemini odstartovala mise Gemini 3, první americký kosmický let s dvoučlennou posádkou (Virgil Grissom a John Young).
- 1983 – Prezident
Spojených států Ronald Reagan představil Strategickou obrannou iniciativu (SDI), přezdívanou „Hvězdné války“, ambiciózní projekt protiraketové obrany ve vesmíru. - 1994 –
Let Aeroflot 593 z Moskvy do Hongkongu se zřítil na Sibiři poté, co pilot nechal svého syna sedět u řízení. Všech 75 osob na palubě zahynulo. - 1996 – Na Tchaj-wanu se konaly první přímé prezidentské volby v historii, ve kterých zvítězil Li Teng-chuej.
🚀 21. století
- 2001 – Ruská vesmírná stanice Mir byla po 15 letech služby řízeně navedena do zemské atmosféry, kde z větší části shořela. Její zbytky dopadly do Tichého oceánu.
- 2010 –
Prezident Barack Obama podepsal Zákon o ochraně pacientů a dostupné péči (známý jako Obamacare), klíčovou reformu amerického zdravotnictví. - 2021 – Kontejnerová loď Ever Given zablokovala Suezský průplav, což způsobilo významné narušení světového obchodu na téměř týden.
👶 Narození
- 1749 – Pierre-Simon Laplace, francouzský matematik, fyzik a astronom († 1827)
- 1858 – Ludwig Quidde, německý pacifista, nositel Nobelovy ceny za mír († 1941)
- 1881 – Roger Martin du Gard, francouzský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 1958)
- 1882 – Emmy Noether, německá matematička, klíčová postava abstraktní algebry († 1935)
- 1900 – Erich Fromm, německo-americký psycholog a filozof († 1980)
- 1904 – Joan Crawford, americká herečka († 1977)
- 1910 – Akira Kurosawa, japonský filmový režisér a scenárista († 1998)
- 1912 – Wernher von Braun, německo-americký raketový konstruktér, klíčová postava programu Apollo († 1977)
- 1929 – Roger Bannister, britský atlet, první člověk, který zaběhl míle pod čtyři minuty († 2018)
- 1931 – Viktor Korčnoj, sovětský a švýcarský šachový velmistr († 2016)
- 1944 – Michael Nyman, britský skladatel filmové hudby
- 1953 – Chaka Khan, americká zpěvačka
- 1956 – José Manuel Barroso, portugalský politik, bývalý předseda Evropské komise
- 1968 – Damon Albarn, britský hudebník, frontman kapel Blur a Gorillaz
- 1973 – Jason Kidd, americký basketbalista a trenér
- 1976 – Michelle Monaghan, americká herečka
- 1983 – Mo Farah, britský atlet, olympijský vítěz v běhu na dlouhé tratě
⚰️ Úmrtí
- 1555 – Julius III., papež (* 1487)
- 1842 – Stendhal (vlastním jménem Marie-Henri Beyle), francouzský spisovatel (* 1783)
- 1964 – Peter Lorre, rakousko-americký herec (* 1904)
- 1992 – Friedrich Hayek, rakousko-britský ekonom a filozof, nositel Nobelovy ceny za ekonomii (* 1899)
- 2011 – Elizabeth Taylor, britsko-americká herečka, dvojnásobná držitelka Oscara (* 1932)
- 2015 – Lee Kuan Yew, první předseda vlády Singapuru, považovaný za zakladatele moderního státu (* 1923)
- 2022 – Madeleine Albrightová, americká politička a diplomatka českého původu, první žena ve funkci ministryně zahraničí USA (* 1937)
🎉 Svátky a významné dny
Světový meteorologický den (vyhlášen Světovou meteorologickou organizací na paměť založení v roce 1950)
Den Pákistánu (připomínka Láhaurské rezoluce z roku 1940 a vyhlášení republiky v roce 1956)
Den maďarsko-polského přátelství
💡 Pro laiky
Co znamená řízený zánik vesmírné stanice?
Dne 23. března 2001 zanikla v atmosféře ruská vesmírná stanice Mir. Nebyla to náhoda ani nehoda, ale pečlivě naplánovaný proces zvaný řízený zánik (nebo také deorbitace).
Představte si vesmírnou stanici jako obrovský satelit, který obíhá Zemi rychlostí téměř 28 000 km/h. I ve výšce stovek kilometrů na ni působí nepatrný odpor zbytků atmosféry, který ji pomalu brzdí. Bez pravidelných korekcí dráhy pomocí motorů by stanice dříve či později sama spadla na Zemi. Problém je, že by nikdo přesně nevěděl, kam dopadne.
Při řízeném zániku se využijí motory (obvykle připojené nákladní lodi, jako v případě Miru lodi Progress) k cílenému zbrzdění stanice. Tím se její oběžná dráha sníží tak, aby vstoupila do atmosféry pod přesně daným úhlem a na předem určeném místě. Cílem je, aby se tak stalo nad neobydlenou oblastí, typicky nad jižním Tichým oceánem, kterému se přezdívá "hřbitov kosmických lodí".
Během vstupu do atmosféry obrovské tření a teplota (tisíce stupňů Celsia) způsobí, že se většina konstrukce rozpadne a shoří. Jen ty nejodolnější a nejhustší části (např. části motorů nebo kulové nádrže) mohou dopadnout až na povrch. Díky přesnému zacílení je však riziko pro lidi a majetek na zemi minimální. Řízený zánik je tedy bezpečný a zodpovědný způsob, jak se zbavit dosluhující kosmické techniky.