Ludvík IX. Francouzský

Ludvík IX. Francouzský
	Soubor:El Greco - Saint Louis, King of France, and a Page - WGA10466.jpg
	Svatý Ludvík, král Francie, portrét od El Greca, cca 1590–1597
Titul	Král Francie
Období vlády	8. listopadu 1226 – 25. srpna 1270
Korunovace	29. listopadu 1226, Katedrála Notre-Dame v Remeši
Předchůdce	Ludvík VIII.
Nástupce	Filip III.
Regent	Blanka Kastilská (1226–1234)
Datum narození	25. dubna 1214
Místo narození	Poissy, Francouzské království
Datum úmrtí	25. srpna 1270
Místo úmrtí	Tunis, Hafsidský sultanát
Místo pohřbení	Bazilika Saint-Denis, Saint-Denis
Dynastie	Kapetovci
Otec	Ludvík VIII. Francouzský
Matka	Blanka Kastilská
Manželka/y	Markéta Provensálská
Děti	Blanka; Isabela; Ludvík; Filip III.; Jan Tristan z Nevers; Petr z Alençonu; Blanka; Markéta; Robert z Clermontu; Anežka

Rozbalit box

Obsah boxu

Ludvík IX. Francouzský, známý jako Svatý Ludvík (* 25. dubna 1214, Poissy – † 25. srpna 1270, Tunis), byl francouzský král z rodu Kapetovců, který vládl v letech 1226 až 1270. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších panovníků francouzského středověku a za ztělesnění ideálu křesťanského vládce. Proslul svou hlubokou zbožností, smyslem pro spravedlnost, reformami a účastí na dvou křížových výpravách. V roce 1297 byl papežem Bonifácem VIII. kanonizován (prohlášen za svatého) a je jediným francouzským králem, kterému se této pocty dostalo.

Jeho vláda představovala politický, ekonomický i kulturní vrchol středověké Francie. Centralizoval královskou moc, reformoval soudnictví a finanční správu a jeho dvůr v Paříži se stal jedním z nejvýznamnějších center evropské kultury. Nechal postavit slavnou pařížskou kapli Sainte-Chapelle, aby v ní uložil cenné křesťanské relikvie, včetně Trnové koruny.

👑 Život a vláda

Ludvík IX. se narodil na zámku v Poissy nedaleko Paříže jako syn krále Ludvíka VIII. a jeho energické manželky Blanky Kastilské. Jeho dědečkem byl slavný král Filip II. August.

👶 Dětství a regentství Blanky Kastilské

Na trůn nastoupil ve věku pouhých dvanácti let po náhlé smrti svého otce v roce 1226. Vzhledem k jeho nízkému věku se regentkou stala jeho matka Blanka Kastilská, žena výjimečných politických schopností a neochvějné vůle. Její regentství bylo poznamenáno bojem proti vzpurným francouzským baronům, jako byli Petr Mauclerc z Bretaňské vévodství|Bretaně]] a Hugo z Lusignanu, kteří se snažili využít královy nezletilosti k oslabení centrální moci. Blanka však s pomocí věrných rádců dokázala všechny vzpoury potlačit a udržet království jednotné. Měla na Ludvíka obrovský vliv a vštípila mu hlubokou křesťanskou víru a smysl pro povinnost, které formovaly celou jeho pozdější vládu.

V roce 1234 se Ludvík oženil s Markétou Provensálskou, se kterou měl jedenáct dětí. I po dosažení plnoletosti zůstala Blanka jeho nejbližší rádkyní až do své smrti v roce 1252.

🛡️ Upevnění moci a vnitřní politika

Po převzetí osobní vlády se Ludvík IX. ukázal jako moudrý a spravedlivý panovník. Jeho hlavním cílem bylo zajistit mír a spravedlnost pro všechny své poddané. Provedl řadu klíčových reforem, které posílily královskou autoritu a modernizovaly francouzský stát.

