Giorgio Vasari
Obsah boxu
Giorgio Vasari (* 30. července 1511, Arezzo – 27. června 1574, Florencie) byl italský malíř, architekt, spisovatel a historik umění, který je dnes považován za zakladatele dějin umění jako vědní disciplíny. Působil v období pozdní renesance a manýrismu. Jeho nejvýznamnějším dílem je kniha Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, která položila základy moderní umělecké historiografie. Jako architekt proslul především návrhem paláce Uffizi ve Florencii.
📜 Život a kariéra
👶 Mládí a vzdělání
Giorgio Vasari se narodil v Arezzu v Toskánsku do rodiny hrnčíře Antonia Vasariho. Jeho bratrancem byl Luca Signorelli, významný renesanční malíř, který v mladém Giorgiovi rozpoznal talent. Na jeho doporučení byl poslán na vzdělání k vitrážistovi Guglielmovi da Marsiglia. V šestnácti letech odcestoval do Florencie, kde se dostal pod ochranu mocného rodu Medicejských, konkrétně kardinála Ippolita de' Medici. Zde studoval u Andrey del Sarto a v dílně sochaře Baccia Bandinelliho. Seznámil se zde také s Michelangelem, který se stal jeho celoživotním vzorem a přítelem.
🎨 Umělecká dráha pod patronátem Medicejských
Po zavraždění svého patrona, vévody Alessandra de' Medici, v roce 1537 Vasari opustil Florencii a cestoval po Itálii. Pracoval v Římě, Benátkách, Neapoli a dalších městech, kde studoval díla antických i renesančních mistrů a plnil různé zakázky.
Jeho kariéra dosáhla vrcholu po návratu do Florencie v roce 1554. Vstoupil do služeb vévody Cosima I. Medicejského, který se stal jeho nejvýznamnějším mecenášem. Pro Cosima realizoval řadu velkolepých projektů, které měly oslavit moc a slávu medicejské dynastie. V roce 1563 byl jedním ze zakladatelů florentské umělecké akademie Accademia delle Arti del Disegno, jejíž hlavou byl zvolen Michelangelo a vévoda Cosimo I.
Vasari byl nejen úspěšným umělcem, ale i obratným dvořanem a organizátorem. Díky své píli a společenským schopnostem nashromáždil značné bohatství. Zemřel ve Florencii 27. června 1574, krátce po dokončení výzdoby kupole florentského dómu. Je pohřben v kapli v kostele Santa Maria v Arezzu, kterou si sám navrhl a vyzdobil.
📖 Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů
Vasariho nejtrvalejším odkazem je jeho monumentální literární dílo Le Vite de' più eccellenti pittori, scultori, e architettori (Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů), poprvé vydané v roce 1550 a podruhé v rozšířené a přepracované verzi v roce 1568.
💡 Význam a koncepce
Tato kniha je považována za první systematické dílo dějin umění. Vasari v ní představil umělecký vývoj od Cimabua po svou současnost jako kontinuální proces směřující k dokonalosti. Jako první použil termín rinascita (znovuzrození) pro označení uměleckého oživení, které následovalo po "temném" období středověku (který on sám pejorativně označoval jako "gotický"). Dílo je plné biografických údajů, anekdot a popisů uměleckých děl, z nichž mnohé by bez jeho záznamu byly zapomenuty.
🏗️ Struktura díla
Vasari rozdělil umělecký vývoj do tří epoch, které přirovnával k fázím lidského života:
- Dětství (Trecento): Období 14. století, reprezentované umělci jako Cimabue a především Giotto, kteří jako první překonali strnulost byzantského umění.
- Mládí (Quattrocento): Období 15. století, kdy umělci jako Filippo Brunelleschi, Donatello a Masaccio položili základy renesančního umění objevem perspektivy a studiem anatomie.
- Zralost (Cinquecento): Období 16. století, které představuje vrchol uměleckého vývoje. Tato éra je korunována třemi velikány: Leonardem da Vincim, Raffaelem Santim a především "božským" Michelangelem, kterého Vasari považoval za absolutní vrchol veškerého umění.
🧐 Kritika a zaujatost
Ačkoliv je kniha neocenitelným zdrojem informací, je také silně poznamenána Vasariho osobními názory a preferencemi. Její hlavní slabinou je výrazná "florentocentičnost" – Vasari systematicky upřednostňoval umělce z Florencie a Toskánska na úkor ostatních, zejména z Benátek (např. Tizianovi je věnováno méně prostoru, než by odpovídalo jeho významu). Jeho nekritický obdiv k Michelangelovi je patrný v celém díle. Přesto Životy zůstávají základním kamenem pro studium italské renesance.
