Katedrála Notre-Dame v Remeši

Rozbalit box

Obsah boxu

Katedrála Notre-Dame v Remeši (francouzsky Cathédrale Notre-Dame de Reims) je římskokatolická katedrála v Remeši, která je jedním z nejvýznamnějších příkladů vrcholné francouzské gotiky. Po staletí sloužila jako korunovační místo francouzských králů a je tak neoddělitelně spjata s dějinami Francouzského království. Společně s katedrálou v Chartres a katedrálou v Amiens tvoří trojici největších a nejznámějších francouzských gotických katedrál 13. století. Pro svůj historický a architektonický význam byla v roce 1991 zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.

📜 Historie

🏛️ Předchůdci a založení

Současná katedrála stojí na místě, které mělo náboženský význam již v římské době, kdy se zde nacházely lázně. První křesťanský kostel zde byl postaven v 5. století na popud biskupa svatého Nikasia. Právě v této původní bazilice byl kolem roku 496 pokřtěn franský král Chlodvík I. remešským biskupem svatým Remigiem, což položilo základy spojenectví mezi franskou monarchií a katolickou církví.

V roce 816 zde byl Ludvík I. Pobožný korunován císařem, což založilo tradici královských korunovací v Remeši. Původní bazilika byla v 9. století nahrazena větší karolinskou stavbou, která však 6. května 1210 podlehla ničivému požáru. Již o rok později, v roce 1211, položil arcibiskup Aubry de Humbert základní kámen nové, ještě velkolepější katedrály. Stavba probíhala mimořádně rychle, hlavní část lodi a chór byly dokončeny již kolem roku 1275. Práce na věžích a fasádě pokračovaly až do 14. století.

👑 Korunovační katedrála

Remešská katedrála se stala definitivním místem korunovací francouzských monarchů. S výjimkou několika málo panovníků zde byli pomazáni a korunováni všichni francouzští králové od Jindřicha I. (1027) až po Karla X. (1825). Pro korunovaci se používal posvátný olej ze Svaté ampule (Sainte Ampoule), která podle legendy obsahovala olej přinesený holubicí z nebes při křtu Chlodvíka I.

Nejslavnější korunovace se zde odehrála 17. července 1429, kdy byl na trůn slavnostně uveden dauphin Karel VII.. Stalo se tak za přítomnosti Johanky z Arku, která ho k cestě do Remeše přes území ovládané Angličany a Burgunďany přesvědčila, což představovalo klíčový obrat ve stoleté válce.

Během Velké francouzské revoluce byla katedrála znesvěcena, část její sochařské výzdoby poškozena a Svatá ampule byla veřejně zničena.

💥 Poškození za první světové války

Největší katastrofa postihla katedrálu během první světové války. Město Remeš se nacházelo na frontové linii a katedrála se stala cílem intenzivního německého dělostřeleckého ostřelování. Celkem byla zasažena téměř 300krát. Dne 19. září 1914 vypukl požár, který zničil lešení kolem severní věže, což vedlo k roztavení olověné střechy. Žhavé olovo stékalo chrliči a způsobilo obrovské škody na kamenné konstrukci a sochařské výzdobě. Zničena byla velká část vitráží a mnoho soch, včetně slavného "Usměvavého anděla", jehož poničená tvář se stala symbolem německého barbarství ve francouzské válečné propagandě.

Po válce proběhla rozsáhlá a pečlivá rekonstrukce, která trvala dvacet let a byla z velké části financována dary, zejména od americké rodiny Rockefellerů. Katedrála byla znovu vysvěcena v roce 1938.

⛪ Architektura a výzdoba

Katedrála v Remeši je mistrovským dílem vrcholné gotiky, které se vyznačuje jednotou stylu, harmonií proporcí a mimořádně bohatou sochařskou výzdobou. Je dlouhá 149 metrů a vnitřní výška klenby dosahuje 38 metrů.

