Michelangelo

Rozbalit box

Obsah boxu

Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni (* 6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím), známý jednoduše jako Michelangelo, byl florentský sochař, malíř, architekt a básník. Jako jeden z nejvýznamnějších umělců vrcholné renesance a manýrismu zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách západního umění. Jeho díla, vyznačující se monumentálností, emocionální hloubkou a dokonalým zvládnutím lidské anatomie, patří k nejznámějším na světě. Mezi jeho nejslavnější práce patří socha Davida, sousoší Piety, fresková výzdoba stropu Sixtinské kaple a návrh kupole Baziliky svatého Petra v Římě.

📜 Život

Michelangelův život byl poznamenán neustálou prací, obrovskými ambicemi a často napjatými vztahy s jeho mocnými patrony, především s papeži. Byl vnímán jako geniální, ale také náladový a osamělý tvůrce, plně oddaný svému umění.

👶 Dětství a učení

Michelangelo se narodil v malém městě Caprese poblíž Arezza, kde byl jeho otec Lodovico di Leonardo Buonarroti Simoni dočasně ve funkci místního úředníka. Rodina se brzy vrátila do Florencie, která byla v té době centrem renesance. Proti vůli svého otce, který si pro něj představoval úřednickou kariéru, se Michelangelo v roce 1488 stal učněm v dílně malíře Domenica Ghirlandaia. Zde se naučil základům freskové techniky.

Jeho mimořádný talent brzy upoutal pozornost vládce Florencie, Lorenza I. Medicejského, zvaného Nádherný. Lorenzo ho přijal do svého paláce a umožnil mu studovat antické sochy ve svých zahradách. Zde se Michelangelo seznámil s předními humanisty a filozofy té doby, jako byli Marsilio Ficino a Angelo Poliziano, což hluboce ovlivnilo jeho myšlení a umělecké vidění.

🏛️ První pobyt v Římě a raná sláva

Po smrti Lorenza Medicejského v roce 1492 a následných politických nepokojích ve Florencii Michelangelo odešel nejprve do Bologně a poté v roce 1496 poprvé do Říma. Zde vytvořil svá první mistrovská díla. Pro kardinála Raffaele Riaria vytesal sochu Bacchuse, antického boha vína.

Jeho pověst však upevnilo až sousoší Piety (1498–1499), které vytvořil pro francouzského kardinála Jeana de Bilhères. Zobrazení Panny Marie držící v náručí mrtvého Krista je provedeno s nevídanou technickou dokonalostí a citovou hloubkou. Dílo, které jako jediné Michelangelo podepsal (na stuze přes Mariinu hruď), mu okamžitě zajistilo slávu po celé Itálii.

⚜️ Návrat do Florencie a David

V roce 1501 se Michelangelo vrátil do Florencie jako slavný umělec. Zde dostal zakázku od městské rady na vytvoření monumentální sochy Davida z obrovského bloku mramoru, který jiní sochaři považovali za nepoužitelný. Během tří let (1501–1504) vytesal více než pětimetrovou sochu biblického hrdiny, která se stala symbolem florentské republiky a ideálem mužské krásy a síly. Původně měla být umístěna na katedrála Santa Maria del Fiore, ale nakonec byla postavena před Palazzo Vecchio na náměstí Piazza della Signoria.

🇻🇦 Práce pro papeže a Sixtinská kaple

Roku 1505 povolal Michelangela do Říma papež Julius II., jeden z jeho nejvýznamnějších, ale také nejnáročnějších patronů. Původním úkolem bylo vytvořit pro papeže velkolepou hrobku s více než 40 sochami. Tento projekt se však stal umělcovou celoživotní frustrací, protože byl neustále přerušován a jeho rozsah redukován. Z původního návrhu byla dokončena pouze monumentální socha Mojžíše.