🎨 Umělecký styl
🖼️ Malířství
Jako malíř byl Vasari typickým představitelem manýrismu. Jeho styl se vyznačuje složitými, často přeplněnými kompozicemi, prodlouženými postavami v elegantních, ale nepřirozených pózách (tzv. figura serpentinata), a chladnou, sofistikovanou barevností. Jeho malba je spíše intelektuální a dekorativní než emocionální. Byl ovlivněn Michelangelem a Raffaelem, ale jejich klasickou harmonii transformoval do dynamičtějšího a umělejšího projevu. Byl nesmírně produktivní a vedl velkou dílnu, která mu pomáhala realizovat rozsáhlé freskové cykly.
🏛️ Architektura
V architektuře byl Vasari pragmatičtější a méně radikální než v malbě. Jeho nejvýznamnějším dílem je bezpochyby komplex paláce Uffizi ve Florencii. Původně byl navržen jako administrativní budova pro florentské úřady (uffici). Vasari vytvořil dlouhý, úzký dvůr lemovaný dvěma křídly paláce, který ústí k řece Arno. Tímto urbanistickým řešením vytvořil působivou a reprezentativní veřejnou prostoru. K Uffizi připojil i slavný Vasariho koridor (Corridoio Vasariano), krytou nadzemní chodbu, která spojuje Palazzo Vecchio přes Uffizi a most Ponte Vecchio s palácem Pitti na druhé straně řeky.
🏛️ Hlavní díla
Architektura
- Galerie Uffizi, Florencie (začátek 1560)
- Vasariho koridor, Florencie (1565)
- Renovace a přestavba interiérů Palazzo Vecchio, včetně výzdoby Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento)
- Renovace středověkých kostelů Santa Maria Novella a Santa Croce ve Florencii v duchu tridentského koncilu
- Loggie na Piazza Grande v Arezzu
Malířství
- Fresková výzdoba Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento) v Palazzo Vecchio, Florencie
- Fresky v Sala Regia ve Vatikánu, Řím
- Výzdoba kupole florentského dómu (dokončena Federicem Zuccarim)
- Výzdoba vlastního domu v Arezzu (dnes muzeum)
Spisy
- Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů (první vydání 1550, druhé rozšířené vydání 1568)
💡 Odkaz a vliv
Giorgio Vasari zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách západní kultury.
- Otec dějin umění: Jeho Životy definovaly kánon renesančního umění a na staletí ovlivnily pohled na toto období.
- Tvůrce pojmů: Zpopularizoval pojmy jako renesance, gotické umění (byť v negativním smyslu) a maniera moderna.
- Architekt moci: Jeho architektonická díla, zejména Galerie Uffizi, formovala tvář Florencie a stala se vzorem pro reprezentativní vládní budovy.
- Organizátor umění: Založením Accademia delle Arti del Disegno pomohl povýšit status umělců z řemeslníků na svobodné intelektuály.
Ačkoliv jeho vlastní umělecká tvorba je dnes často ve stínu jeho literárního díla, Vasariho komplexní přínos jako umělce, architekta, organizátora a především jako prvního historika umění je naprosto zásadní.
🤓 Pro laiky
- Otec dějin umění: Představte si, že před Vasarim neexistoval žádný "žebříček" ani příběh o tom, jak se umění vyvíjelo. Lidé znali jednotlivé umělce, ale Vasari byl první, kdo je všechny seřadil do jedné velké časové osy. Napsal o nich životopisy plné historek a popsal jejich díla. V podstatě vytvořil první "učebnici" dějin umění, ze které čerpáme dodnes.
- Co je manýrismus: Pokud je klasická renesance (jako Mona Lisa) klidná, vyvážená a realistická, manýrismus je její "vytuněná" a dramatičtější verze. Umělci jako Vasari malovali postavy v nepřirozeně zkroucených pózách, s prodlouženými končetinami a používali výrazné, někdy až jedovaté barvy. Chtěli ukázat svou technickou zručnost a vytvořit elegantní, ale umělý dojem.
- K čemu sloužily Uffizi: Dnes je to jedna z nejslavnějších galerií světa, ale původně to byla administrativní budova. Vládce Florencie, vévoda Cosimo I., chtěl mít všechny své úřady (italsky uffici) pohromadě v jedné impozantní budově hned vedle svého paláce. Vasari ji navrhl tak, aby demonstrovala moc a organizovanost Medicejského státu.