Trója

Rozbalit box

Obsah boxu

Trója (starořecky Τροία nebo Ἴλιον, latinsky Troia nebo Ilium, chetitsky Wiluša) je legendární město, známé především z řeckých mýtů o trójské válce, a zároveň reálná archeologická lokalita nacházející se v severozápadním Turecku na pahorku Hisarlık u vstupu do průlivu Dardanely. Díky své strategické poloze kontrolovala po tisíciletí obchodní cesty mezi Egejským a Černým mořem.

Archeologické naleziště, které je od roku 1998 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, odhalilo existenci nejméně devíti hlavních osídlení vybudovaných postupně na sobě od rané doby bronzové (cca 3000 př. n. l.) až po byzantské období. Objev Tróje Heinrichem Schliemannem v 19. století je považován za jeden z milníků moderní archeologie.

🏛️ Mytologická Trója

V řecké mytologii je Trója dějištěm slavného eposu Ilias, jehož autorství je připisováno básníkovi Homérovi. Epos líčí desetileté obléhání města spojenými vojsky Achájů (Řeků).

Podle mýtu byla válka vyvolána únosem krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, trójským princem Paridem. V čele řeckých vojsk stál Agamemnón, král Mykén. Mezi největší hrdiny na řecké straně patřili Achilles, Odysseus, Aiás a Diomédes. Tróju bránila vojska pod vedením krále Priama a jeho synů, statečného Hektora a Parida.

Desetiletá válka plná hrdinských soubojů, jako byl střet Achilla s Hektorem, byla nakonec rozhodnuta lstí. Řekové předstírali odplutí a zanechali na pobřeží obrovského dřevěného koně, známého jako Trójský kůň. Trójané, přes varování kněžky Kassandry a kněze Láokoóna, vtáhli koně do města jako dar bohům. V noci však z jeho útrob vystoupili ukrytí řečtí vojáci, otevřeli brány města a vpustili dovnitř zbytek armády. Trója byla vypleněna, vypálena a její obyvatelé pobiti nebo zotročeni. Zkázu města přežil jen malý počet Trójanů, včetně hrdiny Aenea, který podle římského eposu Aeneis odplul a založil novou říši v Itálii, jež se stala předchůdcem Říma.

📜 Archeologická Trója

Po staletí byla existence Tróje považována za pouhý mýtus. Teprve v 19. století se německý amatérský archeolog Heinrich Schliemann rozhodl Homérův epos ověřit a legendární město najít.

🌍 Objev a výzkum

Schliemann, inspirován prací britského konzula a archeologa Franka Calverta, který již dříve identifikoval pahorek Hisarlık jako pravděpodobné místo Tróje, zahájil zde v roce 1871 rozsáhlé vykopávky. Jeho metody byly z dnešního pohledu velmi hrubé a destruktivní. V touze dostat se co nejrychleji k nejstarším vrstvám, které považoval za homérskou Tróju, prokopal obrovský příkop napříč pahorkem a zničil tak mnoho cenných mladších vrstev.

Navzdory tomu učinil epochální objev. Odhalil pozůstatky mohutného opevněného města a v roce 1873 nalezl slavný Priamův poklad, soubor zlatých a stříbrných šperků, nádob a zbraní. Schliemann se mylně domníval, že poklad patřil králi Priamovi, ve skutečnosti však pocházel z vrstvy o zhruba 1000 let starší než předpokládaná doba trójské války.

V Schliemannově práci pokračovali další archeologové, především Wilhelm Dörpfeld a Američan Carl Blegen. Ti zpřesnili chronologii jednotlivých vrstev a identifikovali celkem devět hlavních sídelních fází, které byly dále rozděleny do více než 40 podvrstev.

⏳ Jednotlivé vrstvy

Archeologové rozlišují devět základních vrstev osídlení, které ukazují nepřetržitý vývoj města po dobu více než 3500 let.

