Nizozemí

Nizozemské království
	Motto: Je Maintiendrai; (francouzsky: „Já udržím“)
Hymna	Wilhelmus
Základní informace
Hlavní město	Amsterdam; (sídlo vlády: Haag)
Největší město	Amsterdam
Úřední jazyk	Nizozemština
Regionální jaz.	Západofríština, Papiamento, Angličtina
Státní správa
Vláda	Konstituční monarchie, parlamentní demokracie
Král	Vilém Alexandr Nizozemský
Předseda vlády	Dick Schoof
Historie a statistika
Vyhlášení nezávislosti	26. červenec 1581
Rozloha	41 543 km² (pouze evropská část)
Populace	17 940 000 (odhad 2024)
Měna	Euro
Technické údaje
Doména	.nl
Předvolba	+31

Rozbalit box

Obsah boxu

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), oficiálně Nizozemské království (nizozemsky Koninkrijk der Nederlanden), je stát ležící v severozápadní Evropě. Spolu s Arubou, Curaçao a Svatým Martinem tvoří Nizozemské království. V Evropě sousedí na východě s Německem a na jihu s Belgií. Na severozápadě ho omývá Severní moře. Hlavním městem je Amsterdam, avšak sídlo vlády, parlamentu a monarchy se nachází v Haagu.

Země je známá svou rovinatou krajinou, která je z velké části uměle vytvořená a leží pod úrovní mořské hladiny. Tento fakt dal zemi i její jméno (neder-landen znamená „nízké země“). Nizozemsko je proslulé svými větrnými mlýny, tulipány, sýry, dřeváky a liberálním společenským klimatem. Je zakládajícím členem Evropské unie, NATO, OECD a součástí Beneluxu a Schengenského prostoru. V Haagu sídlí několik mezinárodních soudních institucí, včetně Mezinárodního soudního dvora a Mezinárodního trestního soudu.

📜 Historie

Historie Nizozemska je neodmyslitelně spjata s bojem proti moři a touhou po obchodní a politické nezávislosti.

🏛️ Raná historie a Římská říše

Území dnešního Nizozemska bylo osídleno již v době ledové. V době příchodu Římanů zde žily germánské kmeny jako Batavové a Frísové na severu a keltské kmeny na jihu. Řeka Rýn tvořila severní hranici Římské říše a Batavové sloužili jako spolehliví spojenci a vojáci v římských legiích. Po pádu říše se oblast stala součástí Franské říše a později byla rozdělena mezi Západofranskou a Východofranskou říši.

🏰 Středověk a Habsburská nadvláda

Ve středověku se území rozpadlo na řadu feudálních panství, jako bylo Holandské hrabství, Brabantské vévodství a Utrechtské biskupství. Ve 14. a 15. století se většina těchto území dostala pod nadvládu burgundských vévodů a následně sňatkem přešla pod správu rodu Habsburků. Za vlády císaře Karla V. a jeho syna Filipa II. bylo Nizozemí součástí obrovské španělské říše.

⚔️ Osmdesátiletá válka a Zlatý věk

Rostoucí daně, centralizace moci a především náboženský útlak protestantů (kalvinistů) vedly v roce 1568 k povstání proti španělské nadvládě, známému jako osmdesátiletá válka. V čele povstání stál Vilém I. Oranžský. Sedm severních provincií vytvořilo v roce 1581 Utrechtskou unii a vyhlásilo nezávislost, čímž vznikla Republika spojených nizozemských provincií.

17. století je označováno jako Nizozemský zlatý věk. Republika se stala přední světovou námořní a obchodní velmocí. Nizozemská východoindická společnost (VOC) a Nizozemská západoindická společnost (WIC) ovládaly světový obchod s kořením a dalším zbožím a zakládaly kolonie po celém světě (např. Nový Amsterdam, dnešní New York, nebo Indonésie). V tomto období vzkvétalo i umění (Rembrandt van Rijn, Johannes Vermeer), věda (Christiaan Huygens) a filozofie (Baruch Spinoza). Nezávislost republiky byla definitivně potvrzena Vestfálským mírem v roce 1648.