Místo práce na hrobce pověřil Julius II. Michelangela v roce 1508 výmalbou stropu Sixtinské kaple ve Vatikánu. Ačkoliv se Michelangelo považoval především za sochaře a k úkolu se stavěl s nevolí, během čtyř let (1508–1512) vytvořil jedno z největších děl v dějinách malířství. Na ploše více než 500 m² zobrazil devět výjevů z knihy Genesis, od Stvoření světa po Potopu, doplněné o postavy proroků, sibyl a předků Krista. Práce v nepohodlné poloze na lešení mu způsobila trvalé zdravotní potíže.

🎨 Poslední soud a architektonické projekty

O více než dvacet let později, v letech 1536–1541, se Michelangelo do Sixtinské kaple vrátil, aby na objednávku papeže Pavla III. vymaloval na oltářní stěnu obrovskou fresku Posledního soudu. Toto dramatické a dynamické dílo, zobrazující vzkříšení mrtvých a Kristův soud, vyvolalo kvůli nahotě postav kontroverze a některé postavy byly později na příkaz církve zahaleny.

V pozdním věku se Michelangelo stále více věnoval architektuře. V roce 1546 byl jmenován hlavním architektem stavby Baziliky svatého Petra. Navázal na plány Donata Bramanteho, ale zásadně je přepracoval a navrhl monumentální kupoli, která se stala dominantou Říma. Její dokončení však již nezažil. Mezi jeho další významné architektonické práce patří návrh náměstí Piazza del Campidoglio na Kapitolském pahorku v Římě a knihovna Biblioteca Medicea Laurenziana ve Florencii.

⚰️ Pozdní léta a smrt

Michelangelo pracoval neúnavně až do vysokého věku. Zemřel v Římě 18. února 1564 ve věku 88 let. Ačkoliv si přál být pohřben ve Florencii, papež nařídil jeho pohřeb v Římě. Jeho synovec však tajně převezl tělo do Florencie, kde byl s velkými poctami pohřben v Bazilice Santa Croce.

🎨 Hlavní díla

Michelangelovo dílo je rozsáhlé a zahrnuje sochařství, malířství, architekturu i poezii. V každém z těchto oborů dosáhl mistrovství.

🗿 Sochařství

Sochařství bylo pro Michelangela primární uměleckou formou. Věřil, že socha je již ukryta v mramorovém bloku a úkolem umělce je pouze odstranit přebytečný kámen.

• Pieta (1498–1499): Nachází se v Bazilice sv. Petra. Dokonalé spojení technické virtuozity a hluboké zbožnosti. Zobrazení mladistvé Panny Marie vyvolalo diskuse, Michelangelo to vysvětloval její neposkvrněností.
• David (1501–1504): Původně před Palazzo Vecchio, dnes v Galleria dell'Accademia ve Florencii. Socha nezobrazuje Davida jako vítěze po boji s Goliášem, ale jako soustředěného mladíka těsně před ním. Je symbolem síly a odhodlání.
• Mojžíš (cca 1513–1515): Ústřední postava náhrobku papeže Julius II. v kostele San Pietro in Vincoli v Římě. Socha je proslulá svou terribilità – výrazem vznešené hrůzy a božského hněvu.
• Otroci (cca 1513–1530): Série nedokončených soch určených pro hrobku Julia II. (např. Umírající otrok a Vzbouřený otrok, dnes v Louvre). Ukazují Michelangelův tvůrčí proces, kdy postavy jakoby bojují o své vymanění z kamene.

🖌️ Malířství

Ačkoliv se sám označoval za sochaře, jeho malířská díla patří k vrcholům světového umění.

• Strop Sixtinské kaple (1508–1512): Komplexní ikonografický program zahrnující scény ze Stvoření světa, příběh Adama a Evy a Noema. Nejznámější je scéna Stvoření Adama.
• Poslední soud (1536–1541): Dynamická a expresivní freska na oltářní stěně Sixtinské kaple, která odráží neklidnou atmosféru doby po vyplenění Říma a nástupu reformace.
• Doni Tondo (cca 1507): Jediný dochovaný deskový obraz od Michelangela. Zobrazuje Svatou rodinu a je považován za předzvěst manýrismu.

