Přeskočit na obsah

Větrný mlýn

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Větrný mlýn

Větrný mlýn je historické technické zařízení, které využívá energii větru k vykonávání mechanické práce, nejčastěji k mletí obilí, čerpání vody nebo lisování oleje a řezání dřeva. Je to stavba s charakteristickými lopatkami (perutěmi), které se otáčejí působením větru a přenášejí kinetickou energii na vnitřní mechanické ústrojí. Větrné mlýny představují významný milník v dějinách technologie a jsou přímými předchůdci moderních větrných elektráren.

⏳ Historie a vývoj

Historie využívání síly větru k mechanické práci sahá tisíce let do minulosti. První zmínky o větrných mlýnech pocházejí z 1. století našeho letopočtu, kdy Hérón Alexandrijský pravděpodobně zaznamenal jejich použití. Vertikální větrné mlýny se poprvé objevily ve východní Persii a Číně, kde sloužily k čerpání vody a mletí obilí.

Do Evropy se větrné mlýny dostaly pravděpodobně prostřednictvím Arabů přes Pyrenejský poloostrov kolem 8. století. První písemná zmínka v Evropě pochází z Anglie z roku 833. V 12. století se začaly objevovat ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Na území českých zemí je nejstarší spolehlivá zpráva o větrném mlýně z roku 1277, kdy byl postaven u Strahovského kláštera v Praze. Archeologické nálezy ve Starém Městě u Uherského Hradiště však naznačují existenci větrného mlýna již v 10. století.

Největší rozmach výstavby větrných mlýnů v českých zemích nastal v 18. a 19. století. S příchodem parního stroje a později elektrické energie v 19. století však začal jejich úpadek, neboť nové technologie byly efektivnější. Mnoho mlýnů bylo adaptováno na obydlí nebo zaniklo. Dnes jsou větrné mlýny především kulturními a technickými památkami.

🏗️ Konstrukce a typy

Větrné mlýny se obecně dělí do několika základních konstrukčních typů, přičemž v Evropě a českých zemích dominují dva hlavní: sloupový mlýn a holandský mlýn. 

   Jedná se o celodřevěnou stavbu, která se celá otáčí proti směru větru kolem pevného svislého dřevěného sloupu (tatíku). Tento typ je typický pro Německo a v Česku byl nejrozšířenější, zejména na Moravě, kde se někdy hovoří o moravském typu. Výhodou sloupového mlýna byla relativní jednoduchost konstrukce a možnost jeho přemístění. Stavba je obvykle dvoupatrová, s rozměry základny kolem 5x5 metrů a výškou 9-13 metrů.

   Tento typ je charakteristický pevnou, často zděnou (z cihel nebo kamene) stavbou na kruhovém půdoryse, u níž se proti větru natáčí pouze střecha s větrnými perutěmi. Je typický pro Nizozemsko, ale rozšířil se i do dalších zemí, včetně České republiky. Holandské mlýny jsou obvykle robustnější a často vyšší než sloupové mlýny.
  • Mlýnek s turbínou
   Jde o menší větrné mlýnky, kde k pohonu mlecího zařízení neslouží klasické větrné kolo, ale větrná turbína. Tyto mlýnky se vyskytovaly převážně na severovýchodní Moravě a vznikaly od začátku 20. století. Příkladem je mlýn v Ruprechtově s unikátní Halladayovou turbínou.

Základem mlecího zařízení jsou dva mlýnské kameny – spodek a běhoun – které se otáčejí a drtí obilí. Síla větru je přenášena z perutí přes horizontální hřídel (val), paleční kolo a cévové kolo na svislá hřídel, která pohání mlýnské kameny.

⚙️ Princip fungování

Princip fungování větrného mlýna spočívá v přeměně kinetické energie proudícího větru na mechanickou práci. Větrné kolo, složené z několika perutí (lopatek), zachycuje sílu větru a začne se otáčet. Perutě jsou často vyplněny plachtami nebo žaluziemi, které lze regulovat podle síly větru, čímž se mění výkon mlýna.

Otočný pohyb větrného kola je prostřednictvím hlavní hřídele (valu) a systému převodů (např. paleční kolo a cévové kolo) přenesen na svislá hřídel. Ta pak pohání mlýnské kameny, které drtí obilí na mouku. Kromě mletí obilí mohly větrné mlýny pohánět i vodní pumpy, pily na dřevo, lisy na olej nebo valchovací stroje.

