Donatello
Obsah boxu
Donatello, vlastním jménem Donato di Niccolò di Betto Bardi (* kolem 1386, Florencie – † 13. prosince 1466, tamtéž), byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších italských sochařů rané renesance. Společně s architektem Filippem Brunelleschim, malířem Masacciem a teoretikem Leonem Battistou Albertim je považován za jednoho z otců zakladatelů renesančního umění. Jeho dílo se vyznačuje hlubokým psychologickým realismem, dramatickou expresivitou a dokonalým zvládnutím materiálů, jako je bronz, mramor a dřevo. Donatello znovuobjevil a zdokonalil mnoho technik antického sochařství, včetně techniky ztraceného vosku a vytvořil první volně stojící bronzovou nahou sochu od dob antiky – slavného Davida.
📜 Život a kariéra
Donatellův život je úzce spjat s městem Florencie, které bylo v 15. století epicentrem umělecké a kulturní revoluce. Jeho kariéra trvala více než 60 let a zanechala nesmazatelnou stopu v dějinách evropského umění.
👶 Raná léta a vzdělání
Donatello se narodil ve Florencii jako syn Niccola di Betto Bardiho, člena cechu zpracovatelů vlny. O jeho dětství se ví jen málo. Umělecké vzdělání získal pravděpodobně ve zlatnické dílně. V letech 1404 až 1407 spolupracoval v dílně sochaře Lorenza Ghibertiho na tvorbě severních dveří florentského baptisteria, což byla jedna z nejprestižnějších zakázek té doby. Zde se naučil precizní práci s bronzem a techniku reliéfu.
Kolem roku 1408 získal spolu se svým přítelem, architektem Filippem Brunelleschim, zakázku na sochy proroků pro florentskou katedrálu (dóm). V této době podnikli společnou cestu do Říma, která měla pro oba umělce zásadní význam. Studium antických památek, soch a architektury hluboce ovlivnilo jejich další tvorbu a nasměrovalo je k renesančnímu ideálu.
✨ Vrcholné období ve Florencii
Po návratu z Říma začalo Donatellovo nejplodnější období. Pracoval na řadě zakázek pro florentskou katedrálu a pro kostel Orsanmichele, který sloužil jako svatyně florentských cechů. Pro Orsanmichele vytvořil několik mistrovských děl:
- Svatý Marek (1411–1413): Socha se vyznačuje realistickým zobrazením a poprvé zde Donatello použil princip kontrapostu v takové míře, že postava působí živě a uvolněně.
- Svatý Jiří (1415–1417): Tato socha se stala symbolem renesančního hrdiny – sebevědomého a odhodlaného. Pod sochou se nachází reliéf Svatý Jiří zabíjí draka, kde Donatello poprvé použil techniku rilievo schiacciato (plošný reliéf), která mu umožnila vytvořit iluzi hlubokého prostoru na velmi mělké ploše.
- Svatý Ludvík z Toulouse (1423): Zlacená bronzová socha, která demonstruje jeho mistrovství v práci s kovem.
Pro kampanilu (zvonici) florentského dómu vytvořil sérii soch proroků, mezi nimiž vyniká Prorok Habakuk, přezdívaný Lo Zuccone (Tykvoň) kvůli své holé lebce. Tato socha je ztělesněním Donatellova expresivního realismu a psychologické hloubky.
Kolem roku 1430 vytvořil na zakázku Cosima Medicejského své nejslavnější dílo, bronzového Davida. Jedná se o první volně stojící mužský akt v životní velikosti od dob antiky a dílo, které se stalo ikonou renesančního humanismu.
🐴 Působení v Padově
V roce 1443 Donatello opustil Florencii a odešel do Padovy, kde strávil deset let. Zde získal svou největší a nejkomplexnější zakázku: vytvoření jezdecké sochy kondotiéra Erasma da Narni, známého jako Gattamelata. Tato monumentální bronzová socha, odlitá v jednom kuse, byla první svého druhu od antiky (inspirovaná jezdeckou sochou Marca Aurelia v Římě) a stala se vzorem pro všechny pozdější jezdecké pomníky.
Pro hlavní oltář baziliky svatého Antonína v Padově vytvořil rozsáhlý soubor bronzových soch a reliéfů, které zobrazují život světce. Toto dílo je vrcholem jeho narativního umění a schopnosti vyjádřit drama a emoce.
🌇 Návrat do Florencie a pozdní tvorba
Po návratu do Florencie v roce 1453 se Donatellův styl změnil. Jeho pozdní díla jsou charakteristická extrémní expresivitou, duchovní intenzitou a odklonem od klasické harmonie. Vrcholem tohoto období je dřevěná socha Kající Máří Magdaléna (kolem 1455), která zobrazuje světici jako asketickou a zlomenou postavu, jejíž vnitřní utrpení je vyjádřeno s drásavou syrovostí.