🇫🇷 Napoleonské období a vznik království

Na konci 18. století moc republiky upadala. V roce 1795 byla s pomocí francouzských revolučních vojsk vyhlášena Batávská republika. Napoleon Bonaparte ji později přeměnil na Holandské království a dosadil na trůn svého bratra Ludvíka. Po Napoleonově porážce rozhodl Vídeňský kongres v roce 1815 o vytvoření Spojené království nizozemské, které zahrnovalo i dnešní Belgii a Lucembursko. Belgie se však v roce 1830 odtrhla a vyhlásila nezávislost.

🌍 20. století a světové války

Během první světové války si Nizozemsko udrželo neutralitu. V druhé světové válce bylo navzdory vyhlášené neutralitě v květnu 1940 napadeno a okupováno nacistickým Německem. Okupace trvala pět let a přinesla zemi obrovské utrpení, včetně zničení Rotterdamu a deportace většiny židovské populace. Po válce se Nizozemsko vzdalo své politiky neutrality a stalo se zakládajícím členem NATO. V poválečném období také ztratilo většinu své koloniální říše, především Nizozemskou východní Indii, která v roce 1949 vyhlásila nezávislost jako Indonésie.

🇪🇺 Moderní dějiny

Druhá polovina 20. století byla ve znamení hospodářské obnovy, industrializace a budování sociálního státu. Nizozemsko bylo jedním z šesti zakládajících členů Evropského hospodářského společenství, předchůdce dnešní Evropské unie. V 60. a 70. letech prošla země významnými sociálními a kulturními změnami, které vedly k její pověsti jedné z nejliberálnějších a nejtolerantnějších zemí na světě. V roce 2002 Nizozemsko jako první země na světě legalizovalo eutanazii a o rok dříve stejnopohlavní manželství.

🌍 Geografie a podnebí

Nizozemsko je výjimečné svou topografií. Přibližně 26 % jeho rozlohy a 21 % populace se nachází pod úrovní mořské hladiny.

🌊 Boj s vodou: Poldery a vodní díla

Velká část nízko položeného území, známá jako polder, byla získána odvodněním jezer a mořských zálivů. Tento proces probíhal po staletí za pomoci větrných mlýnů a později moderních čerpacích stanic. Ochrana před záplavami je klíčovou národní prioritou. Po katastrofální povodni v roce 1953 byl vybudován ambiciózní systém hrází, přehrad a bariér v provincii Zeeland, známý jako Deltawerken. Dalším monumentálním projektem jsou Zuiderzeewerken, které přeměnily záliv Zuiderzee na sladkovodní jezero IJsselmeer a vytvořily rozsáhlé nové poldery.

🏞️ Topografie a hlavní řeky

Země je převážně rovinatá. Mírně zvlněný terén se nachází pouze na jihovýchodě v provincii Limburg, kde se také nachází nejvyšší bod země, Vaalserberg (322,7 m n. m.). Nizozemskem protékají tři velké evropské řeky: Rýn, Máza a Šelda, které zde tvoří rozsáhlou deltu.

🌦️ Podnebí

Nizozemsko má mírné oceánické podnebí ovlivněné Severním mořem a Golfským proudem. Léta jsou obvykle chladná a zimy mírné. Srážky jsou běžné po celý rok, ale nejsou příliš vydatné.

🏛️ Politický systém

Nizozemsko je konstituční monarchie s parlamentním systémem vlády.

Král: Hlava státu má především ceremoniální funkci, ale hraje roli při formování vlády po volbách. Současným monarchou je král Vilém Alexandr Nizozemský.
Vláda: Výkonnou moc má v rukou vláda (kabinet) v čele s předsedou vlády. Vzhledem k poměrnému volebnímu systému jsou téměř vždy nutné koaliční vlády.
Parlament: Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament (Staten-Generaal). Skládá se z přímo volené Poslanecké sněmovny (Tweede Kamer) se 150 členy a nepřímo voleného Senátu (Eerste Kamer) se 75 členy.

Sídlem vlády, parlamentu i královské rodiny je Haag, který je také sídlem mnoha mezinárodních organizací a soudů.

🗺️ Administrativní dělení

Evropské Nizozemsko se dělí na 12 provincií:

Součástí Nizozemského království jsou také tři zvláštní správní obvody v Karibiku: Bonaire, Svatý Eustach a Saba.