U sloupových mlýnů se celý objekt natáčel proti větru pomocí dlouhé oje (ocasu) a vráteku. U holandských mlýnů se natáčela pouze střecha s větrným kolem. Poloha perutí mlýna mohla v minulosti sloužit i jako forma komunikace, tzv. mlýnský jazyk, signalizující například narození, smutek nebo varování.

🌍 Větrné mlýny ve světě

Větrné mlýny se v různých formách vyskytovaly po celém světě, přičemž některé oblasti se staly jejich symboly. 

   Nizozemsko je nejznámější zemí s větrnými mlýny, které jsou ikonickou součástí tamní krajiny. Zde sloužily nejen k mletí obilí, ale především k odvodňování polderů a vysoušení půdy, což bylo klíčové pro získávání zemědělské půdy. Mezi nejznámější lokality patří Kinderdijk s 19 mlýny a Zaanse Schans, což je skanzen s dochovanými mlýny. V 17. století zde stály tisíce mlýnů. Nizozemská vláda a cechy mlynářů se dnes aktivně podílejí na jejich ochraně a udržování tradičního řemesla.

   V Španělsku, zejména v oblasti La Mancha, jsou větrné mlýny proslavené díky románu Don Quijote od Miguela de Cervantese, kde je hlavní hrdina považoval za obry.

   Na řeckých ostrovech, například na Krétě, se dodnes nacházejí četné větrné mlýny, často menší a s charakteristickými trojúhelníkovými plachtami, používané k čerpání vody.

   V Afghánistánu se dochovaly unikátní větrné mlýny zvané „badasie“ s vertikální osou a vnitřními křídly, roztáčené větrem proudícím četnými otvory ve zdech.

   V těchto oblastech se objevily jedny z nejstarších vertikálních větrných kol, která byla používána pro čerpání vody a mletí obilí již před naším letopočtem.

🇨🇿 Větrné mlýny v Česku

Na území České republiky byly větrné mlýny rozšířenější na Moravě a ve Slezsku, zatímco v Čechách převažovaly vodní mlýny, které byly energeticky výhodnější. Od středověku bylo v českých zemích postaveno přes devět set větrných mlýnů.

Dnes je v České republice evidováno přibližně 80 lokalit s dochovanými větrnými mlýny nebo jejich zbytky, z nichž asi 23 má zachované technologické vybavení. Nejstarší dochované mlýny pocházejí z 18. století.

Mezi nejvýznamnější a nejlépe dochované větrné mlýny v Česku patří:

V posledních letech se zvyšuje zájem o obnovitelné zdroje energie, a tak se vedle historických větrných mlýnů rozvíjí i moderní větrná energetika.

💡 Současné využití a význam

Ačkoliv technologie větrných mlýnů je v současnosti z velké části překonána moderními větrnými elektrárnami, jejich význam zůstává i v 21. století značný.

Větrné mlýny jsou cennými kulturními a technickými památkami, které připomínají historii a způsob života našich předků. Mnohé z nich byly zrekonstruovány a slouží jako muzea, skanzeny nebo turistické atrakce, které nabízejí pohled do mlynářského řemesla a tehdejšího technologického pokroku. Některé dokonce nabízejí ubytování nebo restaurace.

Větrné mlýny také inspirovaly vývoj moderních větrných turbín a větrné energetiky, která je klíčovou součástí obnovitelných zdrojů energie a boje proti změně klimatu. V České republice se každoročně konají akce jako Den otevřených mlýnů (v květnu) a Den větru (v červnu 2025), které umožňují veřejnosti prohlédnout si historické mlýny i moderní větrné elektrárny a seznámit se s energií větru.

🧒 Pro laiky

Představte si, že máte hodně obilí a potřebujete z něj udělat mouku na chleba. Ale nemáte elektřinu ani motor. Co s tím? Přesně k tomu sloužil větrný mlýn! Je to taková velká "větrná hračka" s obřími lopatkami (říká se jim perutě), které se točí, když fouká vítr. Tyto točící se lopatky pak uvnitř mlýna roztáčejí velké kameny, které drtí obilí na mouku. Je to jako když si hrajete s větrníkem, ale mnohem, mnohem větší a silnější. Někdy mlýny pomáhaly i čerpat vodu nebo řezat dřevo. Dneska už máme jiné stroje, ale větrné mlýny jsou pořád krásné a důležité, protože nám ukazují, jak byli lidé chytří a jak uměli využít přírodu.

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Větrný_mlýn&oldid=13386“