Trója I (cca 3000–2600 př. n. l.): Malá, ale silně opevněná osada z rané doby bronzové.
Trója II (cca 2600–2250 př. n. l.): Vzkvétající a bohaté město s mohutnými hradbami a velkými obytnými stavbami (tzv. megarony). Z této vrstvy pochází Priamův poklad. Město bylo zničeno rozsáhlým požárem.
Trója III–V (cca 2250–1750 př. n. l.): Období úpadku. Města byla menší a méně významná než Trója II.
Trója VI (cca 1750–1300 př. n. l.): Nový rozkvět. Vzniklo velké a mocné město s impozantními hradbami vysokými až 9 metrů, věžemi a palácovým komplexem. Obyvatelé chovali koně. Tato vrstva je jedním z hlavních kandidátů na homérskou Tróju. Byla zničena pravděpodobně silným zemětřesením kolem roku 1300 př. n. l.
Trója VIIa (cca 1300–1180 př. n. l.): Město bylo rychle obnoveno na ruinách Tróje VI, avšak s hustší a chudší zástavbou. Archeologické nálezy (šipky, stopy požáru, lidské ostatky v ulicích) nasvědčují tomu, že bylo zničeno během vojenského konfliktu. Právě tato vrstva je dnes nejčastěji ztotožňována s Trójou z Homérova eposu.
Trója VIIb (cca 1180–950 př. n. l.): Osídlení novým obyvatelstvem, pravděpodobně z Balkánu, s odlišnou keramikou.
Trója VIII (cca 700–85 př. n. l.): Řecké město známé jako Ilion. Vznikl zde chrám zasvěcený bohyni Athéně.
Trója IX (85 př. n. l. – cca 500 n. l.): Římské město Ilium Novum (Nové Ilium). Římané, kteří odvozovali svůj původ od trójského hrdiny Aenea, město velkoryse přestavěli. Navštívil ho například Julius Caesar nebo císař Augustus. Město postupně ztrácelo na významu a v byzantském období bylo opuštěno.

🗺️ Geografie a význam

Strategická poloha Tróje byla klíčem k jejímu bohatství a moci. Město se nacházelo na západním konci úrodné nížiny u jižního vstupu do Hellespontu (dnešní Dardanely), úžiny spojující Egejské moře s Marmarským mořem a dále s Černým mořem.

Díky tomu mohla Trója kontrolovat veškerou námořní dopravu a obchod mezi Středomoří a oblastí Černého moře. Lodě plující proti silnému proudu v úžině často musely čekat na příznivý vítr v trójském přístavu, což městu přinášelo značné zisky z poplatků, daní a obchodu. Město bylo také centrem regionu bohatého na zemědělské produkty a přírodní zdroje.

💎 Priamův poklad

Jeden z nejznámějších archeologických nálezů všech dob, tzv. Priamův poklad, objevil Heinrich Schliemann 31. května 1873. Soubor obsahuje tisíce předmětů z drahých kovů, včetně zlatých diadémů, náhrdelníků, náušnic, pohárů, stříbrných váz a bronzových zbraní.

Schliemann poklad tajně propašoval z Osmanské říše do Řecka a později ho daroval německému národu. Byl vystaven v Berlíně až do konce druhé světové války. V roce 1945 byl odvezen Rudou armádou jako válečná kořist do Sovětského svazu. Po desetiletí byl jeho osud neznámý, až v roce 1993 Rusko přiznalo, že je uložen v Puškinově muzeu v Moskvě. Jeho vlastnictví je dodnes předmětem sporu mezi Německem, Ruskem a Tureckem.

🎬 Trója v kultuře

Příběh Tróje a trójské války se stal jedním ze základních kamenů západní civilizace a inspiroval nespočet uměleckých děl.

Literatura: Kromě Homérovy Ilias a Odysseie je klíčovým dílem Vergiliova Aeneis, která líčí osudy Aenea po pádu města. Téma zpracovali i dramatici jako Euripidés nebo William Shakespeare.
Výtvarné umění: Scény z trójské války byly oblíbeným námětem pro malby na řeckých vázách, římské mozaiky i renesanční a barokní malířství.
Film: Příběh byl několikrát zfilmován. Nejznámější je velkofilm Trója z roku 2004 režiséra Wolfganga Petersena s Bradem Pittem v roli Achilla a Ericem Banou jako Hektorem.

💡 Pro laiky

Představte si Tróju jako obrovský dort s devíti vrstvami. Každá vrstva představuje jedno město, které bylo postaveno na ruinách toho předchozího. Archeologové se museli prokopat všemi vrstvami, aby odhalili celou historii tohoto místa.

Byla trójská válka skutečná? Většina historiků se dnes domnívá, že nějaký konflikt mezi mykénskými Řeky a obyvateli Tróje (pravděpodobně vrstvy VIIa) skutečně proběhl kolem roku 1200 př. n. l. Šlo ale spíše o obchodní válku nebo pirátský nájezd než o desetileté obléhání kvůli krásné ženě. Homérův příběh je tedy básnickým a zveličeným zpracováním skutečné historické události.
Existoval Trójský kůň? Dřevěný kůň, jak ho popisuje mýtus, téměř jistě neexistoval. Mohlo jít o básnickou metaforu. Někteří historikové se domnívají, že mohl symbolizovat obléhací stroj (beranidlo) s koňskou hlavou, nebo že město zničilo zemětřesení (bůh Poseidón, který byl bohem moře i zemětřesení, měl koně jako své posvátné zvíře).
Kdo byli Trójané? Nebyli to Řekové. Pravděpodobně šlo o anatolský národ, příbuzný například Chetitům. V chetitských textech se hovoří o mocném království Wiluša, které se nacházelo na západě Anatolie a je dnes ztotožňováno právě s Trójou (řecky Ilios).

Šablona:Aktualizováno