Pařížská univerzita
Obsah boxu
Pařížská univerzita (francouzsky Université de Paris), často označovaná jako Sorbonna podle Collège de Sorbonne, byla jedna z nejstarších a nejprestižnějších univerzit v Evropě. Její počátky sahají do poloviny 12. století a formálně byla uznána kolem roku 1200. Po staletí byla klíčovým centrem vzdělanosti, teologie a filozofie, zejména v období scholastiky. Během Francouzské revoluce byla v roce 1793 zrušena, obnovena byla v roce 1896 a po studentských nepokojích v květnu 1968 byla v roce 1970 reorganizována a rozdělena na třináct samostatných nástupnických univerzit, které existují dodnes.
📜 Historie
Historie Pařížské univerzity je hluboce spjata s intelektuálním vývojem západního světa.
⛪ Počátky (12. století)
Univerzita se vyvinula z katedrální školy při katedrále Notre-Dame a dalších menších škol v Paříži. Kolem roku 1150 se zde začala formovat volná korporace mistrů (profesorů) a žáků (studentů), kteří se sdružovali za účelem studia a výuky. Na rozdíl od univerzity v Bologni, která byla řízena studenty, byla pařížská univerzita korporací mistrů. První královské privilegium udělil univerzitě francouzský král Filip II. August v roce 1200, čímž uznal její autonomii a osvobodil její členy od světské jurisdikce. Papežská bula Parens scientiarum od Řehoře IX. z roku 1231 potvrdila univerzitě právo na samosprávu, vlastní pečeť a právo na stávku (cessatio).
🎓 Zlatý věk a Sorbonna
Ve 13. století se Pařížská univerzita stala nejvýznamnějším teologickým a filozofickým centrem křesťanského světa. Byla ohniskem scholastiky a působili zde největší myslitelé té doby, jako Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Bonaventura z Bagnoregia nebo Siger z Brabantu.
V roce 1257 založil Robert de Sorbon, kaplan krále Ludvíka IX., kolej pro chudé studenty teologie, známou jako Collège de Sorbonne. Původně byla jen jednou z mnoha kolejí, ale postupem času se její jméno stalo synonymem pro celou teologickou fakultu a nakonec i pro celou univerzitu. Koleje poskytovaly studentům ubytování, stravu a doplňkovou výuku.
⚔️ Úpadek a zrušení
Během stoleté války a následných náboženských konfliktů v 16. století začal vliv univerzity upadat. Stala se baštou katolického konzervatismu a bránila se novým myšlenkovým proudům renesance a reformace. Během Francouzské revoluce byla univerzita, vnímaná jako symbol starého režimu a církevní moci, v roce 1793 zrušena spolu se všemi ostatními francouzskými univerzitami. Její fakulty byly nahrazeny specializovanými vysokými školami (grandes écoles).
🏛️ Obnovení a moderní éra
V roce 1896 byly jednotlivé fakulty (právo, medicína, přírodní vědy, humanitní vědy a teologie) opět sjednoceny pod názvem Pařížská univerzita. Univerzita rychle získala zpět svou prestiž a stala se centrem vědeckého výzkumu, kde působily osobnosti jako Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie.
🔥 Květen 1968 a rozdělení
V 60. letech 20. století univerzita čelila masivnímu nárůstu počtu studentů a rostoucí kritice své rigidní a centralizované struktury. Tyto problémy vyvrcholily v květnu 1968 masivními studentskými protesty, které začaly na pobočce v Nanterre a rychle se rozšířily do Latinské čtvrti v Paříži. Protesty ochromily celou zemi a vedly k zásadní reformě francouzského vysokého školství.
Na základě Faureho zákona (Loi Faure) z roku 1968 byla Pařížská univerzita k 1. lednu 1971 rozdělena na třináct autonomních nástupnických univerzit. Cílem bylo decentralizovat moc, modernizovat výuku a dát jednotlivým institucím větší flexibilitu.
🏛️ Struktura a organizace (před rokem 1970)
Středověká univerzita byla organizována do čtyř fakult:
- Fakulta artistická (Faculté des Arts) – největší fakulta, poskytovala základní vzdělání v sedmi svobodných uměních a byla předstupněm pro studium na vyšších fakultách.
- Fakulta teologická (Faculté de Théologie) – nejprestižnější fakulta.
- Fakulta právnická (Faculté de Droit) – zaměřená především na kanonické právo.
- Fakulta lékařská (Faculté de Médecine).
Studenti a mistři byli také organizováni do čtyř národů (nations) podle svého geografického původu: 1. **Francouzský národ:** studenti z Francie, Španělska, Itálie a Středomoří. 2. **Normandský národ:** studenti z Normandie. 3. **Pikardský národ:** studenti z Pikardie a Nizozemí. 4. **Anglický národ:** (později přejmenovaný na Německý) studenti z Anglie, Německa, Skandinávie a východní Evropy, včetně studentů z českých zemí.