Soudní reformy: Zřídil nejvyšší soudní dvůr, známý jako Pařížský parlament, který fungoval jako odvolací soud pro celé království. Zakázal soudní souboje a Boží soudy a nahradil je systémem vyšetřování a dokazování. Zavedl princip presumpce neviny, podle kterého byl obžalovaný považován za nevinného, dokud mu nebyla prokázána vina.
Administrativní reformy: Vytvořil systém královských úředníků (enquêteurs), kteří cestovali po zemi, kontrolovali místní správu a vyřizovali stížnosti poddaných na zneužívání moci ze strany šlechty či královských zástupců.
Měnová reforma: Stabilizoval francouzskou měnu zavedením spolehlivých zlatých (écu d'or) a stříbrných (gros tournois) mincí, které platily v celém království a posilovaly hospodářskou stabilitu.

Ludvík byl proslulý svou osobní angažovaností ve výkonu spravedlnosti. Podle kronikáře Jeana de Joinville často sedával pod dubem ve Vincennes a osobně soudil spory svých poddaných bez ohledu na jejich společenské postavení.

✝️ Sedmá křížová výprava

Ludvíkova hluboká zbožnost ho vedla k účasti na křížových výpravách. V roce 1244 vážně onemocněl a po svém uzdravení složil slib, že povede výpravu do Svaté země. Sedmá křížová výprava (1248–1254) byla pečlivě připravena a financována. Jejím cílem byl Egypt, mocenské centrum ajjúbovského sultanátu.

Výprava zpočátku dosáhla úspěchu, když v roce 1249 dobyla strategický přístav Damietta. Následný postup na Káhiru však skončil katastrofou. V bitvě u al-Mansúry v roce 1250 bylo křižácké vojsko obklíčeno a poraženo. Sám král Ludvík padl do zajetí a byl propuštěn až po zaplacení obrovského výkupného a navrácení Damietty. Navzdory tomuto neúspěchu strávil další čtyři roky ve Svaté zemi (v Akře, Caesareji a Jaffě), kde pomáhal posilovat opevnění zbývajících křižáckých států a vyjednával s místními muslimskými vládci.

⚖️ Vrchol vlády a evropský arbitr

Po návratu do Francie v roce 1254 dosáhla Ludvíkova prestiž v Evropě vrcholu. Jeho pověst spravedlivého a zbožného panovníka z něj učinila uznávaného arbitra v mezinárodních sporech.

Smlouva s Anglií: V roce 1259 uzavřel s anglickým králem Jindřichem III. Pařížskou smlouvu. V ní se Jindřich III. vzdal nároků na Normandii, Anjou a Poitou a na oplátku ho Ludvík uznal jako svého vazala pro vévodství Akvánské. Smlouva ukončila staletý konflikt mezi Kapetovci a Plantagenety a zajistila mír na několik desetiletí.
Smlouva s Aragonií: Smlouvou z Corbeil v roce 1258 urovnal spory s Aragonským královstvím o území v Languedocu a Katalánsku.
Arbitráž v Anglii: V roce 1264 byl požádán, aby rozsoudil spor mezi anglickým králem Jindřichem III. a jeho vzbouřenými barony. Jeho rozhodnutí, známé jako Mise of Amiens, podpořilo královskou autoritu, což však vedlo k další eskalaci konfliktu v Anglii.

⚔️ Osmá křížová výprava a smrt

Ke konci svého života se Ludvík rozhodl pro další křížovou výpravu, přestože ho od toho mnozí zrazovali. Cílem osmé křížové výpravy v roce 1270 se stal Tunis, jehož emíra se Ludvík naivně doufal obrátit na křesťanství a získat ho jako spojence proti egyptskému mamlúckému sultanátu.

