Řehoř XIII.
Obsah boxu
Řehoř XIII. (latinsky Gregorius XIII.), vlastním jménem Ugo Boncompagni (* 7. ledna 1502, Bologna – 10. dubna 1585, Řím), byl 226. papež katolické církve. Jeho pontifikát trval od 13. května 1572 až do jeho smrti. Je celosvětově známý především jako iniciátor reformy kalendáře, který dnes nese jeho jméno a používá se ve většině zemí světa. Byl také jednou z klíčových postav protireformace, podporoval jezuitský řád a zakládal četné koleje a semináře pro výchovu nové generace kněží.
📜 Život před pontifikátem
Ugo Boncompagni se narodil v Bologni do rodiny bohatého obchodníka. Jeho cesta k papežskému stolci byla spíše akademická a právnická než čistě teologická.
🎓 Studium a raná kariéra
Vystudoval právo na prestižní Boloňské univerzitě, kde v roce 1530 získal doktorát z kanonického a civilního práva. Následně na téže univerzitě několik let působil jako profesor práva. Mezi jeho žáky patřily významné osobnosti budoucího církevního života, jako například Alessandro Farnese (pozdější papež Pavel III.) nebo Karel Boromejský.
Ještě před přijetím kněžského svěcení zplodil nemanželského syna Giacoma Boncompagniho, kterého později legitimizoval a během svého pontifikátu mu udělil významné posty.
🏛️ Služba v Římě
V roce 1539 se na pozvání papeže Pavla III. přestěhoval do Říma, kde začala jeho kariéra v papežské kurii. Působil jako soudce a právní expert. Papež Pavel IV. ho jmenoval do své doprovodné skupiny a Pius IV. ho v roce 1558 jmenoval biskupem ve Viesti.
Jako vynikající právník se aktivně účastnil závěrečné fáze Tridentského koncilu (1562–1563), kde významně přispěl k formulaci koncilních dekretů. Za své služby ho Pius IV. v roce 1565 jmenoval kardinálem s titulárním kostelem San Sisto Vecchio. Následně působil jako papežský legát ve Španělsku na dvoře krále Filipa II., kde navázal důležité politické kontakty.
👑 Pontifikát (1572–1585)
Po smrti Pia V. byl Ugo Boncompagni na konkláve v roce 1572 zvolen papežem za méně než 24 hodin. Přijal jméno Řehoř XIII. na počest významného papeže Řehoře I. Velikého.
✝️ Protireformace a vzdělávání
Hlavním cílem pontifikátu Řehoře XIII. bylo prosazování reforem přijatých na Tridentském koncilu a boj proti šíření protestantismu. Jeho hlavní zbraní se stalo vzdělávání.
- Podpora jezuitů: Řehoř XIII. byl velkým mecenášem a podporovatelem Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Schválil jejich misijní činnost po celém světě, od Japonska po Latinskou Ameriku.
- Zakládání kolejí: Financoval a založil řadu seminářů a kolejí určených k výchově kněží a misionářů. Mezi nejvýznamnější patří:
* Římská kolej (Collegio Romano), kterou významně rozšířil a finančně zajistil. Později byla na jeho počest přejmenována na Papežskou Gregoriánskou univerzitu. * Německá kolej (Collegium Germanicum), určená pro výchovu kněží pro Svatou říši římskou, kde bylo šíření protestantismu nejsilnější. * Založil také řeckou, anglickou, maďarskou a maronitskou kolej v Římě.
V roce 1575 vyhlásil Svatý rok, který do Říma přivedl statisíce poutníků a posílil pozici katolické církve.
🌍 Zahraniční politika
V zahraniční politice se snažil sjednotit katolické panovníky proti Osmanské říši a protestantským státům. Jeho politika byla často nekompromisní.
- Francie: Když se dozvěděl o masakru hugenotů v Paříži o Bartolomějské noci (1572), nechal na oslavu této události sloužit děkovnou mši Te Deum a razit pamětní medaili. Tuto událost vnímal jako potlačení povstání proti francouzskému králi, nikoliv jako náboženský masakr.
- Anglie: Podporoval spiknutí proti anglické královně Alžbětě I. a finančně podpořil neúspěšnou irskou expedici s cílem svrhnout anglickou nadvládu.
- Španělsko a Svatá říše římská: Udržoval úzké spojenectví se španělským králem Filipem II. a habsburskými císaři.