Každý národ si volil svého prokurátora a společně volili rektora, který stál v čele univerzity.
🏛️ Nástupnické univerzity
Po rozdělení v roce 1970 vzniklo 13 samostatných univerzit, které si často ponechaly odkaz na Sorbonnu nebo jiné historické názvy. Některé z nich se v posledních letech opět slučovaly. Podle údajů k roku 2025 jsou hlavními nástupci:
- Univerzita Paříž I Panthéon-Sorbonne – právo, historie, filozofie, ekonomie, umění
- Univerzita Paříž II Panthéon-Assas – především právo
- Univerzita Sorbonne Nouvelle (Paříž III) – jazyky, literatura, umění, komunikace
- Sorbonne Université – vznikla sloučením Univerzity Paříž-Sorbonne (Paříž IV) a Univerzity Pierra a Marie Curieových (Paříž VI); zaměřuje se na humanitní, přírodní a lékařské vědy.
- Université Paris Cité – vznikla sloučením Univerzity Paříž V Descartes a Univerzity Paříž VII Diderot; zaměřuje se na zdravotnictví, společenské a přírodní vědy.
- Univerzita Paříž VIII Vincennes-Saint-Denis – humanitní a společenské vědy, umění
- Univerzita Paříž-Dauphine (Paříž IX) – ekonomie, management, matematika
- Univerzita Paříž-Nanterre (Paříž X) – právo, humanitní vědy, sociologie, ekonomie
- Univerzita Paříž-Saclay – zahrnuje části bývalé Univerzity Paříž-Sud (Paříž XI); zaměřuje se na vědu a techniku.
- Univerzita Paříž-Est Créteil Val-de-Marne (Paříž XII) – multidisciplinární
- Univerzita Sorbonne Paris Nord (Paříž XIII) – multidisciplinární
🌍 Vliv a odkaz
Pařížská univerzita sloužila jako model pro mnoho dalších univerzit založených ve středověké Evropě, včetně Univerzity Karlovy v Praze, kterou Karel IV. založil v roce 1348 právě podle pařížského vzoru. Její intelektuální odkaz je nesmírný – formovala západní teologii, filozofii a vědu po celá staletí. Dnes její odkaz pokračuje v síti vysoce specializovaných a prestižních pařížských univerzit, které patří ke světové špičce.
🧑🏫 Významné osobnosti
S univerzitou je spojena řada nejvýznamnějších postav evropských dějin:
- Albert Veliký – filozof a teolog
- Tomáš Akvinský – nejvýznamnější představitel scholastiky
- Mistr Eckhart – mystik a teolog
- Jean Gerson – kancléř univerzity, teolog a reformátor
- Jan Kalvín – teolog a reformátor
- Ignác z Loyoly – zakladatel jezuitského řádu
- René Descartes – filozof a matematik (studoval na jezuitské koleji napojené na univerzitní systém)
- Blaise Pascal – matematik, fyzik a filozof
- Antoine Lavoisier – chemik, "otec moderní chemie"
- Victor Hugo – spisovatel
- Louis Pasteur – biolog a chemik
- Henri Poincaré – matematik a fyzik
- Pierre Curie – fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Marie Curie-Skłodowská – fyzička a chemička, dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny
- Henri Bergson – filozof
- Jean-Paul Sartre – filozof a spisovatel
- Simone de Beauvoir – filozofka a spisovatelka
- Claude Lévi-Strauss – antropolog
- Jacques Derrida – filozof
💡 Pro laiky
- Scholastika: Středověký filozofický a teologický směr, který se snažil rozumově vysvětlit a obhájit křesťanskou víru. Učenci (scholastici) používali přísné logické metody a vedli disputace (debaty) o složitých otázkách. Pařížská univerzita byla hlavním centrem tohoto myšlení.
- Univerzitní národ: Ve středověku nešlo o národnost v dnešním smyslu. Byla to spíše studentská a profesorská "spolková země" nebo regionální spolek. Studenti z Čech tak patřili do "anglického" (později "německého") národa spolu s Angličany, Němci a Skandinávci. Tyto národy měly vlastní samosprávu a chránily zájmy svých členů.
- Rozdělení v roce 1970: Představte si obrovskou školu se statisíci studenty, která se stala příliš velkou a neovladatelnou. Po velkých studentských protestech se vláda rozhodla tuto "mega-univerzitu" rozbít na 13 menších, samostatných a specializovaných univerzit. Každá z nich se zaměřila na něco jiného – jedna na právo, jiná na jazyky, další na medicínu. I když už neexistují jako jeden celek, společně nesou historický odkaz původní Pařížské univerzity.