Krátce po vylodění v Kartágu však v křižáckém táboře vypukla epidemie, pravděpodobně úplavice nebo [[tyfus^{[nepřesný odkaz]}|tyfus]]. Nemoci podlehl i sám král Ludvík IX., který zemřel 25. srpna 1270. Jeho poslední slova prý byla „Jeruzalém, Jeruzalém“. Jeho ostatky byly převezeny do Francie a uloženy v bazilice Saint-Denis.

🏛️ Odkaz a význam

Ludvík IX. zanechal po sobě hlubokou a trvalou stopu ve francouzských i evropských dějinách. Jeho vláda je považována za zlatý věk středověké Francie.

⛪ Svatost a kult

Již za svého života byl Ludvík považován za vzor křesťanského panovníka. Jeho osobní zbožnost, asketický životní styl, péče o chudé a nemocné a oddanost církvi byly všeobecně známy. Proces jeho kanonizace začal brzy po jeho smrti a byl dokončen v roce 1297 papežem Bonifácem VIII.. Svatý Ludvík se stal patronem Francie, monarchie a mnoha řemesel. Jeho kult se rychle rozšířil po celé Evropě.

📜 Reformy a spravedlnost

Ludvíkovy reformy položily základy centralizovaného francouzského státu. Posílení královské spravedlnosti na úkor feudální šlechty a zavedení jednotné měny přispěly k vnitřní stabilitě a prosperitě království. Jeho vláda upevnila autoritu kapetovské dynastie a připravila půdu pro budoucí vzestup francouzské monarchie.

🎨 Kulturní patronát

Ludvík IX. byl také významným patronem umění a architektury. Jeho jméno je navždy spjato s gotickou architekturou.

Sainte-Chapelle: Nechal v Paříži postavit tento klenot vrcholné gotiky, aby v něm uložil nesmírně cenné relikvie, které získal od latinského císaře z Konstantinopole, především Trnovou korunu. Kaple je proslulá svými rozsáhlými vitrážovými okny.
Podpora univerzit: Podporoval Pařížskou univerzitu, zejména teologickou kolej založenou jeho zpovědníkem Robertem de Sorbon, která se stala známou jako Sorbonna.

📖 Pro laiky: Kdo byl svatý Ludvík?

Představte si krále, který byl tak spravedlivý, že si lidé vyprávěli, jak sedává pod dubem a osobně řeší jejich spory, ať už byli bohatí, nebo chudí. To byl Ludvík IX. Byl to také nesmírně zbožný člověk – jeho víra byla tak silná, že vedl dvě velké vojenské výpravy (křížové výpravy), aby bránil křesťany ve Svaté zemi.

Během jeho vlády se Francii velmi dařilo. Zavedl spravedlivější zákony, vytvořil spolehlivé peníze pro celé království a jeho země byla v Evropě velmi respektovaná. Nechal také postavit jednu z nejkrásnějších staveb v Paříži, kapli Sainte-Chapelle, která vypadá jako šperkovnice ze skla a kamene.

Protože žil tak příkladným životem, byl po své smrti jako jediný francouzský král v historii prohlášen za svatého. Proto mu dnes říkáme Svatý Ludvík.

✨ Zajímavosti

Podle legendy Ludvík IX. často soudil spory svých poddaných osobně pod dubem v lesíku u svého sídla ve Vincennes. Tento obraz se stal symbolem jeho spravedlnosti.
V roce 1238 získal od latinského císaře Balduina II. Trnovou korunu a další relikvie spojené s utrpením Ježíše Krista. Za tyto relikvie zaplatil obrovskou sumu 135 000 livrů, což bylo více než polovina ročních příjmů království.
Po jeho smrti bylo jeho tělo pro převoz do Francie podrobeno procesu mos teutonicus, kdy byly ostatky uvařeny, aby se oddělily kosti od měkkých tkání. Jeho srdce a vnitřnosti byly pohřbeny v Itálii a kosti v Saint-Denis.
Mnoho měst a míst po celém světě nese jeho jméno, například St. Louis v Missouri (), San Luis Potosí v Mexiku () nebo ostrov Île Saint-Louis v Paříži.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025