Přeskočit na obsah

24. červen

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - den

24. červen je 175. den gregoriánského kalendáře (176. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 190 dní. Svátek má Jan. Tento den je úzce spjat s oslavami letního slunovratu a Svatojánskou nocí.

📅 Události

🌍 Svět

🇨🇿 Česko

👶 Narození

🇨🇿 Češi

🌍 Svět

⚰️ Úmrtí

🇨🇿 Češi

🌍 Svět

🎉 Svátek

🇨🇿 Česko

🌍 Svět

🧙 Tradice a zvyky

Den 24. června je v mnoha evropských kulturách, včetně té české, spojen s oslavami letního slunovratu. Noc z 23. na 24. června je známá jako Svatojánská noc. Podle lidové víry je tato noc magická a má zvláštní moc.

Mezi hlavní zvyky patří:

  • Svatojánské ohně: Zapalování velkých ohňů na kopcích, které měly symbolizovat slunce a odhánět zlé síly, čarodějnice a nemoci. Lidé, zejména mládež, tyto ohně přeskakovali, což mělo zajistit zdraví a plodnost.
  • Sběr bylin: Věřilo se, že byliny nasbírané o svatojánské noci mají největší léčivou a kouzelnou moc. Trhalo se devět druhů kvítí (tzv. svatojánské kvítí), z něhož si dívky pletly věnce. Pokud si dívka dala věnec pod polštář, měl se jí zdát sen o budoucím ženichovi.
  • Hledání pokladu: Podle pověstí se o této noci otevírala země a ukazovala ukryté poklady. Místo, kde se poklad nacházel, měl označovat kvetoucí zlatý kapraďorost. Ten však kvetl jen na malý okamžik a byl střežen temnými silami.
  • Věštění: Dívky házely věnce do vody a podle toho, jak plavaly, věštily svou budoucnost ohledně vdavek.

Tyto tradice mají kořeny v pohanských oslavách letního slunovratu, které byly později církví spojeny se svátkem narození svatého Jana Křtitele, aby se potlačil jejich původní význam.

💡 Pro laiky

Představte si, že 24. červen je den, kdy je léto v plném proudu. Je to hned po letním slunovratu, což je nejdelší den v roce. Už od dávných dob lidé tento čas vnímali jako velmi zvláštní. Příroda byla na vrcholu svých sil a slunce mělo největší moc.

Proto vznikly tradice, které dnes známe jako Svatojánskou noc (noc před 24. červnem). Lidé zapalovali obrovské ohně, aby oslavili sílu slunce a symbolicky se "očistili" přeskakováním plamenů. Věřili také, že v tuto magickou noc mají bylinky největší léčivou sílu, a tak je sbírali do zásoby. Dívky si z nich pletly věnce a zkoušely si vyvěštit, koho si vezmou za muže. Celá noc byla opředena tajemstvím a pověstmi, například o zlatém kapradí, které prý ukazuje cestu k pokladu.

Když přišlo křesťanství, spojilo tyto staré zvyky se svátkem narození svatého Jana Křtitele, který připadá právě na 24. června. Proto se těmto oslavám říká "svatojánské". Je to tedy den, kde se mísí prastaré pohanské rituály oslavující přírodu a léto s křesťanskou tradicí.


Šablona:Aktualizováno