💰 Ekonomika

Nizozemsko má vysoce rozvinutou, otevřenou a na export orientovanou ekonomiku.

Mezinárodní obchod: Díky své strategické poloze a přístavu v Rotterdamu (největší v Evropě) je klíčovým logistickým a obchodním uzlem.
Zemědělství: Navzdory malé rozloze je Nizozemsko druhým největším světovým exportérem zemědělských produktů (po USA). Specializuje se na pěstování květin (zejména tulipánů), zeleniny a na produkci mléčných výrobků (sýry jako Gouda a Eidam).
Průmysl: Mezi klíčové sektory patří zpracování potravin, chemický průmysl, rafinace ropy a výroba elektrických strojů. Sídlí zde nadnárodní společnosti jako Royal Dutch Shell, Unilever a Philips. V posledních letech je na vzestupu high-tech průmysl, reprezentovaný například firmou ASML.
Přírodní zdroje: Země má významná ložiska zemního plynu v Groningenu, jejichž těžba se však postupně omezuje.

Oficiální měnou je od roku 2002 euro.

👥 Obyvatelstvo

Nizozemsko je jednou z nejhustěji osídlených zemí na světě. Většina obyvatel žije v městské aglomeraci Randstad, která zahrnuje města Amsterdam, Rotterdam, Haag a Utrecht.

Jazyk: Úředním jazykem je nizozemština. V provincii Frísko má status úředního jazyka také západofríština. Většina Nizozemců hovoří plynně anglicky.
Náboženství: Historicky byla země rozdělena na protestantský sever a katolický jih. V současnosti je Nizozemsko jednou z nejvíce sekularizovaných zemí světa. Největší skupinu tvoří lidé bez vyznání, následovaní katolíky a protestanty. Roste také počet muslimů, především v důsledku imigrace.
Imigrace: Nizozemsko je etnicky rozmanitá země s velkými komunitami přistěhovalců z Turecka, Maroka, Surinamu a Indonésie.

🎨 Kultura a společnost

Nizozemská kultura je poznamenána historií obchodního národa, individualismem a tolerancí.

🖼️ Výtvarné umění

Nizozemsko dalo světu mnoho mistrů malířského plátna. Zlatý věk v 17. století reprezentují Rembrandt van Rijn, Johannes Vermeer, Frans Hals a Jan Steen. V 19. století na ně navázal Vincent van Gogh a ve 20. století se proslavil Piet Mondrian, zakladatel hnutí De Stijl.

📚 Literatura a filozofie

Nejvýznamnějšími postavami nizozemského myšlení jsou renesanční humanista Erasmus Rotterdamský a filozof 17. století Baruch Spinoza.

🚲 Životní styl a tradice

Nizozemsko je proslulé svou cyklistickou kulturou. Jízdní kolo je běžným dopravním prostředkem pro všechny věkové kategorie a města jsou protkána hustou sítí cyklostezek. Mezi typické symboly země patří větrné mlýny, tulipány, dřeváky a sýrové trhy.

⚽ Sport

Nejpopulárnějším sportem je fotbal. Nizozemská fotbalová reprezentace, známá jako Oranje, patří k světové špičce, ačkoliv nikdy nevyhrála mistrovství světa. Velmi populární je také rychlobruslení, ve kterém Nizozemci tradičně dominují na zimních olympijských hrách.

🔬 Pro laiky: Nizozemsko vs. Holandsko

Pojmy Nizozemsko a Holandsko se často zaměňují, ale jejich význam není stejný.

Nizozemsko (Nederland) je oficiální název celého státu, který se skládá z 12 provincií.
Holandsko (Holland) je historický region na západě země, který je dnes rozdělen na dvě provincie: Severní Holandsko (s městy Amsterdam a Haarlem) a Jižní Holandsko (s městy Rotterdam, Haag a Leiden).

V minulosti bylo Holandsko nejmocnější a nejbohatší provincií, a proto se jeho jméno začalo používat pro celou zemi (tzv. pars pro toto). Ačkoliv je toto označení v zahraničí i v běžné mluvě stále rozšířené, je technicky nesprávné. Nizozemská vláda od roku 2020 aktivně prosazuje používání oficiálního názvu Nizozemsko, aby lépe reprezentovala všechny části země.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025