🖼️ Exteriér

Západní průčelí je považováno za jeden z vrcholů gotického sochařství. Je členěno do tří portálů, které jsou bohatě zdobeny sochami. Na rozdíl od starších katedrál zde tympanony nejsou vyplněny reliéfy, ale prosklenými rozetami, což přivádí do interiéru více světla. Sochy se nacházejí v ostění portálů a v galeriích nad nimi.

**Sochařská výzdoba:** Katedrála je proslulá svou sochařskou výzdobou, která čítá přes 2300 soch. Postavy jsou realistické, s individualizovanými rysy a přirozenými postoji. Nejslavnější sochou je tzv. Usměvavý anděl (L'Ange au Sourire) na severním portálu západní fasády.
**Galerie králů:** Nad rozetou se nachází impozantní Galerie králů, zobrazující 56 postav francouzských monarchů v čele s pokřtěným Chlodvíkem I. uprostřed.
**Věže:** Dvě mohutné věže západního průčelí dosahují výšky 81 metrů. Původně měly být zakončeny vysokými fiálami, které by celkovou výšku zvýšily na 120 metrů, ale tento plán nebyl nikdy realizován.

💎 Interiér

Interiér působí monumentálním a zároveň odlehčeným dojmem díky vysoké a štíhlé konstrukci. Loď je tvořena čtyřdílnou žebrovou klenbou nesenou svazkovými pilíři. Stěna je členěna na tři patra: arkády, triforium a horní pás oken.

**Vitráže:** Katedrála byla původně vybavena kompletním souborem vitráží ze 13. století, z nichž se však velká část nedochovala. Některé původní vitráže lze stále vidět v horních oknech hlavní lodi a v chóru. V poválečném období byly zničené vitráže nahrazeny moderními díly. Nejznámější jsou tři okna v osové kapli chóru, která v roce 1974 vytvořil bělorusko-francouzský umělec Marc Chagall.
**Labyrint:** Podlaha hlavní lodi kdysi obsahovala slavný osmiúhelníkový labyrint, podobný tomu v Chartres. Byl vytvořen z černého mramoru a zobrazoval architekty, kteří se na stavbě podíleli. V roce 1779 byl však zničen na příkaz kanovníků, kterým vadilo, že je rušivým prvkem při bohoslužbách.

✨ Symbolický význam

Katedrála v Remeši není jen architektonickým skvostem, ale především klíčovým symbolem francouzské národní identity a historie. Její spojení s křtem Chlodvíka I. a korunovacemi králů z ní učinilo "nejkrálovštější" z francouzských katedrál a symbol spojení božské a světské moci.

Během první světové války se její zničená silueta stala symbolem utrpení Francie a mučednictví národa. Její poválečná obnova pak symbolizovala odolnost a znovuzrození francouzského ducha. V roce 1962 se v katedrále odehrálo symbolické setkání francouzského prezidenta Charlese de Gaulla a německého kancléře Konrada Adenauera, které zpečetilo francouzsko-německé přátelství a poválečné usmíření.

💡 Pro laiky

Gotická architektura: Stavební sloh vrcholného středověku, který se snažil stavět co nejvyšší a nejprosvětlenější budovy. Používal k tomu tři hlavní prvky: lomený oblouk (který lépe rozvádí tlak než kulatý), žebrová klenba (kostra klenby, která nese její váhu) a opěrný systém (vnější pilíře a oblouky, které podpírají zdi a umožňují v nich mít velká okna).
Triforium: Úzký chodbičkový pás ve zdi kostela, umístěný mezi spodními arkádami a horními okny. V Remeši je triforium prosklené, což je jedna z jeho architektonických inovací.
Fiála: Štíhlá, jehlanovitá věžička, která zdobí vrcholy pilířů, věží nebo štítů v gotické architektuře. Slouží nejen jako dekorace, ale i jako zátěž, která zvyšuje stabilitu opěrného systému.
Svatá ampule (Sainte Ampoule): Skleněná lahvička, která podle legendy obsahovala zázračný olej pro pomazání francouzských králů při korunovaci. Byla uchovávána v opatství Saint-Remi v Remeši a zničena během revoluce.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025