Jeho rozsáhlé finanční výdaje na vzdělávací projekty, stavby a zahraniční politiku vedly k vyprázdnění papežské pokladnice, což způsobilo značné problémy jeho nástupci Sixtovi V.
🎨 Umění a architektura
Řehoř XIII. byl také významným mecenášem umění. Nechal postavit Kvirinálský palác jako papežské letní sídlo a pověřil Ignazia Dantiho vytvořením slavné Galerie map ve Vatikánských palácích. Tato galerie obsahuje 40 velkých topografických map regionů Itálie.
🗓️ Reforma kalendáře
Nejtrvalejším odkazem Řehoře XIII. je reforma kalendáře, která odstranila narůstající nepřesnost juliánského kalendáře.
⏳ Problém juliánského kalendáře
Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem v roce 45 př. n. l., stanovil délku roku na 365,25 dne. Skutečný tropický rok je však o přibližně 11 minut a 14 sekund kratší. Tato malá odchylka způsobila, že se kalendář za každých zhruba 128 let opozdil o jeden den. V 16. století již tento posun činil 10 dní, což způsobovalo problémy při výpočtu data Velikonoc, které je závislé na jarní rovnodennosti.
💡 Příprava a realizace
Řehoř XIII. jmenoval mezinárodní komisi odborníků, které předsedal kardinál Guglielmo Sirleto. Klíčovou roli v ní sehráli astronom a matematik Christopher Clavius a lékař a astronom Aloysius Lilius, jehož návrh byl přijat jako základ reformy.
Reforma spočívala ve dvou hlavních krocích: 1. Jednorázová korekce: Pro návrat jarní rovnodennosti na 21. března bylo nařízeno vynechat 10 dní. Po čtvrtku 4. října 1582 následoval ihned pátek 15. října 1582. 2. Nové pravidlo pro přestupné roky: Aby se zabránilo budoucím odchylkám, bylo upraveno pravidlo pro přestupný rok. Přestupné zůstaly roky dělitelné čtyřmi, s výjimkou let dělitelných 100, které nejsou zároveň dělitelné 400. Roky 1700, 1800 a 1900 tak nebyly přestupné, zatímco rok 2000 ano.
Tato reforma byla oficiálně vyhlášena papežskou bulou Inter gravissimas dne 24. února 1582.
🌐 Přijetí a dopad
Nový, gregoriánský kalendář, byl okamžitě přijat v katolických zemích jako Itálie, Španělsko, Portugalsko, Polsko-litevská unie a části Francie. Protestantské a pravoslavné země reformu z politických a náboženských důvodů odmítly a přijímaly ji postupně až v následujících staletích. Například Velká Británie a její kolonie přešly na gregoriánský kalendář až v roce 1752, Rusko až po bolševické revoluci v roce 1918. Dnes je gregoriánský kalendář standardem pro civilní účely po celém světě.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Řehoř XIII. byl jedním z nejvýznamnějších papežů raného novověku. Jeho pontifikát byl plně ve znamení realizace cílů Tridentského koncilu. Ačkoliv jeho nekompromisní zahraniční politika a finanční správa jsou předmětem kritiky, jeho přínos v oblasti vzdělávání a především reforma kalendáře z něj činí postavu s trvalým celosvětovým významem. Zemřel v Římě ve věku 83 let a je pohřben v Bazilice sv. Petra.
🤔 Pro laiky
- Pontifikát: Oficiální označení pro období, po které vládne jeden papež. Je to v podstatě "funkční období" papeže.
- Protireformace: Období v 16. a 17. století, kdy se katolická církev snažila reagovat na šíření protestantismu (reformace). Cílem bylo vnitřně se reformovat, upevnit svou pozici a získat zpět ztracené věřící.
- Juliánský vs. gregoriánský kalendář: Představte si, že vaše hodinky se každý den o malinký kousek opozdí. Za rok to nepoznáte, ale za 1500 let už budou ukazovat úplně špatný čas. Přesně to se stalo se starým juliánským kalendářem. Řehoř XIII. ho "seřídil" (přeskočením 10 dnů) a zavedl přesnější systém, aby se to už neopakovalo.
- Papežská bula: Nejdůležitější typ oficiálního dokumentu, který vydává papež. Je to obdoba královského dekretu nebo zákona. Bula Inter gravissimas byla "zákonem", kterým se zavedl nový kalendář.