Bartolomějská noc
Obsah boxu
Šablona:Infobox událost Bartolomějská noc (francouzsky Massacre de la Saint-Barthélemy) je označení pro masové vraždění francouzských protestantů (hugenotů) katolickým obyvatelstvem, které začalo v noci z 23. na 24. srpna 1572 v Paříži a v následujících týdnech se rozšířilo do dalších francouzských měst. Událost byla jedním z nejtragičtějších a nejbrutálnějších vrcholů francouzských náboženských válek v 16. století a zanechala hlubokou jizvu v dějinách Francie i celé Evropy. Počet obětí se odhaduje na 5 000 až 30 000 lidí.
Masakr začal jen několik dní po svatbě katolické princezny Markéty z Valois (sestry krále Karla IX.) s protestantským vůdcem Jindřichem Navarrským (pozdějším králem Jindřichem IV.). Svatba měla symbolizovat usmíření mezi oběma náboženskými tábory, ale místo toho se stala pastí pro tisíce hugenotů, kteří se sjeli do silně katolické Paříže na oslavy. Spouštěčem byl neúspěšný atentát na admirála Gasparda de Coligny, nejvýznamnějšího vůdce hugenotů. V obavě z hugenotské pomsty se král Karel IX. pod tlakem své matky Kateřiny Medicejské a radikálních katolických šlechticů rozhodl pro preventivní likvidaci hugenotských vůdců.
📜 Historický kontext
Druhá polovina 16. století byla ve Francii poznamenána sérií občanských a náboženských konfliktů mezi vládnoucí katolickou většinou a vlivnou protestantskou menšinou, známou jako Hugenoti. Tyto konflikty, nazývané Hugenotské války, nebyly jen o víře, ale také o politické moci a vlivu mezi mocnými šlechtickými rody, především mezi katolickým rodem de Guise a protestantskými rody Bourbonů a Montmorency.
Po třetí náboženské válce byl v roce 1570 uzavřen Mír v Saint-Germain-en-Laye, který hugenotům zaručoval určitou míru náboženské svobody a několik bezpečnostních měst. Regentka Kateřina Medicejská, matka mladého krále Karla IX., se snažila o politiku usmíření. Vrcholem této snahy měla být svatba její dcery Markéty s vůdcem hugenotů, Jindřichem Navarrským. Sňatek, který se konal 18. srpna 1572, přivedl do Paříže, bašty katolicismu, celou hugenotskou šlechtu v čele s admirálem Gaspardem de Coligny. Coligny získával stále větší vliv na krále Karla IX. a snažil se ho přesvědčit k vojenské intervenci ve Španělském Nizozemí na podporu protestantských povstalců proti španělskému králi Filipovi II.. To se nelíbilo ani Kateřině Medicejské, která se obávala války se Španělskem, ani radikálnímu katolickému rodu Guisů, který Colignyho vinil ze smrti svého otce.
💍 Svatba a atentát
Svatba mezi Markétou a Jindřichem byla velkolepá, ale napětí ve městě bylo hmatatelné. Pařížané, z velké části fanatičtí katolíci, vnímali přítomnost tisíců hugenotů jako provokaci. Kazatelé podněcovali nenávist a špatná úroda v předchozím roce zvyšovala sociální napětí.
Dne 22. srpna 1572, čtyři dny po svatbě, byl spáchán atentát na admirála Colignyho. Když se vracel z Louvru, byl postřelen z okna domu patřícího rodu de Guise. Kulka mu roztříštila prst na pravé ruce a poranila levé předloktí, ale admirál přežil. Atentát vyvolal mezi hugenoty pobouření. Požadovali okamžité vyšetření a potrestání viníků, přičemž podezření padalo na rod de Guise a možná i na španělské agenty. Král Karel IX. slíbil rychlé vyšetření a navštívil zraněného Colignyho u lůžka.
Neúspěch atentátu však dramaticky změnil situaci. Katoličtí vůdci, včetně Kateřiny Medicejské a Jindřicha z Anjou (králova bratra), se začali obávat hugenotské odvety a možného rozpoutání nové občanské války, ve které by mohli být označeni za viníky.
🔥 Průběh masakru
🌃 Noc z 23. na 24. srpna v Paříži
Na tajné schůzi královské rady v noci 23. srpna bylo rozhodnuto o "preventivním úderu" – likvidaci hlavních hugenotských vůdců, kteří byli stále v Paříži. Přesná role krále Karla IX. je předmětem debat, ale zdá se, že pod velkým tlakem nakonec se zabitím souhlasil se slovy: "Zabijte je všechny, ať nezůstane ani jeden, který by mi to mohl vyčítat!"
Signálem k zahájení akce se stal zvon z kostela Saint-Germain-l'Auxerrois, nedaleko Louvru, který začal vyzvánět před úsvitem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje.
- Vražda Colignyho: První obětí byl admirál Coligny. Skupina vedená Jindřichem I. de Guise vtrhla do jeho domu. Coligny byl probodnut a jeho tělo bylo vyhozeno z okna na ulici, kde bylo zohaveno.