⛪ Architektura

Michelangelovy architektonické návrhy se vyznačují monumentalitou, dynamikou a použitím klasických prvků novým, expresivním způsobem.

• Kupole Baziliky sv. Petra (návrh od 1546): Ikonická stavba, která formovala panorama Říma. Michelangelo navrhl mohutnou dvojitou skořepinu, která byla dokončena po jeho smrti Giacomem della Portou.
• Piazza del Campidoglio (návrh od 1536): Urbanistický projekt přestavby Kapitolského náměstí v Římě s harmonickým uspořádáním budov a centrální jezdeckou sochou Marca Aurelia.
• Biblioteca Medicea Laurenziana (návrh od 1525): Knihovna ve Florencii, známá především inovativním řešením vestibulu a monumentálního schodiště, které působí jako proud lávy.

✍️ Poezie

Michelangelo byl také plodným básníkem. Napsal přes 300 sonetů a madrigalů, které se zabývají tématy lásky (často v novoplatónském duchu), víry, umění a pomíjivosti života. Jeho poezie je stejně intenzivní a osobní jako jeho výtvarné dílo.

✨ Styl a technika

Michelangelův styl je charakteristický několika klíčovými prvky:

• Terribilità: Italský termín, který lze přeložit jako "vznešená hrůza" nebo "úžasnost". Popisuje emocionální intenzitu, sílu a monumentálnost jeho postav, které vyzařují vnitřní napětí a duchovní sílu (např. Mojžíš).
• Důraz na lidské tělo: Pro Michelangela bylo lidské tělo, zejména mužský akt, hlavním prostředkem uměleckého vyjádření. Studoval anatomii a pitval mrtvoly, aby dosáhl dokonalého zobrazení svalů, pohybu a napětí.
• Kontrapost: Často používal a zdokonaloval antický princip kontrapostu, kdy postava stojí s váhou přenesenou na jednu nohu, což vytváří přirozenou a dynamickou asymetrii v držení těla.
• Non-finito: Některá jeho díla zůstala záměrně či neúmyslně nedokončená (např. Otroci). Tento styl "non-finito" fascinoval pozdější generace umělců, protože odhaluje tvůrčí proces a symbolizuje boj ducha s hmotou.

🧑‍🏫 Pro laiky: Co je na Michelangelovi tak výjimečného?

• Mistr všeho: Na rozdíl od většiny umělců, kteří se specializovali, Michelangelo exceloval ve třech hlavních oborech – sochařství, malířství i architektuře. V každém z nich vytvořil díla, která patří k absolutní světové špičce.
• Dokonalé tělo: Byl posedlý lidskou anatomií. Jeho sochy a malby vypadají tak živě a realisticky, protože dokonale rozuměl tomu, jak fungují svaly a kosti. Jeho postavy jsou idealizované, ale zároveň působí neuvěřitelně skutečně.
• Obrovské projekty: Nebál se gigantických úkolů. Sám vymaloval strop Sixtinské kaple, což je plocha velká jako polovina fotbalového hřiště. Sochu Davida vytesal z jediného obrovského kusu mramoru, který jiní sochaři odmítli.
• Emoce v kameni a barvě: Jeho díla nejsou jen krásná na pohled, ale jsou plná emocí. Když se podíváte na Pietu, cítíte smutek Panny Marie. Když stojíte před Davidem, vnímáte jeho odhodlání a soustředění. Dokázal vdechnout život neživému materiálu.
• Vliv na staletí: Jeho styl a inovace ovlivnily generace umělců po něm a pomohly definovat nejen renesanci, ale i následující umělecké směry, jako je baroko.

Šablona:Aktualizováno