Jeho posledními velkými díly byly dvě bronzové kazatelny pro baziliku San Lorenzo, na kterých pracoval až do své smrti. Tyto reliéfy, plné dramatických a chaotických scén z utrpení Krista, jsou svědectvím jeho neustálého uměleckého hledání a experimentování. Donatello zemřel v roce 1466 a byl pohřben s velkými poctami v bazilice San Lorenzo, poblíž svého patrona Cosima Medicejského.
🎨 Styl a technika
Donatello byl revolučním umělcem, který zavedl do sochařství řadu inovací.
- Psychologický realismus: Na rozdíl od idealizovaných postav gotického umění se Donatello snažil o realistické zobrazení lidské postavy a především o zachycení jejích emocí a vnitřního života. Jeho postavy jsou individuality s vlastním charakterem.
- Rilievo schiacciato: (italsky "zploštělý reliéf") Tuto techniku sám vynalezl. Umožňovala mu vytvořit na velmi tenké mramorové nebo bronzové desce iluzi hluboké krajiny a perspektivy pomocí jemných přechodů v hloubce řezu.
- Návrat k antice: Donatello intenzivně studoval antické sochařství. Převzal z něj principy jako kontrapost (přirozené držení těla s váhou na jedné noze), realistickou anatomii a zájem o zobrazení nahého lidského těla.
- Všestrannost materiálů: Byl mistrem v práci s mramorem, bronzem, dřevem, terakotou i štukem. Pro každý námět a účel dokázal zvolit nejvhodnější materiál a techniku.
🗿 Nejvýznamnější díla
- David (bronz, cca 1440, Bargello, Florencie) – První volně stojící bronzový akt od antiky. Zobrazuje mladého Davida po vítězství nad Goliášem. Socha je symbolem vítězství inteligence a božské pomoci nad hrubou silou a zároveň oslavou krásy lidského těla.
- Jezdecká socha Gattamelaty (bronz, 1447–1453, Piazza del Santo, Padova) – Monumentální pomník kondotiéra Erasma da Narni. Je mistrovským dílem inženýrství a umění, které definovalo podobu jezdeckých pomníků na staletí dopředu.
- Svatý Jiří (mramor, 1415–1417, Bargello, Florencie) – Ideál křesťanského rytíře a renesančního občana, plného odhodlání a klidné síly.
- Kající Máří Magdaléna (polychromované dřevo, cca 1455, Museo dell'Opera del Duomo, Florencie) – Expresivní dílo pozdního stylu, které s nevídanou intenzitou zobrazuje fyzické i duchovní utrpení.
- Proroci pro florentskou kampanilu (mramor, 1415–1436) – Série soch, včetně slavného Zuccone, které jsou studií lidské individuality a charakteru.
- Svátek u Heroda (bronzový reliéf, 1427, křtitelnice v Sienské katedrále) – Mistrovské využití lineární perspektivy v reliéfu k vytvoření dramatické a prostorově hluboké scény.
🌟 Odkaz a vliv
Donatellův přínos pro evropské umění je nevyčíslitelný. Jeho díla ovlivnila několik generací umělců. Malíři jako Andrea Mantegna a Andrea del Castagno se inspirovali jeho dramatickým realismem. Sochaři, jako byl jeho žák Andrea del Verrocchio (učitel Leonarda da Vinciho), přímo navazovali na jeho technické a stylistické inovace.
Největší vliv měl však na Michelangela, který Donatella hluboce obdivoval a studoval jeho díla. Michelangelova socha Davida je v mnoha ohledech přímou odpovědí na Donatellova Davida a jeho schopnost vdechnout mramoru život a emoce (terribilità) má kořeny v Donatellově expresivním stylu. Donatello tak stojí na počátku cesty, která vede od rané renesance až k vrcholům umění Michelangela a Raffaela.
🧐 Pro laiky
- Renesance: Umělecký a myšlenkový směr, který vznikl v Itálii ve 14. století. Znamená "znovuzrození" a vyznačuje se návratem k ideálům antického Řecka a Říma. Umělci se zaměřili na člověka, realismus a vědecké poznání, jako je perspektiva.
- Socha: Trojrozměrné umělecké dílo vytvořené z pevného materiálu, jako je kámen, kov, dřevo nebo hlína. Donatello byl sochař, což znamená,tvořil sochy.
- Kontrapost: Způsob zobrazení postavy, kdy váha těla spočívá na jedné noze, zatímco druhá je uvolněná. To vytváří přirozenou a dynamickou pózu, na rozdíl od strnulých postav ze staršího umění.
- Bronz: Slitina měďi a cínu, která je velmi oblíbeným materiálem pro odlévání soch. Sochy se vytvářejí tak, že se roztavený bronz nalije do formy. Donatello byl v této technice velkým mistrem.
- Reliéf: Sochařské dílo, které vystupuje z plochého pozadí, ale není zcela oddělené. Může být nízký (jako na mincích) nebo vysoký (postavy vystupují více do prostoru). Donatello vynalezl speciální typ velmi nízkého reliéfu zvaný rilievo schiacciato.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025