- Cílené vraždy: Královská garda a oddíly vévody de Guise začaly systematicky vraždit další hugenotské šlechtice ubytované v Louvru i po městě. Ušetřeni byli pouze královští příbuzní, Jindřich Navarrský a princ de Condé, kteří byli donuceni konvertovat ke katolicismu.
- Rozpoutání davového šílenství: Cílená likvidace vůdců se rychle zvrhla v nekontrolovatelný masakr. Pařížská milice a katolický dav, podněcovaný nenávistí, začaly vraždit všechny osoby podezřelé z protestantismu – muže, ženy i děti. Domy hugenotů byly označeny a vyrabovány. Násilí trvalo v Paříži tři dny a odhaduje se, že zde bylo zabito 2 000 až 4 000 lidí. Těla byla házena do řeky Seiny.
🇫🇷 Šíření do provincií
Zpráva o událostech v Paříži se rychle šířila do dalších částí Francie. Král se pokusil masakr prezentovat jako potlačení hugenotského spiknutí, ale v mnoha městech královské příkazy vedly k dalším vlnám násilí. Masakry proběhly v Orléans, Lyonu, Rouen, Bordeaux, Toulouse a dalších městech. Násilí na venkově pokračovalo až do října a celkový počet obětí v celé Francii se odhaduje na 10 000 až 30 000, ačkoli přesná čísla nelze zjistit.
🌍 Důsledky a reakce
⚔️ Politické a náboženské dopady
Bartolomějská noc měla pro Francii katastrofální následky:
- **Decimace hugenotské elity:** Hugenotské hnutí přišlo o většinu svých vojenských a politických vůdců.
- **Radikalizace hugenotů:** Přeživší hugenoti ztratili veškerou důvěru v monarchii a královský slib. To vedlo k rozvoji politických teorií (tzv. monarchomachismus), které ospravedlňovaly ozbrojený odpor proti tyranskému vládci.
- **Čtvrtá náboženská válka:** Masakr okamžitě vedl k vypuknutí čtvrté hugenotské války, protože protestantská města jako La Rochelle se opevnila proti královské moci.
- **Emigrace:** Tisíce hugenotů uprchly z Francie do protestantských zemí, jako bylo Švýcarsko, Německo nebo Anglie.
- **Dlouhodobá destabilizace:** Událost prohloubila propast mezi katolíky a protestanty a přispěla k dalším desetiletím občanských válek, které skončily až nástupem Jindřicha Navarrského na trůn jako Jindřicha IV. a vydáním Ediktu nantského v roce 1598.
🇪🇺 Mezinárodní ohlas
Reakce v Evropě byly rozdělené podle náboženských linií:
- **Protestantské země:** V Anglii, Skotsku, Nizozemí a protestantských německých státech vyvolala zpráva zděšení a hrůzu. Bartolomějská noc potvrdila jejich vnímání katolicismu jako krutého a netolerantního náboženství.
- **Katolické země:** Reakce byly smíšené, ale často pozitivní. Španělský král Filip II. údajně zprávu přijal s radostí. V Římě papež Řehoř XIII. oslavil zprávu o potlačení "hugenotského spiknutí" slavnostním Te Deum, nechal razit pamětní medaili a objednal si tři fresky od Giorgia Vasariho ve Vatikánu, které masakr zobrazují. Později papežský stolec svůj postoj mírnil, když se ukázal skutečný rozsah a brutalita masakru civilistů.
🎨 Odkaz v kultuře
Bartolomějská noc se stala symbolem náboženského fanatismu a zrady. Byla mnohokrát zpracována v literatuře, divadle i filmu.
- **Literatura:** Nejznámějším dílem je historický román Královna Margot (La Reine Margot) od Alexandra Dumase staršího z roku 1845.
- **Opera:** Giacomo Meyerbeer složil velkou operu Les Huguenots (1836), jejíž děj vrcholí právě masakrem.
- **Film:** Román Alexandra Dumase byl několikrát zfilmován, nejznámější je francouzská verze Královna Margot z roku 1994 režiséra Patrice Chéreaua s Isabelle Adjani v hlavní roli.
🧑🏫 Pro laiky
- Kdo byli Hugenoti? Byli to francouzští protestanti, kteří se inspirovali učením Jana Kalvína. V 16. století tvořili významnou a vlivnou menšinu ve Francii, zejména mezi šlechtou.
- Proč se to stalo? Důvodů bylo více: hluboká náboženská nenávist mezi katolíky a protestanty, boj o politickou moc mezi šlechtickými rody a strach královského dvora z rostoucího vlivu hugenotů.
- Co bylo hlavním spouštěčem? Přímým spouštěčem byl neúspěšný pokus o vraždu admirála Colignyho, vůdce hugenotů. Katolická strana se zalekla jejich možné pomsty a rozhodla se je zlikvidovat jako první. Svatba hugenotského krále s katolickou princeznou poskytla ideální příležitost, protože se všichni vůdci sešli na jednom místě.
- Jaký to mělo dopad? Byl to jeden z nejhorších náboženských masakrů v evropských dějinách. Zabilo to tisíce lidí, oslabilo protestanty ve Francii a vedlo k dalším desetiletím brutálních občanských válek.